Zprávy | Z archivu rubriky


Dva závažné dopravní přestupky mají stačit k tomu, aby řidič přišel o řidičské oprávnění. Vláda totiž schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který zavádí bodovací systém za porušování předpisů, sdělila ČTK mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Kdo bude mít dvanáct bodů, přijde na rok o řidičský průkaz a bude platit vysoké pokuty. V novele je znovu zavedena možnost zadržení řidičského průkazu a podrobně popsáno, jak může policie vozidlo znehybnit, aby řidič bez průkazu skutečně nemohl jezdit. Novela také podle Roubcové zvyšuje horní hranici sazeb za nejzávažnější přestupky.

Udělené body bude policie hlásit příslušným obecním úřadům. Pokud se řidič dopustí jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů zařazených do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich. Pokud řidič dosáhne dvanácti bodů, přijde o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly na doškolovací kurzy.

Sedm, tedy nejvíce bodů obdrží řidič, který řídil vozidlo pod silným vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Stejně by bylo ohodnoceno i odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření. Řidiči budou podle novely současně platit vysoké pokuty ve správním řízení. U navržených prohřešků jsou pokuty v rozmezí od 25.000 do 50.000 korun. O řidičský průkaz by mohl řidič přijít až na dva roky. Ještě vyšší pokuty ale budou zřejmě platit řidiči vozidel s hmotností nad 7500 kilogramů a řidiči vozidel hromadné dopravy. Návrh počítá s částkou až 100.000 korun.

Šest bodů a pokuty od 10.000 do 20.000 korun dostanou řidiči například za řízení vozidla po požití alkoholu nebo návykové látky, za nezastavení při dopravní nehodě, neohlášení nehody, při které byl někdo zraněn nebo vznikla vysoká škoda.

Čtyřmi body a pokutou do 5000 korun má být ohodnoceno držení telefonu nebo jiného hovorového zařízení při řízení vozidla, překročení dovolené rychlosti o 20 a více kilometrů za hodinu v obci nebo o 30 a více kilometrů za hodinu mimo obec. Dále nezastavení na stopce, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit, nedání přednosti v jízdě a vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno.

Tři body a pokutu do 3000 korun podle novely dostanou řidiči, kteří překročí rychlost o méně než 20 kilometrů za hodinu v obci nebo o méně než 30 kilometrů za hodinu mimo obec. Za dva body má být nedovolená jízda po tramvajovém pásu, porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu, ale také převážení malých dětí bez autosedaček. Jeden bod by získali řidiči například za neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu a špatné osvětlení vozidla.

Chystaná novela umožní zřejmě také zvýšit pokuty pro neukázněné chodce z dosavadního maxima 1000 korun na trojnásobek. Novela také počítá s výměnou řidičských průkazů. Nové "evropské" průkazy mají mít podobu plastové karty s emblémem Evropské unie. Doplněny budou rozlišovacím znakem vydávajícího státu, v případě České republiky jsou to písmena CZ. Účinnost novely je navržena ke dni vstupu země do EU, tedy 1. května 2004.

Vláda schválila závěrečnou zprávu o vyhodnocení katastrofálních záplav v České republice v létě roku 2002. ČTK to řekla její mluvčí Anna Veverková. Materiál, který připravilo ministerstvo životního prostředí shrnuje posouzení příčin povodní a návrhy opatření, kterými by se měly následky možných dalších záplav zmírnit. Podrobné mapy popisující zaplavená území jsou podle dřívějšího vyjádření garanta zprávy Jaroslava Kinkora z ministerstva životního prostředí důležitým vodítkem pro majitele pozemků, investory a úřady. Ukázalo se totiž, že velká voda se v srpnu 2002 valila často úplně jinými cestami, než jaké předpokládaly staré záplavové plány. Osmdesátistránková zpráva, na které pracovalo půldruhého roku 15 institucí včetně Akademie věd, přišla na 80 milionů korun. V České republice už například podle ministerstva životního prostředí není prostor pro budování nových velkých vodních děl s protipovodňovou funkcí. Poslední přehradou, která by mohla ještě vzniknout, je kontroverzní protipovodňová nádrž v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Po povodních, které v srpnu roku 2002 Čechy katastrofálně zasáhly, sestavila ministerstva životního prostředí a zemědělství tým specialistů na přírodní protipovodňovou ochranu. Hledá metody, jimiž lze v krajině udržet vodu přirozenými způsoby. Změnila se také politika, podle níž stát rozděluje peníze na revitalizaci říčních systémů. Státní fond životního prostředí loni dotoval projekty upravující režim v celých malých povodích i v plné výši, naopak méně dal stát na výstavbu rybníků, které mají pro protipovodňovou ochranu menší význam.

Známá česká herečka Jiřina Bohdalová sice u soudu vyhrála spor s ministerstvem vnitra kvůli své evidenci v seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti, vymazána z ní ale nebude. Neexistuje totiž zákon, který by to umožnil. Advokát Bohdalové Josef Lžičař je připraven případ dotáhnout až k Ústavnímu soudu. Kauza by se tak mohla stát precedentem. "Ten zákon je tak nedokonalý, já sice jsem dokázala, že nejsem vrah, ale v materiálech budu mít, že jsem přece jenom vrah, tak tomu nerozumím," řekla novinářům po verdiktu herečka. Soudkyně pražského městského soudu Dagmar Stamidisová rozhodla, že evidence herečky v seznamech StB je neoprávněná. Uložit vnitru, aby Bohdalovou z evidence vymazala, však nemohla. Odvolala se na novelu zákona o zpřístupnění svazků StB. Vnitru ukládá, aby evidenci tajných spolupracovníků zveřejnilo, nehovoří ale o tom, co udělat s evidencemi neoprávněnými. Podle Lžičaře zřejmě bude u jména herečky hvězdička s odkazem na to, že vyhrála spor. Se zákonem, který neumožňuje výmaz z evidence, nesouhlasí ani ministr vnitra Stanislav Gross. "Mrzí mě, že jsme v situaci, kdy nás zákon prosazený poslanci proti vůli vlády i ministerstva vnitra nutí vést tento nesmyslný spor, který může zanechat velkou lidskou škodu," uvedl v prohlášení zaslaném ČTK. Podotkl, že sněmovnu opakovaně na "nebezpečnou formulaci" zákona upozorňoval, ale bezvýsledně. Dodal, že osobně verdikt soudu vítá, protože si herečky jako člověka váží.

Právní zástupkyně ministerstva vnitra Eva Jíchová sama neví, jak v praxi naložit s verdiktem o neoprávněné evidenci. "Zatím nemáme k dispozici žádný pravomocný rozsudek, takže ta věc je otevřená," řekla. U soudu zatím podle ní skončilo deset až 15 případů, kdy lidé s evidencí svého jména nesouhlasili. Některé z procesů pokračují, některé již vnitro vyhrálo. Pouze v jednom případě zatím padl pravomocný verdikt o neoprávněné evidenci, a to u pražského vrchního soudu. "V tomto případě jsme ale podali dovolání k Nejvyššímu soudu," dodala. K pražskému vrchnímu soudu se dostane také spor s Bohdalovou, protože herečka se hodlá odvolat. Na dotaz novinářů, zda nebude kontaktovat kvůli problematickému zákonu některé poslance, uvedla, že to není špatný nápad. "To bych mohla, ale ještě se poradím s panem advokátem," dodala. Ministerstvo vnitra se proti verdiktu odvolávat nebude. Jíchová sama v závěrečné řeči uvedla, že při jednání oprávněnost evidence prokázána nebyla. Upozornila, že ministerstvo při sestavování seznamů vycházelo z archivních materiálů, které má k dispozici. "Nemůžeme ale zkoumat, zda je evidence oprávněná, to musí určit soud," vysvětlila. Podle Lžičaře soud rozhodl správně a v souladu se zákonem, ale ten je podle něj potřeba změnit. "Připadá mi absurdní, že by tato státní moc měla zachovávat něco, co je lživé a nepravdivé. Kdyby ten zákon zůstal v této podobě, znamená to, že čest a osobnost občana je statkem, kterého si stát neváží," prohlásil advokát. Zákon podle něj ukazuje špatnou práci a nedostatek úvah při jeho tvorbě. "Když někdo vyhraje spor, tak negativní následky, které mu neoprávněná evidence přinášela, by měly být do všech důsledků odstraněny," dodal Lžičař. Bohdalová se v evidenci StB ocitla v roce 1959, v době, kdy byl její otec ve vězení. Podle herečky ji agenti kontaktovali jen jednou. Chtěli po ní, aby jim donášela na kolegy herce Jana Wericha a Miroslava Horníčka. Herečka se tehdy prý označila za nespolehlivou pro takovou práci a agenti jí dali za pravdu. Po schůzce podepsala prohlášení, že o ní nebude nikde mluvit. "Slib spolupráce s StB jsem ale nikdy nepodepsala," uvedla Bohdalová před soudem. A soudkyně jí dala za pravdu: "Svazek neodpovídal předpisu, podle nějž by měl být zařazen do evidence spolupracovníků..., a nebylo prokázáno, že by se (Bohdalová) zavázala jinak." Herečka si novinářům postěžovala, že jí zveřejnění seznamů loni na jaře velmi zkomplikovalo život. Začaly jí chodit anonymní dopisy, neznámí lidé jí i volali domů. "Jednou vzal telefon vnuk a dotyčný na něj řval: 'Vy udavačské svině.' To jsem se rozhodla, že to tak nemůžu nechat," uvedla herečka.

Případ plánované vraždy novinářky Sabiny Slonkové nekončí. Kauzou se nyní bude zabývat Nejvyšší soud. Nejvyšší žalobkyně totiž podala dovolání proti rozsudkům nad bývalým generálním sekretářem ministra zahraničí Karlem Srbou a trojicí jeho spoluobžalovaných. "Nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání ve prospěch i v neprospěch obviněných," řekla ČTK mluvčí zastupitelství Alena Blažková. Podle žalobkyně se pražský vrchní soud dostatečně nevypořádal s odvoláním českobudějovického státního zástupce. "Napadený rozsudek v rozporu se zákonem neobsahoval výroky, jimiž by bylo výslovně rozhodnuto o odvoláních státního zástupce podaných v neprospěch obviněných," uvedla Blažková. Tím podle ní soud vystavil obviněné stavu právní nejistoty, proto se žalobkyně dovolává i ve prospěch obžalovaných.

Za plánování vraždy novinářky byl Srba koncem října odsouzen k osmiletému vězení. Pražský vrchní soud označil za prokázané, že to byl Srba, kdo si u své přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dále odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Tomšovicová dostala u soudu šest let vězení, vimperští podnikatelé Michal Novotný a Petr Volf, které na vraždu najala, šest a čtyři roky. Jiřímu Slavíkovi, který jim sehnal semtex, soud potvrdil podmínku.

Vrchní státní zastupitelství v Praze navrhlo dovolání kvůli trestům pro Srbu, Tomšovicovou a Novotného. Nelíbilo se mu, že je soud uložil pod hranicí zákonné sazby za vraždu, která stanoví minimálně desetileté vězení. Na otázku, zda nejvyšší žalobkyně návrh akceptovala a dovolala se také kvůli výši trestů, Blažková uvedla: "Nepřímo se to týká i trestů". Kromě této trojice, podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání také kvůli Volfovi. S dovoláním se na Nejvyšší soud obracejí také obhájci Srby a Tomšovicové, kterým se zase tresty zdají příliš přísné. "Mám za to, že trest by mohl být nižší," řekl již dříve ČTK advokát Tomšovicové Vladimír Jiřena. Obhájce Srby Vít Široký již dovolání podal. "Myslím, že toto (odsouzení) je justiční omyl," prohlásil Široký po vynesení rozsudku. Pokud neuspějí u Nejvyššího soudu, obrátí se na Ústavní soud, případně i Evropský soud pro lidská práva.

Srba tvrdí, že si vraždu novinářky u Tomšovicové neobjednal. Jeho advokáti postavili obhajobu na zpochybnění věrohodnosti korunní svědkyně Tomšovicové. Tomšovicová, Volf a Novotný se v podstatě doznali, ale tvrdili, že ve skutečnosti smrt Slonkové nechtěli. Na vraždu trojice najala vimperského recidivistu Karla Rziepela zvaného Citron. Rziepel ale vše oznámil policii. Srba, Tomšovicová a dalších sedm lidí čelí ještě obvinění z korupce kvůli zakázkám na ministerstvu. Kauza přípravy nájemné vraždy novinářky zasáhla nepřímo i vojenskou rozvědku, kde padaly hlavy na nejvyšších místech. Srba podle médií pro tajnou službu pracoval pod krycím jménem Salima.