Zprávy | Z archivu rubriky


Po vstupu do Evropské unie podraží také dětské plenky. Ty dosud podléhají pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, Brusel je však požaduje v základní sazbě, která nyní činí 22 procent. Na čtvrtečním jednání rozpočtového výboru to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Zároveň potvrdil, že žádné další výjimky již stát vyjednat nemůže. V ČR se rodí stále méně dětí a vláda to chce změnit. Kvůli změnám v DPH však právě rodiče zaplatí za pleny, ale třeba i školní jídelny a menzy více peněz.

Česká republika si v Bruselu vybojovala několik daňových výjimek. Do konce roku 2007 si může ponechat nižší sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením a na dodávky tepla. Firmy budou platit DPH jen tehdy, pokud jejich roční tržby překročí milion korun. Výjimku na restaurační služby se tento týden nepodařilo prosadit. "Dnes řada z nás může skřípět zuby, proč politická reprezentace nevyjednala ty či ony výjimky, ale těžko můžeme tu situaci změnit," podotkl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Kvůli přesunům do vyšší sazby DPH tak podraží od května také jídlo a nealkoholické pití v restauracích, ale i ve školních jídelnách, menzách, cukrárnách nebo na stáncích. Více peněz lidé nechají rovněž u kadeřníka, v čistírně nebo opravně obuvi. Levnější by naopak mohly být káva, čaj, cukrovinky nebo žvýkačky.

Jednání koalice o změnách sazeb DPH se údajně již blíží k závěru. Stále více argumentů hovoří pro zachování dvou sazeb, což by mimo jiné zdražilo potraviny. Politici včetně Sobotky totiž chtějí, aby změny platily již od vstupu do EU. Podle dřívějších informací tisku by mohla snížená sazba vzrůst z pěti na sedm procent a základní klesnout pod 20 procent. Sobotka před poslanci řekl, že základní sazba klesne "o několik procent". Sblížení dvou sazeb podporují i ekonomové.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zákon, který by obcím v okolí jaderných elektráren umožňoval stát se malými akcionáři výrobců elektřiny a získávat peníze z jejich dividend. Na setkání s podnikateli Jihočeského kraje v Táboře to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Peníze by obce dostávaly jako kompenzaci ztrát, které jim způsobuje blízkost atomových bloků. Například obce z okolí jihočeské Jaderné elektrárny Temelín již delší dobu upozorňují, že jim blízkost energetického gigantu nepřináší žádné úlevy, ba spíše naopak. Lidem vadí, že elektrárna neplní sliby, které dala před lety obyvatelům obcí v jejím okolí. ČEZ tehdy jako kompenzaci slíbil levnější elektřinu a teplo, to ale domácnosti nemají. Podle obyvatel z okolí Temelína jsou ceny elektřiny vyšší než jinde v republice a ani teplo z elektrárny se jim nevyplatí používat.

Podle Urbana není příliš pravděpodobné, že by obce získávaly kompenzaci formou dotací. Ministr odmítl také možnost, že by stát dotoval místní ceny energie tak, aby ji obyvatelé kolem elektráren měli levnější. Podle něj to v budoucnosti ani nebude možné, protože od roku 2006, kdy dojde k liberalizaci trhu s elektřinou, si budou moci lidé zvolit za dodavatele energie kteroukoliv firmu na trhu a regionální zvýhodnění by tak nebylo technicky možné. Požadovanou kompenzaci by tak podle Urbana mohly obcím zajistit právě dividendy.

Uslyší- li jméno Miloš Kužvart, krčí úředníci evropských institucí a diplomaté obvykle rameny. Neznám, nevím, těžko mohu hodnotit. Jeho nominace jako kandidáta ČSSD na úřad prvního českého člena Evropské komise, tedy nejsilnějšího z českých uchazečů, vyvolává očividně rozpaky, nikoli však apriorní nesouhlas. V Evropské komisi se nyní horečně zjišťuje, co je vlastně zač, jaký byl jeho výkon v minulé Zemanově vládě, nakolik vážně je jeho nominace míněna, jak silné je jeho politické postavení. Lidé nahlas uvažují, zda jeho jméno není jen jedním tahem na vnitřní české šachovnici, po kterém mohou následovat další.

I to bylo údajně také předmětem pondělního telefonického rozhovoru komisaře Güntera Verheugena s premiérem Vladimírem Špidlou, který se prý omezil na "obecnosti". Podle dobrého unijního zdroje šlo o to zjistit, zda jde o definitivní Špidlovo rozhodnutí, nikoli o to nějak do českého hledání zasahovat. Verheugen nabyl prý dojmu, že nominace je míněna zcela vážně.

"Měl by to být někdo, kdo má politické myšlení, je proevropský, ovládá několik jazyků, je charakterově silný a nenapadnutelný," opakuje základní předpoklady pro člena exekutivy EU Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori. Podle jednoho ze zdrojů v EK by se mohlo stát, že by Česko nemělo v komisi "těžkou", ale jen "muší" váhu, tedy komisaře, který by nehrál první housle. Lépe by prý bylo vyslat "zaručenou osobnost", nikoli někoho, "kdo se zřejmě bude teprve za chodu učit". Další zdroj namítá, že právě od Česka by se čekal výraznější příspěvek do budoucího týmu.

Na druhé straně jsou lidé, kteří si pamatují, nebo si zjistili, že Miloš Kužvart patřil k proevropské a progresivní části minulé české vlády. Celkem dobře se zapsal při několika jednáních s ministry životního prostředí EU. Kolují dohady o jeho jazykové zdatnosti, má se však za to, že anglicky mluví.

Konečný souhlas se šestiměsíčními komisaři z nových členských zemí musí dát předseda EK Romano Prodi. Zatím přijal všechna jména, která mu byla předložena. Jen málokdo předpokládá, že by odmítl českého kandidáta, i když kolem něj panují zmíněné rozpaky.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve čtvrtek varoval, že přetahování českých politických stran o to, kdo bude evropským komisařem, nebude v zahraničí vnímáno pozitivně a ani to neposílí autoritu člověka, který bude jako komisař vybrán. "To nemůže mít dobrý dopad," řekl ČTK a České televizi k okolnostem, které zatím v Česku výběr komisaře provázejí. Podobné varování pronesl i před členy sněmovního výboru pro evropskou integraci. Svoboda poznamenal, že některé jiné země již vybrali kandidáty, kteří v těchto státech mají jasnou podporu celé politické reprezentace. "A to těm kandidátům dává vítr do plachet," řekl šéf diplomacie. České politické strany se na komisařovi nemohou dohodnout. Vše zatím naznačuje, že ČSSD možná ve vládě přehlasuje koaliční partnery a jako kandidáta prosadí svého poslance a exministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Lidovcům a unionistům se ale Kužvart nelíbí. Lidovci navrhli někdejší poslankyni a pak soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivanu Janů. US kandidáta nenavrhla, ale líbil by se jí třeba diplomat Alexandr Vondra nebo velvyslance ČR v Bruselu Pavla Teličky. Opoziční ODS navrhla bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana.

Svoboda se k žádnému ze zvažovaných kandidátů nechtěl vyjadřovat. Obecně poznamenal, že komisař by měl splňovat několik kritérií. Měl by to být podle Svobody člověk, který zná problémy a fungování EU. "Měl by se opírat o některý z důležitých politických proudů v Evropském parlamentu, protože EP bude mít velký vliv na složení budoucí Evropské komise," uvedl.

Dva závažné dopravní přestupky mají stačit k tomu, aby řidič přišel o řidičské oprávnění. Vláda totiž schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který zavádí bodovací systém za porušování předpisů, sdělila ČTK mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Kdo bude mít dvanáct bodů, přijde na rok o řidičský průkaz a bude platit vysoké pokuty. V novele je znovu zavedena možnost zadržení řidičského průkazu a podrobně popsáno, jak může policie vozidlo znehybnit, aby řidič bez průkazu skutečně nemohl jezdit. Novela také podle Roubcové zvyšuje horní hranici sazeb za nejzávažnější přestupky.

Udělené body bude policie hlásit příslušným obecním úřadům. Pokud se řidič dopustí jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů zařazených do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich. Pokud řidič dosáhne dvanácti bodů, přijde o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly na doškolovací kurzy.

Sedm, tedy nejvíce bodů obdrží řidič, který řídil vozidlo pod silným vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Stejně by bylo ohodnoceno i odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření. Řidiči budou podle novely současně platit vysoké pokuty ve správním řízení. U navržených prohřešků jsou pokuty v rozmezí od 25.000 do 50.000 korun. O řidičský průkaz by mohl řidič přijít až na dva roky. Ještě vyšší pokuty ale budou zřejmě platit řidiči vozidel s hmotností nad 7500 kilogramů a řidiči vozidel hromadné dopravy. Návrh počítá s částkou až 100.000 korun.

Šest bodů a pokuty od 10.000 do 20.000 korun dostanou řidiči například za řízení vozidla po požití alkoholu nebo návykové látky, za nezastavení při dopravní nehodě, neohlášení nehody, při které byl někdo zraněn nebo vznikla vysoká škoda.

Čtyřmi body a pokutou do 5000 korun má být ohodnoceno držení telefonu nebo jiného hovorového zařízení při řízení vozidla, překročení dovolené rychlosti o 20 a více kilometrů za hodinu v obci nebo o 30 a více kilometrů za hodinu mimo obec. Dále nezastavení na stopce, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit, nedání přednosti v jízdě a vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno.

Tři body a pokutu do 3000 korun podle novely dostanou řidiči, kteří překročí rychlost o méně než 20 kilometrů za hodinu v obci nebo o méně než 30 kilometrů za hodinu mimo obec. Za dva body má být nedovolená jízda po tramvajovém pásu, porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu, ale také převážení malých dětí bez autosedaček. Jeden bod by získali řidiči například za neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu a špatné osvětlení vozidla.

Chystaná novela umožní zřejmě také zvýšit pokuty pro neukázněné chodce z dosavadního maxima 1000 korun na trojnásobek. Novela také počítá s výměnou řidičských průkazů. Nové "evropské" průkazy mají mít podobu plastové karty s emblémem Evropské unie. Doplněny budou rozlišovacím znakem vydávajícího státu, v případě České republiky jsou to písmena CZ. Účinnost novely je navržena ke dni vstupu země do EU, tedy 1. května 2004.

Vláda schválila závěrečnou zprávu o vyhodnocení katastrofálních záplav v České republice v létě roku 2002. ČTK to řekla její mluvčí Anna Veverková. Materiál, který připravilo ministerstvo životního prostředí shrnuje posouzení příčin povodní a návrhy opatření, kterými by se měly následky možných dalších záplav zmírnit. Podrobné mapy popisující zaplavená území jsou podle dřívějšího vyjádření garanta zprávy Jaroslava Kinkora z ministerstva životního prostředí důležitým vodítkem pro majitele pozemků, investory a úřady. Ukázalo se totiž, že velká voda se v srpnu 2002 valila často úplně jinými cestami, než jaké předpokládaly staré záplavové plány. Osmdesátistránková zpráva, na které pracovalo půldruhého roku 15 institucí včetně Akademie věd, přišla na 80 milionů korun. V České republice už například podle ministerstva životního prostředí není prostor pro budování nových velkých vodních děl s protipovodňovou funkcí. Poslední přehradou, která by mohla ještě vzniknout, je kontroverzní protipovodňová nádrž v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Po povodních, které v srpnu roku 2002 Čechy katastrofálně zasáhly, sestavila ministerstva životního prostředí a zemědělství tým specialistů na přírodní protipovodňovou ochranu. Hledá metody, jimiž lze v krajině udržet vodu přirozenými způsoby. Změnila se také politika, podle níž stát rozděluje peníze na revitalizaci říčních systémů. Státní fond životního prostředí loni dotoval projekty upravující režim v celých malých povodích i v plné výši, naopak méně dal stát na výstavbu rybníků, které mají pro protipovodňovou ochranu menší význam.