Zprávy | Z archivu rubriky


Po vstupu do Evropské unie podraží také dětské plenky. Ty dosud podléhají pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, Brusel je však požaduje v základní sazbě, která nyní činí 22 procent. Na čtvrtečním jednání rozpočtového výboru to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Zároveň potvrdil, že žádné další výjimky již stát vyjednat nemůže. V ČR se rodí stále méně dětí a vláda to chce změnit. Kvůli změnám v DPH však právě rodiče zaplatí za pleny, ale třeba i školní jídelny a menzy více peněz.

Česká republika si v Bruselu vybojovala několik daňových výjimek. Do konce roku 2007 si může ponechat nižší sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením a na dodávky tepla. Firmy budou platit DPH jen tehdy, pokud jejich roční tržby překročí milion korun. Výjimku na restaurační služby se tento týden nepodařilo prosadit. "Dnes řada z nás může skřípět zuby, proč politická reprezentace nevyjednala ty či ony výjimky, ale těžko můžeme tu situaci změnit," podotkl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Kvůli přesunům do vyšší sazby DPH tak podraží od května také jídlo a nealkoholické pití v restauracích, ale i ve školních jídelnách, menzách, cukrárnách nebo na stáncích. Více peněz lidé nechají rovněž u kadeřníka, v čistírně nebo opravně obuvi. Levnější by naopak mohly být káva, čaj, cukrovinky nebo žvýkačky.

Jednání koalice o změnách sazeb DPH se údajně již blíží k závěru. Stále více argumentů hovoří pro zachování dvou sazeb, což by mimo jiné zdražilo potraviny. Politici včetně Sobotky totiž chtějí, aby změny platily již od vstupu do EU. Podle dřívějších informací tisku by mohla snížená sazba vzrůst z pěti na sedm procent a základní klesnout pod 20 procent. Sobotka před poslanci řekl, že základní sazba klesne "o několik procent". Sblížení dvou sazeb podporují i ekonomové.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zákon, který by obcím v okolí jaderných elektráren umožňoval stát se malými akcionáři výrobců elektřiny a získávat peníze z jejich dividend. Na setkání s podnikateli Jihočeského kraje v Táboře to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Peníze by obce dostávaly jako kompenzaci ztrát, které jim způsobuje blízkost atomových bloků. Například obce z okolí jihočeské Jaderné elektrárny Temelín již delší dobu upozorňují, že jim blízkost energetického gigantu nepřináší žádné úlevy, ba spíše naopak. Lidem vadí, že elektrárna neplní sliby, které dala před lety obyvatelům obcí v jejím okolí. ČEZ tehdy jako kompenzaci slíbil levnější elektřinu a teplo, to ale domácnosti nemají. Podle obyvatel z okolí Temelína jsou ceny elektřiny vyšší než jinde v republice a ani teplo z elektrárny se jim nevyplatí používat.

Podle Urbana není příliš pravděpodobné, že by obce získávaly kompenzaci formou dotací. Ministr odmítl také možnost, že by stát dotoval místní ceny energie tak, aby ji obyvatelé kolem elektráren měli levnější. Podle něj to v budoucnosti ani nebude možné, protože od roku 2006, kdy dojde k liberalizaci trhu s elektřinou, si budou moci lidé zvolit za dodavatele energie kteroukoliv firmu na trhu a regionální zvýhodnění by tak nebylo technicky možné. Požadovanou kompenzaci by tak podle Urbana mohly obcím zajistit právě dividendy.

Uslyší- li jméno Miloš Kužvart, krčí úředníci evropských institucí a diplomaté obvykle rameny. Neznám, nevím, těžko mohu hodnotit. Jeho nominace jako kandidáta ČSSD na úřad prvního českého člena Evropské komise, tedy nejsilnějšího z českých uchazečů, vyvolává očividně rozpaky, nikoli však apriorní nesouhlas. V Evropské komisi se nyní horečně zjišťuje, co je vlastně zač, jaký byl jeho výkon v minulé Zemanově vládě, nakolik vážně je jeho nominace míněna, jak silné je jeho politické postavení. Lidé nahlas uvažují, zda jeho jméno není jen jedním tahem na vnitřní české šachovnici, po kterém mohou následovat další.

I to bylo údajně také předmětem pondělního telefonického rozhovoru komisaře Güntera Verheugena s premiérem Vladimírem Špidlou, který se prý omezil na "obecnosti". Podle dobrého unijního zdroje šlo o to zjistit, zda jde o definitivní Špidlovo rozhodnutí, nikoli o to nějak do českého hledání zasahovat. Verheugen nabyl prý dojmu, že nominace je míněna zcela vážně.

"Měl by to být někdo, kdo má politické myšlení, je proevropský, ovládá několik jazyků, je charakterově silný a nenapadnutelný," opakuje základní předpoklady pro člena exekutivy EU Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori. Podle jednoho ze zdrojů v EK by se mohlo stát, že by Česko nemělo v komisi "těžkou", ale jen "muší" váhu, tedy komisaře, který by nehrál první housle. Lépe by prý bylo vyslat "zaručenou osobnost", nikoli někoho, "kdo se zřejmě bude teprve za chodu učit". Další zdroj namítá, že právě od Česka by se čekal výraznější příspěvek do budoucího týmu.

Na druhé straně jsou lidé, kteří si pamatují, nebo si zjistili, že Miloš Kužvart patřil k proevropské a progresivní části minulé české vlády. Celkem dobře se zapsal při několika jednáních s ministry životního prostředí EU. Kolují dohady o jeho jazykové zdatnosti, má se však za to, že anglicky mluví.

Konečný souhlas se šestiměsíčními komisaři z nových členských zemí musí dát předseda EK Romano Prodi. Zatím přijal všechna jména, která mu byla předložena. Jen málokdo předpokládá, že by odmítl českého kandidáta, i když kolem něj panují zmíněné rozpaky.