Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr vnitra Stanislav Gross představí ve středu ostatním ministrům návrh na modernizaci systému vládního utajeného spojení. Dosavadní šifrovací systém, jehož je ministerstvo vnitra provozovatelem, je už totiž zastaralý. Odkdy by teoreticky mohl moderní digitální systém začít plně fungovat, však vnitro nechce z bezpečnostních důvodů sdělit. "Návrh byl vypracován z důvodů morální a technické zastaralosti stávajícího analogového systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Současný systém utajování důležitých informací nesplňuje podle něj ani požadavky ze strany Evropské unie a institucí, jako je například Evropský policejní úřad (Europol) či Severoatlantická aliance. Nový způsob komunikace by měl být navíc levnější. Zahrnovat by měl v budoucnu i přenos informací, které tajné nejsou.

Navrhovaná koncepce vládního utajeného spojení počítá s přenosem hlasových a datových informací v digitální podobě. "Technické řešení současně umožní také přenos neutajovaných datových informací mezi jednotlivými subjekty státní správy, čímž se nahradí dosavadní potrubní pošta," uvedl Hájek. Dodal, že na základě požadavku současných uživatelů systému bude nutné zajistit přenos utajovaných skutečností až do stupně utajení "důvěrné", v některých případech do stupně "tajné". Aby bylo možné ověřit spolehlivost nové technologie, hodlá ministerstvo vnitra vyzkoušet systém nejprve v pilotním projektu, do něhož by se zapojilo osm státních úřadů, například ministerstvo obrany či Úřad vlády.

Zcela jednoznačně se v místním referendu vyjádřili obyvatelé dvou obcí na Třebíčsku a dvou obcí na Jindřichohradecku. S výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodně nesouhlasí a drtivá většina z nich pověřila zastupitelstva, aby k zabránění stavby využila všech zákonných prostředků, které mají jako účastníci správních řízení a vlastníci nemovitostí. "Na první otázku, zda souhlasí s tím, aby bylo na území sousední obce Lodhéřov vybudováno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, odpovědělo kladně jen šest lidí, což je jenom 1,8 procenta," řekla ČTK starostka Deštné Vilma Szutová. Obdobně jasné byly výsledky referenda i v Lodhéřově a v obcích Budišov a Nárameč na Vysočině.

Mezi šest vybraných lokalit, v nichž by mohl sklad vyhořelého paliva vzniknout, patří vedle jihočeského Lodhéřova a Budišova a Rohozné na Vysočině také Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji a také Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. Už loni v listopadu se proti stavbě úložiště postavili obyvatelé jihočeských obcí z okolí poslední lokality. Referendum se loni v září konalo rovněž v obci Oslavička, o tři měsíce později v Hodově a před týdnem i v Rudíkově. I v těchto obcích na Vysočině skončilo jasně v neprospěch stavby.

Do roku 2015 musí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat dvě nejvhodnější místa. Úložiště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2065. Ředitel SÚRAO Vítězslav Duda už dříve řekl, že důležité je především oblast technicky vyhledat, samotnou stavbu je možné odložit. Definitivní rozhodnutí o výběru místa by mělo padnout do roku 2025.

I přes počáteční pád přinese letošní rok výrazné posílení české měny pod úroveň 32 Kč/EUR. Koruně pomůže vstup do Evropské unie, příliv zahraničních investic nebo chystané privatizace, shodli se ekonomové oslovení ČTK. Posílení koruny vůči euru uvítají zejména dovozci ze zemí Evropské unie, kteří za zboží zaplatí méně peněz. Naopak čeští exportéři na zpevnění měny prodělají.

Ekonomové slibovali posilování měny již od počátku roku. Místo toho však oslabila o další korunu a současná hodnota 33,30 Kč/EUR je nejslabší od listopadu 2001. "Z ekonomického pohledu zatím lednový vývoj žádnou katastrofu nepředstavuje," řekl Jan Vejmělek z Komerční banky a dodal, že trh překvapilo především prudké posilování eura k dolaru. "Naší půlroční cílové hodnoty bylo dosaženo za první dva lednové týdny," dodal. Zemi se také stále nedaří obnovit příliv zahraničních investic.

Oslabování měny prý skončí až v okamžiku, kdy se bude obchodníkům zdát koruna dostatečně levná. Podle hlavního analytika Ivo Nejdla je touto hranicí kurz 33,50 Kč/EUR, podle Vejmělka je krajní hranicí úroveň 33,80 Kč/EUR. Další měsíce by již měly přinést posilování měny. Podle Luboše Mokráše z České spořitelny bude motorem vstup ČR do Evropské unie a s tím spojený příliv přímých zahraničních investic. Pomůže prý také růst exportů. Dočasný propad měny přijde ve třetím čtvrtletí, kdy budou firmy se zahraničními vlastníky vyvážet své zisky a dividendy a koruna tak ztratí asi několik desítek haléřů.

Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům, řekl na tiskové konferenci na závěr jednání předseda vlády Vladimír Špidla. Koalice se rovněž shodla na stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami pojišťovnami. Ministr páce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že mají stejné odvody z výdělků vést k rovnému postavení všech na trhu práce.

Koaliční lídři, kteří zahájili jednání o stabilizaci zdravotnického systému v letošním roce, jsou zajedno, že je třeba přijmout taková legislativní opatření, která by ke konci roku vedla k vyrovnanému finančnímu hospodaření, řekla ČTK ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jedním z nich podle ní má být "narovnání" vztahů mezi zdravotními pojišťovnami. Jde například o stoprocentní přerozdělování pojistného mezi nimi. Přihlížet by se mělo k věkovým kategorií pojištěnců a k takzvaným drahým pacientům, uvedla Součková. Nyní se přerozděluje 60 procent pojistného.

Součková rovněž navrhuje snížení provozních fondů, rezervního fondu a také sjednocení režimů fondu prevence a zdravotně pojistných plánů pojišťoven. To je podle ní možné změnit novelami zákonů, které již projednává parlament. Koaliční devítka se podle Součkové rovněž shodla na tom, že je potřeba, aby vláda co nejdříve projednala předlohy zákonů o zdravotní péči a o úhradových režimech.

Lídři vládních stran se při nynějším jednání o zdravotnictví, které trvalo asi hodinu, podle Škromacha vyhnuli sporným bodům. Ty odložili až na úterý 10. února, kdy se nad zdravotnickými problémy opět sejdou.

Novou koncepcí, kterou Součková vypracovala, ani závěry, které vzešly z jednání společné koaliční zdravotnické komise, se nezabývali. Ministryně přiznala, že zatím není shoda například na platbách za recepty, nebo na placení za zdravotně sociální lůžka. Podle Součkové je potřeba udělat pořádek v situaci, kdy zdravotnická zařízení poskytují sociální hospitalizaci a naopak sociální ústavy zdravotní péči.

Obce u jaderných elektráren by mohly získat určité finanční kompenzace, řekl premiér Vladimír Špidla při návštěvě Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Peníze na vyrovnání většího zatížení, které plyne z blízkosti jaderného zařízení, by měly být součástí některého z chystaných zákonů o energetice. Podle předsedy vlády by měl být návrh připraven ještě v tomto volebním období. Výše peněžních náhrad by podle něj zřejmě klesala se vzdáleností od jaderného zařízení. Uvažuje se i o tom, že by příspěvek mohly získat všechny obce, které musejí nést určitou zátěž kvůli blízkosti velkých energetických zařízení, nejen u jaderných elektráren. Premiér tak reagoval na dar tamního starosty Vladimíra Měrky. Představitel města, které leží ve dvacetikilometrovém havarijním pásmu jaderné elektrárny Dukovany, mu předal jodidové tablety a příručky, které musejí obce v pásmu pro občany zajišťovat pro případ havárie. "Těžce neseme, když zástupci ČEZ říkají, že v havarijním pásmu o nic nejde," zdůvodnil Měrka. Podle něj elektrárna produkuje čtvrtinu tuzemské energie, ale její okolí patří k nejchudším regionům.

Návrh na zavedení poplatku z jaderných elektráren předložily obce z okolí Dukovan a Temelína na ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině letošního září. Podle něj by si zhruba 175 obcí z bezpečnostních pásem ročně rozdělilo na 200 milionů korun. Částka podle obcí odpovídá výši sponzorských darů, které ještě před deseti lety do regionu plynuly ze společnosti ČEZ, navýšené o inflaci. Podle nich náklady, které tím společnosti ČEZ vzniknou, se budou pohybovat do jednoho haléře na každou kilowatthodinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, zatímco náklady na reklamu, které ČEZ každý rok vynakládá, jsou několikanásobně vyšší.