Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. "Vláda je plně odhodlána tuto reformu prosadit," řekl premiér Vladimír Špidla na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu.

V případě, že by parlament reformní zákony neschválil, české veřejné finance by se podle premiéra zhroutily, což by ve svém důsledku znamenalo například to, že důchody a platy ve veřejné sféře by za deset let byly poloviční než dnes. Špidla zopakoval, že neúspěch reformy by znamenal i konec této vlády. Prvním testem průchodnosti reformy bude podle premiéra státní rozpočet na rok 2004.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) podle svých slov věří, že reformní zákony mají šanci získat většinu v obou komorách parlamentu. Zatímco mezinárodní instituce i domácí ekonomové vesměs považují navrženou reformu za málo razantní, odbory se proti ní bouří. Pondělní demonstrace proti vládní reformě veřejných financí před Úřadem vlády, kterou organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), se podle odhadu policie účastnilo 1500 lidí, ale podle odborářů nejméně 5000 lidí.

Cílem reformy rozpočtových výdajů a daní je postupně snížit deficit veřejných financí do roku 2006 na čtyři procenta HDP z letošních 6,2 procenta. Schodek státního rozpočtu očištěný o příjmy z privatizace, ztrátu České konsolidační agentury a splatné garance by tak měl v roce 2004 činit maximálně 83 miliard korun proti letošním 92 miliardám. V roce 2005 by měl dále klesnout na 75 miliard a v roce 2006 na 60 miliard korun. Prostřednictvím reformních opatření by měl kabinet během tří let celkem uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a dalších více než 70 miliard korun získat z vyšších daní. Vláda zatím schválila daňové změny a změny v zákonem daných výdajích, které mají ve třech letech přinést úspory 120 miliard korun.

Čeká ji však ještě těžké rozhodování o tom, na jakých ministerstvech v příštích třech letech ušetřit 80 miliard korun, z toho v příštím roce 20 miliard korun. Jen tak je možné sestavit rozpočet na rok 2004 s nižším schodkem, než je ten letošní. Vláda však o těchto úsporách nejednala a vrátí se k nim až příští týden. Největší úspory si zatím stát slibuje od pomalejšího růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru, pomalejší valorizace penzí, škrtů v nemocenské a zpřísnění výplaty dávek státní sociální podpory. Počet státních úředníků nemá růst a počet zaměstnanců v celém veřejném sektoru má klesat.

Větší příjmy by měly do státní pokladny plynout z vyšších spotřebních daní z cigaret, lihu a pohonných hmot. Také řada služeb bude zdaněna 22procentní sazbou DPH místo dnešních pěti procent. Poroste i daň z nemovitostí a živnostníci budou státu více odvádět na sociálním pojistném. Vládní koalice také vyšla vstříc odborům a rozhodla o zavedení minimální daně pro živnostníky. Naopak podnikům postupně klesne daň z příjmu z dnešních 31 procent na 24 procent v roce 2006.

Německá horní parlamentní komora, Spolková rada, se na své schůzi v Berlíně fakticky připojila k požadavkům zrušit dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, které se týkají sudetských Němců. Český prezident Václav Klaus je krokem rady nemile překvapen a české ministerstvo zahraničí vyjádřilo podiv; premiéra Vladimíra Špidlu iniciativa Spolkové rady nepřekvapila. Rada vyhověla návrhu největší spolkové země Bavorska, která se považuje za patrona sudetských Němců, a poukázala na starší výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 k anulování dekretů.

Ve Spolkové radě zasedají zástupci zemských kabinetů a většinu má konzervativní opozice CDU/CSU. Česká vláda ve svém prohlášení ze středy 18. června mimo jiné označila poválečné události za nepřijatelné z dnešního pohledu; německé zdroje tuto formulaci ihned vztáhly na vysídlení sudetských Němců.

Prezidenta Klause výzva Spolkové rady "velmi nemile překvapila". Podle něho by mohla být i porušením česko-německé deklarace. "Je... na důkladném zvážení, nakolik je výzva Spolkové rady porušením česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji," stojí v Klausově prohlášení. V česko-německé deklaraci z roku 1997 oba státy odmítly kolektivní vinu, litovaly bezpráví spáchaného na obou stranách a zdůraznily orientaci na budoucnost. Klaus si rovněž myslí, že k dekretům se měla Spolková rada vyjádřit ještě před referendem, v němž Češi souhlasili se vstupem do unie. "Protože by to jistě byla pro hlasující občany zajímavá informace," uvedl český prezident.

České ministerstvo zahraničí dalo najevo "podiv", že Spolková rada poukázala na výzvu Evropského parlamentu anulovat dekrety. Černínský palác zároveň poznamenal, že vlády obou zemí se cítí být vázány textem česko-německé deklarace, která je základním dokumentem bilaterálních vztahů.

Premiér Špidla na summitu EU v Řecku dal najevo, že ho iniciativa Spolkové rady nepřekvapila a že na postoj Česká "nemá vliv". "Bylo to na žádost žádost CDU/CSU. Mají v horní komoře parlamentu spolkové republiky převahu. Je to názor, který zastávají velmi dlouho," řekl premiér Špidla.

Český prezident Václav Klaus obhajoval na Světovém ekonomickém fóru v americkém Beaver Creeku právo evropských zemí na vlastní názor a definování vlastních zájmů. Současně zdůraznil nutnost silných transatlantických vztahů a připomněl osobní obdiv k americkému způsobu života, pragmatismu, pracovním návykům a optimismu. Řekl, že byl vždy proti "starému" antiamerikanismu. Dodal, že ví, jaký podíl měli na svržení komunismu americký prezident Ronald Reagan a britská premiérka Margaret Thatcherová a kdo měl největší podíl na přijetí ČR do NATO.

Václav Klaus odmítl v americkém Beaver Creeku v rozhovoru s českými novináři dělení Evropy na starou a novou. Poukázal také na přemrštěné používání slova antiamerikanismus, protože ho může podle něho brát vážně stále více Evropanů. V narážce na slova amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který rozdělil Evropu na starou a novou podle postoje k americkému záměru zaútočit na Irák, Klaus uvedl, že pokoušet se dělit Evropu tímto způsobem "není dobré". O antiamerikanismu prohlásil, že neví, zda je to slovo "relevantní". Dodal, že má pocit, že stále častější označování antiamerikanismu jako evropského fenoménu povede k tomu, že "tím více bude Evropanů, kteří ho budou brát vážně, tím více Evropanů se bude chtít definovat jako specificky evropští vůči Americe ..."

Václav Klaus je ve Spojených státech poprvé ve funkci českého prezidenta. Jde o pracovně soukromou návštěvu.