Zprávy | Z archivu rubriky

Hlavní město se ve čtvrtek stalo další zastávkou v sérii cest prezidenta Václava Klause po regionech České republiky. Klaus, sám Pražan, se přiznal, že ve svých 62 letech a po více než 13 letech v politice se ve čtvrtek vůbec poprvé podíval do slavnostního Brožíkova sálu Staroměstské radnice. Podepsal se tam do pamětní knihy, převzal symbolický klíč od městských bran a pak diskutoval s pražskými zastupiteli. Otom, že Klausova "státní návštěva", jak svou cestu hlavním městem sám nazval, skutečně táhla, svědčí také neobvyklá účast členů pražského zastupitelstva na jeho jednání. Dostavili se i zástupci řady pražských radnic a někteří poslanci a senátoři zvolení do parlamentu za metropoli. Kaus se zastupiteli debatoval například o přerozdělování daní, které je údajně pro Prahu nevýhodné, či o rozpočtových schodcích, s nimiž město hospodaří. Komunistického zastupitele Františka Hoffmana ale také zajímalo, zda je Klaus sparťan či slávista. Prezident odvětil, že je příznivcem Bohemians, neboť právě za tento klub v mládí hrával košíkovou.

Reforma zemědělské politiky Evropské unie by se neměla dotknout podpor, které Česko pro své zemědělce vyjednalo na summitu v Kodani. "Ten balík by měl zůstat stejný," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podstatou reformy je částečné zrušení vazby mezi přímými platbami a objemem zemědělské produkce. Česká republika přitom má podle Severy mít možnost, stejně jako ostatní přistupující země, rozhodnout se, zda k dohodnutým změnám systému dotací přistoupí hned poté, co začnou platit, nebo se bude až do roku 2013 držet podmínek z kodaňského summitu. Ministři zemědělství zemí EU se v noci na čtvrtek dohodli na radikální reformě zemědělské politiky pro příštích deset let. Klíčový návrh reformního plánu komisaře pro zemědělství Franze Fischlera na úplné zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce však doznal v kompromisním výsledku značných změn. Kompromis umožňuje členským zemím si do značné míry rozhodnout, u kterých komodit a v jaké míře platby od produkce oddělí.

České úrokové sazby se ve středu opět přiblížily sazbám v eurozóně, a zůstávají tak suverénně nejnižší ve střední a východní Evropě. Zatímco středeční krok centrální banky byl překvapivý, podobný pohyb sazeb v Polsku trh očekával.

Evropská centrální banka kvůli pomalému oživení v Evropě snížila sazby naposledy na počátku června, základní sazba je od té doby na dvou procentech. České sazby budou od čtvrtka, kdy dnešní krok vstoupí v platnost, vyšší o čtvrt procentního bodu.

V porovnání s okolními státy má česká ekonomika sazby výrazně nejnižší. V Polsku ve středu rovněž klesly sazby o čtvrt bodu, přesto jsou však o tři procentní body vyšší než v tuzemsku. Ještě výše, na 6,5 procenta, jsou sazby na Slovensku.

Nižší sazby znamenají i pro zahraniční podniky levnější úvěry, na druhé straně však jsou nižší výnosy ze státních cenných papírů či dluhopisů. Do zemí s vysokými sazbami tak přitéká spousta spekulativního kapitálu, který pouze těží z vyšších úroků při nákupu tamní měny či cenných papírů.

Počet stížností na referendum o EU, které lidé zaslali Ústavnímu soudu, ve středu stoupl na 24. Lhůta sice vypršela již v úterý o půlnoci, Ústavní soud se však řídí i datem odeslání pošty. Podle předsedy soudu Miloše Holečka se zřejmě 14 z nich bude zabývat plénum soudu. Ostatní nesplňují všechny potřebné právní náležitosti, takže čtyři senáty soudu budou rozhodovat o tom, zda je proto odmítnou.

Podle zákona o referendu si může u Ústavního soudu na jeho průběh stěžovat do deseti dnů od jeho konání každý občan, jenž má právo hlasovat.

Jedna ze stížností například napadla to, že hlasovací lístky prý byly opatřeny menším razítkem ministerstva vnitra, než ukládá zákon. Dušan Kučera pro změnu tvrdí, že ve volební místnosti měl vyplnit lístek obyčejnou tužkou, a tak hrozí vygumování jeho odpovědi. Ústavní stížnost osobně doručil Vilém Barák z Euroskeptické iniciativy. Stížnost podali i předsedové strany Národní sjednocení Jan Skácel, občanského sdružení Vlastenecká fronta David Macháček, sdružení Občané proti EU František Červenka a Akce národní obnovy Ladislav Malý.

Čtveřice euroskeptiků tvrdí, že ministerstvo zahraničí porušilo ústavu tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 milionů korun, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem. Ústavní soud proto žádají o rozhodnutí nevyhlásit výsledky referenda.

Vláda schválila reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. "Vláda je plně odhodlána tuto reformu prosadit," řekl premiér Vladimír Špidla na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu.

V případě, že by parlament reformní zákony neschválil, české veřejné finance by se podle premiéra zhroutily, což by ve svém důsledku znamenalo například to, že důchody a platy ve veřejné sféře by za deset let byly poloviční než dnes. Špidla zopakoval, že neúspěch reformy by znamenal i konec této vlády. Prvním testem průchodnosti reformy bude podle premiéra státní rozpočet na rok 2004.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) podle svých slov věří, že reformní zákony mají šanci získat většinu v obou komorách parlamentu. Zatímco mezinárodní instituce i domácí ekonomové vesměs považují navrženou reformu za málo razantní, odbory se proti ní bouří. Pondělní demonstrace proti vládní reformě veřejných financí před Úřadem vlády, kterou organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), se podle odhadu policie účastnilo 1500 lidí, ale podle odborářů nejméně 5000 lidí.

Cílem reformy rozpočtových výdajů a daní je postupně snížit deficit veřejných financí do roku 2006 na čtyři procenta HDP z letošních 6,2 procenta. Schodek státního rozpočtu očištěný o příjmy z privatizace, ztrátu České konsolidační agentury a splatné garance by tak měl v roce 2004 činit maximálně 83 miliard korun proti letošním 92 miliardám. V roce 2005 by měl dále klesnout na 75 miliard a v roce 2006 na 60 miliard korun. Prostřednictvím reformních opatření by měl kabinet během tří let celkem uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a dalších více než 70 miliard korun získat z vyšších daní. Vláda zatím schválila daňové změny a změny v zákonem daných výdajích, které mají ve třech letech přinést úspory 120 miliard korun.

Čeká ji však ještě těžké rozhodování o tom, na jakých ministerstvech v příštích třech letech ušetřit 80 miliard korun, z toho v příštím roce 20 miliard korun. Jen tak je možné sestavit rozpočet na rok 2004 s nižším schodkem, než je ten letošní. Vláda však o těchto úsporách nejednala a vrátí se k nim až příští týden. Největší úspory si zatím stát slibuje od pomalejšího růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru, pomalejší valorizace penzí, škrtů v nemocenské a zpřísnění výplaty dávek státní sociální podpory. Počet státních úředníků nemá růst a počet zaměstnanců v celém veřejném sektoru má klesat.

Větší příjmy by měly do státní pokladny plynout z vyšších spotřebních daní z cigaret, lihu a pohonných hmot. Také řada služeb bude zdaněna 22procentní sazbou DPH místo dnešních pěti procent. Poroste i daň z nemovitostí a živnostníci budou státu více odvádět na sociálním pojistném. Vládní koalice také vyšla vstříc odborům a rozhodla o zavedení minimální daně pro živnostníky. Naopak podnikům postupně klesne daň z příjmu z dnešních 31 procent na 24 procent v roce 2006.

Český prezident Václav Klaus se v rámci Světového fóra v americkém Beaver Creeku setkal krátce s americkým viceprezidentem Richardem Cheneyem. Na fóru se jednalo o mezinárodní bezpečnosti, světové ekonomice, vztahu Evropy a Spojených států a antiamerikanismu. "(Česko-americké) vztahy nelze zúžit na jednu zkratkovitou debatu, která proběhla v Praze a byla interpretována, myslím, trochu zjednodušeným způsobem," řekl Klaus. Na mysli měl spekulace kolem jeho rozhovoru s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem, který sdělovací prostředky vyložily jako roztržku kolem názoru na americký útok proti Iráku. Prezident uvedl, že v coloradském Beaver Creeku měl šanci pohovořit s mnoha vlivnými lidmi z americké administrativy a Kongresu, vědeckých kruhů a zástupců médií ovlivňujících názory veřejnosti. Média zaregistrovala především fakt, že Klaus se při své první cestě do Spojených států ve funkci prezidenta nesetkal se svým americkým protějškem Georgem Bushem.

Spojené státy se neobávají deflace, která postihla například Japonsko, ale panuje jen mírný optimismus ohledně ekonomického oživení. Tento dojem získal český prezident Václav Klaus v debatě na Světovém fóru v americkém Beaver Creeku. Deflace znamená celkové umrtvování ekonomického růstu a podle amerických médií by mohla být hrobařem nadějí na oživení, které má vyvést americké hospodářství z téměř dvouletého útlumu. Podle Klause, který se setkal v rámci fóra mimo jiné s šéfem americké centrální banky Alanem Greenspanem, se tři ze čtyř Američanů deflace neobávají. Ale ani tato většina nekypí optimismem, pokud jde o ekonomický růst. "Myslím, že ta očekávání jsou velmi mírná. Žádné rychlé oživení ekonomiky před sebou většina lidí nevidí," řekl Klaus.

Evropská unie v sobotu slavnostně sdělila zemím západního Balkánu, že počítá perspektivně s jejich přijetím, ne však dřív, než splní bezezbytku všechny požadované podmínky. Nejvyšší představitelé EU vyzvali své kolegy z oblasti, aby se přednostně věnovali potírání organizovaného zločinu, soužití národů a spolupráci s mezinárodním tribunálem v Haagu. Podle českého premiéra Vladimíra Špidly je unie připravena podpořit tyto země v zájmu sbližování s EU a přistoupení k ní za předpokladu, že budou splněna "kodaňská kritéria". Důraz položil na ta z nich, jež se týkají demokracie, lidských práv a implicitně návratu uprchlíků. "Tento názor byl vyjádřen velmi jednoznačně a Česká republika ho sdílí," uvedl premiér.

Náměstek českého ministra zahraničí Jan Kohout v tom vidí "dosti jasné varování, že ačkoli stupeň reforem je potěšitelný, přetrvává spousta problémů hlavně v politické oblasti". Z jednání nabyl dojmu, že právě na otázky organizované kriminality či spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii reagovali balkánští státníci možná vlažněji, než se očekávalo.

Německá horní parlamentní komora, Spolková rada, se na své schůzi v Berlíně fakticky připojila k požadavkům zrušit dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, které se týkají sudetských Němců. Český prezident Václav Klaus je krokem rady nemile překvapen a české ministerstvo zahraničí vyjádřilo podiv; premiéra Vladimíra Špidlu iniciativa Spolkové rady nepřekvapila. Rada vyhověla návrhu největší spolkové země Bavorska, která se považuje za patrona sudetských Němců, a poukázala na starší výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 k anulování dekretů.

Ve Spolkové radě zasedají zástupci zemských kabinetů a většinu má konzervativní opozice CDU/CSU. Česká vláda ve svém prohlášení ze středy 18. června mimo jiné označila poválečné události za nepřijatelné z dnešního pohledu; německé zdroje tuto formulaci ihned vztáhly na vysídlení sudetských Němců.

Prezidenta Klause výzva Spolkové rady "velmi nemile překvapila". Podle něho by mohla být i porušením česko-německé deklarace. "Je... na důkladném zvážení, nakolik je výzva Spolkové rady porušením česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji," stojí v Klausově prohlášení. V česko-německé deklaraci z roku 1997 oba státy odmítly kolektivní vinu, litovaly bezpráví spáchaného na obou stranách a zdůraznily orientaci na budoucnost. Klaus si rovněž myslí, že k dekretům se měla Spolková rada vyjádřit ještě před referendem, v němž Češi souhlasili se vstupem do unie. "Protože by to jistě byla pro hlasující občany zajímavá informace," uvedl český prezident.

České ministerstvo zahraničí dalo najevo "podiv", že Spolková rada poukázala na výzvu Evropského parlamentu anulovat dekrety. Černínský palác zároveň poznamenal, že vlády obou zemí se cítí být vázány textem česko-německé deklarace, která je základním dokumentem bilaterálních vztahů.

Premiér Špidla na summitu EU v Řecku dal najevo, že ho iniciativa Spolkové rady nepřekvapila a že na postoj Česká "nemá vliv". "Bylo to na žádost žádost CDU/CSU. Mají v horní komoře parlamentu spolkové republiky převahu. Je to názor, který zastávají velmi dlouho," řekl premiér Špidla.

Český prezident Václav Klaus obhajoval na Světovém ekonomickém fóru v americkém Beaver Creeku právo evropských zemí na vlastní názor a definování vlastních zájmů. Současně zdůraznil nutnost silných transatlantických vztahů a připomněl osobní obdiv k americkému způsobu života, pragmatismu, pracovním návykům a optimismu. Řekl, že byl vždy proti "starému" antiamerikanismu. Dodal, že ví, jaký podíl měli na svržení komunismu americký prezident Ronald Reagan a britská premiérka Margaret Thatcherová a kdo měl největší podíl na přijetí ČR do NATO.

Václav Klaus odmítl v americkém Beaver Creeku v rozhovoru s českými novináři dělení Evropy na starou a novou. Poukázal také na přemrštěné používání slova antiamerikanismus, protože ho může podle něho brát vážně stále více Evropanů. V narážce na slova amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který rozdělil Evropu na starou a novou podle postoje k americkému záměru zaútočit na Irák, Klaus uvedl, že pokoušet se dělit Evropu tímto způsobem "není dobré". O antiamerikanismu prohlásil, že neví, zda je to slovo "relevantní". Dodal, že má pocit, že stále častější označování antiamerikanismu jako evropského fenoménu povede k tomu, že "tím více bude Evropanů, kteří ho budou brát vážně, tím více Evropanů se bude chtít definovat jako specificky evropští vůči Americe ..."

Václav Klaus je ve Spojených státech poprvé ve funkci českého prezidenta. Jde o pracovně soukromou návštěvu.