Zprávy | Z archivu rubriky


Praha se snaží získat mezi zeměmi Evropské unie spojence, který by s ní usiloval o změnu systému preventivních porážek v případech takzvané nemoci šílených krav (BSE). Ministr zemědělství Jaroslav Palas v sobotu na toto téma jednal s německou ministryní ochrany spotřebitele a zemědělství Renate Künastovou. Po setkání řekl, že Německo a Česko možná po 1. květnu 2004 vyvolají revizi systému nakládání s nakaženými a potenciálně nemocnými dobytčaty. "Shodli jsme se na tom, že bezprostředně po vstupu do Evropské unie bychom mohli my a Německo iniciovat to, aby se stávající systém vyhodnotil a přijaly se závěry, zda je tento systém možné nějakým způsobem změnit či nikoliv," řekl ČTK Palas. S ministryní hovořil o tom, zda je pro EU přijatelný český návrh, aby se krávy určené k vybití nechaly naživu, než jim skončí období dojení po otelení. Tuto myšlenku prosazoval ministr už loni v prosinci při jednáních v Bruselu. Narazil ale na neústupný odpor Evropské komise. Praha argumentuje, že mléko nakažených krav je prokazatelně bezpečné a dobytčata určená k utracení by bylo možné označit. Brusel se ale obává ztráty důvěry spotřebitele. Künastová je podle Palase prvním ministrem členské země EU, který naznačil ochotu diskutovat o změně zacházení s dobytkem určeným k utracení kvůli BSE. Český ministr ale zatím nechce předvídat, jak by případná změna nakládání s dobytčaty vypadala. "My jsme v obecné rovině řekli, že požádáme o vyhodnocení tohoto systému - jak doposud funguje," vysvětlil.

V EU se dosud objevilo 1111 případů BSE, z toho 491 ve Velké Británii. Česko vyšetřilo od počátku roku 2001 do konce letošního listopadu na nemoc šílených krav zhruba 483.000 kusů skotu, osm bylo nakaženo. Problémem Česka je ale vysoká koncentrace chovu, která vede k nuceným porážkám stovek vrstevníků nakaženého kusu. Jen ve dvou posledních případech BSE v České republice bylo rozhodnuto o utracení více než 1100 zvířat.

Vládní Unie svobody-DEU je přesvědčena o tom, že existují lepší kandidáti na evropského komisaře za Českou republiku, než je sociálnědemokratický favorit Miloš Kužvart. Vedení unionistů v sobotu vlastního adepta do Evropské komise nenavrhlo, ačkoliv se to očekávalo. Podle předsedy strany Petra Mareše si ale dokáže představit nominaci lidí typu diplomata Alexandra Vondry nebo velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky. "US-DEU konstatuje, že Miloš Kužvart je kandidátem ČSSD a sociální demokracie je odpovědna za jeho kvalitu. US-DEU by dala přednost kandidátům s dostatečnou mezinárodní zkušeností. US-DEU si dovede představit i návrh tří kandidátů za Českou republiku," citoval Mareš sobotní usnesení republikového výboru strany. Dosud se počítalo s tím, že vláda navrhne jen jednoho kandidáta na prvního českého komisaře. Další koaliční strana, KDU-ČSL, navrhla soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, někdejší poslankyni Ivanu Janů. I lidovci mají ke Kužvartovi výhrady. Sociální demokraté, lidovci a unionisté budou o nominaci do Evropské komise jednat na úterním koaličním jednání.

I když mají koaliční i opoziční parlamentní strany vůči Miloši Kužvartovi jako kandidátovi ČSSD na evropského komisaře výhrady, sociální demokracie neuvažuje o jiném kandidátovi. Novinářům to v sobotu v Brně řekl předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. "Miloš Kužvart splňuje všechny vysoké požadavky. Nevidím druhou osobu srovnatelných kvalit, která by byla k dispozici," řekl Špidla. Rozhodnutí ČSSD o Kužvartovi jako kandidátovi bylo podle něj "uvážené a velmi pevné". Podle premiéra má Kužvart jako bývalý ministr životního prostředí bohaté zkušenosti z exekutivy a z funkce odešel jako ministr úspěšný. "A že se nestal znovu ministrem bylo dáno tím, že jsem se rozhodl vytvořit koaliční uskupení," uvedl premiér. Doplnil, že Kužvartova agenda, tedy životní prostředí, je klíčová nejen pro Českou republiku, ale i Evropskou unii. Špidla připomněl, že Kužvart v minulosti neselhal ani jako člověk; nebyl členem komunistické strany ani politickým turistou.

Opozičním občanským demokratům a komunistům nevadí ani tak konkrétní jméno jako fakt, že vládní koalice výběr českého zástupce v Evropské komisi nekonzultuje s opozicí. Prezident Václav Klaus nominaci sociálnědemokratického politika komentoval stručně: "Pro mě kandidatura pana Kužvarta do funkce evropského komisaře není důvodem k tomu, abych začal držet hladovku," řekl Klaus novinářům během návštěvy Slovenska.

Soudkyně ostravského krajského soudu poslala v sobotu do vazby šest cizinců, které policie zatkla ve čtvrtek v azylovém zařízení Vyšní Lhoty na Frýdeckomístecku. Cizinci jsou podezřelí, že pod pohrůžkou násilí okrádali další cizince. ČTK to potvrdila soudkyně. O uvalení vazby požádal v pátek krajský státní zástupce. "Byli vzati do vazby podle trestního zákona a trestního řádu z důvodů, které vám nemohu sdělit. Vyšetřování je na samotném počátku," uvedla bez bližších podrobností soudkyně.

Šestičlenná organizovaná skupina pochází z bývalého Sovětského svazu a čelí obvinění z loupeže, sdělila ve čtvrtek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Podezřelí podle ní odebírali jiným žadatelům o azyl pod pohrůžkou nebo i za použití násilí peníze a mobilní telefony. Přestože výše škody podle Kosinové patrně nebude zvlášť vysoká, cizincům hrozí až 12 let vězení.

Podle informací ČTK jsou zadržení Gruzínci. Na jejich podezřelé chování upozornila policii počátkem loňského prosince Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Aktivity cizinců pak začali sledovat detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kteří také rozkryli fungování a strukturu celého gangu. Ve čtvrtek ráno organizovanou skupinu pozatýkali. Ačkoli podezřelí někdy užili vůči poškozeným násilí, nikdo neutrpěl závažnou újmu na zdraví. Některým žadatelům o azyl přitom podle Kosinové vyhrožovali dokonce uříznutím hlavy.

Česká republika uznává právo Palestinců na samostatný demokratický stát stejně jako právo Izraele bránit se proti teroristickým útokům. Je nezbytné, aby palestinské vedení učinilo rozhodný krok proti skupinám, které jsou zapojeny do terorismu. Na sobotním jednání s předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem to řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Arafata navštívil v jeho poničeném sídle Mukata v Ramalláhu a sešel se také s ministrem zahraničí Nabílem Šásem a premiérem Ahmadem Kurájou. Jednání po obědě, který pro něj pořádal Šás, ukončí schůzkou s ministrem financí Salámem Fajadem. Svoboda návštěvou Ramalláhu dostál návrhu, který sám předložil v Evropské unii a který předpokládá oddělování oficiálních návštěv v Izraeli a na palestinských územích. V Izraeli byl loni a sešel se jen s izraelskými politiky.

Arafat vyložil, že palestinská strana uznává mírový plán, který navrhly pro urovnání izraelsko-palestinského konfliktu USA, OSN, Rusko a Evropská unie. Podle něj je plán zablokován vinou Izraele. ČR by podle něj jako brzký člen EU mohla v unii využít dobré vztahy k Izraeli a přimět židovský stát začít plán plnit. "Jsme velmi vděční za tuto návštěvu a pomoc České republiky při vzdělávání našich lidí. Stojíme o mír nejen pro Palestince a Izraelce, ale pro celý Blízký východ. Chceme se řídit mírovým plánem, ale je to Izrael, kdo o něj nestojí," řekl Arafat na společné tiskové konferenci.

"Považujeme mírový plán za nástroj, s jehož pomocí lze dospět ke dvěma státům. To je jediné řešení pro tuto oblast," sdělil Svoboda. Arafat se na jednání soustředil na důkazy násilností, kterých se dopouští na Palestincích izraelská armáda. "Jako člen EU může Česká republika Palestincům pomoci prosadit plnění plánu Izraelem," řekl. On i Šás hovořili o velmi negativním dopadu bezpečnostní zdi, kterou Izrael staví mezi svým územím a západním břehem Jordánu, ale nekopíruje přesně linii, která platila do války v roce 1967, v níž židovský stát západní břeh obsadil. "Západní břeh Jordánu je kanton, ghetto," volal Arafat na novináře. Při jednání s českým ministrem podle diplomatických zdrojů řekl: "Mohou si (Izraelci) postavit třeba deset zdí, ale na svém území."

Český ministr k této problematice poznamenal, že Izrael má právo bránit své občany před atentátníky. "Pro nás je problém trasa této zdi. Izrael by měl minimalizovat její negativní dopad na obyvatelstvo západního břehu," prohlásil. Martin Košatka, který na ministerstvu zahraničních věcí odpovídá za koordinaci politiky ČR a EU, uvedl, že palestinské politiky zřejmě překvapil jasný postoj české diplomacie, která se nesnažila nijak zalíbit a trvala na svých stanoviscích. Češi nehodlají ustoupit ani palestinským stížnostem na snižování počtu stipendií pro palestinské studenty v ČR, což palestinští politici opakovaně kritizovali a žádali zvýšení kvót. Česká strana argumentuje finančními možnostmi i tím, že Palestincům, kteří vystudují v Česku, po návratu domů diplomy stejně nejsou uznávány v plné výši.

Svoboda je po velmi dlouhé době vrcholný český politik, který se s Arafatem setkal. V roce 2002 o to usiloval bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, ale navzdory původně ohlášenému programu ho Arafat nepřijal. Podle dostupných údajů se naposledy s Arafatem sešel v září 2000 při summitu tisíciletí OSN v New Yorku bývalý prezident Václav Havel.

Nemocnice ve správě krajů dostanou od státu na úhradu dluhů 767 milionů korun. Peníze by měly obdržet asi v únoru. Vláda tak splatí poslední část z téměř 3,5 miliardy Kč, které na konci loňského roku slíbila pro nemocnice, jež kraje převzaly v lednu od státu. Vyplývá to z dnešních informací tiskového odboru vlády. Rozpočet však s takovými výdaji nepočítá, a tak bude muset stát snížit úhradu ztrát České konsolidační agentury (ČKA). Podle analytika Raiffeisenbank Miroslava Brabce tak vláda "zametla pod koberec" 767 milionů korun závazků ČKA, které bude nutné uhradit později. Je to prý jedna z cest, jak neztratit tvář ohledně slíbeného schodku 115 miliard korun a zároveň splnit slib daný nemocnicím. Kraje vyčíslily celkovou ztrátu převzatých nemocnic na šest miliard, kabinet jim slíbil téměř 3,5 miliardy. Již loni dostaly kraje 2,7 miliardy korun, které stát ušetřil díky rekordně nízkým úrokům nebo na referendu o členství země do Evropské unie. Hejtmani a ředitelé nemocnic peníze vítají, upozorňují však na nutnost systémových změn, podobně jako představitelé zdravotních pojišťoven. Pokud nebudou změny provedeny, dluh nemocnic bude podle nich opět narůstat. Kabinet již dříve schválil na odkup pohledávek pojišťoven za neplatiči pojistného tři miliardy. Ministryně zdravotnictví Marie Součková má do konce ledna předložit vládě návrh celkové reformy zdravotnictví. Zabývala se jí i odborná koaliční komise pro zdravotnictví, která v nejbližších dnech předloží návrhy k projednání lídrům koalice.

Památník Leoše Janáčka v jeho domku ve Smetanově ulici v Brně se po rekonstrukci od středy opět otevře návštěvníkům. Opravy trvaly rok a půl. Jejich cílem bylo zabránit provlhání objektu a vrátit domku prvorepublikový vzhled podle dobových fotografií, řekl novinářům autor expozice Jiří Zahrádka. Muzejníci obnovili původní Janáčkovu pracovnu, v dalších prostorách domku bude muzejní expozice a přednáškový sál. V expozici návštěvníci budou moci zhlédnout první tisky Janáčkových skladeb, skladatelův metronom, jeho psací potřeby, korespondenci i například legitimaci na železnici. "Prostor je velmi malý, takže v něm nemůžeme vyprávět celý Janáčkův příběh," podotkl Zahrádka. Dům po restituci patří brněnskému biskupství, které jej na 40 let pronajalo Nadaci Leoše Janáčka. Expozici připravilo a provozuje Moravské zemské muzeum. Nadace a město daly na rekonstrukci šest milionů korun. Stavbaři obnovili i původní vymalování. Janáček se do domku nastěhoval 2. července 1910. Vytvořil v něm například opery Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová, Příhody Lišky Bystroušky či Věc Makropulos. Leoš Janáček (1854-1928) je s Brnem spojen od dětství, kdy přišel do chrámového sboru augustiniánského kláštera na Starém Brně. Po studiích působil v Brně jako pedagog na učitelském ústavu, byl ředitelem varhanické školy a od roku 1919 se stal profesorem brněnské pobočky mistrovské školy pražské konzervatoře. Jako skladatel vytvořil vlastní hudebně-dramatickou koncepci, jejímž východiskem je řeč, její dramatický spád, psychologický podtext a intonace.