Zprávy | Z archivu rubriky

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

Část Strany zelených není spokojena s výběrem stranického lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Uvažuje proto o změně vedení a odstranění šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky z čela kandidátní listiny. ČTK o tom informoval člen strany, politolog Pavel Pečínka. Další možnost pro zhruba 50 Patočkových kritiků podle Pečínky spočívá podpoře kandidátky Strany pro otevřenou společnost - Zelené a občanské alternativy.

Mezi asi padesátku opozičníků, usilující o "větší otevřenost vůči ekologickým iniciativám a o demokracii ve straně", patří podle Pečínky například Jan Wünsch, Ivan Dejmal, Jiří Guth, Ondřej Liška či aktivista Nesehnutí Milan Daniel. Tvrzení Pečínky odmítá místopředsedkyně strany Jana Ulbrychová. "Je to kupa nesmyslů. Pečínka byl nedávno vyzván městskou organizací v Brně, aby přestal poškozovat jméno SZ na veřejnosti," uvedla Ulbrychová. "Jeho základní organizace Brno-střed byla vyzvána, aby s ním buď vyjednala, že přestane porušovat stanovy, anebo aby mu ukončila členství," dodala.

Hlavně pádnější argumenty ve prospěch většího začleněníí handicapovaných do společnosti si od vstupu České republiky do EU slibují zdravotně postižení. Díky společným evropským záměrům by měli snáze přimět odpovědné instituce či zákonodárce, aby jednotlivá opatření prosadili i v republice. ČTK to řekl předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása. "Lidé se zdravotním postižením budou moci sami přímo upozorňovat na dokumentaci z EU a žádat, aby byla do českých předpisů implantována," uvedl Krása.

Evropská komise schválila nedávno akční plán pro handicapované na období od letošního roku do roku 2010. Chce vyrovnat příležitosti pro postižené a zdravé. Komise hodlá každé dva roky vydávat zprávu o plnění dokumentu a pokrocích v rozšířené Evropě. Krása plán považuje za velmi ambiciózní. Jednotlivá ustanovení dokumentu, který je k dispozici na webových stránkách www.nrzp.cz, by členské země měly postupně zapracovat do své legislativy.

Romové nejsou připraveni na vstup České republiky do Evropské unie. Tvrdí to jeden z nich, třicetiletý Jan Husák, který zhruba rok pracuje na ústeckém magistrátě jako asistent primátora pro etnické menšiny. "Chybí nám vzdělání, a to i mladší generaci, neumíme jazyky a řada z nás spoléhá spíše na sociální pracovníky než sama na sebe," řekl ČTK Husák. Paradoxně se podle něj může postavení Romů po vstupu Česka do unie zhoršit. "Dokud se naše země ucházela o členství v unii, snažili se představitelé řešit alespoň nejkřiklavější případy diskriminace. Tato jejich snaha ale může po našem vstupu do unie skončit," poznamenal Husák. Obává se také toho, že unie nebude ve své nové členské zemi dohlížet na dodržování práv menšin tak, jako tomu bylo dosud.

Bývalí čeští prezidenti budou od státu dostávat 100.000 korun měsíčně. Polovinu této částky bude tvořit důchod, zbývající část bude určena na výdaje spojené s provozem kanceláře někdejší hlavy státu. Příslušný zákon podepsal prezident Václav Klaus, sdělil ČTK jeho mluvčí Petr Hájek. Zákon o zajištění bývalých prezidentů se zatím bude týkat Klausova předchůdce Václava Havla. V budoucnu by se mohl vztahovat i na Klause. Přestože stotisícová suma nepokryje náklady současné Havlovy kanceláře, exprezidentův tajemník Jakub Hladík přijetí zákona přivítal. Pomůže prý Havlovi při organizování jeho veřejných aktivit. "Stát dal tímto najevo, že se hodlá podílet na veřejném působení bývalých prezidentů," poznamenal Hladík. Provoz Havlovy kanceláře, kterou si zřídil ve Voršilské ulici v centru Prahy, stojí včetně platů tří zaměstnanců a veškerých poplatků měsíčně asi 150.000 korun.

Liberečtí záchranáři se po měsíci v pořádku vrátili z íránského Bámu, kde pomáhali lidem postiženým na konci prosince ničivým zemětřesením. "Z Bámu vyjeli ve středu a domů dorazili v pátek pozdě večer. Víkend si nechali na relaxaci, aby se po náročné práci v zemětřesením postiženém městě i na cestě trochu vzpamatovali," řekla ČTK koordinátorka mise Pomoc pro Írán Eva Čejková. Liberečtí dobrovolníci odjeli z Íránu v době, kdy tam končila i řada dalších humanitárních misí. Během posledních pěti dní přispěli liberečtí dobrovolníci k dokončení toalet a umýváren pro obyvatele ve zničeném městě. Pracovali v dětské lékařské ordinaci. Češi, zdravotní sestra a ošetřovatel, děti ošetřovali společně s lékaři z ukrajinské polní nemocnice.

V Bámu a okolí zahynulo při zemětřesení na konci prosince kolem 40.000 lidí. Otřesy o síle až čtyř stupňů Richterovy škály zaznamenávala česká mise i v době svého pobytu. Skupina tří terénních automobilů s devíti dobrovolníky a humanitární pomocí vyrazila do Íránu na Silvestra. Na místo dojela 9. ledna. Konvoj dopravil do Bámu především centrálu na výrobu elektřiny, zdravotnický materiál, dezinfekční prostředky a přípravky na úpravu vody, aby byla pitná. Informace o misi a fotografie z ní jsou na internetové adrese www.helpforiran.wz.cz

Ministr vnitra Stanislav Gross představí ve středu ostatním ministrům návrh na modernizaci systému vládního utajeného spojení. Dosavadní šifrovací systém, jehož je ministerstvo vnitra provozovatelem, je už totiž zastaralý. Odkdy by teoreticky mohl moderní digitální systém začít plně fungovat, však vnitro nechce z bezpečnostních důvodů sdělit. "Návrh byl vypracován z důvodů morální a technické zastaralosti stávajícího analogového systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Současný systém utajování důležitých informací nesplňuje podle něj ani požadavky ze strany Evropské unie a institucí, jako je například Evropský policejní úřad (Europol) či Severoatlantická aliance. Nový způsob komunikace by měl být navíc levnější. Zahrnovat by měl v budoucnu i přenos informací, které tajné nejsou.

Navrhovaná koncepce vládního utajeného spojení počítá s přenosem hlasových a datových informací v digitální podobě. "Technické řešení současně umožní také přenos neutajovaných datových informací mezi jednotlivými subjekty státní správy, čímž se nahradí dosavadní potrubní pošta," uvedl Hájek. Dodal, že na základě požadavku současných uživatelů systému bude nutné zajistit přenos utajovaných skutečností až do stupně utajení "důvěrné", v některých případech do stupně "tajné". Aby bylo možné ověřit spolehlivost nové technologie, hodlá ministerstvo vnitra vyzkoušet systém nejprve v pilotním projektu, do něhož by se zapojilo osm státních úřadů, například ministerstvo obrany či Úřad vlády.

Slovenské národní divadlo z Bratislavy zahájilo v neděli večer devátý ročník festivalu Slovenské divadlo v Praze. Do 8. února nabídne osm pozoruhodných nových inscenací stejného počtu souborů z Bratislavy, Martina a Nitry. Oficiálně byla přehlídka zahájena až večer, ovšem kvůli mimořádnému zájmu publika se "představení navíc" uskutečnilo už odpoledne. Šlo o inscenací hry Johna Murrella Poslední léto Sarah Bernhardtové v režii Ľubomíra Vajdičky, která je skvělou hereckou příležitostí pro Božidaru Turzonovovou a Michala Dočolomanského v alternaci s Jurajem Slezáčkem v roli tajemníka Pitoua. Závěr přehlídky bude 8. února patřit Nové scéně Bratislava, jejíž ženská část se zhostí rolí v detektivní komedii Roberta Thomase Osm žen. Inscenaci nastudoval Roman Polák. Festival pořádá Divadlo Bez zábradlí, občanské sdružení Adria a hlavní město Praha ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze a ministerstvy kultury obou zemí.

Zcela jednoznačně se v místním referendu vyjádřili obyvatelé dvou obcí na Třebíčsku a dvou obcí na Jindřichohradecku. S výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodně nesouhlasí a drtivá většina z nich pověřila zastupitelstva, aby k zabránění stavby využila všech zákonných prostředků, které mají jako účastníci správních řízení a vlastníci nemovitostí. "Na první otázku, zda souhlasí s tím, aby bylo na území sousední obce Lodhéřov vybudováno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, odpovědělo kladně jen šest lidí, což je jenom 1,8 procenta," řekla ČTK starostka Deštné Vilma Szutová. Obdobně jasné byly výsledky referenda i v Lodhéřově a v obcích Budišov a Nárameč na Vysočině.

Mezi šest vybraných lokalit, v nichž by mohl sklad vyhořelého paliva vzniknout, patří vedle jihočeského Lodhéřova a Budišova a Rohozné na Vysočině také Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji a také Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. Už loni v listopadu se proti stavbě úložiště postavili obyvatelé jihočeských obcí z okolí poslední lokality. Referendum se loni v září konalo rovněž v obci Oslavička, o tři měsíce později v Hodově a před týdnem i v Rudíkově. I v těchto obcích na Vysočině skončilo jasně v neprospěch stavby.

Do roku 2015 musí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat dvě nejvhodnější místa. Úložiště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2065. Ředitel SÚRAO Vítězslav Duda už dříve řekl, že důležité je především oblast technicky vyhledat, samotnou stavbu je možné odložit. Definitivní rozhodnutí o výběru místa by mělo padnout do roku 2025.

Na hradu Křivoklát na Rakovnicku zazněly v neděli pro mnohé neznámé hromniční zpěvy. Oslavu konce takzvaného Pohodí, které začíná příchodem Tří králů a končí 2. února svátkem Hromnic, pro návštěvníky přichystal hudební soubor Ludus Musicus. Atmosféru již téměř zapomenutého svátku zpestřila i výstava hromničního betlému, bez něhož si v minulosti lidé neuměli oslavu církevního svátku vůbec představit. Podle kastelánky Marie Šindelkové návštěvníci hradu navíc měli ojedinělou možnost navštívit Královský sál a vidět Křivoklátský betlém, než se do letních měsíců ukryje v depozitáři, nebo zdobenou vánoční trnku. "Po odstrojení se na dřevě trnky měla uvařit silná polévka, aby přinesla zdraví v celém následujícím roce," řekla ČTK kastelánka.

Druhý únor se v katolické církvi slaví jako Den zasvěcených osob, tedy jako díkůvzdání za povolání k zasvěcenému životu. V lidové tradici je svátek současně nazýván Hromnice. Svíčky "hromničky", v tento den v kostele svěcené, mají být připomínkou jara - symbolem světla, které bylo dočasně vytlačeno zimní tmou a nyní se vrací.