Zprávy | Z archivu rubriky


Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

Ministr vnitra Stanislav Gross představí ve středu ostatním ministrům návrh na modernizaci systému vládního utajeného spojení. Dosavadní šifrovací systém, jehož je ministerstvo vnitra provozovatelem, je už totiž zastaralý. Odkdy by teoreticky mohl moderní digitální systém začít plně fungovat, však vnitro nechce z bezpečnostních důvodů sdělit. "Návrh byl vypracován z důvodů morální a technické zastaralosti stávajícího analogového systému," řekl ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Současný systém utajování důležitých informací nesplňuje podle něj ani požadavky ze strany Evropské unie a institucí, jako je například Evropský policejní úřad (Europol) či Severoatlantická aliance. Nový způsob komunikace by měl být navíc levnější. Zahrnovat by měl v budoucnu i přenos informací, které tajné nejsou.

Navrhovaná koncepce vládního utajeného spojení počítá s přenosem hlasových a datových informací v digitální podobě. "Technické řešení současně umožní také přenos neutajovaných datových informací mezi jednotlivými subjekty státní správy, čímž se nahradí dosavadní potrubní pošta," uvedl Hájek. Dodal, že na základě požadavku současných uživatelů systému bude nutné zajistit přenos utajovaných skutečností až do stupně utajení "důvěrné", v některých případech do stupně "tajné". Aby bylo možné ověřit spolehlivost nové technologie, hodlá ministerstvo vnitra vyzkoušet systém nejprve v pilotním projektu, do něhož by se zapojilo osm státních úřadů, například ministerstvo obrany či Úřad vlády.

Zcela jednoznačně se v místním referendu vyjádřili obyvatelé dvou obcí na Třebíčsku a dvou obcí na Jindřichohradecku. S výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodně nesouhlasí a drtivá většina z nich pověřila zastupitelstva, aby k zabránění stavby využila všech zákonných prostředků, které mají jako účastníci správních řízení a vlastníci nemovitostí. "Na první otázku, zda souhlasí s tím, aby bylo na území sousední obce Lodhéřov vybudováno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, odpovědělo kladně jen šest lidí, což je jenom 1,8 procenta," řekla ČTK starostka Deštné Vilma Szutová. Obdobně jasné byly výsledky referenda i v Lodhéřově a v obcích Budišov a Nárameč na Vysočině.

Mezi šest vybraných lokalit, v nichž by mohl sklad vyhořelého paliva vzniknout, patří vedle jihočeského Lodhéřova a Budišova a Rohozné na Vysočině také Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji a také Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. Už loni v listopadu se proti stavbě úložiště postavili obyvatelé jihočeských obcí z okolí poslední lokality. Referendum se loni v září konalo rovněž v obci Oslavička, o tři měsíce později v Hodově a před týdnem i v Rudíkově. I v těchto obcích na Vysočině skončilo jasně v neprospěch stavby.

Do roku 2015 musí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat dvě nejvhodnější místa. Úložiště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2065. Ředitel SÚRAO Vítězslav Duda už dříve řekl, že důležité je především oblast technicky vyhledat, samotnou stavbu je možné odložit. Definitivní rozhodnutí o výběru místa by mělo padnout do roku 2025.