Zprávy | Z archivu rubriky

Zcela jednoznačně se v místním referendu vyjádřili obyvatelé dvou obcí na Třebíčsku a dvou obcí na Jindřichohradecku. S výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodně nesouhlasí a drtivá většina z nich pověřila zastupitelstva, aby k zabránění stavby využila všech zákonných prostředků, které mají jako účastníci správních řízení a vlastníci nemovitostí. "Na první otázku, zda souhlasí s tím, aby bylo na území sousední obce Lodhéřov vybudováno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, odpovědělo kladně jen šest lidí, což je jenom 1,8 procenta," řekla ČTK starostka Deštné Vilma Szutová. Obdobně jasné byly výsledky referenda i v Lodhéřově a v obcích Budišov a Nárameč na Vysočině.

Mezi šest vybraných lokalit, v nichž by mohl sklad vyhořelého paliva vzniknout, patří vedle jihočeského Lodhéřova a Budišova a Rohozné na Vysočině také Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji a také Božejovice-Vlksice v Jihočeském kraji. Už loni v listopadu se proti stavbě úložiště postavili obyvatelé jihočeských obcí z okolí poslední lokality. Referendum se loni v září konalo rovněž v obci Oslavička, o tři měsíce později v Hodově a před týdnem i v Rudíkově. I v těchto obcích na Vysočině skončilo jasně v neprospěch stavby.

Do roku 2015 musí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat dvě nejvhodnější místa. Úložiště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2065. Ředitel SÚRAO Vítězslav Duda už dříve řekl, že důležité je především oblast technicky vyhledat, samotnou stavbu je možné odložit. Definitivní rozhodnutí o výběru místa by mělo padnout do roku 2025.

Na hradu Křivoklát na Rakovnicku zazněly v neděli pro mnohé neznámé hromniční zpěvy. Oslavu konce takzvaného Pohodí, které začíná příchodem Tří králů a končí 2. února svátkem Hromnic, pro návštěvníky přichystal hudební soubor Ludus Musicus. Atmosféru již téměř zapomenutého svátku zpestřila i výstava hromničního betlému, bez něhož si v minulosti lidé neuměli oslavu církevního svátku vůbec představit. Podle kastelánky Marie Šindelkové návštěvníci hradu navíc měli ojedinělou možnost navštívit Královský sál a vidět Křivoklátský betlém, než se do letních měsíců ukryje v depozitáři, nebo zdobenou vánoční trnku. "Po odstrojení se na dřevě trnky měla uvařit silná polévka, aby přinesla zdraví v celém následujícím roce," řekla ČTK kastelánka.

Druhý únor se v katolické církvi slaví jako Den zasvěcených osob, tedy jako díkůvzdání za povolání k zasvěcenému životu. V lidové tradici je svátek současně nazýván Hromnice. Svíčky "hromničky", v tento den v kostele svěcené, mají být připomínkou jara - symbolem světla, které bylo dočasně vytlačeno zimní tmou a nyní se vrací.

I přes počáteční pád přinese letošní rok výrazné posílení české měny pod úroveň 32 Kč/EUR. Koruně pomůže vstup do Evropské unie, příliv zahraničních investic nebo chystané privatizace, shodli se ekonomové oslovení ČTK. Posílení koruny vůči euru uvítají zejména dovozci ze zemí Evropské unie, kteří za zboží zaplatí méně peněz. Naopak čeští exportéři na zpevnění měny prodělají.

Ekonomové slibovali posilování měny již od počátku roku. Místo toho však oslabila o další korunu a současná hodnota 33,30 Kč/EUR je nejslabší od listopadu 2001. "Z ekonomického pohledu zatím lednový vývoj žádnou katastrofu nepředstavuje," řekl Jan Vejmělek z Komerční banky a dodal, že trh překvapilo především prudké posilování eura k dolaru. "Naší půlroční cílové hodnoty bylo dosaženo za první dva lednové týdny," dodal. Zemi se také stále nedaří obnovit příliv zahraničních investic.

Oslabování měny prý skončí až v okamžiku, kdy se bude obchodníkům zdát koruna dostatečně levná. Podle hlavního analytika Ivo Nejdla je touto hranicí kurz 33,50 Kč/EUR, podle Vejmělka je krajní hranicí úroveň 33,80 Kč/EUR. Další měsíce by již měly přinést posilování měny. Podle Luboše Mokráše z České spořitelny bude motorem vstup ČR do Evropské unie a s tím spojený příliv přímých zahraničních investic. Pomůže prý také růst exportů. Dočasný propad měny přijde ve třetím čtvrtletí, kdy budou firmy se zahraničními vlastníky vyvážet své zisky a dividendy a koruna tak ztratí asi několik desítek haléřů.

Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům, řekl na tiskové konferenci na závěr jednání předseda vlády Vladimír Špidla. Koalice se rovněž shodla na stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami pojišťovnami. Ministr páce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že mají stejné odvody z výdělků vést k rovnému postavení všech na trhu práce.

Koaliční lídři, kteří zahájili jednání o stabilizaci zdravotnického systému v letošním roce, jsou zajedno, že je třeba přijmout taková legislativní opatření, která by ke konci roku vedla k vyrovnanému finančnímu hospodaření, řekla ČTK ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jedním z nich podle ní má být "narovnání" vztahů mezi zdravotními pojišťovnami. Jde například o stoprocentní přerozdělování pojistného mezi nimi. Přihlížet by se mělo k věkovým kategorií pojištěnců a k takzvaným drahým pacientům, uvedla Součková. Nyní se přerozděluje 60 procent pojistného.

Součková rovněž navrhuje snížení provozních fondů, rezervního fondu a také sjednocení režimů fondu prevence a zdravotně pojistných plánů pojišťoven. To je podle ní možné změnit novelami zákonů, které již projednává parlament. Koaliční devítka se podle Součkové rovněž shodla na tom, že je potřeba, aby vláda co nejdříve projednala předlohy zákonů o zdravotní péči a o úhradových režimech.

Lídři vládních stran se při nynějším jednání o zdravotnictví, které trvalo asi hodinu, podle Škromacha vyhnuli sporným bodům. Ty odložili až na úterý 10. února, kdy se nad zdravotnickými problémy opět sejdou.

Novou koncepcí, kterou Součková vypracovala, ani závěry, které vzešly z jednání společné koaliční zdravotnické komise, se nezabývali. Ministryně přiznala, že zatím není shoda například na platbách za recepty, nebo na placení za zdravotně sociální lůžka. Podle Součkové je potřeba udělat pořádek v situaci, kdy zdravotnická zařízení poskytují sociální hospitalizaci a naopak sociální ústavy zdravotní péči.

Jednadvacet let žije Josef Mynář z Tišnova s transplantovanými játry. Vášnivý milovník lesa a myslivec Mynář se 2. února 1983 podrobil vůbec první transplantaci jater v Československu, která se uskutečnila na II. chirurgické klinice brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny. Stálého zaměstnání se sice musel Mynář před časem vzdát a odejít do invalidního důchodu, většinu času však tráví v blízkém lese jako dobrovolník myslivecké jednoty. Před časem měl sice zdravotní problémy, ale rozhodně ne od jater. "Natáhl jsem si něco v zádech, když jsem v sokolovně zkoušel skoky plavmo," směje se aktivní muž. Nyní sedmapadesátiletý muž je otcem čtyř dětí, z nichž nejmladší dceři je čtrnáct let.

Transplantace jater patří k nejsložitějším chirurgickým výkonům. Jejich celkové počty se v Česku zvyšují. Odhadem je ročně zapotřebí asi deset transplantací jater na milion obyvatel. V Česku nyní čeká na transplantaci orgánů více než 900 lidí. Nejvíce, 750 z nich, potřebuje novou ledvinu. Na srdce čeká 65 lidí, téměř 40 na slinivku. Další čekají na nová játra či plíce.

Obce u jaderných elektráren by mohly získat určité finanční kompenzace, řekl premiér Vladimír Špidla při návštěvě Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Peníze na vyrovnání většího zatížení, které plyne z blízkosti jaderného zařízení, by měly být součástí některého z chystaných zákonů o energetice. Podle předsedy vlády by měl být návrh připraven ještě v tomto volebním období. Výše peněžních náhrad by podle něj zřejmě klesala se vzdáleností od jaderného zařízení. Uvažuje se i o tom, že by příspěvek mohly získat všechny obce, které musejí nést určitou zátěž kvůli blízkosti velkých energetických zařízení, nejen u jaderných elektráren. Premiér tak reagoval na dar tamního starosty Vladimíra Měrky. Představitel města, které leží ve dvacetikilometrovém havarijním pásmu jaderné elektrárny Dukovany, mu předal jodidové tablety a příručky, které musejí obce v pásmu pro občany zajišťovat pro případ havárie. "Těžce neseme, když zástupci ČEZ říkají, že v havarijním pásmu o nic nejde," zdůvodnil Měrka. Podle něj elektrárna produkuje čtvrtinu tuzemské energie, ale její okolí patří k nejchudším regionům.

Návrh na zavedení poplatku z jaderných elektráren předložily obce z okolí Dukovan a Temelína na ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině letošního září. Podle něj by si zhruba 175 obcí z bezpečnostních pásem ročně rozdělilo na 200 milionů korun. Částka podle obcí odpovídá výši sponzorských darů, které ještě před deseti lety do regionu plynuly ze společnosti ČEZ, navýšené o inflaci. Podle nich náklady, které tím společnosti ČEZ vzniknou, se budou pohybovat do jednoho haléře na každou kilowatthodinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, zatímco náklady na reklamu, které ČEZ každý rok vynakládá, jsou několikanásobně vyšší.

Brněnský program 11. ročníku mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa Febiofest, která začne v pondělí, nabídne nad rámec programu i netradiční sekci Divné videofilmy. "Jde o filmy, které lidé asi nikde jinde neuvidí - nejhorší filmy a režiséry, filmová 'béčka', v původním znění nebo s 'kvalitním' rychlodabingem," řekl ČTK za pořadatele Pavel Plešák. Samotný brněnský Febiofest nabídne od 2. do 6. února 100 projekcí, tedy méně než v loňském roce. Loni do multikina za pět dnů na 177 festivalových projekcí zavítalo kolem 12.000 lidí. Letos diváci ve čtyřech sálech kina uvidí filmy z 37 zemí světa. Program bude mít čtyři sekce. Kino světových novinek nabídne zejména distribuční předpremiéry. Další tři sekce jsou pojmenovány Severské kino, Jižní kino a Asijské kino. Podrobný program festivalu včetně jeho brněnské části je na internetové adrese www.febiofest.cz.

Spotřeba elektřiny v České republice v minulém roce meziročně stoupla o více než dvě procenta na historicky nejvyšší úroveň 54,8 terawatthodin (TWh). Na rekordní úroveň vzrostla i celková výroba elektřiny, meziročně o devět procent na 83,2 TWh. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Energetický regulační úřad. Za posledních dvacet let stoupla tuzemská spotřeba elektřiny zhruba o čtvrtinu, přičemž domácnosti užívají zhruba o 130 procent elektrické energie více. Nejdynamičtější nárůst spotřeby loni vykázal sektor podnikatelů, domácnosti meziročně odebraly o 2,7 procenta elektřiny více, mírnějším tempem navýšili využití elektřiny velkoodběratelé, kteří na jejím celkovém objemu zabírají více než polovinu. Při započtení elektřiny nutné na její produkci a ztrát v sítích vzrostla celková poptávka o 3,2 procenta.

Dosavadního maxima čistá spotřeba elektrické energie dosáhla v roce 1996, tehdejší úroveň loňská spotřeba překonala zhruba o jedno procento. Na nejvyšší úroveň loni stoupl i ukazatel odběru elektřiny na jednoho obyvatele, na nejvyšší úroveň za posledních šest let stoupla spotřeba elektřiny na hlavu v domácnostech. V mezinárodním srovnání je spotřeba elektřiny na hlavu v České republice zhruba na úrovni Německa, Dánska, Nizozemí či Španělska. Nižší ji mají například Maďaři, Portugalci či Řekové, na opačném pólu je naopak Švédsko či Spojené státy s více než dvojnásobnou spotřebou.

Základní sazba daně z přidané hodnoty se od května sníží ze současných 22 na 19 procent. Snížená, pětiprocentní sazba DPH se měnit nebude. Některé položky však přejdou do vyšší sazby, například vstupné. Koalice připravila také úlevy rodinám s dětmi, důchodcům a vysokým školám. Vedlejší náklady práce se snižovat nebudou. Po sedmihodinovém jednání to na nedělní tiskové konferenci řekli zástupci koalice. Od května tak nejspíš podraží kina, divadla nebo vstupné na sportovní utkání. Z pěti do 19 procent přejde také vodné a stočné nebo některá hnojiva. Díky poklesu základní sazby by mohly mírně zlevnit auta, elektronika, oblečení, telefony nebo internet.

Vláda se překvapivě rozhodla ponechat v pětiprocentní sazbě dětské plenky, přestože ministerstvo financí dosud tvrdilo, že to neumožňuje Evropská unie. Ve snížené sazbě zůstanou také potraviny, nápoje, léky, zdravotnické prostředky, dodávky tepla, stavební práce spojené s bydlením, knihy, noviny, dětské autosedačky, pohřebnictví a vnitrostátní hromadná osobní doprava.

Změnami v DPH vláda získá v příštím roce navíc 17 miliard korun. Ty však chce vrátit zpět lidem a firmám. Na rodiny s dětmi prý půjde šest miliard korun, firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit i nadále.

Liberečtí záchranáři se po měsíci v pořádku vrátili z íránského Bámu, kde pomáhali lidem postiženým na konci prosince ničivým zemětřesením. "Z Bámu vyjeli ve středu a domů dorazili v pátek pozdě večer. Víkend si nechali na relaxaci, aby se po náročné práci v zemětřesením postiženém městě i na cestě trochu vzpamatovali," řekla ČTK koordinátorka mise Pomoc pro Írán Eva Čejková. Liberečtí dobrovolníci odjeli z Íránu v době, kdy tam končila i řada dalších humanitárních misí. Během posledních pěti dní přispěli liberečtí dobrovolníci k dokončení toalet a umýváren pro obyvatele ve zničeném městě. Pracovali v dětské lékařské ordinaci. Češi, zdravotní sestra a ošetřovatel, děti ošetřovali společně s lékaři z ukrajinské polní nemocnice.

V Bámu a okolí zahynulo při zemětřesení na konci prosince kolem 40.000 lidí. Otřesy o síle až čtyř stupňů Richterovy škály zaznamenávala česká mise i v době svého pobytu. Skupina tří terénních automobilů s devíti dobrovolníky a humanitární pomocí vyrazila do Íránu na Silvestra. Na místo dojela 9. ledna. Konvoj dopravil do Bámu především centrálu na výrobu elektřiny, zdravotnický materiál, dezinfekční prostředky a přípravky na úpravu vody, aby byla pitná. Informace o misi a fotografie z ní jsou na internetové adrese www.helpforiran.wz.cz