Zprávy | Z archivu rubriky


O výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku rozhodnou tamní občané v průzkumu veřejného mínění. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města. Starosta města Vladimír Farana novinářům řekl, že vyhlášení klasického referenda by bylo legislativně velmi složité. Průzkum veřejného mínění však zřejmě bude mít shodnou podobu jako referendum, a lidé tak půjdou asi v první polovině března hlasovat do volebních místností. "Je to složitá a důležitá otázka pro město Orlová, a proto by o ní měli rozhodovat občané města," řekl Farana. Výstavbu mešity chce v Orlové financovat Islámský svaz se sídlem v Saudské Arábii. Kromě mešity by součástí komplexu měla být i knihovna, prodejna potravin a exotického zboží a krátkodobé ubytovací zařízení. Součástí komplexu bude také park. Město původně na parcele, kde by mešita mohla vyrůst, chtělo vybudovat benzínovou čerpací stanici. Výstavba celého komplexu by měla stát zhruba 200 milionů korun. Islámský svaz však nemá v České republice zastoupení a finanční transakce by se tak uskutečnila prostřednictvím společnosti SLATGAME, která se podle obchodního rejstříku zabývá mimo jiné provozováním výherních automatů a reklamou. Jednání zastupitelstva se zúčastnila také řada občanů, jejichž názory na výstavbu mešity byly značně rozdílné. Zástupce investora Muhamed Gutiqi novinářům řekl, že vyčká na závěr průzkumu. Je však rozhodnut, že pokud se výstavbu mešity nepodaří prosadit v Orlové, pokusí se s návrhem oslovit jiné město. Mezi zástupci investora se hovořilo například o Ostravě. Pro Orlovou se investor rozhodl především proto, že leží v blízkosti lázní v Karviné a Klimkovicích na Novojičínsku, kam se jezdí léčit řada obyvatel arabských zemí.

Poslanec ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se má stát prvním českým zástupcem v Evropské komisi. Vláda podle očekávání jeho nominaci schválila, a to navzdory námitkám lidovců a unionistů. "Hlasování dopadlo jednoznačně pro pana Kužvarta," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který vládě jeho jmenování navrhl. Dodal, že Kužvart byl nominován na období od roku 2004 do roku 2009. Přitom například opoziční ODS předpokládá, že letos na podzim, před sestavením nové Evropské komise s pětiletým mandátem, se bude o českém favoritovi znovu jednat. Menší koaliční strany již předem daly najevo, že se jim Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá, ale vyvolávat kvůli němu vnitrokoaliční roztržku nemíní. Kritici sociálnědemokratickému politikovi vyčítají, že nemá dostatek zkušeností na mezinárodní půdě, ani silnou pozici na domácí politické scéně. Špidla však tvrdí, že jako úspěšný ministr má Kužvart dostatek předpokladů uspět i v Evropské komisi. Česko bylo jednou z posledních přistupujících zemí, které své kandidáty do Prodiho komise zveřejnily. Původně se očekávalo, že vláda schválí nominaci do konce ledna, nakonec o této personální otázce rozhodla s několikadenním zpožděním. Třiačtyřicetiletý Kužvart je v seznamu dosud ohlášených komisařů benjamínkem. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy působil v 80. letech v Ústředním ústavu geologickém v Praze a publikoval v samizdatových časopisech. Na ministerstvu životního prostředí pracoval v letech 1990 až 1994, poté působil jako poradce se zaměřením na systémy řízení ochrany životního prostředí. Do sociální demokracie vstoupil v roce 1995. Ministrem životního prostředí byl v letech 1998 až 2002.

Homosexuálové a lesbické ženy v Česku nemají ani po středečním jednání vlády důvod k radosti. Vláda stejně jako minulý týden návrh zákona o registrovaném partnerství vůbec neprojednávala. Normu odmítají hlavně lidovci. Podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska mezi nimi převažuje názor, že pokud sociální demokracie na návrhu trvá, bylo by vhodnější, aby ho předložili poslanci. Zákonodárci z Unie svobody se již nechali slyšet, že budou přípravu nového návrhu ve sněmovně iniciovat. Na poslance a poslankyně se chce obrátit také Gay a lesbická liga a Gay iniciativa. Představitelé homosexuální menšiny dnes netajili své rozčarování nad postojem kabinetu. Desítka aktivistů a aktivistek z Gay a lesbické ligy odpoledne přišla ministryním a ministrům před Úřad vlády dát najevo své zklamání. "Vláda zamítnutím návrhu zákona opět nesplnila jeden ze svých slibů. Lesby a gayové teď musí dál čekat na zákon, který by řešil důležité právní problémy jejich partnerského soužití," napsala liga ve svém prohlášení. Kladný postoj vlády by podle ní nijak heterosexuální většinu nepoškodil, zlepšil by ale život gayů a leseb i jejich rodičů a příbuzných. Podle předsedy Gay iniciativy Jiřího Hromady se veřejnost ke svazkům osob stejného pohlaví tak odmítavě jako politici nestaví. Podle loňského průzkumu G-Ligy a sdružení Interaktiv.cz přijetí zákona o registrovaném partnerství podporovaly tři čtvrtiny lidí. Zákon o registrovaném partnerství patří k jednomu z osmi požadavků EU k úplnému odstranění diskriminace menšiny homosexuálů a lesbických žen. Jednotlivé členské státy proto postupně právní úpravy svazků osob stejného pohlaví přijímají. Zatím platí v osmi z nich - v Belgii, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu, Portugalsku, Švédsku a ve Francii.

Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.

Již čtyři trestní oznámení obdrželo kvůli novému vysílání normalizačního seriálu Třicet případů Majora Zemana Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8. Poukazuje se v nich na to, že televize Prima "majora Zemana" uvádí bez doplňující debaty, která by seriál zařadila do historických souvislostí, uvedla žalobkyně Hana Vrbová. "Oznamovatelé se domnívají, že pokud před nebo po odvysílání dílu není beseda, kde by se věci vysvětlovaly v kontextu, tak jde v podstatě o oslavování praktik StB," upřesnila Vrbová. Dodala, že o dalším postupu v této kauze zatím nerozhodla. "Je to úplně čerstvá záležitost," konstatovala. V roce 1999 vysílala seriál na svém prvním programu také Česká televize. Každý díl byl však součástí čtvrtečních komponovaných večerů. Jednotlivým částem předcházel krátký filmový sestřih dobových týdeníků, na ně pak navazoval třicetiminutový dokument vztahující se k tématům dílů a zhruba jednou měsíčně i beseda odborníků. Proti repríze seriálu se ale i tehdy zvedla vlna nevole. V souvislosti s jeho vysíláním lidé podali celkem 13 trestních oznámení, kterými se zabýval policejní vyšetřovatel Prahy 4. Všechna oznámení odložil s tím, že odvysíláním seriálu se pracovníci České televize žádného trestného činu nedopustili. Vyšetřování podle něj neprokázalo, že by lidé, kteří o jeho odvysílání rozhodli, chtěli úmyslně a vědomě propagovat komunistickou ideologii.

Jedno z aktuálních trestních oznámení podala Konfederace politických vězňů. "Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla již v lednu předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.