Zprávy | Z archivu rubriky


Celkem šestnáct celovečerních filmů, které budou uvedeny většinou v mezinárodní či dokonce světové premiéře, vybrala umělecká ředitelka Eva Zaoralová do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Za jednu z výher považuje, že například kontroverzní král asijského filmu Kim Ki-duk, který byl loňským hostem festivalu, dal před ostatními přednost právě karlovarské soutěži. "Zařazeny jsou do ní pouze snímky vyrobené po 1. lednu 2002, které nebyly uvedeny v soutěži jiných přehlídek," řekla Zaoralová. Domácí kinematografie má dvě želízka v ohni, neboť kromě Hřebejkova Pupenda má podíl i na koprodukčním snímku Kruté radosti slovenského režiséra Juraje Nvoty.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech byl zahájen předáním prvních ocenění. Za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii je převzali režisér Jiří Menzel a britský filmař Stephen Frears, který na festivalu uvede svůj snímek Špína Londýna. V hledišti Velkého sálu festivalového paláce Thermal usedli například premiér Vladimír Špidla, ministr kultury Pavel Dostál a řada zahraničních filmařů.

Víkend na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech je ryze pracovní. V obou volných dnech je pro filmové fanoušky připraveno 111 filmových představení. Promítá se ve třinácti kinosálech s celkovou kapacitou 3680 míst, která však přesto nestačí. První projekce začínají v devět hodin ráno, ty poslední přesně o půlnoci. Letos poprvé organizátoři rozšířili kapacitu o pronajatý mobilní francouzský kinosál Bioscope, který vznikl přímo u Thermalu. Má kapacitu 296 míst a k zemi ho kotví gumový válec napuštěný čtyřiceti tunami vody.

Prezident Václav Klaus vyjádřil názor, že sjednocování Evropské unie toto uskupení států do jisté míry posiluje, ale pokud se to příliš přežene, nastane bod zlomu, po kterém se unie naopak zase oslabuje. Při páteční návštěvě Atén řekl, že v návrhu ústavy EU, předloženém Konventem, převládá jednoznačně úsilí dosáhnout federalistického uspořádání, které se přímou měrou vzdaluje od řízení unie, jak je to nyní, na mezivládní úrovni. Klaus odmítl tudíž názor, že by návrh ústavy, který má být ještě členskými a vstupujícími zeměmi v příštích měsících dolaďován, je výsledkem jakéhosi kompromisu mezi oběma tendencemi, tedy, že je neutrální. To je zástěrka, řekl Václav Klaus. Podle prezidenta je možné vytvářet společná stanoviska v rámci EU, která by mluvila jedním hlasem, ale pokud se toho nedosáhne, je zbytečné a zavádějící vydávat EU uměle za jednotnou mocnost.

Ke vztahům mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyjádřil přání, aby Česká republika nebyla nucena se přiklánět k pozici EU nebo USA, ale aby mohla zastávat vlastní, českou pozici. Klaus, který na Aténském semináři 2003 vystoupil na téma transatlantických vztahů s příspěvkem o tom, zda je americký přístup k Evropě obhajitelný, opět zopakoval, že nechápe dělení Evropy na starou a novou a že neví, ke které z nich by se přiřadil. Vytváření nových dělítek v Evropě, která již nějaká má, označil jako neužitečné. Prezident dodal, že v evropsko-amerických vztazích je nutná obnova "míry kredibility" a změna atmosféry. Řekl, že obě strany musejí jednat, vést seriozní dialog, a ne se utápět ve výměně silných slov přes sdělovací prostředky.

Václav Klaus se po semináři sešel s řeckým prezidentem Konstantinosem Stefanopulosem, s nímž projednával širokou škálu témat od turistiky po možnost prodeje českých letadel L-159 Řecku, které věnuje pět procent HDP na obranu. Probrali spolu vývoj řeckého předsednictví v EU, po jehož skončení si řecká administrativa oddechla. Podle českého prezidenta prý Řecko nepovažuje přechod předsednictví na Itálii za problematické.

Prezident Václav Klaus i premiér Vladimír Špidla se chystají zakročit proti zpochybňování Benešových dekretů. Oba svolávají schůzky politických špiček a odborníků, kteří by měli jasně říci jak postupovat proti chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Jak řekl šéf prezidentské kanceláře Petr Hájek, Klause k tomu vedou vážné obavy z vnějších i vnitřních pokusů otevírat otázky minulosti. Prezident považuje za škodlivé a nebezpečné jakékoliv prolamování do restitučních a podobných caus, které by narušily shodu, ke které dospěla naše společnost po roce 1989.

Premiér Vladimír Špidla pověřil experty, aby neprodleně vypracovali ústavní novelu, která by chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety zabránila. ODS se však obává, že zbrkle přijatá ústavní změna bez důkladných právních analýz by mohla být sankcionována soudními orgány EU. Unie svobody rovnou prohlašuje, že ústavní novela problémy nevyřeší. Unionistka Hana Marvanová připomněla, že impulzem se staly spory o majetek rodiny Kinských. "Moje informace o tom jsou takové, že to jsou normální spory o určení vlastnictví, případně o vydání majetku, a nikoli o nějaké restituční nároky," dodala. Neumí si představit ústavní zákon, který by někomu bránil v podání žaloby, pokud si dotyčný myslí, že majetek, který nesmí užívat, je celou dobu jeho.