Prezident Václav Klaus vyjádřil názor, že sjednocování Evropské unie
toto uskupení států do jisté míry posiluje, ale pokud se to příliš
přežene, nastane bod zlomu, po kterém se unie naopak zase oslabuje. Při
páteční návštěvě Atén řekl, že v návrhu ústavy EU, předloženém
Konventem, převládá jednoznačně úsilí dosáhnout federalistického
uspořádání, které se přímou měrou vzdaluje od řízení unie, jak je to
nyní, na mezivládní úrovni. Klaus odmítl tudíž názor, že by návrh
ústavy, který má být ještě členskými a vstupujícími zeměmi v příštích
měsících dolaďován, je výsledkem jakéhosi kompromisu mezi oběma
tendencemi, tedy, že je neutrální. To je zástěrka, řekl Václav Klaus.
Podle prezidenta je možné vytvářet společná stanoviska v rámci EU,
která by mluvila jedním hlasem, ale pokud se toho nedosáhne, je
zbytečné a zavádějící vydávat EU uměle za jednotnou mocnost.
Ke vztahům mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyjádřil přání, aby
Česká republika nebyla nucena se přiklánět k pozici EU nebo USA, ale
aby mohla zastávat vlastní, českou pozici. Klaus, který na Aténském
semináři 2003 vystoupil na téma transatlantických vztahů s příspěvkem o
tom, zda je americký přístup k Evropě obhajitelný, opět zopakoval, že
nechápe dělení Evropy na starou a novou a že neví, ke které z nich by
se přiřadil. Vytváření nových dělítek v Evropě, která již nějaká má,
označil jako neužitečné. Prezident dodal, že v evropsko-amerických
vztazích je nutná obnova "míry kredibility" a změna atmosféry. Řekl, že
obě strany musejí jednat, vést seriozní dialog, a ne se utápět ve
výměně silných slov přes sdělovací prostředky.
Václav Klaus se po semináři sešel s řeckým prezidentem Konstantinosem
Stefanopulosem, s nímž projednával širokou škálu témat od turistiky po
možnost prodeje českých letadel L-159 Řecku, které věnuje pět procent
HDP na obranu. Probrali spolu vývoj řeckého předsednictví v EU, po
jehož skončení si řecká administrativa oddechla. Podle českého
prezidenta prý Řecko nepovažuje přechod předsednictví na Itálii za
problematické.