Zprávy | Z archivu rubriky


Dvě a půl hodiny strávil v neděli prezident Václav Klaus na návštěvě u bývalého předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana, který po svém odchodu z politiky žije na chalupě na Vysočině. Novinářům po setkání řekli, že se vyhýbali závažným politickým tématům a bavili se jako "dva chlapi", kteří si setkání slibovali již dlouho. Zeman pohostil svého letitého, ale respektovaného rivala zabijačkovou polévkou a jitrnicí. "Starého psa novým kouskům nenaučíš," komentoval jídelníček expremiér, který se netají oblibou prosté stravy. Klaus svého hostitele na oplátku pozval na návštěvu zámku v Lánech.

Prezident zajel do Nového Veselí na Žďársku, kde Zeman tráví důchod, cestou ze závodů Světového poháru v lyžování, které se o víkendu konaly v Novém Městě na Moravě. Ačkoli jsou obyvatelé Nového Veselí na vzácné návštěvy zvyklí, přesto před Zemanovou chalupou kromě novinářů čekal na prezidenta i hlouček místních. Klaus potěšil zejména děti, se kterými zapózoval fotografům a podepsal se jim na památku.

Klaus je dalším z řady politiků, kteří za Zemanem vyrazili na Vysočinu. Zemanův "výměnek" například loni v listopadu navštívil tehdejší americký velvyslanec Craig Stapleton, který se přijel rozloučit před ukončením své diplomatické mise v Česku. Pozornost vzbudila v roce 2002 i předvánoční návštěva tehdejšího poslance a nynějšího předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. I když Kalousek zdůraznil, že přijel Zemanovi jen popřát k svátkům, v médiích se spekulovalo o možné podpoře Zemana ze strany lidovců při volbě prezidenta.

Bývalý premiér se netají kritikou současného vedení ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, kterého sám doporučil jako svého nástupce. Právě ze své chalupy prostřednictvím médií několikrát vyslal příkrá slova na adresu své mateřské strany a svého nástupce v čele ČSSD i vlády.

Václav Klaus a Miloš Zeman tvořili spolu s Václavem Havlem trojici politiků, která po listopadu 1989 dominovala domácí politické scéně. Klaus jako lídr pravicové ODS a Zeman jako šéf levicové ČSSD byli řadu let hlavními politickými soupeři, zároveň se ale navzájem respektovali. Zeman například o Klausovi tvrdil, že byl jediným silným protihráčem, kterého v českém politickém životě potkal. "Já se domnívám, že Václav Klaus je skutečně dobrý prezident. Vážím si Klause jako výrazného politika, kterého jsem ve většině politických bitev porazil. V té poslední naopak porazil on mě. Já to beru sportovně. Nemůžu vždy vyhrávat," prohlásil Zeman v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny.

Město Krupka na Teplicku odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé tento týden schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobné projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," řekl v neděli ČTK starosta města Milan Puchar.

Krupka se postavila svým záporným stanoviskem zatím jako jedna z mála krušnohorských vsí či měst rezolutně proti stavbě. Jasné pro naopak už řekli zastupitelé obcí Hora Svatého Šebestiána, Blatno a Kalek na Chomutovsku. Za smlouvu se společností Czech Venti, která zde postaví do tří let 180 větrných elektráren, získají jednorázově celkem 38,5 milionu korun. Dalších 1,25 milionu až 3,75 milionu bude činit roční příjem z provozu elektráren.

Peníze nás nepřesvědčily, uvedl Puchar. Podle něj a dalších zastupitelů města je důležitější dlouhodobě chránit krajinu než mít okamžitě v kase peníze. S rozhodnutím zastupitelů souhlasí obyvatelé města a především místní zemědělci, kteří využívají pastviny a louky v horách. "Měli jsme podobně jako naši kolegové z Mostecka velkou obavu o půdu, nyní víme, že nadále můžeme tento prostor hospodářsky využívat," řekl ČTK farmář, který má nad městem zhruba stočlenné stádo hovězího dobytka. Na problémy se skupováním půdy v pohraničí upozornili před nedávnem čeští a saští zemědělci. Na německé straně hranic už tyto energetické zdroje fungují delší dobu.

Celou noc bouřlivě oslavovala městská část Břeclavi Ladná samostatnost, kterou získala v sobotním referendu. Městkou částí se rozléhaly rány dělbuchů, čtvrť osvětlovaly ohňostroje, rozezvučel se kostelní zvon a mnozí obyvatelé si přišli připít do místní restaurace. "Připomínalo to oslavy konce druhé světové války. Jsme rádi, že náš záměr vyšel, že si dále o sobě budeme rozhodovat sami," řekla ČTK Jana Tesaříková z iniciativy pro odtržení Ladné od Břeclavi. Podle ní většina z 1200 obyvatel této městské části již v prosinci tušila, že Ladná získá samostatnost, a předem si proto nakoupila větší množství zábavné pyrotechniky k oslavám.

Důvod k oslavám ale nemá břeclavská radnice. "Je nám líto, že si jde Ladná svou cestou, nicméně nezbývá než popřát, aby se jí v budoucnu dobře dařilo. Snažili jsme se odtržení zabránit, ale Ladenští si kladli takové požadavky, jimž jsme nebyli schopni vyhovět," řekl ČTK břeclavský starosta Dymo Piškula.

Podle městského úřadu v Břeclavi se může Ladná osamostatnit až po komunálních volbách, tedy v roce 2007. Tesaříková ale tvrdí, že Ladenští mohou požádat ministerstvo vnitra o vypsání mimořádných obecních voleb a Ladná může být samostatnou obcí už do roku 2005.

Hlavním důvodem referenda byl spor břeclavské radnice s obyvateli městské části o zrušení ladenské základní školy. Městský úřad tvrdil, že škola s 54 žáky je poloprázdná, a proto ji zrušil. Rozzlobení rodiče školáků pak vyvolali referendum. "Naším prvořadým úkolem je samozřejmě obnova školy. Navíc vysokou účastí lidí v referendu jsme ukázali radnici, že snahy o odtržení nejsou jen iniciativou pár lidí," uvedla Tesaříková. V Břeclavi se nyní opakuje situace, která se před lety odehrála v Blansku. Tam také radnice zrušila základní školu v městské části Spešov. Objekt školy byl v havarijním stavu a město do něj nechtělo investovat. Spešovští si udělali referendum a od Blanska se s příchodem roku 2000 odtrhli. Škola v obci ale dosud není opravena a děti stále jezdí za vzděláním do Blanska.

V pondělí bude mít na prvním programu České televize premiéru jedenáctidílný seriál Černí baroni, který vznikl podle motivů knihy Miroslava Švandrlíka. Vznikl v brněnském studiu veřejnoprávní televize, stál 70 milionů korun a jeho režisérem byl Juraj Herz. V první části diváci poznají čerstvě povýšeného majora Terazkyho, typického ignorancí k jakýmkoli vědomostem a vzdělání, v podání slovenského herce Andreje Hryce a další postavy spjaté s prostředím pomocných technických praporů (PTP). V silně podnapilém stavu má vojenskými prostorami bloudit poručík Hamásek, ztvárněný Bolkem Polívkou. Roli kapitána Ořecha si zahrál Vítězslav Jandák, kapitána Honce Karel Heřmánek a švejkovskou postavu Kefalína Radek Holub.

Od začátku prý bylo záměrem režiséra, aby se na obrazovce neobjevil žádný herec, který hrál ve stejnojmenném filmu Zdenka Sirového. Seriál také přinese jiné zápletky než film. Tvůrci ho označují za antikomunistickou komedii, která lidi pobaví. "Kdybychom to natočili před 30 lety, asi by nás veřejně popravili na Staroměstském náměstí," komentoval to Hryc.

V seriálu se sice politicky nepohodlní vojínové pohrdáním "hodné" části lidově-demokratické armády dobře baví, skutečný život černých baronů byl ale jiný, upozornil Pavel Krása ze Svazu PTP. Prapory byly podle něj prakticky tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé osoby. Ač Krása neupírá spisovateli nárok na uměleckou fikci, upozorňuje, že skutečnost PTP rozhodně nebyla veselá. V letech 1950 až 1954 podle svazu 140 "pétépáků" zemřelo, stovky dalších byly zraněny. Švandrlíkův román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky vyšel v roce 1969 a v období normalizace mu přivodil velké problémy.

Vládní Unie svobody-DEU je přesvědčena o tom, že existují lepší kandidáti na evropského komisaře za Českou republiku, než je sociálnědemokratický favorit Miloš Kužvart. Vedení unionistů v sobotu vlastního adepta do Evropské komise nenavrhlo, ačkoliv se to očekávalo. Podle předsedy strany Petra Mareše si ale dokáže představit nominaci lidí typu diplomata Alexandra Vondry nebo velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky. "US-DEU konstatuje, že Miloš Kužvart je kandidátem ČSSD a sociální demokracie je odpovědna za jeho kvalitu. US-DEU by dala přednost kandidátům s dostatečnou mezinárodní zkušeností. US-DEU si dovede představit i návrh tří kandidátů za Českou republiku," citoval Mareš sobotní usnesení republikového výboru strany. Dosud se počítalo s tím, že vláda navrhne jen jednoho kandidáta na prvního českého komisaře. Další koaliční strana, KDU-ČSL, navrhla soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, někdejší poslankyni Ivanu Janů. I lidovci mají ke Kužvartovi výhrady. Sociální demokraté, lidovci a unionisté budou o nominaci do Evropské komise jednat na úterním koaličním jednání.

I když mají koaliční i opoziční parlamentní strany vůči Miloši Kužvartovi jako kandidátovi ČSSD na evropského komisaře výhrady, sociální demokracie neuvažuje o jiném kandidátovi. Novinářům to v sobotu v Brně řekl předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. "Miloš Kužvart splňuje všechny vysoké požadavky. Nevidím druhou osobu srovnatelných kvalit, která by byla k dispozici," řekl Špidla. Rozhodnutí ČSSD o Kužvartovi jako kandidátovi bylo podle něj "uvážené a velmi pevné". Podle premiéra má Kužvart jako bývalý ministr životního prostředí bohaté zkušenosti z exekutivy a z funkce odešel jako ministr úspěšný. "A že se nestal znovu ministrem bylo dáno tím, že jsem se rozhodl vytvořit koaliční uskupení," uvedl premiér. Doplnil, že Kužvartova agenda, tedy životní prostředí, je klíčová nejen pro Českou republiku, ale i Evropskou unii. Špidla připomněl, že Kužvart v minulosti neselhal ani jako člověk; nebyl členem komunistické strany ani politickým turistou.

Opozičním občanským demokratům a komunistům nevadí ani tak konkrétní jméno jako fakt, že vládní koalice výběr českého zástupce v Evropské komisi nekonzultuje s opozicí. Prezident Václav Klaus nominaci sociálnědemokratického politika komentoval stručně: "Pro mě kandidatura pana Kužvarta do funkce evropského komisaře není důvodem k tomu, abych začal držet hladovku," řekl Klaus novinářům během návštěvy Slovenska.

Premiér Vladimír Špidla se zajímá o důvody, které vedly ústeckou obvodní radnici k zastavení vyplácení sociálních dávek početné romské rodině Červeňákových. Jejich právní zástupkyně Klára Veselá-Samková předsedu vlády písemně požádala o schůzku. U právníků Úřadu vlády si proto nechal prověřit celý případ, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Veverková.

Vyplácení sociálních dávek zastavila ústecká radnice poté, co Červeňákovi ohlásili přijetí odškodnění od státu. Stěžovali si totiž u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na průtahy soudních jednání o jejich bydlení. Stát jim pak poslal 900.000 korun, aby projednávání stížnosti předešel. "Rádi mu (Špidlovi) náš postup vysvětlíme," informoval novináře starosta obvodu Ústí nad Labem-Střed Radek Vonka. Sociální dávky radnice ústeckého obvodu zastavila od 1. listopadu. Veselá-Samková se proti tomu vzápětí odvolala. Záležitost nyní zkoumá ústecký magistrát.

K případu se vyjádřilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Podle nás úřad rozhodl správně. O dávkách sociální potřebnosti či sociální podpory se rozhoduje na základě příjmu. Tito lidé nějaký příjem měli. Je jedno, jestli je majetek v podobě materiální či peněžní," řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Podle informací ČTK se příslušné odpovědné orgány obávají, že by se případ mohl stát precedentem a o dávky a náhrady by se začali hlásit další zájemci.

Starosta Vonka uvedl, že Červeňákovi dluží městu 122.000 korun, z toho je dluh na nájemném 12.000 a zbytek činí penále. Tento dluh však advokátka romské rodiny zpochybňuje. Podle Vonky město část dluhu již vymáhá soudně, část si ještě ověřuje. Červeňákovi již nebydlí v obecních bytech. Dům s jejich byty město zhruba před rokem prodalo romskému podnikateli.

Rodina Červeňákových se na počátku roku 1993 odstěhovala na Slovensko, protože jim v Ústí údajně vyhrožovali jiní Romové. Protože neměli peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do bytů, které opustili v Ústí, se nastěhovat nemohli, protože byly zcela zdevastované. Město pro ně jiné bydlení nemělo, a tak nechalo opravit jeden dům. Do něho se Červeňákovi nastěhovali. Poté se několik let soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Proto se obrátili na štrasburský soud.