Zprávy | Z archivu rubriky


Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

I přes počáteční pád přinese letošní rok výrazné posílení české měny pod úroveň 32 Kč/EUR. Koruně pomůže vstup do Evropské unie, příliv zahraničních investic nebo chystané privatizace, shodli se ekonomové oslovení ČTK. Posílení koruny vůči euru uvítají zejména dovozci ze zemí Evropské unie, kteří za zboží zaplatí méně peněz. Naopak čeští exportéři na zpevnění měny prodělají.

Ekonomové slibovali posilování měny již od počátku roku. Místo toho však oslabila o další korunu a současná hodnota 33,30 Kč/EUR je nejslabší od listopadu 2001. "Z ekonomického pohledu zatím lednový vývoj žádnou katastrofu nepředstavuje," řekl Jan Vejmělek z Komerční banky a dodal, že trh překvapilo především prudké posilování eura k dolaru. "Naší půlroční cílové hodnoty bylo dosaženo za první dva lednové týdny," dodal. Zemi se také stále nedaří obnovit příliv zahraničních investic.

Oslabování měny prý skončí až v okamžiku, kdy se bude obchodníkům zdát koruna dostatečně levná. Podle hlavního analytika Ivo Nejdla je touto hranicí kurz 33,50 Kč/EUR, podle Vejmělka je krajní hranicí úroveň 33,80 Kč/EUR. Další měsíce by již měly přinést posilování měny. Podle Luboše Mokráše z České spořitelny bude motorem vstup ČR do Evropské unie a s tím spojený příliv přímých zahraničních investic. Pomůže prý také růst exportů. Dočasný propad měny přijde ve třetím čtvrtletí, kdy budou firmy se zahraničními vlastníky vyvážet své zisky a dividendy a koruna tak ztratí asi několik desítek haléřů.

Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům, řekl na tiskové konferenci na závěr jednání předseda vlády Vladimír Špidla. Koalice se rovněž shodla na stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami pojišťovnami. Ministr páce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že mají stejné odvody z výdělků vést k rovnému postavení všech na trhu práce.

Koaliční lídři, kteří zahájili jednání o stabilizaci zdravotnického systému v letošním roce, jsou zajedno, že je třeba přijmout taková legislativní opatření, která by ke konci roku vedla k vyrovnanému finančnímu hospodaření, řekla ČTK ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jedním z nich podle ní má být "narovnání" vztahů mezi zdravotními pojišťovnami. Jde například o stoprocentní přerozdělování pojistného mezi nimi. Přihlížet by se mělo k věkovým kategorií pojištěnců a k takzvaným drahým pacientům, uvedla Součková. Nyní se přerozděluje 60 procent pojistného.

Součková rovněž navrhuje snížení provozních fondů, rezervního fondu a také sjednocení režimů fondu prevence a zdravotně pojistných plánů pojišťoven. To je podle ní možné změnit novelami zákonů, které již projednává parlament. Koaliční devítka se podle Součkové rovněž shodla na tom, že je potřeba, aby vláda co nejdříve projednala předlohy zákonů o zdravotní péči a o úhradových režimech.

Lídři vládních stran se při nynějším jednání o zdravotnictví, které trvalo asi hodinu, podle Škromacha vyhnuli sporným bodům. Ty odložili až na úterý 10. února, kdy se nad zdravotnickými problémy opět sejdou.

Novou koncepcí, kterou Součková vypracovala, ani závěry, které vzešly z jednání společné koaliční zdravotnické komise, se nezabývali. Ministryně přiznala, že zatím není shoda například na platbách za recepty, nebo na placení za zdravotně sociální lůžka. Podle Součkové je potřeba udělat pořádek v situaci, kdy zdravotnická zařízení poskytují sociální hospitalizaci a naopak sociální ústavy zdravotní péči.