Zprávy | Z archivu rubriky


Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek ostře protestovalo proti tomu, že český prezident Václav Klaus užívá služební vilu, která byla po válce vyvlastněna původním německým majitelům. Považuje to za důkaz, že česká politika údajně nezvládla bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce. "Takový postup je symptomatický pro bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce a s nímž se česká politika dodnes nevyrovnala," uvádí se v dokumentu. SLÖ se cítí být "otřeseno skutečností", že se prezident Klaus nastěhoval do vily, "která je německým majetkem". SLÖ soudí, že "mezitím rozeznalo zřejmě i okolí prezidenta, který je znám jako tvrdý zastánce Benešových dekretů", že by bylo lepší porozhlédnout se po jiné nemovitosti. "Je to přiznání viny?" ptá se landsmanšaft.

Jde o dům ve Slunné ulici v Praze 6, který až do konce války patřil německé rodině Lippertů, vlastnící známé lahůdkářství v centru Prahy. Její členové se za okupace hlásili k Hitlerově straně NSDAP a podporovali dary německou policii. Po válce byli vysídleni, vila jim byla vyvlastněna a nyní patří českému ministerstvu obrany, které ji Klausovi dalo k dispozici jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

SLÖ v prohlášení připomíná také další údajně "temný případ", když rodina bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové byla po válce odškodněna domem, zabaveným na základě dekretů německému továrníkovi Nebrichovi včetně inventáře a obrazů. Nebrichovi dědici si na obrazy činí nárok, Albrightová jej však s odvoláním na takzvané Benešovy dekrety odmítá.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Vlastní odsun Němců však dekrety nezakotvují; jeho uskutečnění schválily vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci tehdejšího Československa. Česká republika dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje.

Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.

Již čtyři trestní oznámení obdrželo kvůli novému vysílání normalizačního seriálu Třicet případů Majora Zemana Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8. Poukazuje se v nich na to, že televize Prima "majora Zemana" uvádí bez doplňující debaty, která by seriál zařadila do historických souvislostí, uvedla žalobkyně Hana Vrbová. "Oznamovatelé se domnívají, že pokud před nebo po odvysílání dílu není beseda, kde by se věci vysvětlovaly v kontextu, tak jde v podstatě o oslavování praktik StB," upřesnila Vrbová. Dodala, že o dalším postupu v této kauze zatím nerozhodla. "Je to úplně čerstvá záležitost," konstatovala. V roce 1999 vysílala seriál na svém prvním programu také Česká televize. Každý díl byl však součástí čtvrtečních komponovaných večerů. Jednotlivým částem předcházel krátký filmový sestřih dobových týdeníků, na ně pak navazoval třicetiminutový dokument vztahující se k tématům dílů a zhruba jednou měsíčně i beseda odborníků. Proti repríze seriálu se ale i tehdy zvedla vlna nevole. V souvislosti s jeho vysíláním lidé podali celkem 13 trestních oznámení, kterými se zabýval policejní vyšetřovatel Prahy 4. Všechna oznámení odložil s tím, že odvysíláním seriálu se pracovníci České televize žádného trestného činu nedopustili. Vyšetřování podle něj neprokázalo, že by lidé, kteří o jeho odvysílání rozhodli, chtěli úmyslně a vědomě propagovat komunistickou ideologii.

Jedno z aktuálních trestních oznámení podala Konfederace politických vězňů. "Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla již v lednu předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

O výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku rozhodnou tamní občané v průzkumu veřejného mínění. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města. Starosta města Vladimír Farana novinářům řekl, že vyhlášení klasického referenda by bylo legislativně velmi složité. Průzkum veřejného mínění však zřejmě bude mít shodnou podobu jako referendum, a lidé tak půjdou asi v první polovině března hlasovat do volebních místností. "Je to složitá a důležitá otázka pro město Orlová, a proto by o ní měli rozhodovat občané města," řekl Farana. Výstavbu mešity chce v Orlové financovat Islámský svaz se sídlem v Saudské Arábii. Kromě mešity by součástí komplexu měla být i knihovna, prodejna potravin a exotického zboží a krátkodobé ubytovací zařízení. Součástí komplexu bude také park. Město původně na parcele, kde by mešita mohla vyrůst, chtělo vybudovat benzínovou čerpací stanici. Výstavba celého komplexu by měla stát zhruba 200 milionů korun. Islámský svaz však nemá v České republice zastoupení a finanční transakce by se tak uskutečnila prostřednictvím společnosti SLATGAME, která se podle obchodního rejstříku zabývá mimo jiné provozováním výherních automatů a reklamou. Jednání zastupitelstva se zúčastnila také řada občanů, jejichž názory na výstavbu mešity byly značně rozdílné. Zástupce investora Muhamed Gutiqi novinářům řekl, že vyčká na závěr průzkumu. Je však rozhodnut, že pokud se výstavbu mešity nepodaří prosadit v Orlové, pokusí se s návrhem oslovit jiné město. Mezi zástupci investora se hovořilo například o Ostravě. Pro Orlovou se investor rozhodl především proto, že leží v blízkosti lázní v Karviné a Klimkovicích na Novojičínsku, kam se jezdí léčit řada obyvatel arabských zemí.

Poslanec ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se má stát prvním českým zástupcem v Evropské komisi. Vláda podle očekávání jeho nominaci schválila, a to navzdory námitkám lidovců a unionistů. "Hlasování dopadlo jednoznačně pro pana Kužvarta," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který vládě jeho jmenování navrhl. Dodal, že Kužvart byl nominován na období od roku 2004 do roku 2009. Přitom například opoziční ODS předpokládá, že letos na podzim, před sestavením nové Evropské komise s pětiletým mandátem, se bude o českém favoritovi znovu jednat. Menší koaliční strany již předem daly najevo, že se jim Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá, ale vyvolávat kvůli němu vnitrokoaliční roztržku nemíní. Kritici sociálnědemokratickému politikovi vyčítají, že nemá dostatek zkušeností na mezinárodní půdě, ani silnou pozici na domácí politické scéně. Špidla však tvrdí, že jako úspěšný ministr má Kužvart dostatek předpokladů uspět i v Evropské komisi. Česko bylo jednou z posledních přistupujících zemí, které své kandidáty do Prodiho komise zveřejnily. Původně se očekávalo, že vláda schválí nominaci do konce ledna, nakonec o této personální otázce rozhodla s několikadenním zpožděním. Třiačtyřicetiletý Kužvart je v seznamu dosud ohlášených komisařů benjamínkem. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy působil v 80. letech v Ústředním ústavu geologickém v Praze a publikoval v samizdatových časopisech. Na ministerstvu životního prostředí pracoval v letech 1990 až 1994, poté působil jako poradce se zaměřením na systémy řízení ochrany životního prostředí. Do sociální demokracie vstoupil v roce 1995. Ministrem životního prostředí byl v letech 1998 až 2002.