Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda se nechystá vyzvat USA, Velkou Británii a další země NATO, aby v Iráku, v Afghánistánu a na americké základně Guantanámo na Kubě dodržovaly mezinárodní úmluvy o válečných zajatcích a zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. Vláda totiž nemá informace o tom, že by USA a Británie postupovaly v těchto lokalitách protiprávně. Uvedl to premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v odpovědi na písemnou interpelaci šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka.

Interpelace a odpověď budou jedním z bodů sněmovní schůze, která začne v úterý. Grebeníček totiž není s odpovědí spokojen, a tak ji projedná dolní komora. Buď odpověď schválí, nebo Špidlovi uloží, aby vypracoval novou. Na vládní politiku ale ani jedna z možností žádný přímý dopad mít nebude. Projednávání interpelace a odpovědí bude ale příležitostí k polemice mezi koalicí a opoziční KSČM, která přítomnost cizích vojáků hlavně v Iráku odmítá.

Podle Grebeníčka porušují USA a Británie mezinárodní úmluvy nejen v Iráku a v Afghánistánu, ale i na americké vojenské základně Guantánamo, kde Američané drží stoupence svrženého afghánského vládního hnutí Taliban. Grebeníček uvedl, že USA a Británie opakovaně porušují Ženevské úmluvy o obětech války a dodatky k těmto úmluvám, hlavně o zacházení s válečnými zajatci.

"Vláda nemá k dispozici relevantní informace o Vámi obecně udávaném mezinárodně protiprávním jednání Spojených států amerických a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska," napsal Špidla Grebeníčkovi v odpovědi.

Záporně reagoval i na Grebeníčkův dotaz, zda vláda učinila nebo učiní diplomatické kroky k tomu, aby země NATO, zejména USA a Británii, vyzvala k dodržování úmluv, jež se týkají jak zajatců na Guantánamu, tak zabezpečení základních životních potřeb obyvatel v Afghánistánu a Iráku.

Česká republika vstoupí do Evropské unie bez Miroslava Kalouska ve vládě, myslí si bookmakeři. Ještě koncem ledna se přitom přikláněli k možnosti, že nedávno zvolený šéf lidovců posílí vládní tým Vladimíra Špidly nejpozději do 1. května, kdy se Česko spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi stane součástí rozšířené unie.

Za stokorunu vsazenou na Kalouskův vstup do vlády vyplatí pobočky správně tipujícím dvojnásobek, stejná částka na opačnou variantu může vynést o čtyřicet korun méně. Minulý měsíc byl přitom poměr kurzů obrácený. "Kurzy jsme přehodnotili především na základě toho, jak lidé sázejí. Většina z nich si myslí, že pan Kalousek zatím do vlády nepůjde," uvedl mluvčí loterijní společnosti Lubomír Ježek.

Přesto se ale podle něj najdou mnozí, kteří v Kalouskovo vládní angažmá pevně věří. Nejvyšší částka vsazená na tuto možnost představovala 100.000 korun, uvedl Ježek.

Kalousek od svého listopadového zvolení opakuje, že do vlády nechce a stačí mu funkce předsedy vlivného rozpočtového výboru sněmovny. Část sociální demokracie v čele s jejím místopředsedou a ministrem vnitra Stanislavem Grossem však dala několikrát najevo, že by měl mít i vládní odpovědnost. Lidovecký předseda nicméně tvrdí, že nikdy nepožadoval ministerské křeslo a nemíní nic takového iniciovat po dobu trvání současné vlády.

Nátlak na vstup Kalouska do kabinetu považují někteří pozorovatelé i politici za důsledek vnitrostranického boje uvnitř sociální demokracie. Zároveň se začalo spekulovat o tom, jaké ministerstvo a na čí úkor by měl Kalousek získat. Gross poté veřejně podpořil ministra zemědělství Jaroslava Palase z ČSSD, o jehož výměně na úkor lidoveckého předsedy se hovořilo.

Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek ostře protestovalo proti tomu, že český prezident Václav Klaus užívá služební vilu, která byla po válce vyvlastněna původním německým majitelům. Považuje to za důkaz, že česká politika údajně nezvládla bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce. "Takový postup je symptomatický pro bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce a s nímž se česká politika dodnes nevyrovnala," uvádí se v dokumentu. SLÖ se cítí být "otřeseno skutečností", že se prezident Klaus nastěhoval do vily, "která je německým majetkem". SLÖ soudí, že "mezitím rozeznalo zřejmě i okolí prezidenta, který je znám jako tvrdý zastánce Benešových dekretů", že by bylo lepší porozhlédnout se po jiné nemovitosti. "Je to přiznání viny?" ptá se landsmanšaft.

Jde o dům ve Slunné ulici v Praze 6, který až do konce války patřil německé rodině Lippertů, vlastnící známé lahůdkářství v centru Prahy. Její členové se za okupace hlásili k Hitlerově straně NSDAP a podporovali dary německou policii. Po válce byli vysídleni, vila jim byla vyvlastněna a nyní patří českému ministerstvu obrany, které ji Klausovi dalo k dispozici jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

SLÖ v prohlášení připomíná také další údajně "temný případ", když rodina bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové byla po válce odškodněna domem, zabaveným na základě dekretů německému továrníkovi Nebrichovi včetně inventáře a obrazů. Nebrichovi dědici si na obrazy činí nárok, Albrightová jej však s odvoláním na takzvané Benešovy dekrety odmítá.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Vlastní odsun Němců však dekrety nezakotvují; jeho uskutečnění schválily vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci tehdejšího Československa. Česká republika dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje.

Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.