Zprávy | Z archivu rubriky

Ve středu by vláda měla rozhodnout o budoucnosti zbrojovky Aero Vodochody. Rozhodla se řešit současné hospodářské problémy firmy, která má vysoké dluhy a nedostatek zakázek. Návrh ministerstev financí a průmyslu a obchodu předpokládá udržení podniku při životě i za cenu miliardových dotací, dalším důležitým rozhodnutím bude otázka budoucího vztahu státu a americké firmy Boeing, která zbrojovku dosud ovládá. Ačkoli ministr průmyslu a obchodu Milan Urban počítá s rozchodem státu s Boeingem, mohla by podle něj americká firma ve zbrojovce zůstat jako menší akcionář. Za téměř nemožný považuje odchod Boeingu i ministr obrany Miroslav Kostelka, jelikož letoun L-159, který Aero vyrábí, je podle něj téměř z poloviny americký. I on se však vyslovil pro změnu smlouvy, na základě které Boeing firmu ovládá, i když nemá v Aeru většinový podíl.

Moravská Dyje, která se u Dačic na Jindřichohradecku v týdnu vylila z břehů, již klesla pod hranici povodňových stupňů. Na nejnižším stupni bdělosti ale zůstávají Lužnice a Nežárka. Podle informací českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu by řeky měly dále klesat. Lužnice si udržuje první stupeň povodňové aktivity ve všech měřených místech, Nežárka jej dosahuje v Lásenici na Jindřichohradecku. Ostatní jihočeské řeky mají průtok nižší. Podle meteorologů by ani dnešní přeháňky neměly s řekami zahýbat, protože se ochladilo a srážky jsou již od středních poloh sněhové.

Přesně o půlnoci se zastavil reaktor druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Příčinou je plánovaná odstávka bloku spojená s výměnou čtvrtiny paliva. V následujících zhruba 70 dnech technici elektrárny provedou také kontrolu a revizi zařízení reaktoru, bezpečnostních systémů a nejaderné části bloku, řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Pracovníci elektrárny a dodavatelských firem ihned po vypnutí reaktoru zahájili práce naplánované v rámci garanční odstávky. Podle Nebesáře bude v reaktoru vyměněno celkem 42 palivových souborů. Druhý blok je v provozu zhruba rok. Letos vyrobil již asi 0,86 terawatthodin elektřiny. Oba bloky vloni vyrobily celkem 12,12 terawatthodin elektrické energie, což je o zhruba 6,7 TWh více než v roce 2002. Letos má Temelín v plánu vyprodukovat téměř 13,3 TWh elektřiny. Výměna paliva čeká také první blok elektrárny, kde je odstávka naplánována na duben.

Vláda se nechystá vyzvat USA, Velkou Británii a další země NATO, aby v Iráku, v Afghánistánu a na americké základně Guantanámo na Kubě dodržovaly mezinárodní úmluvy o válečných zajatcích a zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. Vláda totiž nemá informace o tom, že by USA a Británie postupovaly v těchto lokalitách protiprávně. Uvedl to premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v odpovědi na písemnou interpelaci šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka.

Interpelace a odpověď budou jedním z bodů sněmovní schůze, která začne v úterý. Grebeníček totiž není s odpovědí spokojen, a tak ji projedná dolní komora. Buď odpověď schválí, nebo Špidlovi uloží, aby vypracoval novou. Na vládní politiku ale ani jedna z možností žádný přímý dopad mít nebude. Projednávání interpelace a odpovědí bude ale příležitostí k polemice mezi koalicí a opoziční KSČM, která přítomnost cizích vojáků hlavně v Iráku odmítá.

Podle Grebeníčka porušují USA a Británie mezinárodní úmluvy nejen v Iráku a v Afghánistánu, ale i na americké vojenské základně Guantánamo, kde Američané drží stoupence svrženého afghánského vládního hnutí Taliban. Grebeníček uvedl, že USA a Británie opakovaně porušují Ženevské úmluvy o obětech války a dodatky k těmto úmluvám, hlavně o zacházení s válečnými zajatci.

"Vláda nemá k dispozici relevantní informace o Vámi obecně udávaném mezinárodně protiprávním jednání Spojených států amerických a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska," napsal Špidla Grebeníčkovi v odpovědi.

Záporně reagoval i na Grebeníčkův dotaz, zda vláda učinila nebo učiní diplomatické kroky k tomu, aby země NATO, zejména USA a Británii, vyzvala k dodržování úmluv, jež se týkají jak zajatců na Guantánamu, tak zabezpečení základních životních potřeb obyvatel v Afghánistánu a Iráku.

Česká republika vstoupí do Evropské unie bez Miroslava Kalouska ve vládě, myslí si bookmakeři. Ještě koncem ledna se přitom přikláněli k možnosti, že nedávno zvolený šéf lidovců posílí vládní tým Vladimíra Špidly nejpozději do 1. května, kdy se Česko spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi stane součástí rozšířené unie.

Za stokorunu vsazenou na Kalouskův vstup do vlády vyplatí pobočky správně tipujícím dvojnásobek, stejná částka na opačnou variantu může vynést o čtyřicet korun méně. Minulý měsíc byl přitom poměr kurzů obrácený. "Kurzy jsme přehodnotili především na základě toho, jak lidé sázejí. Většina z nich si myslí, že pan Kalousek zatím do vlády nepůjde," uvedl mluvčí loterijní společnosti Lubomír Ježek.

Přesto se ale podle něj najdou mnozí, kteří v Kalouskovo vládní angažmá pevně věří. Nejvyšší částka vsazená na tuto možnost představovala 100.000 korun, uvedl Ježek.

Kalousek od svého listopadového zvolení opakuje, že do vlády nechce a stačí mu funkce předsedy vlivného rozpočtového výboru sněmovny. Část sociální demokracie v čele s jejím místopředsedou a ministrem vnitra Stanislavem Grossem však dala několikrát najevo, že by měl mít i vládní odpovědnost. Lidovecký předseda nicméně tvrdí, že nikdy nepožadoval ministerské křeslo a nemíní nic takového iniciovat po dobu trvání současné vlády.

Nátlak na vstup Kalouska do kabinetu považují někteří pozorovatelé i politici za důsledek vnitrostranického boje uvnitř sociální demokracie. Zároveň se začalo spekulovat o tom, jaké ministerstvo a na čí úkor by měl Kalousek získat. Gross poté veřejně podpořil ministra zemědělství Jaroslava Palase z ČSSD, o jehož výměně na úkor lidoveckého předsedy se hovořilo.

Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek ostře protestovalo proti tomu, že český prezident Václav Klaus užívá služební vilu, která byla po válce vyvlastněna původním německým majitelům. Považuje to za důkaz, že česká politika údajně nezvládla bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce. "Takový postup je symptomatický pro bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce a s nímž se česká politika dodnes nevyrovnala," uvádí se v dokumentu. SLÖ se cítí být "otřeseno skutečností", že se prezident Klaus nastěhoval do vily, "která je německým majetkem". SLÖ soudí, že "mezitím rozeznalo zřejmě i okolí prezidenta, který je znám jako tvrdý zastánce Benešových dekretů", že by bylo lepší porozhlédnout se po jiné nemovitosti. "Je to přiznání viny?" ptá se landsmanšaft.

Jde o dům ve Slunné ulici v Praze 6, který až do konce války patřil německé rodině Lippertů, vlastnící známé lahůdkářství v centru Prahy. Její členové se za okupace hlásili k Hitlerově straně NSDAP a podporovali dary německou policii. Po válce byli vysídleni, vila jim byla vyvlastněna a nyní patří českému ministerstvu obrany, které ji Klausovi dalo k dispozici jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

SLÖ v prohlášení připomíná také další údajně "temný případ", když rodina bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové byla po válce odškodněna domem, zabaveným na základě dekretů německému továrníkovi Nebrichovi včetně inventáře a obrazů. Nebrichovi dědici si na obrazy činí nárok, Albrightová jej však s odvoláním na takzvané Benešovy dekrety odmítá.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Vlastní odsun Němců však dekrety nezakotvují; jeho uskutečnění schválily vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci tehdejšího Československa. Česká republika dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje.

O vízum do Austrálie by Češi v budoucnu mohli žádat elektronickou poštou, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je na návštěvě v Sydney. Ke zjednodušení styků s Austrálii by podle něho mělo přispět i otevření australského zastupitelského úřadu v Praze. Česká republika chce po vstupu do Evropské unie mít s Austrálii stejný vízový režim, jako mají současné členské státy. Jejich občané sice musí mít do Austrálie vízum, ale žádají o ně elektronickou poštou. Ke zjednodušení kontaktů by podle ministra mělo dojít i po otevření zastupitelského úřadu Austrálie v Praze. V současnosti totiž musejí čeští občané pro vízum do Vídně nebo Varšavy. "Českou republiku navštívila delegace australského parlamentu, která ve své písemné zprávě označila Českou republiku za nejlepšího lídra našeho regionu střední Evropy, a jasně požádala vládu Austrálie, aby byl otevřen úřad na území České republiky, tedy v Praze," řekl Svoboda.

Šéf české diplomacie je na cestě už od konce ledna. Svou misi po Asii a Oceánii zahájil v Kazachstánu, odkud se přesunul na Filipíny. Po Austrálii ho čeká ještě Nový Zéland. Do České republiky se má vrátit 11. února.

V maltské metropoli Vallettě byla v úterý večer odhalena pamětní deska studenta Jana Palacha. Význam slavnosti podtrhl svou účastí i maltský prezident Quido de Marco. Sdělily to zdroje z velvyslanectví České republiky v Římě, které rovněž zastupuje české zájmy na Maltě. Za ČR se odhalení desky účastnil kromě předsedkyně ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové (ODS) rovněž poslanec ČSSD Jan Kavan. Kavana pozval di Marco do Valletty především jako bývalého předsedu Valného shromáždění OSN, a to na schůzku, které se také účastní Kavanovi předchůdci ve funkci i nynější předseda VS OSN. Odhalení Palachovy pamětní desky přihlíželi i další maltští představitelé v čele s rektorem místní univerzity a studenti. Na Maltě existuje i česká krajanská komunita čítající asi 90 osob. Tu zastupoval její předseda Vítězslav Nezval, příbuzný slavného českého básníka stejného jména. Nezval žije na Maltě již několik desítek let a vyučuje na univerzitě ve Vallettě informatiku.

Evropská komise považuje nominaci Miloše Kužvarta na prvního českého komisaře za "skvělou volbu", sdělil mluvčí předsedy Romana Prodiho Reijo Kemppinen. "Jsme potěšeni, že česká vláda dospěla k rozhodnutí o svém kandidátovi. Domníváme se, že to je skvělá volba pro tuto práci," řekl Kemppinen v krátkém komentáři. Dodal, že nominace musí být ze strany EK potvrzena, což se stane, až se Prodi podívá na kompletní seznam 10 komisařů navržených vládami vstupujících zemí. Předpokládá, že to bude do konce týdne.

Kužvart byl předposledním kandidátem, na kterého se ještě čekalo. Nejpozději ve čtvrtek by mělo být veřejně oznámeno poslední jméno kyperského komisaře, jímž bude podle diplomatů ministr financí Markos Kyprianu. Kužvartovu nominaci uvítala také poslankyně EP Ursula Stenzelová, rakouská spolupředsedkyně Parlamentního výboru přidružení EU-ČR. Poznala ho nejen jako člena tohoto výboru, ale také při vzrušeném a dlouhém jednání kolem temelínské elektrárny. "Jeho nominaci přijímám dobře. Byl vždycky velmi konstruktivní; v minulé vládě patřil k těm, komu velmi záleželo na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti; nebyl zcela přesvědčen o nezbytnosti Temelína. Měl k jaderné energetice vyvážený a opatrný přístup." Podle Jeana-Christopha Filoriho, mluvčího komisaře Güntera Verheugena, má EK plnou důvěru v uvážlivost české vlády a věří, že do komise vyslala nejlepšího zástupce.