Zprávy | Z archivu rubriky


Opoziční ODS od samého počátku projevuje značnou skepsi k plánované reformě veřejných financí z pera vládní koalice. Navržené body se jí zdají být pouze dílčí a nedostatečné. Občanští demokraté proto připravují alternativní verzi toho, jak zastavit prohlubování schodku veřejných financí. Základem reformy ODS má být rovná daň ve výši zřejmě 15 procent. Detaily však strana zatím odmítá zveřejnit, učinit tak prý hodlá tehdy, až se bude podílet na vládní moci. V úterý má mít stínový kabinet k reformě poslední sezení, Poslanecká sněmovna ve stejný den začíná projednávat koaliční verzi reformy.

Počátkem června se ve sněmovně kvůli podobě reformy střetla ODS s ČSSD. Opozice vládě vytkla, že reforma vše zdraží, zemi ještě více zadluží a že kabinet chce lidi šacovat a ožebračit. ČSSD ale upozornila, že v důsledku známých reformních kroků ODS by se za tři roky blížilo zadlužení země dvěma bilionům korun.

Zástupci ODS tvrdí, že jejich vlastní návrh je oproti vládním představám založen na ekonomickém růstu. O opoziční reformě se z dřívějších informací ví, že obsahuje návrh na rovnou daň a zmiňuje se také o revizi obchodního, pracovního a regulačního práva. ODS dále navrhuje reformu v sociální oblasti. K průběžnému financování důchodů chce přidat individuální kapitálové spoření. V reformě se prý také navrhuje, aby byl deficit státního rozpočtu snižován například v osmiletém období pod hrozbou takzvané sekvestrace, tedy automatického krácení výdajů státního rozpočtu s výjimkou předem definovaných nákladů zvláštní důležitosti.

Stínový ministr financí a předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý přišel koncem června také s návrhem na takzvanou rovnou sociální dávku ve výši mezi 3,5 až čtyřmi tisíci korun měsíčně. Ta by se měla vyplácet každému občanovi od 18 let jeho věku až do konce života jako existenční základ na potřebu jeho životních úhrad v době, kdy není ekonomicky aktivní. Tlustého oponent, ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), však tento návrh považuje v současné době za nereálný. Ostatní politické strany jej vidí také většinou negativně. Mezi výtkami nejčastěji zaznívá, že sociální systém má být zaměřen adresně na ty, kteří to potřebují, a ne na všechny bez rozdílu.

K některým koaličním návrhům se však ODS až tak odmítavě nestaví. Nezavrhuje například myšlenku na snížení daní z příjmů právnických osob a zavedení individuálních důchodových účtů. Ohledně důchodové reformy se všechny strany shodují na tom, že její provedení je nezbytné. ODS není proti mysli třeba zvýšení hranice pro odchod do důchodu, který vláda plánuje na 63 let. Nesouhlasí ale se změnami v nemocenské. Podle místopředsedkyně sociálního výboru Aleny Páralové (ODS) je také zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné "pogromem na živnostníky". Zásadně proti jsou občanští demokraté ve věci zvyšování daní. Jeden z pilířů koaliční reformy, novelu zákona o dani z přidané hodnoty, vetoval v pátek prezident Václav Klaus.

Další zkouška pevnosti 101členné vládní koalice čeká kabinet v úterý při hlasování sněmovny o tuctu reformních zákonů. Poslanci z vládního tábora naznačují, že hlasování bude těsné, ale kabinet se zákony v prvém sněmovním čtení uspěje. Klíčové zřejmě bude až projednávání předloh v dalších čteních. Mnoho poslanců chce totiž drobnými návrhy měnit nastavené parametry, což může vyváženost reformy rozkolísat a reformu zhatit.

Vláda chce reformu prosadit ve znění, v jakém ji předložila. Premiér Vladimír Špidla již několikrát naznačil, že kabinet považuje reformu za prioritu, s níž spojil svou další budoucnost. V případě neúspěchu chce ministerský předseda podat demisi.

Vládní představy se ale mnohým koaličním poslancům nelíbí. Nejsilnější tábor rebelů je ve Špidlově ČSSD. Předseda poslanců ČSSD Petr Ibl v rozhovoru s ČTK připustil, že někteří sociální demokraté se budou v další fázi jednání snažit vládní návrhy upravit do takové podoby, s níž vláda nepočítá, ale které jsou podle rebelů v souladu s volebním programem. Ibl očekává, že s pozměňovacími návrhy přijdou i komunisté. Poslanci všech tří koaličních stran se ještě v úterý dopoledne sejdou, aby si těsně před hlasováním vyříkali své názory na reformu.

Nerozhodnutých poslanců ČSSD je asi deset. Patří mezi ně například poslanec a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Kritizuje zvýšení daní na ekologické výrobky a omezování podpory stavebního spoření. Při úterním jednání klubů by měl své stanovisko oznámit i poslanec ČSSD Karel Šplíchal. Pozměňovací návrhy však asi nebudou jen doménou některých sociálních demokratů či komunistů. Unionistka Hana Marvanová ČTK řekla, že také ona bude zřejmě chtít některé věci ve druhém a třetím čtení změnit. Vadí ji, že vládní předloha novely zákona o účetnictví nutí malé a střední podnikatele přejít z jednoduchého na podvojné účetnictví. Ve svých důsledcích by to podle ní dohnalo některé podnikatele ke krachu. Unionistka dopředu varovala vládu, že nehodlá hlasovat pro státní rozpočet se schodkem 118 miliard korun.

Jednoznačně se zatím k reformě staví jen poslanci ODS. Pro reformu prý hlasovat nebudou a nepokusí se ji ani modifikovat. Očekává se, že v úterý zveřejní vlastní alternativní reformu. Odlišný postoj zvolí komunisté. V prvém čtení pomohou vládě jen u zákonů, které omezují platy ústavních činitelů. Ostatní zákony nepodpoří, ale další práce na nich se prý budou účastnit.

Reformou chce vláda během tří let uspořit asi 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard korun získat z vyšších daní. Vypracovaná reforma je úzce svázána se základními údaji státního rozpočtu na příští rok. Vláda již oznámila, že schodek bude 118 miliard. Stanovila i výdajové stropy jednotlivých resortů.

Pilířem bezpečnostní strategie České republiky je Severoatlantická aliance a mezinárodní řešení konfliktů v rámci OSN. Dokument, který v pondělí schválila Bezpečnostní rada státu, v případě selhání všech diplomatických kroků a úsilí mezinárodního společenství počítá i s vlastním přístupem, kterým si Česko - samo či ve spolupráci s jinými státy - zajistí ochranu svých občanů a zájmů ve světě. "Opíráme se o mezinárodní řešení, o autoritu Spojených národů, o naše členství v Severoatlantické alianci, ale samozřejmě chceme, aby byla možnost v případě selhání všech těchto diplomatických aktivit a úsilí učinit i preventivní opatření, které povede k ochraně našich bezpečnostních zájmů," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Prohlásil, že tento princip rozhodně není namířen proti OSN či NATO, ale jen doplňuje základní osu bezpečnostní politiky České republiky. "Strategie se opírá o kolektivní bezpečnost, dodržování závazků a ochotu České republiky se angažovat při řešení a prevenci konfliktů," dodal premiér Vladimír Špidla.

Svoboda uvedl, že nová bezpečnostní strategie reaguje na nový typ ohrožení - původci terorismu a dalších hrozeb již nejsou státy, ale nestátní organizace. Materiál vychází také z členství země v NATO a z blížících se závazků ČR v Evropské unii. Česká republika má zájem na úzké euroatlantické vazbě, zdůraznili premiér a šéf české diplomacie. Oba se shodli i v tom, že v dnešním světě je nutné hledat pružnější a rychlejší řešení mezinárodních krizí. Špidla během nedávné návštěvy USA uvedl, že shoda se lépe hledá uvnitř NATO než v kterékoliv jiné mezinárodní organizaci včetně OSN. Návrh nové bezpečnostní strategie do září projednají příslušné výbory Poslanecké sněmovny i Senátu, teprve poté ji dostane na stůl vláda.