Zprávy | Z archivu rubriky


Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům, řekl na tiskové konferenci na závěr jednání předseda vlády Vladimír Špidla. Koalice se rovněž shodla na stoprocentním přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami pojišťovnami. Ministr páce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že mají stejné odvody z výdělků vést k rovnému postavení všech na trhu práce.

Koaliční lídři, kteří zahájili jednání o stabilizaci zdravotnického systému v letošním roce, jsou zajedno, že je třeba přijmout taková legislativní opatření, která by ke konci roku vedla k vyrovnanému finančnímu hospodaření, řekla ČTK ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jedním z nich podle ní má být "narovnání" vztahů mezi zdravotními pojišťovnami. Jde například o stoprocentní přerozdělování pojistného mezi nimi. Přihlížet by se mělo k věkovým kategorií pojištěnců a k takzvaným drahým pacientům, uvedla Součková. Nyní se přerozděluje 60 procent pojistného.

Součková rovněž navrhuje snížení provozních fondů, rezervního fondu a také sjednocení režimů fondu prevence a zdravotně pojistných plánů pojišťoven. To je podle ní možné změnit novelami zákonů, které již projednává parlament. Koaliční devítka se podle Součkové rovněž shodla na tom, že je potřeba, aby vláda co nejdříve projednala předlohy zákonů o zdravotní péči a o úhradových režimech.

Lídři vládních stran se při nynějším jednání o zdravotnictví, které trvalo asi hodinu, podle Škromacha vyhnuli sporným bodům. Ty odložili až na úterý 10. února, kdy se nad zdravotnickými problémy opět sejdou.

Novou koncepcí, kterou Součková vypracovala, ani závěry, které vzešly z jednání společné koaliční zdravotnické komise, se nezabývali. Ministryně přiznala, že zatím není shoda například na platbách za recepty, nebo na placení za zdravotně sociální lůžka. Podle Součkové je potřeba udělat pořádek v situaci, kdy zdravotnická zařízení poskytují sociální hospitalizaci a naopak sociální ústavy zdravotní péči.

Obce u jaderných elektráren by mohly získat určité finanční kompenzace, řekl premiér Vladimír Špidla při návštěvě Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Peníze na vyrovnání většího zatížení, které plyne z blízkosti jaderného zařízení, by měly být součástí některého z chystaných zákonů o energetice. Podle předsedy vlády by měl být návrh připraven ještě v tomto volebním období. Výše peněžních náhrad by podle něj zřejmě klesala se vzdáleností od jaderného zařízení. Uvažuje se i o tom, že by příspěvek mohly získat všechny obce, které musejí nést určitou zátěž kvůli blízkosti velkých energetických zařízení, nejen u jaderných elektráren. Premiér tak reagoval na dar tamního starosty Vladimíra Měrky. Představitel města, které leží ve dvacetikilometrovém havarijním pásmu jaderné elektrárny Dukovany, mu předal jodidové tablety a příručky, které musejí obce v pásmu pro občany zajišťovat pro případ havárie. "Těžce neseme, když zástupci ČEZ říkají, že v havarijním pásmu o nic nejde," zdůvodnil Měrka. Podle něj elektrárna produkuje čtvrtinu tuzemské energie, ale její okolí patří k nejchudším regionům.

Návrh na zavedení poplatku z jaderných elektráren předložily obce z okolí Dukovan a Temelína na ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině letošního září. Podle něj by si zhruba 175 obcí z bezpečnostních pásem ročně rozdělilo na 200 milionů korun. Částka podle obcí odpovídá výši sponzorských darů, které ještě před deseti lety do regionu plynuly ze společnosti ČEZ, navýšené o inflaci. Podle nich náklady, které tím společnosti ČEZ vzniknou, se budou pohybovat do jednoho haléře na každou kilowatthodinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, zatímco náklady na reklamu, které ČEZ každý rok vynakládá, jsou několikanásobně vyšší.

Češi mimo sezonu téměř necestují a domácí turistický ruch tím trpí. Zatímco v létě jsou plné přehrady návštěvníků a v zimě praskají ve švech lyžařská střediska, v březnu, dubnu, říjnu a listopadu je domácí turistika téměř na nule. Lidem chybí pestřejší nabídka, lepší služby a příjemnější personál. Ceny jim navíc často připadají přemrštěné. Na sobotní tiskové konferenci to uvedli zástupci agentury STEM a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Podle průzkumu STEM polovina Čechů necestuje vůbec a volné chvíle tráví doma nebo na chatách a chalupách. Jednodenní výlety nepodniká čtvrtina lidí, nejméně jednou za měsíc vyrazí na výlet každý pátý.

Podle Němce je sezonnost v České republice obrovským problémem. Budoucnost turistických center je prý závislá právě na tom, podaří-li se přilákat rekreanty po celý rok. Možností je prý hodně - nabídka prodloužených víkendů, kongresová turistika, kondiční dovolené nebo kulturně poznávací pobyty. Podle průzkumu STEM lidé touží po rodinných dovolených, které by nabídly zábavu každému členu rodiny. Mladí lidé si oblíbili adrenalinové sporty, důchodci zase poznávací zájezdy.

Českou republiku prý má dobře procestovanou pouze čtvrtina Čechů, především starších lidí. Kvalitní domácí dovolené by však dalo přednost před zahraničním pobytem tři pětiny dotázaných. Lidé na ní oceňují klid, pohodu, krátké vzdálenosti a jistotu v případě, že by se stala nějaká nepříjemná událost. Pro řadu Čechů je přitažlivá také nižší cena. Rostoucí zájem potvrzují i poskytovatelé služeb. Lidem však vadí proměnlivé a často špatné počasí, nekvalitní a chudé služby, špatná hygiena a unavený a nepříjemný personál. Především v zimě si Češi stěžují na špatný stav silnic, malou kapacitu parkovišť u lyžařských středisek a nekvalitní místní dopravu. Za to vše prý platí příliš vysoké ceny.

Letošní 11. ročník Febiofestu byl díky kvalitě programů a vysoké návštěvnosti přelomový, soudí ředitel festivalu Fero Fenič. Do budoucna uvažují organizátoři mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa, která se v posledních letech konala v Praze především v multikině ve Slovanském domě, o přemístění do větších prostor. Zhruba o deset se procent se v příštím roce možná navýší rozpočet Febiofestu. Změní se také zřejmě termín konání festivalu. "Uvažujeme o tom, že se Febiofest stane jarním festivalem," uvedl Fenič během tiskové konference, která definitivně uzavřela pražskou část přehlídky. Tradiční termín totiž podle ředitele komplikuje každoročně programovou uzávěrku. "Koncem prosince a počátkem ledna pracuje nejen v křesťanském světě jen málokdo, takže lidé či instituce, které oslovíme, často dlouho neodpovídají," vysvětlil Fenič. To vede k pozdějšímu zahájení předprodeje vstupenek, který organizátoři nechtějí začínat před tím, než je definitivně znám kompletní program.

Během osmi dní se při pražské části Febiofestu uskutečnilo přes 480 projekcí. Zhlédlo je asi 70.000 lidí, což je podle Feniče pravděpodobně o něco víc než loni. Festival se nyní vydává do dalších českých a moravských měst. V neděli bude zahájena jeho šestidenní brněnská část, o den později začíná série projekcí v Ostravě, poté i v Liberci, Pardubicích a Krnově. Následovat bude také Bratislava a dalších sedm měst na Slovensku.

Nositeli ceny Kristián, která se každoročně uděluje v závěru Febiofestu, se v Praze stali režisér Vladimír Morávek za celovečerní hraný film Nuda v Brně, Slovák Peter Kerekes za dokumentární snímek 66 sezón a Čech Aurel Klimt za animovaný film Franta Nebojsa. Čestnou cenu za přínos českému filmovému publiku si z Prahy odvezl tchajwanský režisér Caj Ming-Liang. Již v úvodu festivalu převzal prestižní cenu Kristián za přínos světové kinematografii hollywoodský herec německého původu Armin Mueller-Stahl. V Praze uvedl snímek Agnieszky Hollandové Hořká sklizeň, za nějž byl v polovině 80. let na MFF v Montrealu oceněn za herecký výkon.

Investice do letecké základny v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku v nejbližších čtyřech letech převýší jednu miliardu korun. Kromě národních zdrojů na modernizaci základny přispěje 400 miliony korun Severoatlantická aliance. Právě peníze NATO byly podle ministra obrany Miroslava Kostelky rozhodujícím argumentem pro zachování základny. "Byl to trochu boj, po akcích, které proběhly v jiných regionech," uvedl Kostelka. Pro základnu, které v polovině minulého roku hrozilo zrušení, jsou podle něj vysoké investice zárukou udržení dlouhodobého provozu. O příspěvku na modernizaci českých leteckých základen v Náměšti nad Oslavou a v Čáslavi rozhodl příslušný výbor NATO s konečnou platností 27. ledna. Základny v Náměšti by se podle Kostelky neměly dotknout ani případné další koncepční změny, protože vláda už nemůže výrazně snižovat prostředky na armádu. "Tato armáda, až bude v cílovém stavu, bude na minimálních počtech," zdůvodnil.

Ministr v sobotu na základně provázel premiéra Vladimíra Špidlu. "To, co bylo předvedeno vidím jako velmi rozumné, jako koncepci, která je založena na dobré úvaze a má perspektivu," zhodnotil předseda vlády. Podle něj je nejdůležitější role základny při obraně státu. "Mě těší, že tu bude mít obživu 1800 lidí," dodal.

Koncem loňského listopadu z Náměště odešli vojáci základní služby a byla zrušena 32. základna taktického letectva. Nahradila ji 22. základna letectva, která se stala první profesionální leteckou základnou české armády. Pod nově vzniklý útvar spadá 500 lidí, proti loňskému roku o 700 méně. Koncem roku 2006 se ale má do Náměště přestěhovat vrtulníková základna z Přerova a počet pracovníků se má zvednout na 1800.

Podle velitele základny Martina Hejry budou plochy krátkodobě využívat i vojáci NATO. "Dají sem peníze právě proto, že v budoucnu budou chtít využít část základny pro svoje účely," zdůvodnil. Podle něj aliance dá peníze například na zlepšení parametrů přistávací dráhy a na vybudování potřebného zázemí. Česká strana bude investovat především do infrastruktury, skladišť nebo autoparků.

Čeští zemědělci mohou být v čerpání peněz z fondů Evropské unie podobně úspěšní jako řečtí farmáři, domnívá se ministr zemědělství Jaroslav Palas. "V předvstupním programu Sapard, který byl přípravou na strukturální fondy, jsme byli nejúspěšnější z kandidátských zemí," řekl Palas ČTK během své návštěvy Řecka. Řecko dokáže čerpat z EU vysoký podíl peněz. Obecně jeho příjmy z unijního rozpočtu mnohonásobně převyšují odvody. Asi 45 procent získaných peněz směřuje do zemědělství. Na druhé straně Řecko musí při zpětných kontrolách nemalou část peněz vracet, hlavně kvůli nedokonalé evidenci.

Čeští rolníci mohou podle Palase využít zkušenosti právě ze Sapardu. Navzdory zpoždění se zahájením programu byly veškeré přidělené peníze v Česku vyčerpány se značným převisem poptávky nad finančními možnostmi. Počet projektů v tuzemsku přesáhl tisíc, zatímco v jiných kandidátských zemích se počítal spíše na desítky. Do zemědělství poplynou peníze ze strukturálních fondů prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu. Ministerstvo zemědělství ale zatím nemá ve své kapitole veškeré peníze potřebné na spolufinancování zdrojů z EU. Na zmíněné dva programy chybí asi 1,1 miliardy korun. "Ty peníze chceme v postupných krocích přečerpávat z rozpočtové rezervy do kapitoly MZe," uvedl Palas. Nyní podle něj resort připravuje pro vládu materiál, v němž požádá z rozpočtové rezervy o 400 milionů. Řešení zdrojů na spolufinancování Palas označil za prioritu.

Jedenáctiletý David Podškubka se stal letošním vlčnovským králem. V dívčím kroji a s růži v ústech sice bude čelu průvodu vévodit až na konci května, kdy se 195. ročník Jízdy králů ve Vlčnově na Uherskohradišťsku uskuteční, oficiálně představen ¨byl ale již na tradičním Krojovém plese. Krále si každoročně vybírají odvedenci, kterým se ve Vlčnově říká legrúti. Ti jej pak při jízdě také doprovázejí. Králem se může stát pouze chlapec, kterému není více než dvanáct let. Této cti se přitom může vybraný hoch těšit jen jednou za život. "Jsem hrozně rád, že si vybrali zrovna mě," řekl David s tím, že nabídku přijal již v listopadu. Zvýšený zájem děvčat či spolužáků ze sportovní třídy základní školy v Uherském Brodě ale zatím nezaznamenal.

O poznání více starostí ale způsobuje Davidovo letošní kralování jeho rodičům. "Je to časově i finančně hodně náročné, ale jsme rádi. Rozhodně si nestěžujeme," poznamenal otec Ladislav, který se v roce 1985 sám Jízdy králů jako legrút zúčastnil. Nejméně starostí přitom mají rodiče paradoxně se svým synem, který je členem folklorního souboru Šohajek. "Kroj má, jen boty ho trošku tlačí," vysvětlil Ladislav Podškubka. Ostatní členové královy rodiny sice také mají své kroje, řadu nezbytných doplňků ale museli shánět po příbuzných. "Jde vesměs o velmi cenné věci, které lidé neradi půjčují. Naštěstí máme velkou rodinu," vysvětlil Ladislav s tím, že problém nebyl ani se sháněním dívčího kroje, ve kterém David jízdu absolvuje. "Ten máme také doma," dodal.

Podle legend má Jízda králů původ v přijímání chlapce mezi bojovníky. Jiné zase vyprávějí o tom, jak český král Jiří z Poděbrad pronásledoval svého uherského zetě Matyáše Korvína, který prchal v ženském přestrojení. V ústech měl růži, aby se ani řečí neprozradil.