Zprávy | Z archivu rubriky


O výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku rozhodnou tamní občané v průzkumu veřejného mínění. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města. Starosta města Vladimír Farana novinářům řekl, že vyhlášení klasického referenda by bylo legislativně velmi složité. Průzkum veřejného mínění však zřejmě bude mít shodnou podobu jako referendum, a lidé tak půjdou asi v první polovině března hlasovat do volebních místností. "Je to složitá a důležitá otázka pro město Orlová, a proto by o ní měli rozhodovat občané města," řekl Farana. Výstavbu mešity chce v Orlové financovat Islámský svaz se sídlem v Saudské Arábii. Kromě mešity by součástí komplexu měla být i knihovna, prodejna potravin a exotického zboží a krátkodobé ubytovací zařízení. Součástí komplexu bude také park. Město původně na parcele, kde by mešita mohla vyrůst, chtělo vybudovat benzínovou čerpací stanici. Výstavba celého komplexu by měla stát zhruba 200 milionů korun. Islámský svaz však nemá v České republice zastoupení a finanční transakce by se tak uskutečnila prostřednictvím společnosti SLATGAME, která se podle obchodního rejstříku zabývá mimo jiné provozováním výherních automatů a reklamou. Jednání zastupitelstva se zúčastnila také řada občanů, jejichž názory na výstavbu mešity byly značně rozdílné. Zástupce investora Muhamed Gutiqi novinářům řekl, že vyčká na závěr průzkumu. Je však rozhodnut, že pokud se výstavbu mešity nepodaří prosadit v Orlové, pokusí se s návrhem oslovit jiné město. Mezi zástupci investora se hovořilo například o Ostravě. Pro Orlovou se investor rozhodl především proto, že leží v blízkosti lázní v Karviné a Klimkovicích na Novojičínsku, kam se jezdí léčit řada obyvatel arabských zemí.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly čeká ve sněmovně tvrdý boj o prosazení změn sazeb daně z přidané hodnoty. Opozice sice snížení základní sazby daně ze současných 22 na 19 procent vítá, ale kritizuje záměr převést některé položky ze snížené pětiprocentní do této nové daňové sazby. Vláda chce tímto krokem dodatečně získat 17 miliard korun a přes státní rozpočet je vrátit lidem a firmách. Ke způsobu přerozdělení těchto příjmů má opozice také výhrady.

S vládní představou změn v DPH není spokojena ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek ČTK řekl, že strana sice vítá snížení daňové sazby na 19 procent, ale nelíbí se jí přesun některých položek do této sazby. "Pokud ten vládní koncept nebude směřovat ke sjednocování DPH v nějakém střednědobém horizontu, tak se pravděpodobně tento dílčí krok nesetká s naší podporou," soudí. ODS kritizuje také myšlenku rozdělit dodatečně získaných 17 miliard korun mezi občany přes státní rozpočet. "Těch dodatečných 17 miliard by případně mělo být občanům vráceno prostřednictvím snížení daně z příjmů fyzických osob," řekl.

Podobné výhrady má i KSČM. Poslanec Jiří Dolejš poznamenal, že komunisté nejsou proti nové sazbě 19 procent, ale varují před tlaky na přesun některých položek do této sazby. "Pokud by to mělo mít negativní dopad na lidi (vyšší zdanění některého zboží a služeb), tak budeme proti," řekl ČTK. K dodatečně získaným 17 miliardám poznamenal, že problém není v jejich přerozdělování lidem a firmám, ale v efektivnosti tohoto přerozdělování.

Vláda například plánuje, že na rodiny s dětmi půjde šest miliard korun a firmy díky rychlejším odpisům získají od roku 2006 každoročně 11 miliard korun. Příspěvek na politiku zaměstnanosti budou společnosti platit nadále.