Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská komise vzala s politováním na vědomí demisi českého nominovaného komisaře Miloše Kužvarta. Sdělila, že bude s českou vládou o situaci jednat a očekává rychlé jmenování nového kandidáta. "Je to politováníhodné, ale respektujeme jeho rozhodnutí. Předseda Romano Prodi projedná tuto situaci v příštích dnech s českým premiérem Vladimírem Špidlou," sdělil ČTK mluvčí EK Reijo Kemppinen. Prodi podle něj "očekává, že dostane alternativní návrh od české vlády co nejdříve". Vedení EK bylo podle Kemppinena v kontaktu s českou vládou. "Nyní je už jasné, že pan Kužvart se vzdal svého postu," uvedl v narážce na několik hodin dohadů o Kužvartově demisi.

Podle dalšího z mluvčích EK se nestalo nic nenapravitelného, protože český kandidát ještě neprošel slyšením v Evropském parlamentu a nebyl jím potvrzen; mělo by být tudíž snadné ho rychle nahradit. Komisař David Byrne, ke kterému měl být Kužvart přiřazen, podle téhož zdroje "s radostí uvítá kteréhokoli českého komisaře". Z tohoto výroku vyplývá, že ať Praha jmenuje kohokoli, bude na šest měsíců spřažen s tímto komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů.

Celkově převládají velmi udivené, ba pobavené reakce. Oslovení se v anonymních odpovědích pozastavují nad tím, co se v Praze děje; mají za to, že tyto kotrmelce vůbec neslouží dobré pověsti České republiky těsně před vstupem do EU. "To nám to s Čechy pěkně začíná," smál se jeden z vyšších úředníků zapojených do procesu nominace a rozdělování komisařů. Kam jeho paměť sahá, uvedl, se nikdy nestalo, aby vláda jmenovala svého člověka do vysoké bruselské funkce, ten se přijel představit a pak si to rozmyslel. U vstupující země to zaráží ještě víc.

Podle jiného zdroje je "dosti smutné" sledovat, jak Praha promrhává politický kapitál, kterého dosáhla v jednání o vstupu do EU. Kužvart neudělal v Bruselu tento týden valný dojem, ale stejně nezkušeně působili nově jmenovaní komisaři i dříve. Nyní je třeba se snažit zachránit, co se dá, a to tím, že vláda jmenuje rychle osvědčeného člověka. Bruselské zdroje dlouhodobě sázely na ministra zahraničí Cyrila Svobodu a ještě častěji na bývalého vyjednávače a státního tajemníka Pavla Teličku, nyní velvyslance při EU.

Poslanec ČSSD Miloš Kužvart se vzdal kandidatury do Evropské komise, kterou začátkem února schválila česká vláda. Kužvart ČTK řekl, že v posledních týdnech bylo jeho jmenování do bruselské exekutivy zpochybňováno, zejména ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Kužvart tak oficiálně potvrdil informace, že již ráno na klubu ČSSD oznámil svoji rezignaci, protože necítí podporu vlády. Rozruch způsobil především fakt, že krátce poté zkolaboval premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který Kužvarta navzdory odporu menších koaličních partnerů i opoziční ODS prosadil. Napevno s Kužvartem počítala i Evropská komise, jejíž předseda tento týden přidělil nováčky z přistupujících zemí k současným komisařům. Kužvart měl spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem.

Některá prohlášení šéfa české diplomacie podle Kužvarta poškozují pozici České republiky v zahraničí, a to nemíní připustit. "Po středečním přiřazení jednotlivých resortů v Evropské komisi nově nastupujícím komisařům se místopředseda vlády a ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil ve smyslu, že 'protlačit někoho partajní lopatou je v Evropské unii platné jako mrtvému zimník'. Toto prohlášení poškozuje Českou republiku jako celek," řekl Kužvart ČTK. Uvedl, že takové znevažování republiky nemíní připustit. Svoboda podle něj nemá právo zpochybňovat rozhodnutí vlády. "I v zahraničí takové výroky vzbuzují údiv. Proto se k dnešnímu dni vzdávám kandidatury na člena Evropské komise. V žádném případě tento můj krok není dán mými osobními pocity," prohlásil Kužvart.

"Minimální podpora v posledních týdnech ze strany stálé mise v Bruselu nebo ministra zahraničí ukazovala, že na rozdíl od jiných kandidátských zemí zde nemohl nastupující komisař počítat s podporou, kterou potřebuje," prohlásil Kužvart. K tomu prý nemohl mlčet. Na dotaz ČTK, zda jeho rozhodnutí vzdát se kandidatury do komise také nesníží důvěryhodnost České republiky, Kužvart řekl: "Určitě to není věc, která by mi dělala radost, ale mám za to, že dojde k menšímu snižování vážnosti České republiky, že nebude neustálé zpochybňování usnesení české vlády. To je mnohem škodlivější," prohlásil. Původně se měl kvůli budoucímu angažmá v Bruselu vzdát poslaneckého mandátu, nyní ale v parlamentu zůstane.

Česká republika podle hejtmanů není připravena na čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. "Centrální orgány státní správy nenastavily pravidla čerpání pomoci z EU, chybí potřebné dokumenty a peníze na spolufinancování jednotlivých projektů," řekl hejtman kraje Vysočina František Dohnal po zasedání Asociace krajů ČR. Ve státním rozpočtu chybí peníze na projekty pro strukturální fondy, peníze nemají ani jednotlivé kraje. "Budeme tlačit státní orgány, aby finance našly a hlavně dopracovaly jednotlivé dokumenty," uvedl Dohnal. Na dotaz ČTK, zda by letos kraje mohly dostat nějaké peníze ze strukturálních fondů, tři ze čtyř hejtmanů odpověděli ne. Optimistou byl pouze Dohnal. Ústecký hejtman Jiří Šulc, olomoucký Jan Březina i jihočeský Jan Zahradník se domnívají, že v roce 2004 bude Česko do unie pouze přispívat a nic nedostane. Podstata problému podle Březiny tkví v tom, že krajské samosprávy dosud neznají podmínky pro vypsání zejména grantových schémat, která jsou jedním z pilířů regionálních operačních programů.

Hejtmani se na páteční schůzce shodli, že programy pro čerpání peněz z EU v letech 2007 až 2013 budou regiony připravovat samostatně bez ohledu na centrální státní orgány. "Předpokládám, že dojde ke střetu s jednotlivými resorty, které by rády měly ve své režii i toto období," uvedl Březina. Samostatná příprava krajů umožní činit rozdíly mezi jednotlivými regiony. To, co potřebuje Jihočeský kraj, nemusí chtít Ústecký a podobně. Regiony samostatně předkládají své programy i jinde v Evropě, vysvětlil Březina. Mezi přistupujícími zeměmi do EU je na tom Česko z hlediska přípravy na čerpání peněz ze strukturálních fondů EU podle hejtmanů velmi špatně. "Připravenější jsou Poláci, Slováci a další," dodal Březina.

ČR by měla v letošním roce do rozpočtu Evropské unie odevzdat asi 19,3 miliardy korun. Získat může až 24,8 miliardy korun. Přes devět miliard dostane od EU jako kompenzaci a může je použít na cokoli. Ke zbylým 15 miliardám však musí předložit a uskutečnit dostatek kvalitních projektů a sehnat k nim peníze na spolufinancování. Peníze z Bruselu jsou podmíněny dostatkem kvalitních projektů a odborníci se shodují, že 100 procent peněz Česko určitě nevyužije. Například Rakousko v prvním roce po vstupu do unie nezískalo z evropských fondů téměř nic. Někteří ekonomové odhadují, že ČR v prvním roce získá asi 80 procent, tedy 20 miliard korun.

Budoucí český zástupce v Evropské komisi Miloš Kužvart přivítal, že bude šest měsíců spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Kužvart také oficiálně potvrdil jméno prvního člena svého tříčlenného týmu - stane se jím bývalý velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Vedle znalosti českého prostředí má podle něj Cibrian i dobré kontakty se současnými komisaři. I když Cibrian velmi dobře ovládá češtinu, jednacím jazykem Kužvartova minitýmu bude angličtina. Stejným jazykem bude komunikovat i s Byrnem, irským právníkem. I když měl Kužvart zájem spíše o životní prostředí nebo vědu, přidělená agenda je mu prý dost blízká. Navíc v přechodném období od května do listopadu jde spíše o to, poznat zblízka každodenní fungování komise, její způsob práce, komunikace a rozhodování, ne detailní problematiku jedné konkrétní oblasti, uvedl Kužvart. Exministr životního prostředí a poslanec ČSSD zdůraznil, že dočasné přiřazení ke stávajícímu komisaři nebude mít vliv na stálý resort v nové komisi s pětiletým mandátem, která začne pod novým šéfem působit od listopadu. "Oblast zdraví a ochrany spotřebitele je mým zájmům a minulé praxi blíže, než by byla například humanitární problematika," uvedl budoucí komisař. Přidělená agenda se podle Kužvarta v některých bodech překrývá s resortem životního prostředí, například v otázce nakládání s modifikovanými organismy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zdůraznil, že resort přidělený nováčkům je dočasný, byť svůj význam má. "Mluvíme o letním kralování, nedělal bych z toho velkou vědu," dodal Svoboda.