Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Vladimír Špidla měl v neděli stejně jako v sobotu odpočinkový program. Na Úřadu vlády začne pracovat v pondělí, kdy ho čekají především konzultace o novém kandidátovi české vlády do Evropské komise. Hledáním nového kandidáta se prý zatím nezabýval. "Jednání budou až zítra, teď se tou otázkou nezabývám," řekl v neděli Špidla ČTK, když se s manželkou Viktorií a psem Maxem krátce procházel kolem Kramářovy vily. Nový kandidát na místo evropského komisaře by měl nahradit Miloše Kužvarta (ČSSD), který na svou kandidaturu v pátek rezignoval. Očekává se, že Praha oznámí Bruselu jméno českého favorita co nejdříve, maximálně do konce února. S předsedou komise Romanem Prodim by měl Špidla tuto věc telefonicky konzultovat zřejmě až tehdy, kdy bude mít vládní koalice jasnější názor na náhradníka Miloše Kužvarta, předpokládá mluvčí kabinetu Anna Veverková. Podle informací ČTK budou politici o eurokomisaři jednat v pondělí odpoledne nebo až večer. Vladimír Špidla v neděli odpočíval v Kramářově vile, rezidenci předsedy vlády, po náhlém kolapsu, který ho postihl v pátek ráno asi kvůli přepracování. Po vydatném spánku a odpočinku si v sobotu zajel do přírody u Klecan u Prahy, aby na čerstvém vzduchu načerpal další síly. Špidla sice po víkendu bude normálně pracovat, přeci jen ale omezil některé večerní akce a zrušil rozhovory pro média. V pondělí zůstane v Praze, zrušil plánovaný výjezd mimo hlavní město, řekla v neděli ČTK Veverková.

Jiří Ruml byl známým novinářem, dramatikem, rozhlasovým pracovníkem, disidentem i politikem. Ve známost vešel především jako šéfredaktor samizdatových Lidových novin (LN), přičemž po sametové revoluci se zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml díky svým pravidelným příspěvkům věnoval až do pozdního věku. V pátek po dlouhé a těžké nemoci tento novinář zemřel ve věku nedožitých 79 let. Na obnově LN začal Ruml pracovat v roce 1987, vzápětí se stal šéfredaktorem samizdatu "Lidovek" (1988 až 1989). V říjnu 1989 byl ale zatčen a obviněn z pobuřování. Po převratu na podzim téhož roku stanul v čele obnovených LN a v této funkci setrval až do června 1990. Tehdy byl totiž zvolen za Občanské fórum poslancem Federálního shromáždění. Pracoval zde i jako předseda parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989.

Ruml po absolvování reálného gymnázia v Plzni vstoupil v roce 1945 do KSČ. Po únoru 1948 přesídlil do Prahy a pracoval jako redaktor a zpravodaj Československého rozhlasu, Večerní Prahy (v roce 1955 ji spoluzakládal) a Československé televize. Postupně opouštěl pozice radikálního stalinismu. Podílel se i na založení týdeníku Reportér, kde působil až do zákazu v roce 1969. V období takzvaného Pražského jara se angažoval jako člen předsednictva Československého svazu novinářů. Na otázku, proč ze strany po "prohlédnutí" nevystoupil, Ruml před časem pro tisk odpověděl: "Měl jsem jako ostatní mindrák, že jsme tomu pomáhali, a myslel jsem, že ve straně musím zůstat, abych ji polidštil." Z KSČ nakonec Rumla vyloučili po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník. Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím.