Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda Evropské komise Romano Prodi přijal nominaci Pavla Teličky na prvního českého komisaře. O svém rozhodnutí informoval kolegium Evropské komise a vzápětí se s Teličkou sešel. "Předseda Prodi měl dlouhý rozhovor s českým premiérem Vladimírem Špidlou, který ho informoval o nominaci velvyslance Pavla Teličky. Prodi s tímto návrhem souhlasil. Teličkovo jméno bylo již tlumočeno irskému předsednictví Rady ministrů EU a Evropskému parlamentu", řekl Prodiho mluvčí Reijo Kemppinen. Podle Teličky šlo o standardní schůzku, jakou již absolvovali designovaní komisaři z ostatních vstupujících zemích. Prodi Teličkovi potvrdil, že po prvních šest měsíců bude těsně spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. "Je to pochopitelné a vítám to. Byrne je komunikativní a odborně zdatný komisař, bude se mi s ním dobře spolupracovat," řekl Telička. Při přípravě na příchod Miloše Kužvarta se už seznámil také s vedením generálního ředitelství, které Byrnovi podléhá, a našel tam dobré dynamické lidi. "Bude to pro mě důležité, abych se co nejrychleji zapracoval do fungování Evropské komise."

Byrnův resort není pro českou diplomacii tak odtažitý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Právě odtud přišlo v posledním posudku "červené světlo" v podobě neplnění hygienických a veterinárních norem, právě zde se jednalo o vybíjení stád při českých případech BSE. Aplikaci legislativy týkající se ochrany spotřebitelů komise bude po vstupu bedlivě sledovat.

Prodi Teličkovi sdělil, jak je rád, že vláda ČR reagovala rychle, takže se také nominace českého komisaře stihla do konce února. Ocenil rovněž, že "vláda rozhodla tak, jak rozhodla". O peripetiích, které tomuto vyústění předcházely, se podle Teličky nemluvilo, ani o poškozené české pověsti. Asi půlhodinová schůzka, kterou Telička popsal jako "příjemné posezení", byla dále zasvěcena procedurálním otázkám, přípravě na nominaci na plné funkční období (2004-9), dalším Teličkovým schůzkám příští týden po návratu z pražské porady velvyslanců. Vedle Byrna a dalších komisařů se setká i s vlivnými poslanci EP, aby se připravil na slyšení plánované na polovinu dubna. S Prodim a také s generálním tajemníkem komise Davidem O'Sullivanem se Telička dál radil o tom, jak během příštích týdnů postavit svůj první, početně omezený tým. Hodlá napřed hodně konzultovat a zvažovat různá doporučení, než se definitivně rozhodne.

Květinami a pietní vzpomínkou si připomnělo vedení šumperské radnice a studenti průmyslové školy odkaz místního studenta Jana Zajíce, který se před 35 lety v Praze upálil, aby vyburcoval veřejnost z lhostejnosti vůči nastupující normalizaci. Květiny položili lidé v mrazivém počasí k Zajícově bustě před školou. "Navštěvoval jsem s Janem Zajícem stejný ročník, akorát jsme byli každý v jiné třídě. Když jsme se ve škole dozvěděli o jeho činu, tak to byl pro nás pro všechny velký šok. Všichni včetně učitelů jsme ale tehdy stáli na jeho straně. Horší to bylo o něco později, kdy se začaly tříbit charaktery," řekl ČTK po pietním aktu šumperský senátor Adolf Jílek. Po okupaci v roce 1968 panovaly podle něj v šumperské průmyslovce silné protisovětské nálady, které navíc umocňoval fakt, že hned vedle školy měla sovětská armáda kasárna. "Sovětští vojáci nás tehdy každý den dopoledne oblažovali svým hlasitým pochodem za zvuku dechovky, takže jsme hned zavírali okna," podotkl Jílek. Dodal, že odpor studentů i obyvatel proti okupačním vojskům nepramenil pouze z pocitu národního ponížení, ale zvyšovalo jej i chování sovětských vojáků. "Například krátce před tím, než se Jan Zajíc obětoval, přepadli sovětští vojáci v noci internát a chtěli z něj něco ukrást," jmenoval jednu z mnoha nepříjemných zkušeností se sovětskými vojáky senátor.

Zajíc před smrtí napsal dopis na rozloučenou, v němž stojí: "Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako pochodeň číslo dvě. Nedělám to proto, aby mě někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. Odhodlal jsem se proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!".

Zajíc svým činem navázal na první "lidskou pochodeň" - Jana Palacha, který obětoval svůj život na stejném místě o šest týdnů dříve, 16. ledna 1969. Třetí živou pochodní byl 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě technický úředník Evžen Plocek. Jeho čin se však podařilo komunistům před veřejností utajit. Palachův a Zajícův čin ocenila po listopadu 1989 Česká republika udělením nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.