Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanci v pátek schválili kompenzace, které mají zmírnit dopady změn v dani z přidané hodnoty na sociálně slabší. Sněmovna mimo jiné přijala i novely svého a senátního jednacího řádu, část dne ji ale opět zaměstnávaly procedurální spory hlavně mezi ODS a koalicí. Některé zákony tak projednat nestačila, hlasovat by o nich mohla po víkendu.

Dolní komora se má sejít znovu již v úterý odpoledne, kdy by se mělo na žádost klubu ODS jednat o tom, jak vláda vybírá lidi do orgánů Evropské unie. Předpokládá se, že poslanci by v úterý mohli rovněž schvalovat zákon, který by umožnil vyhlásit na českém území nové typy chráněných území Natura.

Nelze zcela vyloučit, že na pořad přijdou i další zákony, které zatím nestihli poslanci projednat, například o nájemném. Druhá možnost je, že sněmovna se kvůli schvalování zákonů sejde ještě v úterý 9. března. Vše se bude zřejmě odvíjet od toho, kolik toho poslanci stihnou už v nadcházející úterý.

Současnou schůzi zatím provázejí časté spory, věcné i procedurální. Například ve středu sněmovnu skoro celý den zaměstnávala aféra s hlasováním za nepřítomného poslance Petra Kotta. Viníka se vypátrat nepodařilo, případ provázelo vzájemné obviňování ODS a ČSSD z toho, komu kauza víc poslouží.

Asi nejsledovanějším bodem pátečního jednání byly kompenzace za změny v DPH. V praxi by měly znamenat, že rodičovský příspěvek od 1. května vzroste o tisíc korun měsíčně a k 1. červnu získají jednorázový dětský příspěvek 2000 korun na každé dítě všichni, kteří na to mají nárok. Důchodci získají k 1. červnu jednorázový mimořádný důchod ve výši 1000 Kč. Změny ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.

Totéž čeká schválené novely jednacího řádu. Měly by mimo jiné umožnit poslancům efektivní a systematickou kontrolu jednání vlády o unijních návrzích a dokumentech v Radě EU.

Český premiér Vladimír Špidla a německý ministr zahraničí Joschka Fischer po pátečním setkání v Praze dali znovu najevo, že základem vztahů obou sousedních států je společná budoucnost v Evropské unii, nikoliv křivdy z minulosti. Při schůzce na Úřadu vlády se proto oba politici věnovali především evropským a mezinárodním otázkám, jako je budoucí evropská ústava, angažovanost obou zemí v Iráku, Afghánistánu či na Středním východě.

"Na rozdíl od jiných setkání dnes převažují otázky evropské a mezinárodní... To jsou nyní otázky našich bilaterálních rozhovorů a já v tom vidím velký pokrok. Ukazuje to, kde leží naše budoucnost," řekl na tiskové konferenci šéf německé diplomacie.

Špidla, který před týdnem navštívil Berlín, zdůraznil, že česko-německé vztahy jsou orientovány do budoucnosti. "Dnes jsme se zabývali budoucnosti Evropy," uvedl. Otevření česko-německé školy, které se ráno zúčastnil i Fischer, podle českého premiéra ukázala, že "budoucnost je důležitá a řekl bych, že pro politiky a pro život nejdůležitější".

Reagoval tím na otázku, jaký dopad může mít pro vztahy Prahy s Berlínem a Vídní zákon oceňující zásluhy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, který tento týden schválila česká Poslanecká sněmovna. Fischer po dnešním setkání se svým resortním protějškem Cyrilem Svobodu na stejný dotaz řekl, že za základ vztahů považuje česko-německou deklaraci z roku 1997. Špidla a Fischer dnes nevyloučili prodloužení činnosti česko-německého Fondu budoucnosti, který vznikl na základě tohoto dokumentu.

Návrh zákona, který má jedinou větu: "Edvard Beneš se zasloužil o stát", v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Začne platit, pokud jej podpoří Senát a podepíše prezident Václav Klaus. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt již vyzval senátory i prezidenta, aby přijetí návrhu zákona zabránili. Zákon odsoudilo také Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Tato reakce rozzlobila Klause natolik, že kvůli výrokům zástupců sdružení dokonce napsal rakouskému prezidentovi Thomasu Klestilovi.

Ministerstvo vnitra už zveřejnilo na svých internetových stránkách informace o podmínkách kandidatury a hlasování ve volbách do Evropského parlamentu. Historicky první volby 24 českých europoslanců se uskuteční 11. a 12. června. Kandidátky mají politické strany, hnutí nebo jejich koalice předkládat ministerstvu nejpozději do úterý 6. dubna.

Ke kandidátní listině mají připojit potvrzení o složení příspěvku na volební náklady ve výši 15.000 korun, který zašlou na účet zřízený ministerstvem u České národní banky. Číslo účtu je 96014-3605881/0710. Příspěvek se vrací pouze tomu seskupení, jejíž kandidátní listina nebyla zaregistrována.

Kandidátní listiny mohou obsahovat v souladu s volebním zákonem nejvýše 32 nominovaných. Europoslancem může být v Česku zvolen každý český občan, kterému bude 12. června 21 let, případně občan jiného členského státu EU. Ten ale musí mít v ČR povolen pobyt a nejpozději od 27. dubna být v evidenci obyvatel.

Evropské poslance budou moci lidé volit v podstatě stejně jako poslance české, tedy zpravidla v místě svého bydliště tam, kam obvykle chodí při parlamentních volbách hlasovat. Budou si moci vybrat pouze jeden z hlasovacích lístků se seznamem kandidátů jednoho uskupení. Dvěma z nich pak mohou zakroužkováním jejich pořadového čísla dát takzvané přednostní hlasy, které by vybrané kandidáty posunuly výš, případně pomohly zachovat jejich pozici na předních místech.

Pokud lidé nebudou v době voleb ve své domovské obci, mohou si předem zažádat o voličský průkaz. S ním pak budou moci hlasovat v kterékoli volební místnosti na území ČR. Podobně na tom budou i Češi žijící v zahraničí, kteří by kvůli volbě českých europoslanců museli přijet s voličským průkazem do Česka. Češi ve státech EU by ovšem mohli volit i místní evropské poslance.

Podrobné informace o kandidatuře i hlasování najdou zájemci na internetové adrese http://www.mvcr.cz/volby/ep.html. Ministerstvu ukládal zveřejnit tyto informace zákon o evropských volbách 80 dnů před jejich zahájením, tedy do 23. března.

Federace strojvůdců se v pátek dohodla s vedením Českých drah a nevstoupí do plánované stávky. Ta měla začít od půlnoci z neděle na pondělí 1. března a měla trvat 48 hodin. České dráhy podle něho přislíbily upravit tarifní třídy pro některé strojvedoucí s platností od 1. března, jak federace požadovala.

Zvýšení tarifů ale letos nebude znamenat růst platů strojvůdců. Podle federace bude mít nyní část z nich vyšší zaručenou část mzdy a o toto navýšení klesnou peníze na odměnách a příplatcích.

Prezident Federace strojvůdců Petr Čechák pro Český rozhlas uvedl, že dohoda o tarifním zařazení je jen prvním krokem k vyjednávání o zvýšení platů strojvůdců. "V nejbližší budoucnosti budeme pokračovat ve vyjednávání o způsobu ohodnocení práce strojvedoucího," řekl Čechák. Připustil zároveň rozpory s Odborovým sdružením železničářů, které samostatné jednání strojvůdců kritizovalo. "My jsme samostatnou odborovou organizací a staráme se o blaho našich členů," dodal.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek ČTK řekl, že má-li představenstvo podniku na to, aby vyhovělo jedné skupině zaměstnanců, musí on i pod hrozbou stávky požadovat zvýšení tarifních tříd také pro ostatní pracovníky. "Díky nekompetentnosti představenstva se podaří desítkám profesí na železnici zvednout tarifní třídu," prohlásil Dušek.

Vedení ČD jednalo v pátek se zástupci federace o odvrácení stávky od 10:00. Podle mluvčího firmy Petra Šťáhlavského předložilo nové řešení. Sborník prací, který má určit tarifní zařazení zaměstnanců, bude vydán ve druhém březnovém týdnu s platností od 1. března 2004. Právě platnost od 1. března strojvůdci požadovali. Dráhy dříve označily za nejbližší reálný termín vydání sborníku začátek dubna.

Vedení ČD považovalo stávku podle Šťáhlavského od počátku za zbytečnou a neopodstatněnou. "Požadavky Federace strojvůdců na zařazení jejich profesí do příslušných tarifních tříd jsou splněny a aktualizovaný sborník prací je obsahuje," prohlásil s tím, že jeho vydáním k jakémukoli datu by nikdo nic nezískal, ani by o nic nepřišel. Stávka by podle něj znamenala pro podnik škody v řádu desítek milionů korun denně. Záleželo by na počtu zúčastněných strojvůdců. Stávka by se dotkla každý den více než půl milionu cestujících a řady přepravců v nákladní dopravě.

Aktualizovaný sborník prací ČD vydají po připomínkování odborovými centrálami. Právě na tom jeho publikace dosud vázla, ale nyní již řada z odborových centrál své připomínky zaslala, uvedl Šťáhlavský. "Budeme trvat na splnění dohody," zdůraznil Poláček. Sborník má být vydán do 12. března.

Jeho nová verze se dotkne téměř 60 profesí a asi 4500 zaměstnanců Českých drah. Číslo zahrnuje přibližně tisícovku strojvedoucích organizovaných nejen ve Federaci strojvůdců, ale i v Odborovém sdružení železničářů. Z dalších profesí jde například o výpravčí, vedoucí posunu, signalisty nebo dozorce výhybek, kteří jsou členy jiných odborových organizací. Úpravy se ale u jednotlivých profesí nijak nepromítnou do celkové výše platů, změní se pouze poměr mezi tarifní a ostatními složkami mzdy.

České dráhy plánují propustit asi 6000 ze 77.000 lidí, z velké části úředníků. Nebudou-li od státu peníze na odchodné pro tyto lidi, hrozí podle Duška na železnici stávka ze strany OSŽ.

Předseda Evropské komise Romano Prodi přijal nominaci Pavla Teličky na prvního českého komisaře. O svém rozhodnutí informoval kolegium Evropské komise a vzápětí se s Teličkou sešel. "Předseda Prodi měl dlouhý rozhovor s českým premiérem Vladimírem Špidlou, který ho informoval o nominaci velvyslance Pavla Teličky. Prodi s tímto návrhem souhlasil. Teličkovo jméno bylo již tlumočeno irskému předsednictví Rady ministrů EU a Evropskému parlamentu", řekl Prodiho mluvčí Reijo Kemppinen. Podle Teličky šlo o standardní schůzku, jakou již absolvovali designovaní komisaři z ostatních vstupujících zemích. Prodi Teličkovi potvrdil, že po prvních šest měsíců bude těsně spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. "Je to pochopitelné a vítám to. Byrne je komunikativní a odborně zdatný komisař, bude se mi s ním dobře spolupracovat," řekl Telička. Při přípravě na příchod Miloše Kužvarta se už seznámil také s vedením generálního ředitelství, které Byrnovi podléhá, a našel tam dobré dynamické lidi. "Bude to pro mě důležité, abych se co nejrychleji zapracoval do fungování Evropské komise."

Byrnův resort není pro českou diplomacii tak odtažitý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Právě odtud přišlo v posledním posudku "červené světlo" v podobě neplnění hygienických a veterinárních norem, právě zde se jednalo o vybíjení stád při českých případech BSE. Aplikaci legislativy týkající se ochrany spotřebitelů komise bude po vstupu bedlivě sledovat.

Prodi Teličkovi sdělil, jak je rád, že vláda ČR reagovala rychle, takže se také nominace českého komisaře stihla do konce února. Ocenil rovněž, že "vláda rozhodla tak, jak rozhodla". O peripetiích, které tomuto vyústění předcházely, se podle Teličky nemluvilo, ani o poškozené české pověsti. Asi půlhodinová schůzka, kterou Telička popsal jako "příjemné posezení", byla dále zasvěcena procedurálním otázkám, přípravě na nominaci na plné funkční období (2004-9), dalším Teličkovým schůzkám příští týden po návratu z pražské porady velvyslanců. Vedle Byrna a dalších komisařů se setká i s vlivnými poslanci EP, aby se připravil na slyšení plánované na polovinu dubna. S Prodim a také s generálním tajemníkem komise Davidem O'Sullivanem se Telička dál radil o tom, jak během příštích týdnů postavit svůj první, početně omezený tým. Hodlá napřed hodně konzultovat a zvažovat různá doporučení, než se definitivně rozhodne.

Květinami a pietní vzpomínkou si připomnělo vedení šumperské radnice a studenti průmyslové školy odkaz místního studenta Jana Zajíce, který se před 35 lety v Praze upálil, aby vyburcoval veřejnost z lhostejnosti vůči nastupující normalizaci. Květiny položili lidé v mrazivém počasí k Zajícově bustě před školou. "Navštěvoval jsem s Janem Zajícem stejný ročník, akorát jsme byli každý v jiné třídě. Když jsme se ve škole dozvěděli o jeho činu, tak to byl pro nás pro všechny velký šok. Všichni včetně učitelů jsme ale tehdy stáli na jeho straně. Horší to bylo o něco později, kdy se začaly tříbit charaktery," řekl ČTK po pietním aktu šumperský senátor Adolf Jílek. Po okupaci v roce 1968 panovaly podle něj v šumperské průmyslovce silné protisovětské nálady, které navíc umocňoval fakt, že hned vedle školy měla sovětská armáda kasárna. "Sovětští vojáci nás tehdy každý den dopoledne oblažovali svým hlasitým pochodem za zvuku dechovky, takže jsme hned zavírali okna," podotkl Jílek. Dodal, že odpor studentů i obyvatel proti okupačním vojskům nepramenil pouze z pocitu národního ponížení, ale zvyšovalo jej i chování sovětských vojáků. "Například krátce před tím, než se Jan Zajíc obětoval, přepadli sovětští vojáci v noci internát a chtěli z něj něco ukrást," jmenoval jednu z mnoha nepříjemných zkušeností se sovětskými vojáky senátor.

Zajíc před smrtí napsal dopis na rozloučenou, v němž stojí: "Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako pochodeň číslo dvě. Nedělám to proto, aby mě někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. Odhodlal jsem se proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!".

Zajíc svým činem navázal na první "lidskou pochodeň" - Jana Palacha, který obětoval svůj život na stejném místě o šest týdnů dříve, 16. ledna 1969. Třetí živou pochodní byl 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě technický úředník Evžen Plocek. Jeho čin se však podařilo komunistům před veřejností utajit. Palachův a Zajícův čin ocenila po listopadu 1989 Česká republika udělením nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.