Zprávy | Z archivu rubriky


Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. V přijatém usnesení vyzývá vládu, aby zastavila veškeré aktivity směřující k těmto záměrům. Stanovisko kraje, které je fakticky doporučením, bude mít podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS) takovou váhu, jakou mu bude chtít dát vláda a další příslušné orgány.

Vláda má podle premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) obecnou odpovědnost, proto nemůže zastavit předběžné vyhledávání trvalého úložiště jaderného odpadu. Jako podporu svých alternativních návrhů k vládní energetické koncepci, která uvažuje o dostavbě Temelína nebo o nové elektrárně, přijal naopak usnesení Jihočechů ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Česko by podle něj mělo ustoupit od výstavby dalších jaderných elektráren. Obce by měly být podle ministra účastníky správních řízení a mít při nich právo veta. Atomových elektráren není mnoho, proto není podle Ambrozka nutné stavět úložiště v každé zemi. Středoevropské země by se mohly shodnout na jednom úložišti. Mezinárodní debatu o společném úložišti zcela nevyloučil ani Špidla. Má ale pochybnosti, že by vedla k nějakému výsledku. "Nedovedu si představit, že by Maďaři třeba souhlasili s tím, že k nim povezeme náš jaderný odpad z Temelína," dodal.

Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila novelu zákona o Ústavním soudu. Předloha od dubna umožní občanům obracet se se stížností na Ústavní soud ještě před tím, než vyčerpají poslední opravný prostředek, tedy dovolání k Nejvyššímu soudu. Klaus se obával, že novela skrytým způsobem rozšiřuje pravomoci Ústavního soudu a vlády na úkor parlamentu. Jeho obavy poslanci nevzali v potaz, nicméně Klausovo veto přehlasovali až napodruhé a navíc nejmenším možným počtem hlasů, tedy 101. Nový zákon počítá s tím, že by se na Ústavní soud mohli obrátit se žádostí o obnovu soudního řízení také lidé, kteří uspějí u Evropského soudu pro lidská práva. Poslanci do novely vložili ustanovení, podle něhož se však má obnova procesu týkat pouze trestních věcí.

Poslanecká sněmovna přehlasovala i veto prezidenta republiky Václava Klause u novely zemědělského zákona. Novela má zavést přísnější podmínky pro podnikání v zemědělství. Po vstupu Česka do Evropské unie mají podle nového zákona lidé, kteří chtějí podnikat v zemědělství, prokazovat svou bezúhonnost a odbornou způsobilost. Právě to se Klausovi nelíbilo. "Požadavek navrhovaného vzdělání a rozsah bezúhonnosti při výkonu zemědělské činnosti shledávám nepřiměřeným a neodůvodnitelným," zdůvodnil koncem ledna Klaus své veto. "Nevidím dostatečný důvod k tomu, aby ten, kdo ztratí práci, se nemohl živit zemědělskou výrobou, má-li pozemky. Nevidím dostatečný důvod k tomu, aby ten, kdo zdědí zemědělské hospodářství, nemohl v tomto hospodaření pokračovat," míní prezident.