Zprávy | Z archivu rubriky


Dosud největší sbírkou společnosti Člověk v tísni se v její více než desetileté historii stala výzva "SOS Povodně" na pomoc lidem postiženým loňskými záplavami. Za rok vynesla 269 milionů korun a drobné dary stále přicházejí. Peníze šly přímo rodinám, jejichž obydlí velká voda poničila, na obnovu veřejných budov i na menší projekty. "Přestože v Čechách kultura dárcovství teprve vzniká, tak to ukázalo, že Češi jsou ve chvílích, kdy jsou přesvědčeni o tom, že je to potřeba, ochotni dávat," řekl hlavní koordinátor pomoci Šimon Pánek. Při záplavách na Moravě v roce 1997 společnost získala kolem 25 milionů korun. Podle Pánka to ale bylo dáno i tím, že Člověk v tísni byl tehdy znám jen pomocí do zahraničí.

Z nyní shromážděných peněz šlo zatím asi 152 milionů korun na příspěvky domácnostem. Dar dostalo 3170 rodin a jednotlivců a pohyboval se od 10.000 do 350.000 korun. Na 132 vybraných projektů veřejného zájmu společnost vyčlenila 99 milionů korun. Jde o opravy škol, domovů důchodců, sociálních domů, knihoven či mostů.

Jak dodal Šimon Pánek, při loňské povodni pracovaly státní úřady mnohem lépe než při záplavách na Moravě v roce 1997. Jeho kritiku si však instituce vysloužily za činnost po katastrofě: nedokázaly prý obyvatele dostatečně informovat. Lepší činnost úřadů při samotné povodni přičítá Pánek novému zákonu o integrovaném záchranném systému, který vznikl právě v reakci na zkušenost z roku 1997. Jednotlivé složky systému prý byly lépe provázané. Lze to dokumentovat na počtu obětí, kdy na Moravě jich bylo při o něco menších záplavách 56, loni kvůli povodni zemřelo 17 lidí, dodal Pánek.

České ženy to na trhu práce mají stále těžší než muži. Ve srovnání s nimi pobírají pouze tříčtvrtinový plat, který neospravedlňuje ani průměrně kratší pracovní doba. Na ženy také více doléhá nezaměstnanost, zároveň nemají podmínky pro skloubení práce a péče o děti. Málo žen je i nadále na důležitých pozicích, uvedl Český statistický úřad. Zatímco po mužích česká společnost v práci vyžaduje především vzdělání, schopnosti a umění nebát se a prosadit se, u žen je to především vzhled, spolehlivost a pracovitost, upozornil ČSÚ.

Průměrný měsíční výdělek muže v ČR přesahuje 21 tisíc korun, ženy ale pobírají o 5,5 tisíce méně. Při stejném vzdělání i náplni práce tak jsou ženy ohodnoceny podstatně hůře. Největší platové rozdíly lze nalézt v peněžnictví a pojišťovnictví, kde ženy ve srovnání se svými mužskými kolegy dostávají pouze polovinu peněz. Velké rozdíly jsou také v průmyslu, pohostinství, školství a zdravotnictví.

Největší podíl žen na rozhodovacích pozicích byl zjištěn mezi soudci Nejvyššího soudu a v kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu. I zde však tvořily pouhou čtvrtinu týmu. Ve vrcholovém managementu podniků mají muži převahu 92 procent, velmi málo žen najdeme i mezi senátory nebo v Bankovní radě České národní banky. Mezi hejtmany není žena ani jedna.

Zaměstnanost žen je v ČR již tradičně vysoká a dosahuje 51 procent oproti 69 procentům u mužů. Podle mezinárodních průzkumů pracují Češky nejen často, ale dokonce nejdéle ze všech, bez ohledu na mateřství. Výrazně méně jsou zaměstnané pouze mezi 20. a 34. rokem života, kdy tráví čas na mateřských dovolených a výchovou dětí.