Zprávy | Z archivu rubriky


Čeští občané nepředstavují hrozbu pro sociální systémy a pracovní trhy v zemích EU, řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda velvyslancům dosavadních i nových členů EU. Svoboda apeloval na členské země EU, které dříve přislíbily neomezený přístup za prací od května, aby svému závazku dostály a svá rozhodnutí krátce před rozšířením EU neměnily. Jeho slova se týkají například Itálie, Nizozemska a Švédska, které nyní ustupují od plné liberalizace svých pracovních trhů. S nizozemským a italským velvyslancem Svoboda hovořil telefonicky. "Znovu připomněl a ocenil příslib těchto zemí otevřít trh práce od 1. května 2004 a vyzval, aby tento úmysl byl v plném rozsahu naplněn. Zklamání ze změny švédského postoje vyjádřil ve čtvrtek první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout.

Podle diplomatů vnímá česká veřejnost možnost volného pohybu na pracovních trzích velice citlivě. Necelé tři měsíce před rozšířením však slibují možnost práce bez překážek pouze Irsko a Británie. Většina členů se rozhodla využít dvouletého až sedmiletého přechodného období nebo chystají různé restrikce. Jsou to sousední Německo, Rakousko, které si přechodné období vymínily, a dále Španělsko, Portugalsko, Francie, Řecko, Finsko, Dánsko, Belgie a Lucembursko. Třeba Německo již nyní určilo pro Čechy početní kvóty, ale podle Kohouta nejsou ani naplňovány.

To, že Češi po rozšíření EU ve velkém nevtrhnou do zahraničí za prací, potvrzovaly v minulosti průzkumy. Česká vláda v úterý vyzvala všech dosavadních patnáct zemí EU, aby své pracovní trhy otevřely pro Čechy hned po květnovém rozšíření. Kabinet chce, aby každý nový člen byl v této otázce posuzován zvlášť. Hrozí, že v případě neúměrných omezení či diskriminace Čechů zavede odvetná opatření nebo se obrátí na Evropský soudní dvůr.

Prezident Václav Klaus doporučil české diplomacii, aby zahájila nová jednání s Vatikánem o smlouvě, která má dořešit vztahy mezi zemí a Svatým Stolcem. Klaus sdělil ministrovi zahraničí Cyrilu Svobodovi, že současný návrh smlouvy, který loni zamítla sněmovna, by nestvrdil ani on. Zdá se mu totiž, že je výhodnější pro Vatikán. Svoboda se podle vyjádření svého mluvčího Víta Koláře chtěl pokusit smlouvu v parlamentu znovu prosadit.

Kolář uvedl, že ministerstvu připadá znění smlouvy rozumné. "Považovali jsme ji za maximum možného, co lze vyjednat. Ministr hledal pro smlouvu politickou podporu v parlamentu nebo chtěl dílčí vyjednávání," řekl ČTK mluvčí, podle něhož Černínský palác na dopis odpoví prezidentovi příští týden. Loni v listopadu Svoboda ve Vatikánu uvedl, že pro přijetí smlouvy nyní v České republice není vůle.

Klaus se ve své kritice dotýká například problematiky majetku církví. Myslí si, že by tam neměla být část, podle níž bude ČR usilovat o co nejrychlejší dořešení otázek týkajících se majetku církví přijatelné pro obě strany. Tento příslib je podle něj "neúnosně slibující". Dále Klaus například píše, že dokument obsahuje jen jednostranný výčet toho, co země Vatikánu poskytuje, zatímco Česko od Svatého stolce nic nežádá, ani nedostává. Podle Klause není správné ani to, aby preambule říkala, že "vycházíme ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve". Hlava státu si také myslí, že je absurdní v dohodě napsat, že se smluvní vztahy shodují, že je v ČR respektována náboženská svoboda. "To implikuje, že má Svatý stolec jakési výsadní právo posuzovat míru náboženské svobody v naší svrchované zemi," míní. Nelíbí se mu ani část o zřizování církevních právnických osob. Jeho výhrady se dále týkají vojenské služby, podpory hromadných sdělovacích prostředků či vysokých škol. Klaus rovněž poznamenal, že pasáže, které mu vadí, v jiných podobných smlouvách, třeba mezi Slovinskem a Vatikánem, nenašel.