Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".

Ministerstvo práce a sociálních věcí vybralo další cizince, kterým umožní pracovat v České republice. V rámci pilotního projektu, jehož cílem je přilákat do republiky zahraniční odborníky, dostalo šanci žít a pracovat v Česku dalších 33 Bulharů a dva Kazaši, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Mezi nově vybranými účastníky je 12 zástupců technických profesí, čtyři pracují v managementu, tři ve zdravotnictví. Zbylí cizinci pracují v různých profesích. Zahraniční pracovníci jsou vybíráni podle věku, vzdělání, pracovních zkušeností, jazykových znalostí i podle rodinného zázemí. Česko zájemcům nezajistí zaměstnání, ubytování, vízum a další výhody. Vybraní cizinci budou moci po dvou a půl letech požádat o udělení trvalého pobytu.

Program byl zahájen v loni v červenci. Během tří výběrových kol dal úřad šanci téměř 150 zájemcům z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Mezi úspěšnými uchazeči z posledního kola jsou zejména lidé, kteří žili a pracovali v České republice a přihlášku podali v Praze. Narozdíl od předchozích kol se nepřihlásili zájemci z Chorvatska, uvedla Prejdová.

Pětiletý projekt s názvem Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, podílejí se na něm i resorty zahraničí a vnitra. Česko je první z postkomunistických zemí, která se snaží zahraniční odborníky cíleně získávat. Do budoucna se počítá s výběrem většího počtu zájemců, rozšířit by se měl i seznam zemí. Cizinci se mohli do projektu hlásit jak v Česku, tak také ve zemi prostřednictvím českých zastupitelských úřadů. Další výběrové kolo se uskuteční na konci dubna.

Město Přibyslav na Havlíčkobrodsku dokončilo opravu Žižkovy mohyly. U památníku na místě, kde Jan Žižka zřejmě zemřel, se letos plánují oslavy dvou kulatých výročí spojených se jménem slavného husitského vojevůdce. Do podzimu se proto provedou také zásadní úpravy přilehlého půlhektarového parku, řekl ČTK místostarosta Michael Omes. Letos v září uplyne 130 let od dokončení mohyly a o měsíc později 580 let od Žižkovy smrti. "Mohyla patří k nejnavštěvovanějším památkám regionu," konstatoval Omes. Velký zájem o ni mají turisté, cykloturisté a zastavují u ní i zájezdové autobusy.

Téměř patnáctimetrový kamenný monument restaurátoři během několika měsíců očistili a chemicky ošetřili proti působení kyselého deště, mechů a lišejníků. Pak obnovili nápisy, které připomínají Žižkovy vítězné bitvy a názvy památných míst Čech a Moravy, odkud byly kameny na stavbu přivezeny. Větší potíže měli s opravou téměř dva metry vysokého kamenného kalicha, který mohylu uzavírá. Památkáři dokonce radili nahradit rozpadající se 1,5 tuny vážící kolos železnou replikou, ale to by opravu příliš prodražilo. Stavební firma provedla práce k zajištění statiky památníku.

Jan Žižka zemřel při obléhání Přibyslavi v roce 1424. Mohyla u silnice ve směru na obec Žižkovo Pole pochází z roku 1874. Při porovnávání dobové dokumentace nyní badatelé ke svému překvapení zjistili, že vlastenecký symbol po nějaký čas zdobila i rakousko-uherská orlice.

Bývalý prezident Václav Havel převzal z rukou kanadského velvyslance v Praze Bruce Jutziho Řád Kanady nejvyššího stupně. Řád udělila Havlovi loni v srpnu generální guvernérka Kanady Adrienne Clarksonová, která v zemi vykonává moc britské královny Alžběty II. Mezi 109 lidmi oceněnými tímto nejvyšším kanadským vyznamenáním byl Havel loni jediný cizinec. "Uvědomuji si, že se ocitám ve velmi malé vybrané společnosti, která má tu čest nosit řád této třídy. O to víc si toho vážím," uvedl po převzetí vyznamenání Havel. Z cizinců se kromě Havla dostalo tohoto ocenění nejvyššího stupně pouze britské královně matce a bývalému jihoafrickému prezidentovi Nelsonu Mandelovi.

Havel získal titul čestného společníka Řádu Kanady, který je oceněním za celoživotní zásluhy. Velvyslanec Jutzi zdůraznil, že Havel je pro Kanaďany významným zastáncem demokracie. Kanaďané ocenili u českého politika také to, že se dlouhodobě angažuje v boji za lidská práva. Důležitá je podle nich rovněž role, kterou sehrál při přípravách České republiky na vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Havel ve své řeči připomněl, že pravděpodobně první poctou, které se mu v dobách normalizace dostalo, byl čestný doktorát Torontské univerzity.

Havel není prvním Čechem, který Řád Kanady dostal. V roce 1981 byl řádem oceněn za ekologické zásluhy i československý emigrant, zpravodajec československého odboje, přírodovědec a ekolog Vladimír Krajina, v roce 1992 spisovatel Josef Škvorecký, již v roce 1971 podnikatel Tomáš Baťa, ale i další rodáci z bývalého Československa.

Premiér Vladimír Špidla v Dublinu ocenil irskou vládu za to, že povolí zaměstnávání občanů České republiky po rozšíření Evropské unie. "Irsko dodrželo, co slíbilo. Jiné země ne," řekl na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bertiem Ahernem. Společně s irským ministerským předsedou Bertiem Ahernem hovořil převážně o postupu mezivládní konference EU. Shodli se v přání, aby ji bylo možno co nejdříve dokončit, a to pokud možno ještě za irského předsednictví do konce června. Podle Špidly to díky intenzivní práci předsednické země možné je. "Jist si tedy v žádném případě nejsem," dodal zároveň a tím zdůraznil, že další vývoj je stále na vážkách. Špidla zdůraznil, že podle jeho názoru by nebylo dobré svolávat mezivládní konferenci na nejvyšší úrovni do té doby, dokud nebudou prakticky všechny problémy vlastně vyřešeny, což se dosud nestalo.

Ahern, který jako premiér předsedající země nyní většinu jednání řídí, odmítl vyslovit odhad, jak blízko jsou šéfové evropských států a vlád ke kompromisu. "Myslím si, že vůbec není už žádných pochyb o tom, že (bude dodržena zásada) jedna země, jeden komisař," řekl ministerský předseda po jednání českým novinářům. Byly již podle jeho názoru vyřešeny prakticky všechny otázky, "kromě té jedné, klíčové, která se ukázala být tou, na níž to všechno klopýtlo, to jest otázka dvojité většiny a případně modelu z Nice". Český premiér si však je jist, že ať dopadne jednání o tom jakkoli, bude to v rámci mandátu, který k jednání dostala jeho vláda.