Zprávy | Z archivu rubriky


S přehledem svazků a spisů, které v roce 1989 vedly útvary Státní bezpečnosti (StB) zaměřené na "boj s vnitřním nepřítelem", se mohou seznámit zájemci v poslední publikaci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Kniha obsahuje stovky jmen lidí, kteří na sklonku předlistopadové éry figurovali v evidenci těch složek tajné policie, jež se zaměřovaly na potírání domácí i exilové opozice. V seznamech však nejsou jen jména agentů a spolupracovníků StB, ale také osob, na které komunistická tajná policie zaměřila z různých důvodů svoji pozornost. Veřejnost tak nyní dostala možnost porovnat a případně si doplnit údaje obsažené v oficiálních seznamech spolupracovníků StB, které na jaře vydalo ministerstvo vnitra.

Publikace ÚDV si ale klade především za cíl seznámit čtenáře s tím, jak StB fungovala. Proto v úvodních pasážích podrobně popisuje systém operativní evidence StB, jednotlivé kategorie svazků a registračních protokolů a její organizace. Její autor Patrik Benda upozorňuje na skutečnost, že na rozdíl od zpravodajských služeb demokratických států musela komunistická tajná policie v nesrovnatelně větší míře sbírat a získávat informace o lidech ve své vlastní zemi. Publikace, která vyšla v třítisícovém nákladu v edici Sešity, není sice k dostání v knihkupectvích, ale zájemci si ji mohou vyžádat přímo na ÚDV v ulici Na hroudě 19 v Praze 10. Bude také dostupná ve veřejných knihovnách.

Na třech motorových člunech členové ekologické organizace Greenpeace přivezli v sobotu do Mělníka petici, žádající odškodnění lidí žijících v okolí Spolany. Akce je součástí osmidenní plavby Labe Tour 2003. Greenpeace chce několika happeningy v českých městech upozornit na údajná rizika, která skrývají chemické továrny postavené na břehu Labe. Podpisy převážně mělnických občanů přibývají pod petici. Kromě petice ochránci přírody odeberou na několika místech evropského veletoku vzorky vody a říční sedimenty. "Výsledky rozborů budeme znát až za několik týdnů, samozřejmě je okamžitě zveřejníme," řekl ČTK mluvčí Greenpeace Tomáš Tětiva.

Na informační kampaň, která skončí 20.srpna, se ekologové vydají do několika českých měst ležících na břehu Labe. Na zastávkách v Pardubicích, Kolíně, Poděbradech, Mělníku, Roudnici nad Labem, Litomeřicích a Ústí nad Labem nabídne expedice lidem informace o svých aktivitách.

Na průzkumnou plavbu po Labi, která měla zároveň upozornit na jeho znečištění, se ekologičtí aktivisté vydali již v roce 1997. Odebírali vzorky odpadních vod u největších znečišťovatelů v úseku od Děčína po Kolín. Tehdy zjistili, že velmi toxické látky bez jakéhokoli čištění legálně vypouští přímo do řeky podnik Synthesia Pardubice. Když chemička o rok později vypouštění těchto vod ukončila, ucpali aktivisté symbolicky výpusti.

Věznicí Mírov na Šumpersku v sobotu otřásala tvrdá muzika. Za zdmi jednoho z nejtěžších českých nápravných zařízení v Česku se totiž uskutečnil první ročník rockového festivalu, který společně s vedením věznice uspořádala olomoucká redakce Českého rozhlasu. Vedle pozvaných kapel na akci vystoupila i vězeňská kapela The Striker. "Festival jsme uspořádali na popud vězňů. Na Mírově se sice už konalo hodně kulturních akcí, ale koncert tvrdé rockové a metalové muziky vězňům chyběl. O pomoc požádali mne, coby jednoho z autorů rockového týdeníku Rockle Českého rozhlasu Olomouc," řekla ČTK moderátorka pořadu Rockle Šárka Rusnáková. Zájem rozhlasu věznice podle vychovatele zařízení Petra Havelky uvítala. Hudba prý pomáhá vězňům odpoutat se od každodenního života v nápravném zařízení. "Pokud ji provozují, je to pro ně určitý ventil emocí, smutku a pocitů, pokud ji poslouchají, je to prostředek k uvolnění," řekl Havelka. Přehlídky se podle něj mohlo zúčastnit 45 odsouzených. Pokud by ale věznice vyhověla všem zájemcům, počet návštěvníků festivalu by byl dvojnásobný. V káznici je asi 300 vězňů. V sále nápravného zařízení se vystřídaly metalová skupina Dying Passion z nedalekého Šumperka, hard rocková kapela Drift z Jindřichova a formace, kterou před časem založili sami vězni.

Mírovské nápravné zařízení, ve které si odpykávají tresty i doživotně odsouzení lidé, bývá častým dějištěm kulturních akcí. Každoročně se zde koná přehlídka umělecké činnosti vězňů a Mírovem čas od času zní také blues profesionálů i místních skupin, které vystupují v rámci jednoho z největších středoevropských bluesových festivalů Blues Alive.

Věznice Mírov sídlí v areálu hradu, který nechal ve 13. století vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Státním vězením se stal v roce 1855. Za druhé světové války vězení využívalo gestapo a v 50. letech do nápravného zařízení umísťoval komunistický režim československé vojáky sloužící za druhé světové války na západních frontách, nepohodlné politiky a kněží. Na Mírově byl vězněn například básník Jan Zahradníček a bývalý prezident ČSSR Gustáv Husák. Před třemi lety Mírov zviditelnil dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, který z nápravného zařízení uprchl.

Ekologové, kteří od pátečního rána brání kácení stromů v lokalitě Prameny Vltavy v šumavském parku, v sobotu večer blokádu podmíněně přerušili. "Situaci však bude monitorovat hlídka. Ostatní účastníci blokády se budou pohybovat v parku jako běžní turisté," řekl ČTK mluvčí blokády Mojmír Vlašín. "Pokud by však správa parku začala kůrovcové stromy kácet, jsme schopni během několika hodin blokádu obnovit," dodal. Hnutí Duha tak zřejmě reaguje na dnešní sdělení ředitele správy šumavského parku Ivana Žlábka. Ten uvedl, že podle dohody s náměstkem ministra životního prostředí Mikem není situace k zásahu u Pramenů Vltavy zcela jasná a tak se 14 dní bude monitorovat. Poté by ministerstvo spolu se správou parku mělo rozhodnout o dalším postupu. "Nicméně kompetence rozhodnout o zásahu je na správě parku, takže pokud by se situace i během těch 14 dnů nějak dramaticky zhoršila, tak ten zásah určitě provedeme," řekl Žlábek ČTK.

Ve sporné lokalitě byla zatím poražena asi stovka stromů. Podle Žlábka jsou Prameny Vltavy jedním z míst, kde státní správa povolila kácení, protože z protějšího bavorského národního parku sem přes hranice přelétl kůrovec. Ekologové zdůrazňují, že pralesovité porosty v národních parcích jsou bezzásahovým územím a mají se ponechat přirozenému vývoji. Navíc zásahy nedoporučují ani vědci a evropské instituce.

Hnutí Duha proti kácení stromů napadených kůrovcem bojuje se správou šumavského parku již řadu let. Poslední blokádu šumavských stromů uskutečnilo od 27. července do 21. září 1999. Podle správy parku však tím výrazně zhoršilo kůrovcovou kalamitu, když v pralese Trojmezná zůstalo neporaženo 2400 krychlových metrů "kůrovcových" stromů a brouk z nich napadl nejméně dalších 1500 stromů.