Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizoval prezidenta Václava Klause za jeho názor na financování a integraci Evropské unie, který vyslovil v Bruselu při setkání s jejími představiteli. Klausova podpora zemí, které nechtějí rozpočet společenství větší než jedno procento jeho hrubého domácího produktu i za cenu zpomalení integrace, není v zájmu České republiky, řekl Zaorálek na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě.

Méně peněz v rozpočtu unie by podle Zaorálka znamenalo také méně peněz pro Českou republiku. Klaus naopak soudí, že by bylo lépe integraci zpomalit, když na ni nejsou peníze. Kdo chce více společné evropské politiky, měl by si na ni podle něj připlatit. Důsledkem tohoto postoje by ale podle Zaorálka mohla být vícerychlostní Evropa.

Klausovo odmítání evropské integrace se všemi finančními důsledky podle Zaorálka neodpovídá politice české vlády. "Jsem přesvědčen, že Česká republika je na straně prohlubování integrace Evropské unie na straně formulování (společných) politik," uvedl šéf sněmovny. ČR podle něj musí mít jednotnou evropskou politiku, její představitelé se musí sjednotit na tom, co je pro zemi prospěšné, a to na mezinárodním poli hájit. Různé hlasy prezidenta a vlády mohou pozici země výrazně oslabovat, obává se šéf sněmovny.

Šéf sněmovny připomněl, že za formování zahraniční politiky je odpovědná vláda a prezident je pouze její součástí. "Nedovedu si představit, že by mohl prezident dělat nějakou samostatnou politiku v této věci," uvedl. Věří prý také, že komunikace o těchto věcech povede ke shodě.

ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou, vyčká na další vývoj situace v Unii svobody-DEU, která je naopak nejslabším článkem koalice. "Míček je na straně Unie svobody. Bude záležet na tom, jak se budou poslanci chovat a jak budou dodržovat dohody vládní koalice," řekl ČTK po zasedání politického grémia ČSSD její místopředseda Zdeněk Škromach. "Dneska nejsme v situaci, že bychom nutně museli hledat novou formaci," soudí předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nevnímá prý to tak dramaticky a je přesvědčen o tom, že koalice bude schopna pokračovat dál beze změn. Situaci, kdy nějaký poslanec dělá problémy, třebas i sociálnědemokratický, považuje už za všední. Zaorálek na páteční tiskové konferenci nevyloučil ani to, že chybějící hlasy vlastních poslanců koalice nahradí hlasy opozice. Podle situace prý to dělala i v minulosti případ od případu. Důvody k trvání nynější vládní koalice jsou podle Zaorálka velmi silné. Je to především to, že ve sněmovně není kromě ČSSD jiná strana, jež by se mohla stát základem vládní koalice, dodal. "Když se ukáže, že Unie svobody nemá pod kontrolou svůj vlastní poslanecký klub, tak tu situaci budeme muset razantně a rychle řešit," pohrozil místopředseda. Zásadním signálem podle něj bude, když unionisté nezajistí podporu opatřením proti "šedé a černé" ekonomice.

Škromach připustil, že unionističtí odpadlíci mohou kalkulovat s tím, že si po přestupu do ODS, která už dala najevo, že by je přijala do svých řad, udrží poslanecká křesla i po budoucích volbách. Kalkulace s volebním vítězstvím občanských demokratů je podle místopředsedy jejich riziko. "Já si myslím, že to bylo i takto iniciováno," připustil předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který je rovněž členem užšího vedení sociální demokracie. "Ódéeska může samozřejmě dělat cokoli," dodal. Škromach již dříve řekl, že řešení případné krize je "modré nebo červené".

Ibl uvedl, že podporu pro jednotlivé sněmovní návrhy hledá u opozičních klubů, tedy i u frakce KSČM, už dávno. "Pro mě to není úplně neznámá činnost," řekl. Něco jiného podle něj ale je spolupráce stran. Šéf poslanecké frakce si pamatuje i na to, že komunisté bezprostředně po parlamentních volbách nabídli ČSSD podporu její menšinové vlády. "Je to na rozhodnutí strany, nikoli mojí," poznamenal. Ibl by jednobarevnou vládu ČSSD s podporou KSČM nepovažoval za porušení usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, které šéfům strany spolupráci s komunisty na centrální úrovni zapovědělo. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček dal ale ve čtvrtek najevo, že nyní o podobné nabídce neuvažuje.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".

Bývalý prezident Václav Havel převzal z rukou kanadského velvyslance v Praze Bruce Jutziho Řád Kanady nejvyššího stupně. Řád udělila Havlovi loni v srpnu generální guvernérka Kanady Adrienne Clarksonová, která v zemi vykonává moc britské královny Alžběty II. Mezi 109 lidmi oceněnými tímto nejvyšším kanadským vyznamenáním byl Havel loni jediný cizinec. "Uvědomuji si, že se ocitám ve velmi malé vybrané společnosti, která má tu čest nosit řád této třídy. O to víc si toho vážím," uvedl po převzetí vyznamenání Havel. Z cizinců se kromě Havla dostalo tohoto ocenění nejvyššího stupně pouze britské královně matce a bývalému jihoafrickému prezidentovi Nelsonu Mandelovi.

Havel získal titul čestného společníka Řádu Kanady, který je oceněním za celoživotní zásluhy. Velvyslanec Jutzi zdůraznil, že Havel je pro Kanaďany významným zastáncem demokracie. Kanaďané ocenili u českého politika také to, že se dlouhodobě angažuje v boji za lidská práva. Důležitá je podle nich rovněž role, kterou sehrál při přípravách České republiky na vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Havel ve své řeči připomněl, že pravděpodobně první poctou, které se mu v dobách normalizace dostalo, byl čestný doktorát Torontské univerzity.

Havel není prvním Čechem, který Řád Kanady dostal. V roce 1981 byl řádem oceněn za ekologické zásluhy i československý emigrant, zpravodajec československého odboje, přírodovědec a ekolog Vladimír Krajina, v roce 1992 spisovatel Josef Škvorecký, již v roce 1971 podnikatel Tomáš Baťa, ale i další rodáci z bývalého Československa.

Premiér Vladimír Špidla v Dublinu ocenil irskou vládu za to, že povolí zaměstnávání občanů České republiky po rozšíření Evropské unie. "Irsko dodrželo, co slíbilo. Jiné země ne," řekl na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bertiem Ahernem. Společně s irským ministerským předsedou Bertiem Ahernem hovořil převážně o postupu mezivládní konference EU. Shodli se v přání, aby ji bylo možno co nejdříve dokončit, a to pokud možno ještě za irského předsednictví do konce června. Podle Špidly to díky intenzivní práci předsednické země možné je. "Jist si tedy v žádném případě nejsem," dodal zároveň a tím zdůraznil, že další vývoj je stále na vážkách. Špidla zdůraznil, že podle jeho názoru by nebylo dobré svolávat mezivládní konferenci na nejvyšší úrovni do té doby, dokud nebudou prakticky všechny problémy vlastně vyřešeny, což se dosud nestalo.

Ahern, který jako premiér předsedající země nyní většinu jednání řídí, odmítl vyslovit odhad, jak blízko jsou šéfové evropských států a vlád ke kompromisu. "Myslím si, že vůbec není už žádných pochyb o tom, že (bude dodržena zásada) jedna země, jeden komisař," řekl ministerský předseda po jednání českým novinářům. Byly již podle jeho názoru vyřešeny prakticky všechny otázky, "kromě té jedné, klíčové, která se ukázala být tou, na níž to všechno klopýtlo, to jest otázka dvojité většiny a případně modelu z Nice". Český premiér si však je jist, že ať dopadne jednání o tom jakkoli, bude to v rámci mandátu, který k jednání dostala jeho vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vybralo další cizince, kterým umožní pracovat v České republice. V rámci pilotního projektu, jehož cílem je přilákat do republiky zahraniční odborníky, dostalo šanci žít a pracovat v Česku dalších 33 Bulharů a dva Kazaši, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Mezi nově vybranými účastníky je 12 zástupců technických profesí, čtyři pracují v managementu, tři ve zdravotnictví. Zbylí cizinci pracují v různých profesích. Zahraniční pracovníci jsou vybíráni podle věku, vzdělání, pracovních zkušeností, jazykových znalostí i podle rodinného zázemí. Česko zájemcům nezajistí zaměstnání, ubytování, vízum a další výhody. Vybraní cizinci budou moci po dvou a půl letech požádat o udělení trvalého pobytu.

Program byl zahájen v loni v červenci. Během tří výběrových kol dal úřad šanci téměř 150 zájemcům z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Mezi úspěšnými uchazeči z posledního kola jsou zejména lidé, kteří žili a pracovali v České republice a přihlášku podali v Praze. Narozdíl od předchozích kol se nepřihlásili zájemci z Chorvatska, uvedla Prejdová.

Pětiletý projekt s názvem Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, podílejí se na něm i resorty zahraničí a vnitra. Česko je první z postkomunistických zemí, která se snaží zahraniční odborníky cíleně získávat. Do budoucna se počítá s výběrem většího počtu zájemců, rozšířit by se měl i seznam zemí. Cizinci se mohli do projektu hlásit jak v Česku, tak také ve zemi prostřednictvím českých zastupitelských úřadů. Další výběrové kolo se uskuteční na konci dubna.