Zprávy | Z archivu rubriky

Klenotnici s pokladem newyorského zlatníka Čechoameričana Františka Khynla spatřili tuto sobotu na zámku Sychrov první turisté. Je zde vystaveno 16 zlatých šperků, reliéfů a plastik, přičemž pouze cena použitého materiálu dosahuje 14,5 milionu korun. Umělecká hodnota je těžko vyčíslitelná. Khynl jako rodák z nedalekého Trutnova daroval sbírku České republice krátce předtím, než letos v březnu v New Yorku zemřel ve věku 96 let. Khynlova díla vznikala od 50. let minulého století a patří do různých stylů. Jako suroviny použil zlato, stříbro, platinu, ale i horský křišťál, zkamenělé dřevo, české granáty, safíry, rubíny nebo perly. Na vybudování klenotnice stát poskytl 1,9 milionu korun a zámek přidal dalších zhruba 600.000 korun. Místnost pro klenotnici je vlastně trezor a exponáty navíc chrání nerozbitné vitríny a protipožární signalizace. Návštěvníky doprovází dovnitř příslušník bezpečnostní agentury.

V Náměšti nad Oslavou probíhá společné česko - britské vojenské cvičení Flying Rhino. Denně je při něm ve vzduchu zhruba dvacítka armádních letadel. Britové chválí spolupráci, vycvičenost a zabezpečení akce. Během sobotního dne otevřených dveří si na náměštské základně vystavené letouny a vrtulníky prohlédlo na deset tisíc lidí. Ani během cvičení však nebyly přerušeny personální pohovory, při nichž piloti, pozemní personál i civilní zaměstnanci letecké základny v Náměšti dostávají výpovědi. Na jaře sice slibovala armáda profesionálním vojákům v Náměšti skvělou perspektivu, teď ale zůstanou bez práce. V polovině října by se mělo rozhodnout o konkrétní podobě armádní reformy.

Nápor desetitisíců návštěvníků zažívá od pátku Znojmo, kde se koná tradiční Znojemské vinobraní spojené s kulturními a historickými akcemi a prezentací vinařů. Akce má dlouhou historii a nechybí v kalendáři mnohých ctitelů jihomoravských vinařských produktů. Mezi největší lákadla patřil páteční večerní průvod doplněný ohňovou show. V čele průvodu šel král Jan Lucemburský, kterého doprovázel zástup více než 400 lidí v dobových kostýmech a desítek koní. Dávnou minulost Znojma návštěvníkům připomněl i středověký trh na Mikulášském a Václavském náměstí. Akci ukončil ohňostroj.

V sobotu ráno znovu hořelo Národní divadlo v Praze. Šlo však jen o cvičení, které k 150. výročí své existence uspořádali pražští hasiči. Cvičný požár divadla, které ve skutečnosti vyhořelo v roce 1881, přilákal na břeh Vltavy množství lidí. S houkáním přijela více než desítka vozů s několika výsuvnými žebříky včetně dvaapadesátimetrového, nejdelšího, jímž hasiči disponují. "První žebřík tu byl do šesti minut a voda začala stříkat do patnácti minut, což je dobrý čas," řekl bezprostředně po skončení půlhodinové akce ředitel Národního divadla Daniel Dvořák. Cvičením hasičů byla současně zahájena 121. divadelní sezóna naší první scény.

Výkonný výbor KSČM na pátečním zasedání doporučil komunistickým poslancům, aby nedali důvěru vládě premiéra Vladimíra Špidly. Současně mají při projednávání finanční reformy prosazovat, aby více zatížila bohaté a aby vláda vypracovala prorůstový ekonomický program a zajišťovala zaměstnanost. Hlasování o nedůvěře nynější koaliční vládě sociálních demokratů, unionistů a lidovců chce vyvolat ODS. Někteří její představitelé hovoří o předčasných volbách a převzetí moci. KSČM prý ale vzestup ODS nepodpoří, protože by její politika vedla k ještě většímu prohloubení sociálních problémů. Komunisté ve sněmovně podpoří požadavky odborů. Odboráři odmítají zásahy do důchodového systému a nemocenských dávek. Naopak požadují vyšší zdanění vysokých příjmů a nesouhlasí s rychlým poklesem příjmů právnických osob. Daň z nemovitostí chtějí ponechat na nynější výši.

Český prezident Václav Klaus je otřesen středečním atentátem na švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou. Kondolenční dopis s projevy soustrasti zaslal švédskému králi Carlu XVI. Gustafovi. Prezident ocenil, že ministryně s vědomím rizik, která hrozí veřejně činným osobám, vehementně prosazovala své ideály. "Proto si zaslouží úctu nejen švédského lidu, ale i lidu českého, sdělil dnes ČTK Klausův sekretariát.

Smrt Lindhové se hluboce dotkla šéfa české diplomacie Cyrila Svobody. "Byli jsme přátelé a z evropských ministrů zahraničních věcí mi byla osobně nejblíže. Měl jsem ji rád pro její otevřenost, smysl pro humor a přirozenost," uvedl. Lindhová, která byla nejpopulárnějším švédským politikem, je podle Svobody ztrátou i pro ČR. "Jako ministryně zahraničních věcí vždy prosazovala rozšíření EU a zájmy malých a středních zemí a osobně měla k České republice vřelý vztah, dokonce svou svatební cestu prožila právě u nás a Prahu milovala," podotkl. Uvedl, že je mu velice smutno a že myslí i na rodinu a dvě děti.

Soustrastný telegram zaslal švédskému premiérovi Göranu Perssonovi také bývalý český prezident Václav Havel. Vraždu považuje za hrůzný čin. "S bolestí jsem přijal zprávu o násilném přepadení a úmrtí ministryně zahraničí," uvedl. Švédská ministryně byla v České republice ve své funkci několikrát: v roce 2000 v rámci okružní cesty po kandidátských zemích EU, loni tu byla na pracovní návštěvě a poté na pražském summitu NATO. Letos navštívila českou metropoli v dubnu před referendem o vstupu země do EU.

Za porušení spolupráce vládní koalice pokládá ministr financí Bohuslav Sobotka skutečnost, že senátoři z vládní US-DEU nepodpořili schválení zákona o spotřebních daních. Unionista Robert Kolář dokonce hlasoval pro zamítnutí zákona. Vláda tuto normu spojuje se svou reformou veřejných financí. "Myslím si, že jde o porušení koaliční spolupráce, pokud jde o hlasování senátorů, kteří jsou členy Unie svobody-DEU. V každém případě," řekl novinářům Sobotka. Dodal, že o tom bude informovat premiéra Vladimíra Špidlu.

Senátor a místopředseda US-DEU Jan Hadrava to tak kategoricky jako Sobotka nevidí. "S jednotlivými poslanci a senátory jsou problémy vždycky. My taky nebereme třeba vystoupení poslance (Josefa) Hojdara a jeho požadavky jako porušení koaliční dohody," řekl ČTK Hadrava. Sociální demokrat Hojdar vystoupil z poslaneckého klubu, neboť nesouhlasil se způsobem, jakým vláda reformu veřejných financí prosazuje. Rád by do příslušných zákonů prosadil své úpravy, vyjednává o nich s ministrem financí.

Prezident Václav Klaus se ve středu na Hradě setkal s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem. Podle mluvčí velvyslanectví Lisy Hellingové šlo o další z pravidelných schůzek, na kterých se před časem dohodli. Na schůzce se Klaus a Stapleton shodli, že pro vyřešení situace v Iráku je velmi důležité brzké ustavení efektivní irácké vlády. "Mluvili jsme o ekonomické situaci v České republice a v USA, mluvili jsme o politické situaci v obou zemích, o situaci v Iráku a dalších záležitostech týkajících se česko-amerických vztahů," řekl novinářům po asi půlhodinové schůzce velvyslanec Stapleton. Na veřejnosti se v poslední době poměrně často hovořilo o Klausovu vztahu k USA. Pozornost vyvolala zejména jeho údajná roztržka se Stapletonem, která se týkala irácké války. Na březnové schůzce prý dal Klaus najevo, že nesouhlasí se zařazením Česka na seznam zemí, které schvalují americký postup v Iráku. Prezident údajně navíc naznačil, že případný nález zakázaných zbraní v Iráku nemusí být důvěryhodný. Podle tisku pak velvyslanec ze schůzky předčasně odešel. Klaus později označil interpretaci svého setkání se Stapletonem za zjednodušenou, nicméně několikrát dal najevo, že má jiný názor na přístup k Iráku než Washington. V médiích se také začalo spekulovat o tom, že vřelé vztahy mezi Pražským hradem a Bílým domem, jež panovaly v době Klausova předchůdce Václava Havla, notně ochladly. Tyto úvahy podpořila i skutečnost, že Klaus zatím nedostal oficiální pozvání k návštěvě USA a v tisku se dokonce objevilo vyjádření amerického prezidenta George Bushe, podle něhož Bush "nemá zájem" se s Klausem setkat.

Ministerstvo zemědělství je údajně při jednáních o rozpočtu na příští rok blízko cíli dorovnat zemědělcům přímé dotace na 55 procent úrovně členských zemí v EU. Na tiskové konferenci to ve středu řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Splnění tohoto záměru ale podle něj ještě není jisté. MZe zatím podle návrhu ministerstva financí dostalo pro příští rok 22,9 miliardy korun. To by podle Palase umožnilo dorovnat platby rolníkům ze základních 25 procent, které přijdou z Bruselu, asi na 43 procent úrovně současných členů unie. Resort, který chce plně využít možnosti dotace doplatit, proto žádal posílení své kapitoly pro příští rok. V jednáních o dalších penězích se nyní ministerstvo blíží 48 procentům a potřebovalo by se dostat na 50 až 52 procent, uvedl Palas. Zbytek by pak resort mohl řešit pomocí přesunů v rámci kapitoly. Čeští zemědělci mají podle výsledků summitu v Kodani dostávat v letech 2004 až 2006 celkem 25, 30 a 35 procent přímých podpor proti tomu, co obdrží jejich kolegové v současných členských státech. Česká republika pak může tyto platby z vlastních zdrojů dorovnat na 55, 60 až 65 procent.

Rating dlouhodobých devizových závazků České republiky na stupni A1 a stabilní výhled se zakládá na nízkém zadlužení veřejného sektoru a pokročilé finanční a ekonomické integraci s Evropskou unií. Vyplývá to z výroční zprávy mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Service, kterou zveřejnila agentura Reuters. Mezi faktory, jež omezují rating České republiky, patří podle Moody's přetrvávající rozpočtový deficit a nedostatek politického konsensu. Výzvou pro úřady je rovněž tlak na růst domácí měny, který je důsledkem vysokého přílivu kapitálu.

Autor zprávy a viceprezident Moody's Jonathan Schiffer uvedl, že koaliční vládu charakterizuje politická slabost, vnitřní neshody a odpor některých klíčových lídrů ke strukturálním reformám. Čeští političtí předáci si podle Schiffera začínají teprve nyní uvědomovat naléhavou potřebu strukturálních reforem, které by pomohly řešit rozpočtové problémy. Neschopnost schválit tyto reformy by mohla vést k předčasným volbám, píše Moody's ve své zprávě.