Zprávy | Z archivu rubriky

Slavné hity Jiřího Šlitra, texty Jiřího Suchého, ale i Pavla Kopty a Miroslava Horníčka zazněly v pražském Divadle U hasičů. Divadlo Semafor je zařadilo do nového pořadu nazvaného Osmdesát svíček na ztraceným dortu, který tu uvedlo v premiéře. Večera se zúčastnila řada bývalých členů divadla i těch, kteří s ním spolupracovali. V hledišti usedl Waldemar Matuška, který Semafor opustil v roce 1962 (absenci si vynahradil a ve finále si také zazpíval), a dále například Pavlína Filipovská, Karel Štědrý, Věra Křesadlová, Hana Hegerová a kapelník Ferdinand Havlík. Premiéru si nenechali ujít Zdeněk Mahler, Adolf Born, první ředitel Divadla Na zábradlí Vladimír Vodička, Ludvík Vaculík a ministr kultury Pavel Dostál.

Druhý rychlovlak Pendolino je již v České republice. Italská firma Alstom Ferrovia, která tyto vlaky vyrábí, ho dodala tento týden, řekl Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah. Nový vlak začnou dráhy ještě v únoru testovat na zkušebním železničním okruhu u Velimi. První soupravu, která do České republiky přijela loni v červnu, podnik testuje již řadu měsíců. Na svou první cestu mimo uzavřený železniční okruh by se mohla vydat poté, co se na ní uskuteční všechny potřebné revize, což bude nejdříve v dubnu. Dráhy objednaly celkem sedm souprav.

Politology nepřekvapilo, že premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla uhájil v sobotu před vnitrostranickou opozicí svoji politiku. Rozcházejí se však v hodnocení dalšího vývoje ve vládní straně. Politolog Daniel Kunštát považuje přestálou krizi za jednu z mnoha mocenských bitev mezi tábory uvnitř ČSSD, jejichž pozice se nemění už od voleb v roce 2002. Podle jeho kolegy Bohumila Doležala spor o reformu financí posílil skupinu levicověji zaměřených kritiků Špidlovy politiky. "Oponentům se podařilo etablovat jako skupina a mohou se chlubit tím, že docílili zmírnění tvrdosti reformy financí," interpretoval Doležal dění uplynulého týdne. Situace uvnitř sociální demokracie je podle něj nyní "rozhašenější" než dřív.

Poslanec za ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se v pondělí sejde v Bruselu s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Ten tak uzavře sérii setkání se jmenovanými komisaři z deseti zemí, jež vstupují do Evropské unie. Ve středu pak po dohodě s kolegiem EK oznámí, ke kterému ze stávajících komisařů budou na půl roku od 1. května jednotliví nováčkové přiřazeni.

Zatěžkávací zkouškou se pro Kužvarta i ostatní nominované komisaře stane slyšení v Evropském parlamentu, plánované na 13. a 14. dubna. Dotazy jim budou moci klást nejen předsedové parlamentních výborů, kteří budou schůzi předsedat, ale i poslanci a pozorovatelé z jejich a dalších vstupujících zemí. Slyšení budou veřejná a dojem, který adepti udělají, bude pro jejich další kariéru důležitý.

Více než 22.000 návštěvníků zhlédlo výstavu nazvanou Egypt za vlády faraonů, která se od listopadu konala v Uherském Hradišti. Poprvé v tuzemsku přiblížila expozice více než tři stovky předmětů z českých muzeí, galerií, hradů, zámků, pražské Univerzity Karlovy i Českého egyptologického ústavu. Jak uvedl ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec, výstava byla postavena i trochu netradičně. "V dolním sále muzea jsme vytvořili imitaci egyptské hrobky, kde jsme se snažili navodit atmosféru skutečné hrobky. Když do ní návštěvníci vchází, místo opravdu evokuje atmosféru pohřebišť," dodal. V uměle vytvořené hrobce viděli návštěvníci barevnou mumii ženy Hereret z muzea v Moravské Třebové. Vedle ní ležel muž zvaný Nefersobek z hradu Buchlova na Uherskohradišťsku a nejstarší ukázkou mumie byl vysoký úředník krále Kenamona ze zámku Kynžvart. Prostory kolem zdobily kopie originálních maleb překreslených z odborných knih nebo původních hrobek. Muzeum po dobu více než tří měsíců nabídlo návštěvníkům také řadu doprovodných akcí, například odborné přednášky předních egyptologů.

Slovenská potravinářská firma I.D.C. Holding zažalovala českou společnost Opavia-LU za nečestnou hospodářskou soutěž, uvádí firma bez bližších podrobností v tiskové zprávě, již zaslala ČTK. Důvodem jsou oplatky Horalky, které česká firma dodává do obchodní sítě v téměř stejném obalu jako I.D.C. Holding. Firmy se navzdory několika jednáním nedokázaly dohodnout na řešení sporu. Slovenské Horalky se již řadu let vyrábějí v průsvitném obalu s vysokohorskými květy. Jejich výrobce prodá ročně více než 80 milionů oplatek, zejména na Slovensku a v Česku. "Nové" české Horalky mají obal podobný.

Právo na označení Horalky si po rozdělení společného státu v roce 1993 uchovaly obě firmy - česká i slovenská. Horalky jsou přitom jedním z nejúspěšnějších výrobků firmy I.D.C., která je jedním z největších potravinářských podniků v zemi. Tržní podíl Horalek dosahuje asi 30 procent. Tahanice o oplatku je dalším česko-slovenským sporem kolem dvou výrobků se stejným názvem po problémech s Kofolou nebo Becherovkou.

Usnadnit podnikání a zvýšit příliv zahraničního kapitálu do České republiky by podle ODS měla umožnit reforma obchodních rejstříků. V příslušné novele zákona, kterou předložil stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ODS navrhuje taková opatření, která by měla umožnit založení obchodní společnosti do jednoho týdne. "Po marném uplynutí této lhůty nastává takzvaná domněnka zápisu, tedy zápis pro zmeškání lhůty. Toto umožní založit obchodní společnost do týdne," vysvětlil Pospíšil. Novelu obchodního zákona na svém středečním zasedání projedná vláda.

Dva dny poté, co nizozemská vláda schválila ještě tvrdší omezení pro přístup pracovníků z nových členských zemí EU, přijede do Prahy nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Lze očekávat, že čeští politici se o otázku možnosti práce Čechů v EU budou zajímat. Nizozemsko donedávna patřilo vedle Británie a Irska k zemím evropské "patnáctky", které nechtěly pro východoevropské žadatele o práci přechodné období. Vláda v Haagu však v pátek ustoupila obavám části parlamentu a schválila ještě větší omezení pro přístup pracovních sil z nových členských zemí EU, než dosud navrhovala. Nizozemští podnikatelé budou smět přijmout pracovníka z nových zemí, jen pokud nebudou moci na dané místo získat žádného Nizozemce; v oblastech s vysokou nezaměstnaností nebude přicházet v úvahu přijetí pracovní síly z nových zemí vůbec.

Ačkoli se reklamě v televizi vyhýbají téměř tři čtvrtiny diváků, chce většina podle průzkumu agentury TNS Factum raději zachovat nebo zvýšit množství televizní reklamy než platit razantně vyšší koncesionářské poplatky. Pouze 12 procent lidí souhlasí se záměrem zrušit reklamu ve veřejnoprávní televizi a současně zdvihnout koncesionářský poplatek ze 75 korun na dvojnásobek. Největší skupinu tvoří ti, kteří si přejí zachování dosavadního podílu reklamy na veřejnoprávních obrazovkách a současně zvýšit poplatky jen o 25 korun. Takových diváků je 48 procent. Nezvyšovat poplatky a povolit víc reklamy si přeje 38 procent diváků.

S postupným nárůstem televizního poplatku až na 155 korun měsíčně v roce 2010 a omezováním reklamy v České televizi počítá návrh, který ve středu hlasy koaličních poslanců podpořila mediální komise Poslanecké sněmovny. Neznamená to ale, že totéž schválí i sněmovna, protože se objevují stále nové verze, jak veřejnoprávní média financovat.

Násilníkům, kteří napadnou zasahující záchranáře, zdravotníky a hasiče, budou možná hrozit tvrdší tresty. Počítá s tím novela trestního zákona, kterou vypracoval poslanec a stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer. Ve středu ji projedná vláda. Langer odůvodnil svůj návrh tím, že nyní nejsou záchranáři dostatečně chráněni.

Záchranáři, především zdravotníci, se v posledních měsících stali několikrát terčem útoku. Mezi nejznámější patří případ z loňského dubna, kdy v Praze napadli posádku záchranné služby opilí muži po autonehodě. Opilec zbil záchranáře i letos v lednu v Praze - Kolodějích. Už nyní jsou některé záchranné služby napojeny na komunikační systém integrovaného záchranného systému. Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz se navíc rozhodl pořádat pro své podřízené kurzy sebeobrany.