Zprávy | Z archivu rubriky


Zájemci o umění mimoevropských kultur mají možnost vidět v Praze díla, která vytvořili potomci původních obyvatel vzdálené Austrálie. Patnáctka současných australských aboriginských malířů vystavuje své práce z 80. a 90. let až do konce srpna v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí. V Praze je to úplně první možnost prohlédnout si větší soubor obrazů australských domorodců, sdělila k výstavě ČTK Kateřina Polívková z pořádající společnosti Australis. I současná díla v sobě nesou tradici aboriginského uměleckého projevu. Typické tečkované vzory se objevovaly na skalních kresbách, na tělech domorodců při duchovních obřadech či na předmětech jejich denní potřeby. Dnes se malují hlavně na turistické suvenýry - bumerangy a hudební nástroje didgeridoo, vyráběné z bambusu nebo duté větve. Vstup na výstavu je zdarma.

Aboriginci patří k nejstarším kulturám na světě. Vědci dodnes přesně neznají stáří jejich prvních uměleckých projevů. Hlinky, kterými jsou obrazy namalovány, neobsahují téměř žádný uhlík, podle jehož radioaktivního rozpadu se nálezy běžně datují. Malby jsou navíc každý rok obnovovány, takže se z fyzikálního hlediska zdají být mladé, ačkoliv obnovované vzory mohou být samy o sobě staré stovky i tisíce let. Věk rytin z jihu Austrálie se ale odhaduje na více než 40.000 let, to znamená zatím nejstarší skalní umění světa. Pražská výstava současného umění také dokládá, že kultura aboriginců je jednou z nejdéle trvajících uměleckých tradic světa.

Jednotlivá ministerstva, která požadují v rozpočtu na příští rok celkem o 35 miliard korun více než je vládou schválený schodek 118 miliard korun, mají zřejmě smůlu. "Já v žádném případě nepředložím do vlády návrh rozpočtu, který by tato omezení překračoval," řekl v Havlíčkově Brodě ministr financí Bohuslav Sobotka. Při přípravě rozpočtu existuje podle Sobotky drobný prostor pro zohlednění vládních priorit. Za ty vláda již dříve označila rozpočtovou reformu, vstup do Evropské unie a vzdělanostní ekonomiku. "Vláda bude mít k dispozici částku, jejíž výši jí sdělím začátkem září," řekl Sobotka. Peníze navíc mohou podle něj jednotlivá ministerstva obdržet pouze tehdy, když vláda uzná, že požadavky jsou v souladu s jejími prioritami. V každém případě to budou jen omezené finanční prostředky, dodal Sobotka.

I samotné ministerstvo financí požaduje jednu miliardu korun nad rozpočtový rámec, což považuje Sobotka za běžnou součást taktiky při sestavování rozpočtu. Ministerstvo financí se podle něj bude výrazně podílet i na celkových úsporách. Během tří let se počet zaměstnanců ministerstva sníží o více než devět procent, uvedl Sobotka.

Úmysl pracovníků finančních úřadů stávkovat kvůli výši platů ministr financí chápe. Zaměstnanci, kteří nedostanou přidáno tolik jako učitelé, mají podle něj právo vyjádřit svůj názor. Sobotka však bude žádat, aby stávka v žádném případě neohrozila chod daňové správy. Současný rozdíl v platech berních úředníků a celníků zdůvodnil Sobotka přechodem některých pravomocí z daňové na celní správu. "Když to zjednoduším - celníci budou mít v příštím období více práce," prohlásil Sobotka. S větší agendou však podle něj celní správa výrazně zeštíhlí. Ze současných 9000 celníků klesne jejich počet podle Sobotky během tří let na 7000.

S přehledem svazků a spisů, které v roce 1989 vedly útvary Státní bezpečnosti (StB) zaměřené na "boj s vnitřním nepřítelem", se mohou seznámit zájemci v poslední publikaci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Kniha obsahuje stovky jmen lidí, kteří na sklonku předlistopadové éry figurovali v evidenci těch složek tajné policie, jež se zaměřovaly na potírání domácí i exilové opozice. V seznamech však nejsou jen jména agentů a spolupracovníků StB, ale také osob, na které komunistická tajná policie zaměřila z různých důvodů svoji pozornost. Veřejnost tak nyní dostala možnost porovnat a případně si doplnit údaje obsažené v oficiálních seznamech spolupracovníků StB, které na jaře vydalo ministerstvo vnitra.

Publikace ÚDV si ale klade především za cíl seznámit čtenáře s tím, jak StB fungovala. Proto v úvodních pasážích podrobně popisuje systém operativní evidence StB, jednotlivé kategorie svazků a registračních protokolů a její organizace. Její autor Patrik Benda upozorňuje na skutečnost, že na rozdíl od zpravodajských služeb demokratických států musela komunistická tajná policie v nesrovnatelně větší míře sbírat a získávat informace o lidech ve své vlastní zemi. Publikace, která vyšla v třítisícovém nákladu v edici Sešity, není sice k dostání v knihkupectvích, ale zájemci si ji mohou vyžádat přímo na ÚDV v ulici Na hroudě 19 v Praze 10. Bude také dostupná ve veřejných knihovnách.

Na třech motorových člunech členové ekologické organizace Greenpeace přivezli v sobotu do Mělníka petici, žádající odškodnění lidí žijících v okolí Spolany. Akce je součástí osmidenní plavby Labe Tour 2003. Greenpeace chce několika happeningy v českých městech upozornit na údajná rizika, která skrývají chemické továrny postavené na břehu Labe. Podpisy převážně mělnických občanů přibývají pod petici. Kromě petice ochránci přírody odeberou na několika místech evropského veletoku vzorky vody a říční sedimenty. "Výsledky rozborů budeme znát až za několik týdnů, samozřejmě je okamžitě zveřejníme," řekl ČTK mluvčí Greenpeace Tomáš Tětiva.

Na informační kampaň, která skončí 20.srpna, se ekologové vydají do několika českých měst ležících na břehu Labe. Na zastávkách v Pardubicích, Kolíně, Poděbradech, Mělníku, Roudnici nad Labem, Litomeřicích a Ústí nad Labem nabídne expedice lidem informace o svých aktivitách.

Na průzkumnou plavbu po Labi, která měla zároveň upozornit na jeho znečištění, se ekologičtí aktivisté vydali již v roce 1997. Odebírali vzorky odpadních vod u největších znečišťovatelů v úseku od Děčína po Kolín. Tehdy zjistili, že velmi toxické látky bez jakéhokoli čištění legálně vypouští přímo do řeky podnik Synthesia Pardubice. Když chemička o rok později vypouštění těchto vod ukončila, ucpali aktivisté symbolicky výpusti.

Věznicí Mírov na Šumpersku v sobotu otřásala tvrdá muzika. Za zdmi jednoho z nejtěžších českých nápravných zařízení v Česku se totiž uskutečnil první ročník rockového festivalu, který společně s vedením věznice uspořádala olomoucká redakce Českého rozhlasu. Vedle pozvaných kapel na akci vystoupila i vězeňská kapela The Striker. "Festival jsme uspořádali na popud vězňů. Na Mírově se sice už konalo hodně kulturních akcí, ale koncert tvrdé rockové a metalové muziky vězňům chyběl. O pomoc požádali mne, coby jednoho z autorů rockového týdeníku Rockle Českého rozhlasu Olomouc," řekla ČTK moderátorka pořadu Rockle Šárka Rusnáková. Zájem rozhlasu věznice podle vychovatele zařízení Petra Havelky uvítala. Hudba prý pomáhá vězňům odpoutat se od každodenního života v nápravném zařízení. "Pokud ji provozují, je to pro ně určitý ventil emocí, smutku a pocitů, pokud ji poslouchají, je to prostředek k uvolnění," řekl Havelka. Přehlídky se podle něj mohlo zúčastnit 45 odsouzených. Pokud by ale věznice vyhověla všem zájemcům, počet návštěvníků festivalu by byl dvojnásobný. V káznici je asi 300 vězňů. V sále nápravného zařízení se vystřídaly metalová skupina Dying Passion z nedalekého Šumperka, hard rocková kapela Drift z Jindřichova a formace, kterou před časem založili sami vězni.

Mírovské nápravné zařízení, ve které si odpykávají tresty i doživotně odsouzení lidé, bývá častým dějištěm kulturních akcí. Každoročně se zde koná přehlídka umělecké činnosti vězňů a Mírovem čas od času zní také blues profesionálů i místních skupin, které vystupují v rámci jednoho z největších středoevropských bluesových festivalů Blues Alive.

Věznice Mírov sídlí v areálu hradu, který nechal ve 13. století vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Státním vězením se stal v roce 1855. Za druhé světové války vězení využívalo gestapo a v 50. letech do nápravného zařízení umísťoval komunistický režim československé vojáky sloužící za druhé světové války na západních frontách, nepohodlné politiky a kněží. Na Mírově byl vězněn například básník Jan Zahradníček a bývalý prezident ČSSR Gustáv Husák. Před třemi lety Mírov zviditelnil dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, který z nápravného zařízení uprchl.