Zprávy | Z archivu rubriky

Výstava Objevte islám, která v pondělí skončila v Brně, se bude patrně konat ještě na podzim. Setkala se s nízkou návštěvností. V uplynulých dvou dnech přivítala jen asi 200 lidí. "Mohlo to být lepší. Mnozí lidé jsou na dovolené a nemohli přijít. Proto pro ně výstavu zopakujeme," řekl ČTK předseda pořádající Islámské nadace Brno Muníb Hasan.

Nadace chtěla výstavou představit a vysvětlit vznik, vývoj, tradice a hlavní pojmy islámu. Členové nadace chtěli návštěvníkům odpovědět i na ožehavé otázky současnosti, jako je postavení ženy v islámském světě nebo pohled islámu na války a terorismus. "Příchozí zajímaly mnohem více aktuální otázky. Chtěli jsme jim ukázat, že ne vše, co se píše, točí a říká o islámu je také pravda," uvedl Hasan. Muslimové představili svoji víru v menze Masarykovy univerzity ve Vinařské ulici na několika informačních panelech. Rozdávali také brožury o islámu.

Výstava byla součástí letošních oslav pátého výročí vzniku brněnské mešity. V jedné z doprovodných akcí přednášel také profesor Muchtára Mahdí z islámské univerzity Al-Azhar v Egyptě. O víkendu se v Brně konalo také páté letní shromáždění muslimů z ČR, Maďarska, Slovenska a Německa.

Vláda pomůže krajům s dluhy bývalých okresních nemocnic částkou zhruba 1,5 miliardy korun. Podle usnesení, které v pondělí kabinet přijal, by mohla Konsolidační agentura odkoupit až 50 procent pohledávek. Stejným způsobem chce kabinet řešit pohledávky zdravotních pojišťoven u zaniklých státních podniků, které ale zatím nebyly vyčísleny. Státní pomoc se bude týkat jen nemocnic převedených na kraje, které jsou příspěvkovými organizacemi. Kraje odhadovaly dluh nemocnic na šest miliard. Zároveň mají pohledávky 2,9 miliardy, po splatnosti 970 milionů.

Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Kvůli zákonu se od počátku příštího roku měly zdražit některé služby, například telefonování, internet či právní poradenství. Tyto služby měly podléhat DPH ve výši 22 procent, zatímco nyní jsou zdaňovány pěti procenty. Státní pokladna tak měla v příštím roce získat na DPH o 11 miliard korun více. Prezident se tak podle svého mluvčího Tomáše Klvani rozhodl i na základě dopisů občanů, podnikatelů, firem i jejich asociací, které poukazovaly na nedostatky zákona a na jeho závažné negativní dopady do podnikatelského prostředí. Klausovi se podle něj také nelíbilo, že se k zákonu o DPH nevyslovil Senát, přestože jde podle něj o mimořádně významnou věc.

Vojáci českého kontingentu, který působí v jihoirácké metropoli Basře, v uplynulých dnech doprovázeli vozidla rozvážející humanitární pomoc věnovanou Českou republikou prostřednictvím nadace Člověk v tísni. Současně se podíleli na její distribuci. ČTK o tom informoval generální štáb Armády České republiky. Kolonu čtyř vozidel a jedenácti osob vedl zástupce velitele kontingentu major Vladimír Lang. "Cesta k hraničnímu přechodu Zacho v kurdské části Iráku byla delší než jedenáct set kilometrů," řekl. Po celou pětidenní cestu se museli vojáci spolehnout na své zásoby. Výpravu nezkomplikoval žádný incident. Při cestě potkal konvoj americké vojáky i kurdské policisty.

Český prezident Václav Klaus dnes využil své přítomnosti za zasedání Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži k tomu, aby kritizoval zavedení jednotné evropské měny. Svou kritikou eura způsobil podle důvěryhodného diplomatické zdroje polemiku se zástupci členských zemích eurozóny. Klaus považuje euro za jednu z příčin zbrzdění ekonomického růstu v Evropě. Představitelé zemí eurozóny v OECD však namítali, že jednotná měna se ukázala jako životaschopný projekt a že je euro v poslední době silnější než americký dolar. Zasedání Rady OECD bylo neveřejné. Po jeho skončení Klaus novinářům pouze řekl, že rekapituloval okolnosti vstupu Česka do OECD v roce 1995, kdy byl předsedou vlády, a hovořil i o přístupu do Evropské unie. Podle zdroje ČTK přitom odmítl, aby Česko spěchalo se zaváděním jednotné evropské měny.

Český prezident Václav Klaus je přesvědčen, že jeho návštěva ve Francii přispívá k pochopení budoucího postavení České republiky v Evropské unii. "Jsem přesvědčen o tom, že tato návštěva přispívá k tomu, aby nám bylo věřeno v tom, že chceme být standardně fungující členskou zemí Evropské unie," prohlásil Klaus po pracovním obědě se svým francouzským protějškem Jacquesem Chirakem. Klaus míní, že díky jeho nynější pracovní návštěvě budou "odstraněna některá nedorozumění, která jsou možná zbytečně rozehrávána jednotlivými větami, nadpisy těch či oněch článků". Zřejmě narážel na svůj rozhovor pro francouzský deník Le Figaro, který dnes vyšel s titulkem "Václav Klaus: Náš vstup do EU? Není proč tančit v ulicích". Klaus v něm mimo jiné uvedl, že podle něj není zapotřebí ústavy Evropské unie, jejíž návrh před měsícem předložil Konvent o budoucnosti EU pod vedením francouzského exprezidenta Valéryho Giscarda d'Estaing.

Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, kterou v sobotu večer převzal v závěru karlovarského festivalu Morgan Freeman, už následovala amerického herce do Ameriky. Organizátoři mezinárodní filmové přehlídky ji za ním poslali dodatečně, neboť před závěrečným ceremoniálem produkce zapomněla vyrýt na podstavec jeho jméno. "Z pověrčivosti jsme to nechtěli udělat už před festivalem v Praze, abychom nezakřikli, že opravdu přijede. Nakonec se na to nedostatečnou koordinací práce mezi produkcí a programovým oddělením bohužel zapomnělo," řekla dnes ČTK umělecká ředitelka MFF Eva Zaoralová. Podle prezidenta MFF Jiřího Bartošky je už soška dívky, držící v napjatých pažích nad hlavou křišťálový globus, na cestě do USA. Sám Freeman byl prý překvapen, že na sošce není žádné jméno. "Teď nevím, jestli je pro mě. Jestli mi nedali nějakou jinou cenu," řekla hollywoodská hvězda televizi Nova.

Ústavní soud si za deset let své existence v České republice vydobyl zásadní postavení a uznání. Prohlásil to prezident Václav Klaus, když se v pondělí na Pražském hradě loučil s těmi ústavními soudci, kterým končí mandát. Prezident jim za jejich práci poděkoval. Klaus také řekl, že uvedených deset let, kdy všechny zúčastněné strany hledaly vhodnou pozici soudu v ústavním pořádku, se místy neobešlo bez tápání a "vzájemného osahávání půdy". Prezident míní, že to je přirozené a logické. Václav Klaus se v minulosti netajil výhradami k některým rozhodnutím Ústavního soudu. Při svém nástupu do funkce prezidenta dal také najevo, že se na ústavní soudce nehodlá obracet tak často, jak to dělal jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Havel. Desetiletý mandát vyprší v úterý 15. července osmi z 15 ústavních soudců. Prezident již vybral všech osm kandidátů na uvolněná místa. Senát začne jednotlivé nominace projednávat ve středu. Poslední navrženou se stala v pátek senátorka ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími kandidáty jsou současný vicepremiér Pavel Rychetský, právník Aleš Pejchal, bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Vladimír Balaš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček, dosavadní ústavní soudci Pavel Holländer a Vojen Gütler a advokátka Klára Veselá-Samková.

Izraelský premiér Ariel Šaron na úvod nedělního setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou ocenil dobré izraelsko-české vztahy a jejich dlouhou historii. Vyjádřil naději, že Svobodova návštěva dále posílí vztahy Izraele s Českou republikou i s Evropou. Svoboda, který se sešel také s ministrem hospodářství Ehudem Olmertem a mluvil s ním o možných společných projektech v Iráku, se při setkání se Šaronem zaměřil i na prosazování prodeje českých letadel a nákladních vozů.

Svoboda při setkání uvedl, že ČR je schopna dodat Izraeli výcvikový vojenský letoun L-159. Ariel Šaron prohlásil, že o tom bude mluvit s ministrem obrany, takže tady je možná šance, řekl později Svoboda českým novinářům.

Hovořil se Šaronem i o možných dodávkách nákladních automobilů Tatra pro izraelskou armádu. To by byl společný projekt Izraele, ČR a USA, dodal ministr.

Podle Svobody Šaron oceňuje úlohu ČR, kterou hraje "nejen na půdě OSN, ale i obecně v boji proti terorismu a v podpoře mírového procesu".

Český ministr při své návštěvě regionu tentokrát jedná jen s izraelskou stranou, a nikoliv s Palestinci.

Svobodovo rozhodnutí sejít se jen s izraelskými politiky ocenil dnes ráno také izraelský vicepremiér a ministr hospodářství Ehud Olmert. Naprostá většina zemí Evropské unie se drží politiky navštěvovat představitele Izraele i Palestinců.

Nával návštěvníků, který zaznamenala výstava českých korunovačních klenotů v prvních dnech, dnes znatelně ochabl. Poslední den navštívilo expozici na Pražském hradě o několik set lidí méně než obvykle. Zájemci, kteří nespěchali a s prohlídkou pokladu počkali na odpolední hodiny, se vyhnuli i několikahodinové frontě.

Naposledy měli lidé možnost spatřit klenoty v roce 1998. Během devíti dnů si je tehdy prohlédlo 30.000 lidí. Letošní expozici, která trvala o dva dny déle, zhlédlo asi o 10.000 lidí více. V průměru přišlo denně 4000 návštěvníků.

Klenoty se v Česku vystavují jen při výjimečných příležitostech. Letos bylo důvodů k uspořádání výstavy hned několik: 85 let od vzniku Československa, deset let od vzniku České republiky a volba nového prezidenta.

Možnost vidět nejvzácnější český poklad využili dnes rodiny s dětmi i důchodci, Pražané, mimopražští i cizinci.

Dlouhý had čekajících, který se v minulých dnech táhl od Sterého královského paláce přes Býčí schodiště a Jižní zahradu až po Staré zámecké schody, se dnes smrskl na frontu sahající jen do poloviny schodů. Jižní zahrada tak zůstala téměř celý den prázdná. Na lavičkách se slunečníky, které byly připraveny pro čekající návštěvníky, posedávali jen zahraniční turisté s mapami Prahy. Stánky s občerstvením balili v poledne.

Výstava začala 3. července. Před uložením klenotů do bezpečí Korunní komnaty prohlédnou poklad odborníci.