Zprávy | Z archivu rubriky


Město Přibyslav na Havlíčkobrodsku dokončilo opravu Žižkovy mohyly. U památníku na místě, kde Jan Žižka zřejmě zemřel, se letos plánují oslavy dvou kulatých výročí spojených se jménem slavného husitského vojevůdce. Do podzimu se proto provedou také zásadní úpravy přilehlého půlhektarového parku, řekl ČTK místostarosta Michael Omes. Letos v září uplyne 130 let od dokončení mohyly a o měsíc později 580 let od Žižkovy smrti. "Mohyla patří k nejnavštěvovanějším památkám regionu," konstatoval Omes. Velký zájem o ni mají turisté, cykloturisté a zastavují u ní i zájezdové autobusy.

Téměř patnáctimetrový kamenný monument restaurátoři během několika měsíců očistili a chemicky ošetřili proti působení kyselého deště, mechů a lišejníků. Pak obnovili nápisy, které připomínají Žižkovy vítězné bitvy a názvy památných míst Čech a Moravy, odkud byly kameny na stavbu přivezeny. Větší potíže měli s opravou téměř dva metry vysokého kamenného kalicha, který mohylu uzavírá. Památkáři dokonce radili nahradit rozpadající se 1,5 tuny vážící kolos železnou replikou, ale to by opravu příliš prodražilo. Stavební firma provedla práce k zajištění statiky památníku.

Jan Žižka zemřel při obléhání Přibyslavi v roce 1424. Mohyla u silnice ve směru na obec Žižkovo Pole pochází z roku 1874. Při porovnávání dobové dokumentace nyní badatelé ke svému překvapení zjistili, že vlastenecký symbol po nějaký čas zdobila i rakousko-uherská orlice.

Bývalý prezident Václav Havel převzal z rukou kanadského velvyslance v Praze Bruce Jutziho Řád Kanady nejvyššího stupně. Řád udělila Havlovi loni v srpnu generální guvernérka Kanady Adrienne Clarksonová, která v zemi vykonává moc britské královny Alžběty II. Mezi 109 lidmi oceněnými tímto nejvyšším kanadským vyznamenáním byl Havel loni jediný cizinec. "Uvědomuji si, že se ocitám ve velmi malé vybrané společnosti, která má tu čest nosit řád této třídy. O to víc si toho vážím," uvedl po převzetí vyznamenání Havel. Z cizinců se kromě Havla dostalo tohoto ocenění nejvyššího stupně pouze britské královně matce a bývalému jihoafrickému prezidentovi Nelsonu Mandelovi.

Havel získal titul čestného společníka Řádu Kanady, který je oceněním za celoživotní zásluhy. Velvyslanec Jutzi zdůraznil, že Havel je pro Kanaďany významným zastáncem demokracie. Kanaďané ocenili u českého politika také to, že se dlouhodobě angažuje v boji za lidská práva. Důležitá je podle nich rovněž role, kterou sehrál při přípravách České republiky na vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Havel ve své řeči připomněl, že pravděpodobně první poctou, které se mu v dobách normalizace dostalo, byl čestný doktorát Torontské univerzity.

Havel není prvním Čechem, který Řád Kanady dostal. V roce 1981 byl řádem oceněn za ekologické zásluhy i československý emigrant, zpravodajec československého odboje, přírodovědec a ekolog Vladimír Krajina, v roce 1992 spisovatel Josef Škvorecký, již v roce 1971 podnikatel Tomáš Baťa, ale i další rodáci z bývalého Československa.

Premiér Vladimír Špidla v Dublinu ocenil irskou vládu za to, že povolí zaměstnávání občanů České republiky po rozšíření Evropské unie. "Irsko dodrželo, co slíbilo. Jiné země ne," řekl na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bertiem Ahernem. Společně s irským ministerským předsedou Bertiem Ahernem hovořil převážně o postupu mezivládní konference EU. Shodli se v přání, aby ji bylo možno co nejdříve dokončit, a to pokud možno ještě za irského předsednictví do konce června. Podle Špidly to díky intenzivní práci předsednické země možné je. "Jist si tedy v žádném případě nejsem," dodal zároveň a tím zdůraznil, že další vývoj je stále na vážkách. Špidla zdůraznil, že podle jeho názoru by nebylo dobré svolávat mezivládní konferenci na nejvyšší úrovni do té doby, dokud nebudou prakticky všechny problémy vlastně vyřešeny, což se dosud nestalo.

Ahern, který jako premiér předsedající země nyní většinu jednání řídí, odmítl vyslovit odhad, jak blízko jsou šéfové evropských států a vlád ke kompromisu. "Myslím si, že vůbec není už žádných pochyb o tom, že (bude dodržena zásada) jedna země, jeden komisař," řekl ministerský předseda po jednání českým novinářům. Byly již podle jeho názoru vyřešeny prakticky všechny otázky, "kromě té jedné, klíčové, která se ukázala být tou, na níž to všechno klopýtlo, to jest otázka dvojité většiny a případně modelu z Nice". Český premiér si však je jist, že ať dopadne jednání o tom jakkoli, bude to v rámci mandátu, který k jednání dostala jeho vláda.

Vláda by v úterý měla sněmovně vysvětlovat, jak vybírá kandidáty do orgánů Evropské unie. Schůzi, kde o tom má premiér Vladimír Špidla (ČSSD) poslance informovat, vyvolala ODS. Vláda minulý týden rozhodla o tom, že kandidátem České republiky do Evropské komise bude dosavadní velvyslanec při EU Pavel Telička. Kabinet ho vybral jen několik dní poté, co se nominace vzdal poslanec ČSSD Miloš Kužvart. S Teličkovou kandidaturou nesouhlasí ODS a KDU-ČSL. Občanští demokraté mu vyčítají předlistopadové členství v KSČ, vyjednané podmínky členství v EU i to, že jako úředník a diplomat nemá v České republice politické zázemí. Telička uvedl, že svou minulost v KSČ nikdy netajil a že o výsledcích vyjednávání s Bruselem pravidelně informoval příslušné parlamentní výbory a nezaznamenal tehdy zásadní výtky. Teličkovo někdejší členství v komunistické straně vadí i koaličním lidovcům. KDU-ČSL a ODS žádají, aby byl komisařem po dočasné šestiměsíční období a aby jej na podzim, kdy vznikne nová komise, nahradil někdo jiný. Telička řekl, že kabinet ho jmenoval až do roku 2009, a z toho vychází při přípravě na své budoucí angažmá. Místopředseda ODS Jan Zahradil již minulý týden v této souvislosti vládu kritizoval a hovořil o "trafice" v Evropské investiční bance (EIB) pro bývalého předsedu US-DEU Ivana Pilipa. Lidové noviny (LN) 14. února uvedly, že funkci viceprezidenta EIB by mohl získat právě Pilip, o lidoveckém hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi se podle listu hovoří jako o možném kandidátovi na generálního ředitele v Evropské komisi. Bylo to ale ještě v době, kdy byl kandidátem na komisaře Kužvart.