Zprávy | Z archivu rubriky


Češi mimo sezonu téměř necestují a domácí turistický ruch tím trpí. Zatímco v létě jsou plné přehrady návštěvníků a v zimě praskají ve švech lyžařská střediska, v březnu, dubnu, říjnu a listopadu je domácí turistika téměř na nule. Lidem chybí pestřejší nabídka, lepší služby a příjemnější personál. Ceny jim navíc často připadají přemrštěné. Na sobotní tiskové konferenci to uvedli zástupci agentury STEM a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Podle průzkumu STEM polovina Čechů necestuje vůbec a volné chvíle tráví doma nebo na chatách a chalupách. Jednodenní výlety nepodniká čtvrtina lidí, nejméně jednou za měsíc vyrazí na výlet každý pátý.

Podle Němce je sezonnost v České republice obrovským problémem. Budoucnost turistických center je prý závislá právě na tom, podaří-li se přilákat rekreanty po celý rok. Možností je prý hodně - nabídka prodloužených víkendů, kongresová turistika, kondiční dovolené nebo kulturně poznávací pobyty. Podle průzkumu STEM lidé touží po rodinných dovolených, které by nabídly zábavu každému členu rodiny. Mladí lidé si oblíbili adrenalinové sporty, důchodci zase poznávací zájezdy.

Českou republiku prý má dobře procestovanou pouze čtvrtina Čechů, především starších lidí. Kvalitní domácí dovolené by však dalo přednost před zahraničním pobytem tři pětiny dotázaných. Lidé na ní oceňují klid, pohodu, krátké vzdálenosti a jistotu v případě, že by se stala nějaká nepříjemná událost. Pro řadu Čechů je přitažlivá také nižší cena. Rostoucí zájem potvrzují i poskytovatelé služeb. Lidem však vadí proměnlivé a často špatné počasí, nekvalitní a chudé služby, špatná hygiena a unavený a nepříjemný personál. Především v zimě si Češi stěžují na špatný stav silnic, malou kapacitu parkovišť u lyžařských středisek a nekvalitní místní dopravu. Za to vše prý platí příliš vysoké ceny.

Letošní 11. ročník Febiofestu byl díky kvalitě programů a vysoké návštěvnosti přelomový, soudí ředitel festivalu Fero Fenič. Do budoucna uvažují organizátoři mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa, která se v posledních letech konala v Praze především v multikině ve Slovanském domě, o přemístění do větších prostor. Zhruba o deset se procent se v příštím roce možná navýší rozpočet Febiofestu. Změní se také zřejmě termín konání festivalu. "Uvažujeme o tom, že se Febiofest stane jarním festivalem," uvedl Fenič během tiskové konference, která definitivně uzavřela pražskou část přehlídky. Tradiční termín totiž podle ředitele komplikuje každoročně programovou uzávěrku. "Koncem prosince a počátkem ledna pracuje nejen v křesťanském světě jen málokdo, takže lidé či instituce, které oslovíme, často dlouho neodpovídají," vysvětlil Fenič. To vede k pozdějšímu zahájení předprodeje vstupenek, který organizátoři nechtějí začínat před tím, než je definitivně znám kompletní program.

Během osmi dní se při pražské části Febiofestu uskutečnilo přes 480 projekcí. Zhlédlo je asi 70.000 lidí, což je podle Feniče pravděpodobně o něco víc než loni. Festival se nyní vydává do dalších českých a moravských měst. V neděli bude zahájena jeho šestidenní brněnská část, o den později začíná série projekcí v Ostravě, poté i v Liberci, Pardubicích a Krnově. Následovat bude také Bratislava a dalších sedm měst na Slovensku.

Nositeli ceny Kristián, která se každoročně uděluje v závěru Febiofestu, se v Praze stali režisér Vladimír Morávek za celovečerní hraný film Nuda v Brně, Slovák Peter Kerekes za dokumentární snímek 66 sezón a Čech Aurel Klimt za animovaný film Franta Nebojsa. Čestnou cenu za přínos českému filmovému publiku si z Prahy odvezl tchajwanský režisér Caj Ming-Liang. Již v úvodu festivalu převzal prestižní cenu Kristián za přínos světové kinematografii hollywoodský herec německého původu Armin Mueller-Stahl. V Praze uvedl snímek Agnieszky Hollandové Hořká sklizeň, za nějž byl v polovině 80. let na MFF v Montrealu oceněn za herecký výkon.

Společnost Masokombinát Jičín, královéhradecký Interlov a Krajskou veterinární správu Hradec Králové kontrolovali ve středu inspektoři Evropské unie. Již v pondělí prověřili hradeckého zpracovatele vajec, firmu Agricol. "Domníváme se, že jsme v kontrolách obstáli," řekl ve čtvrtek ČTK ředitel hradecké Krajské veterinární správy Václav Dlauhoweský. Uvedl, že několik zjištěných nedostatků, které přitom neohrožují hygienickou bezpečnost potravin, bude možné odstranit. Nedostatky blíže nespecifikoval. "Žádný kostlivec na nás ze skříně nevypadl," podotkl ředitel s tím, že ve středu inspektoři svou práci v Hradeckém kraji ukončili.

Téměř pět hodin inspektoři strávili na kontrole v Masokombinátu Jičín. "Zhruba polovinu času věnovali kontrole dokumentace. V provozu se soustředili na křížení toků suroviny a hygienu zaměstnanců. Odnesli si od nás pozitivní dojem," řekl ČTK ředitel masokombinátu Ladislav Adam. Jičínský podnik, který je s ročním obratem kolem 600 milionů korun druhým největším zpracovatelem masa v Hradeckém kraji, kvůli splnění norem investoval přes 110 milionů korun. Zhruba dvě třetiny sumy vydal na výstavbu úplně nové porážky prasat, dále investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Na hradecké Krajské veterinární správě inspektoři kontrolovali její činnost a systém práce. "Zajímalo je, zda jsme při našich kontrolách postupovali v souladu s novou legislativou," přiblížil Dlauhoweský.

Při pondělní kontrole v Agricolu byli inspektoři podle ředitele závodu Pavla Štefky s jeho provozem spokojení. Podniku podle něj inspektoři vytkli pouze nedostatky, které bez výrazných nákladů dokáže rychle odstranit. Jedna z výtek směřovala například k seřízení stroje na zpracování vajec. Inspektoři se v Česku pohybují od minulého pondělí, kontroly ukončí v pátek 30. ledna. Cílem mise z Bruselu je prověřit stav potravinářských provozů, provést vyhodnocení a připravit zprávu pro Evropskou komisi.