Zprávy | Z archivu rubriky


Na mosteckém sídlišti Chanov, kde žijí převážně Romové, jdou na odbyt kompaktní disky s nahrávkou výuky angličtiny. Jeho obyvatelé se tak podle mluvčí mosteckého magistrátu Aleny Sedláčkové připravují na vstup do Evropské unie. Jejich zájem o výuku cizího jazyka však může signalizovat i zájem vycestovat do Velké Británie, která je tradiční cílovou stanicí českých Romů. Problematiku Romů a přistěhovalců z východu, kteří začnou legálně přijíždět do Velké Británie od května, kdy se Evropská unie rozšíří, zmiňovaly v nedávné době některé britské listy. Obavy z migrace Romů pak potvrdila i nedávná návštěva britských úředníků na magistrátu v Ústí nad Labem. Podle asistenta ústeckého primátora pro národnostní menšiny Jana Husáka se Britové zajímali především o míru nezaměstnanosti Romů a o to, zda se po vstupu České republiky do EU chystají vycestovat do Velké Británie. Kromě snahy o dorozumění v budoucí sjednocené Evropě však obyvatelé chanovského sídliště projevili v těchto dnech i notnou dávku solidarity. Pro Romy ze Slovenska, jejichž životní podmínky se zhoršily po snížení sociálních dávek, připravili humanitární sbírku. "S organizací sbírky a zejména odvozem shromážděných věcí na Slovensko pomáhá i město," uvedla Sedláčková. Do sídla chanovského romského sdružení Komunitní centrum lidé už přinesli desítky svetrů, košil, kalhot, také deky, hygienické potřeby a spoustu hraček. Naložený nákladní vůz by se měl vydat na východní Slovensko do konce týdne.

Exodus slovenských Romů do Mostu podle Sedláčkové nehrozí. "Žádné hromadné ale ani dílčí stěhování slovenských Romů na chanovské sídliště jsme nezaznamenali. Zcela klidná je i situace v sídlištní základní škole, kde je třeba provádět osvětu v souvislosti s novým zákonem. V případě záškoláctví dětí totiž umožňuje krácení sociálních dávek," doplnila.

Českého kandidáta na evropského komisaře Pavla Teličku přijme v úterý odpoledne prezident Václav Klaus. Klaus nedávno Teličku označil za úředníka, jehož názory jsou mu neznámé. Vláda původně na post komisaře EU navrhla poslance ČSSD Miloše Kužvarta, ten po několika dnech oznámil, že funkci nehodlá zastávat. Sociální demokraté a Unie svobody-DEU pak prosadily právě dosavadního velvyslance při EU a dlouholetého vyjednávače Teličku. Proti jeho nominaci byla koaliční KDU-ČSL, které vadila jeho minulost za normalizace a členství v totalitní KSČ. Klaus Teličku po jeho nominaci označil za "čistého úředníka", který se sice vyzná v EU, ale jeho názory jsou velkou neznámou. "Není to neznámá osoba, je to osoba s neznámými názory," řekl Klaus na Teličkovu adresu. Prezident v rozhovoru pro Český rozhlas dodal, že i když dlouholetého vyjednávače Prahy s Bruselem zná osobně již řadu let, nedokáže vůbec říct ani odhadnout, jaké názory budoucí eurokomisař má. V Bruselu minulý týden ale s předsedou Evropské komise Romanem Prodim o "epizodě Kužvart" jednal český prezident jen okrajově a přisoudil ji slabosti vládní koalice. Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. I v Bruselu ale český prezident posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš připouští možnost, že by komunisté byli ochotni za určitých okolností podporovat menšinový kabinet ČSSD. Uvedl to v nedělním diskusním pořadu Nedělní partie televize Prima v reakci na krizi uvnitř vládní US-DEU, kterou opustili dva poslanci.

"Do budoucna, pokud strana sociálnědemokratická se rozhodne být levicovou, tak má naši podporu, tichou podporu," řekl Dolejš. "Jsme na to připraveni v podstatě od roku 2002, kdy vzniklo to známé číslo 111 pro levici," odvětil na dotaz, zda je KSČM připravena podpořit menšinovou vládu ČSSD. KSČM a ČSSD mají ve sněmovně po předloňských volbách celkem 111 křesel.

Podpora menšinového kabinetu ale podle Dolejše také záleží na tom, s čím by předseda vlády a sociální demokracie Vladimír Špidla za komunisty přišel. "My jsme v roli těch, kteří teď tak trochu vyčkávají na reakci," podotkl Dolejš. Ve shodě s postojem šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka dodal, že komunisté návrhy ČSSD podpoří v případech, kdy se budou překrývat s jejich volebním programem. Myšlenky na tichou či oficiální podporu KSČM tento týden zcela neodmítl vicepremiér a místopředseda ČSSD Stanislav Gross a další představitelé strany.

Špidla dal ale jasně najevo, že menšinový kabinet není na pořadu dne. Ani jemu ovšem spolupráce s KSČM při schvalování zákonů není cizí. "Ve sněmovně se běžně hlasuje napříč (politickým spektrem), může najít stovky a tisíce hlasování, kdy se tomu tak stalo," řekl.

V zachování soudržnosti dosavadní vládní koalice ČSSD, KDU- ČSL a US-DEU doufá unionistický poslanec Pavel Němec, šéf sněmovního výboru pro evropskou integraci. "Jakékoli rozkývání této vlády je nahrávání komunistům," poznamenal v pořadu Primy. Tak jako bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se domnívá, že země s vládou, v níž jsou komunisté, nepatří do západního světa.

Vytvoření menšinového kabinetu není podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly na pořadu dne. I po pátečním odchodu poslance Mariana Bielesze z US-DEU, druhého z unionistických poslanců, má vládní koalice ve sněmovně stále většinu 101 hlasů, a může tedy prosazovat své záměry i po zbytek funkčního období, míní premiér.

"Myslím si, že není čas na nějaké nervózní akce," řekl v sobotu Špidla. Podle premiéra se samozřejmě budou vést o vzniklé situaci jednání, "ale nebudou nijak dramatická".

"Naším cílem je naplnit program vlády, který byl velmi promyšlený, který jasně zemi prospívá," uvedl premiér. "Budeme hledat podporu napříč (politickým spektrem), koneckonců jsme ji hledali i v předchozím období," poznamenal k možnosti spolupráce s KSČM.

Špidla si nemyslí, že by na lámání chleba ve vládní koalici došlo už v úterý, kdy by měla sněmovna rozhodnout o osudu vládního návrhu zákona o nájemném. Podle premiéra není důvod, proč by poslanci Bielesz a Tomáš Vrbík nemohli podpořit například zákony proti šedé ekonomice nebo pro daňové zvýhodnění rodin. "Těch bodů, kde by mohl být problém, je relativně málo a jsme schopni svůj vládní program naplnit," poznamenal Špidla.

Bieleszův odchod je podle něj jen další problém US-DEU. Pro premiéra je významné Bieleszovo "velmi pevné vyjádření, že bude podporovat vládu". Ministerský předseda si myslí, že se tomu dá věřit.

Každé z politických uskupení bude muset v blížících se volbách do Evropského parlamentu získat více než pět procent hlasů, aby mělo nárok na místo europoslance.

Pětiprocentní uzavírací klauzule platí pro všechny typy kandidujících subjektů, uvedla Marie Masaříková z ministerstva vnitra; na rozdíl od voleb do sněmovny tedy i koalicím stačí překročení této hranice. Při volbách do sněmovny dvoučlenné koalice potřebují alespoň deset, tříčlenné nejméně 15 procent a vícečlenné pětinu platných hlasů.

Kandidujícím seskupením budou mandáty přidělovány podle klasické d'Hondtovy metody volebního dělitele. Počet platných hlasů pro každou úspěšnou stranu se tedy bude dělit jedničkou a postupně dalšími vyššími celými čísly. Takto vypočítané podíly se seřadí sestupně podle velikosti na seznam s 24 místy; za každý podíl náleží straně jeden mandát.

Kandidátky už mají sestaveny ČSSD, ODS, KSČM i KDU-ČSL, Unie svobody-DEU má jasno v lídrech a zbývající kandidáty chce nominovat v polovině března. Kandidovat hodlá také řada menších stran, například Evropští demokraté spolu se Sdružením nezávislých, Strana zelených, Strana pro otevřenou společnost, Dělnická strana a Republikáni Miroslava Sládka.

O rozruch se postarala Nezávislá iniciativa, která si za lídra vybrala pornoherečku Kateřinu Bochníčkovou, známější jako Dolly Buster. Kandidovat chce také podnikatel Viktor Kožený se svou novou stranou Občanská federální demokracie, která ale podle informací ministerstva vnitra dosud nebyla zaregistrována.

Otazníky se zatím vznášejí i nad kandidaturou bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného, kterého by mohlo nominovat například hnutí Nezávislí, na jehož kandidátce byl předloni zvolen do Senátu.