Zprávy | Z archivu rubriky

Vůně čerstvě upečených chlebových placek podplamenic či mlácení obilí motorovou mlátičkou oživily tento víkend roubené chaloupky staročeského skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Pěkné počasí přilákalo do skanzenu téměř čtyři tisíce návštěvníků, kteří mohli na vlastní oči vidět ukázky typických venkovských prací při akci nazvané Jak se dříve hospodařilo. Letošní velké sucho však vzalo vodu místnímu potoku a tím vyřadilo z provozu vodní kolo. Lidé proto nemohli vidět v akci mlýn na obilí, stoupu a mechanickou varnu povidel a museli se spokojit s ústním výkladem průvodců. "Lidé se také mohli do dění ve skanzenu aktivně zapojit a sami si zkusit například mlátit obilí cepem nebo si uplést a domů odnést povříslo," řekla ČTK pracovnice skanzenu Dana Homoláčová. Ochutnat mohli na místě vyrobené máslo, tvaroh, podplamenice či koláče.

Soubor lidových staveb Vysočina, jehož nejznámějšími expozicemi jsou právě skanzen a památková rezervace Betlém Hlinsko, ročně navštíví na 100.000 lidí. Velkou část z nich přilákají právě akce připomínající lidové obyčeje. Další letošní akci ve skanzenu plánují muzejníci na 6. září, kdy objekty ožijí tradičním posvícením.

Pětidílným dokumentárním seriálem bude od pondělí Český rozhlas 1 - Radiožurnál připomínat 35. výročí okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. V dokumentárních relacích, které uvede vždy v 10:50, se posluchači například dozvědí, že invazi začal Sovětský svaz připravovat již v dubnu 1968 a že se termín postupně posouval. ČTK to sdělila Petra Sklenářová z oddělení marketingu a PR rozhlasu. Díly seriálu, který připravil reportér Marek Janáč, se zmíní také o úloze československé armády v krizových dnech. "Například na některých místech vojáci odmítali složit zbraně do rukou okupantů a jakkoli s nimi vyjednávat," naznačila Sklenářová obsah dokumentu. Seriál podle ní nabídne i rozhovor s mužem, jenž tajným rozkazem zřídil armádní komando, které bylo připraveno k zásahu na území Polska nebo Ukrajiny. Mělo prý osvobodit vězněné politické špičky, ale nikdy nedostalo rozkaz k akci. Dokument se bude zabývat i zvacími dopisy, jejichž pravost je nesporně prokázána a bude zkoumat, proč nebyli kolaboranti odsouzeni za vlastizradu. V seriálu autor využil dobových materiálů z archivu Českého rozhlasu. Na den výročí invaze, čtvrtek 21. srpna, navíc stejný autor pro Radiožurnál připravil půlhodinové dokumentární pásmo mapující detailně první, nejbouřlivější den okupace. Pořad nazvaný "Idítě damój!" začne ve 12:30.

Zahraniční dluh vůči České republice se ke konci loňského roku snížil z 5,7 na tři miliardy dolarů. V korunovém vyjádření tak klesl o více než polovinu na 91,6 miliardy korun. Za poklesem dluhu o 113,4 miliardy korun stálo zejména vypořádání části pohledávky za Ruskou federací a kurzové rozdíly. Informace ČTK poskytlo ministerstvo financí. Rusko sice loni umazalo dvě třetiny svého závazku vůči České republice, stále však stojí v čele největších dlužníků. Za ním pak následuje Sýrie, Irák, Libye, Kuba, Alžírsko, Jugoslávie, Nikaragua, Súdán, Barma a Irán. Pohledávka za Ruskem ke konci loňského roku činila necelou miliardu dolarů, tedy 29,5 miliardy korun. Arabské státy celkem ČR dluží 1,5 miliardy dolarů, tedy 46 miliard korun.

Ještě v roce 2001 Rusko dlužilo České republice 3,6 miliardy dolarů. Poté, co pohledávku 2,5 miliardy dolarů koncem roku odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, se ruský dluh snížil na 1,1 miliardy dolarů. Ta je postupně splácena dodávkami zboží, jejichž objem se každoročně dohaduje. V rozpočtu na letošní rok vláda počítá s tím, že z deblokace ruského dluhu získá 67,3 milionu dolarů, tedy zhruba 1,9 miliardy korun. Naopak dluh českého státu vůči zahraničí činil ke konci loňského roku 9,2 miliardy korun. Mezi největší věřitele ČR patří zejména mezinárodní instituce.

Kurz o ochraně člověka a jedna vyučovací hodina navíc v rozvrhu osmých a devátých tříd čekají od září žáky základních škol. Zlepšit by se měla i péče o talentované děti, alespoň to plánuje ministerstvo školství. Děti od první do deváté třídy, ale i studenti středních a vyšších odborných škol se budou od září učit, jak se mají zachovat při mimořádných událostech. Dozvědí se, co mají dělat, když najdou podezřelý předmět, co si mají sbalit při evakuaci a jak poskytnout první pomoc. Hodiny navíc školákům nepřibudou, kurz o ochraně člověka se bude prolínat různými předměty.

O něco déle budou muset ve škole zůstat osmáci a deváťáci. Do jejich rozvrhu jim přibude po jedné hodině. Bude na ředitelích škol, jaký předmět posílí. V některých školách chtějí tyto hodiny využít pro výuku cizího jazyka, matematiku, chemii, informatiku a další předměty. Ministerstvo chce hodinami navíc docílit toho, aby žáci na druhém stupni základních škol nezaostávali příliš za svými vrstevníky z víceletých gymnázií.

Od září ministerstvo také zahájí experiment, který by měl pomáhat rozvoji mimořádně nadaných dětí. Začne fungovat síť psychologů, kteří spolu se školou talentovanému dítěti vytvoří individuální program pro předmět, v němž vyniká. Na pěti desítkách základních škol se bude druhým rokem testovat rámcový vzdělávací program, který by měl v budoucnu nahradit direktivní osnovy.

Řada domácích producentů nealkoholických nápojů by mohla vydělat na otevření evropského trhu po vstupu země do Evropské unie, domnívá se výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. "Například pro výrobce ovocných šťáv se odstraněním celních bariér vytvoří nový prostor pro expanzi na trh států EU," řekl Huml ČTK. Pád obchodních bariér a lepší přístup na trhy se podle něj bude týkat vedle současných členských států unie také Maďarska a Polska. Ne zcela jasná je situace kolem budoucího vývozu limonád. Výrobci těchto nápojů totiž zatím nemají informace, jaký dopad bude mít vstup země do EU na český cukerný trh. Sama unie navíc zvažuje reformu své cukerné politiky, dodal.

Domácí legislativa upravující výrobu nealko nápojů je harmonizována s předpisy EU. Zásadní změnu by tedy neměli pocítit ani výrobci, ani spotřebitelé. "Sortiment i kvalita nápojů vyráběných v ČR je navíc plně srovnatelná se situací ve státech unie," uvedl Huml. Domácí produkce nealkoholických nápojů stoupá. Loni činila zhruba 2,631 miliardy litrů, což je asi třiapůlkrát víc než v roce 1993. Export loni podle odhadů činil kolem 300 milionů litrů. Více než 60 procent českého vývozu směřuje do Německa.

Do Třeště na Jihlavsku se sjelo na 460 mladých katolíků z celé republiky. Zúčastní se zde týdenního celostátního setkání animátorů. Jde o mladé katolíky, kteří vedou nebo chtějí vést skupiny dětí a mládeže, podílejí se na vyplňování jejich volného času v duchu křesťanských hodnot a pomáhají v charitách nebo na dětských táborech, řekla ČTK mluvčí setkání Kateřina Kubíčková. Setkání mladých katolíků v areálu Střední odborné školy v Třešti tvoří dva bloky. Jeden z nich se zaměřuje na lepší poznání bible a liturgie. Druhý spočívá v diskusích s odborníky nad společenskými, politickými, etickými i náboženskými otázkami. Během týdne absolvují účastníci kolem 40 přednášek a seminářů. V průběhu setkání se každý den uskuteční mše, které se mohou zúčastnit i místní občané.

Stále větší prestiž získávají ve světě psovodi z armádní veterinární základny v Grabštejně. "Dobrý zvuk máme také díky misím v Kosovu a v Iráku," řekl ČTK zástupce velitele základny Marcel Rybář. V Iráku jsou se svými psy dva profesionální vojáci z Grabštejna, v Kosovu jeden. V Kosovu slouží ještě dva další čeští psovodi. Především tam hledají ukryté zbraně a drogy. Díky jejich výsledkům si je s sebou berou na akce i jednotky jiných zahraničních armád. "V jedné usedlosti lidé zapírali, že mají zbraně. Když jsme tam přivedli našeho psa, hned je dobrovolně vydali. Věděli totiž, že by je stejně našel," podotkl Rybář. V Iráku střeží grabštejnští psovodi českou vojenskou polní nemocnici. Jejich psi vzbuzují mezi místními obyvateli velký respekt.

V Kosovu jsou psovodi z Grabštejna už rok, v Iráku necelého půl roku. Střídají se pravidelně po půl roce. Ti, kteří mají odjet zhruba za měsíc, se již připravují mimo grabštejnskou posádku. Cvičí společně s jednotkami, s nimiž do zahraničí pojedou. "Je důležité, aby se co nejvíce stmelili," uvedl Rybář. Protože v Grabštejně chybí nyní kvůli zahraničním misím šest nejlepších profesionálních psovodů, nemůže základna předvádět veřejnosti výcvik psů. Spojuje ho vždy s velkými kulturními a zábavnými akcemi v areálu sousedního hradu.

V grabštejnské posádce procházejí výcvikem především němečtí a belgičtí ovčáci, ale také rotvajleři a další plemena. Dají se využívat v boji proti terorismu, protože dokážou najít také výbušniny. V polovině září se v Grabštejně uskuteční mezinárodní soutěž armádních psovodů, v říjnu odjedou psovodi na kynologický biatlon do Švýcarska. Zájem o zkušenosti českých psovodů projevila americká armáda, jejíž specialisté zřejmě ještě letos do Grabštejna přijedou.

Olomoucká hospodářská komora připravila pro malé a střední podnikatele program, díky kterému by se měla zlepšit připravenost živnostníků na blížící se vstup České republiky do Evropské unie. "Program bude zahájen v září a naváže na úspěšný pilotní mezinárodní, vzdělávací a multiprofesní projekt Plato Moravia, který byl také určený pro manažery malých a středních podniků," řekl ČTK ředitel olomoucké hospodářské komory Jaroslav Havelka. Dodal, že program se bude skládat z pěti samostatných seminářů vedených českými i zahraničními lektory. "Jeho cílem je pomoc podnikatelům s přípravou na vstup do EU a zvýšení jejich konkurenceschopnosti," uvedl Havelka.

Olomoucký hejtman Jan Březina již dříve v rozhovoru pro ČTK upozornil, že připravenost firem na vstup do EU je velkou neznámou. "Například při vstupu Portugalska do EU se stalo, že část malých a středních podniků na to doplatila. Ne však proto, že je převálcovala celá Evropa, ale kvůli tomu, že se tamní firmy na vstup do EU nepřipravily," podotkl Březina. Dodal, že hlavní roli by v tomto směru měly sehrát samotné firmy, kterým může podat pomocnou ruku hospodářská komora či krajská samospráva.

Osmnáct příznivců hnutí skinheads demonstrovalo v sobotu poblíž centra Jeseníku proti komunismu. Akce byla povolená a policisté nezaznamenali žádný incident, řekla ČTK mluvčí jesenické policie Natálie Orlová. Účastníci setkání vyrazili s loučemi v ruce z vlakového nádraží. Následováni policisty prošli centrem města k vodní tvrzi. "Sešli jsme se zde k uctění památek obětí komunismu. Bohužel v Jeseníku nemají pomník, a proto jsme u vodní tvrze, která symbolizuje jako opevnění odpor," prohlásil jeden z organizátorů akce Jiří Tůma. Po skončení aktu pozval jeho účastníky na soukromou zábavu. "Popravdě řečeno jsem si myslel, že nás bude více, ale do Jeseníku je těžké se dostat," řekl ČTK Tůma.

Jednotlivá ministerstva, která požadují v rozpočtu na příští rok celkem o 35 miliard korun více než je vládou schválený schodek 118 miliard korun, mají zřejmě smůlu. "Já v žádném případě nepředložím do vlády návrh rozpočtu, který by tato omezení překračoval," řekl v Havlíčkově Brodě ministr financí Bohuslav Sobotka. Při přípravě rozpočtu existuje podle Sobotky drobný prostor pro zohlednění vládních priorit. Za ty vláda již dříve označila rozpočtovou reformu, vstup do Evropské unie a vzdělanostní ekonomiku. "Vláda bude mít k dispozici částku, jejíž výši jí sdělím začátkem září," řekl Sobotka. Peníze navíc mohou podle něj jednotlivá ministerstva obdržet pouze tehdy, když vláda uzná, že požadavky jsou v souladu s jejími prioritami. V každém případě to budou jen omezené finanční prostředky, dodal Sobotka.

I samotné ministerstvo financí požaduje jednu miliardu korun nad rozpočtový rámec, což považuje Sobotka za běžnou součást taktiky při sestavování rozpočtu. Ministerstvo financí se podle něj bude výrazně podílet i na celkových úsporách. Během tří let se počet zaměstnanců ministerstva sníží o více než devět procent, uvedl Sobotka.

Úmysl pracovníků finančních úřadů stávkovat kvůli výši platů ministr financí chápe. Zaměstnanci, kteří nedostanou přidáno tolik jako učitelé, mají podle něj právo vyjádřit svůj názor. Sobotka však bude žádat, aby stávka v žádném případě neohrozila chod daňové správy. Současný rozdíl v platech berních úředníků a celníků zdůvodnil Sobotka přechodem některých pravomocí z daňové na celní správu. "Když to zjednoduším - celníci budou mít v příštím období více práce," prohlásil Sobotka. S větší agendou však podle něj celní správa výrazně zeštíhlí. Ze současných 9000 celníků klesne jejich počet podle Sobotky během tří let na 7000.