Zprávy | Z archivu rubriky


ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou, vyčká na další vývoj situace v Unii svobody-DEU, která je naopak nejslabším článkem koalice. "Míček je na straně Unie svobody. Bude záležet na tom, jak se budou poslanci chovat a jak budou dodržovat dohody vládní koalice," řekl ČTK po zasedání politického grémia ČSSD její místopředseda Zdeněk Škromach. "Dneska nejsme v situaci, že bychom nutně museli hledat novou formaci," soudí předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nevnímá prý to tak dramaticky a je přesvědčen o tom, že koalice bude schopna pokračovat dál beze změn. Situaci, kdy nějaký poslanec dělá problémy, třebas i sociálnědemokratický, považuje už za všední. Zaorálek na páteční tiskové konferenci nevyloučil ani to, že chybějící hlasy vlastních poslanců koalice nahradí hlasy opozice. Podle situace prý to dělala i v minulosti případ od případu. Důvody k trvání nynější vládní koalice jsou podle Zaorálka velmi silné. Je to především to, že ve sněmovně není kromě ČSSD jiná strana, jež by se mohla stát základem vládní koalice, dodal. "Když se ukáže, že Unie svobody nemá pod kontrolou svůj vlastní poslanecký klub, tak tu situaci budeme muset razantně a rychle řešit," pohrozil místopředseda. Zásadním signálem podle něj bude, když unionisté nezajistí podporu opatřením proti "šedé a černé" ekonomice.

Škromach připustil, že unionističtí odpadlíci mohou kalkulovat s tím, že si po přestupu do ODS, která už dala najevo, že by je přijala do svých řad, udrží poslanecká křesla i po budoucích volbách. Kalkulace s volebním vítězstvím občanských demokratů je podle místopředsedy jejich riziko. "Já si myslím, že to bylo i takto iniciováno," připustil předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který je rovněž členem užšího vedení sociální demokracie. "Ódéeska může samozřejmě dělat cokoli," dodal. Škromach již dříve řekl, že řešení případné krize je "modré nebo červené".

Ibl uvedl, že podporu pro jednotlivé sněmovní návrhy hledá u opozičních klubů, tedy i u frakce KSČM, už dávno. "Pro mě to není úplně neznámá činnost," řekl. Něco jiného podle něj ale je spolupráce stran. Šéf poslanecké frakce si pamatuje i na to, že komunisté bezprostředně po parlamentních volbách nabídli ČSSD podporu její menšinové vlády. "Je to na rozhodnutí strany, nikoli mojí," poznamenal. Ibl by jednobarevnou vládu ČSSD s podporou KSČM nepovažoval za porušení usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, které šéfům strany spolupráci s komunisty na centrální úrovni zapovědělo. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček dal ale ve čtvrtek najevo, že nyní o podobné nabídce neuvažuje.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek v Bruselu upozornil špičkové představitele Evropské unie na prohlubující se nesoulad mezi náročnými záměry EU a jejich finančním krytím. Usoudil, že pokud v příštím finančním výhledu členské státy nedají unii dost prostředků, měla by se zříci části svých ambic.

Klaus se tak v rozhovorech s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, šéfem Evropského parlamentu Patem Coxem a částečně i s vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou zapojil do vzrušené evropské debaty o tom, jak by měla být EU financována v příštích letech a co by za tyto peníze měla dělat.

Podle očekávání vyložil svým protějškům, v čem podle něj spočívají "rizika z urychleného integrování evropského prostoru". Také odpovědi na jeho názory byly standardní: "Kdybychom měli stejnou vizi, není třeba debatovat. Měli jsme jistý stupeň shody a jistý stupeň rozporů," uvedl předseda EK Prodi, podle něhož šlo "spíše o cvičení v předpovědích než o konfrontaci".

Klaus se s Prodim shodl ohledně budoucího složení Evropské komise, kde bude mít každý členský stát po jednom komisaři. Jen okrajově mluvili o "epizodě Kužvart" - Klaus ji přisoudil slabosti vládní koalice, Prodi reagoval poukazem na rychlé a pozitivní následné rozhodnutí vlády. Podle vnitřního zdroje EK vysoce ocenil novou nominaci Pavla Teličky na českého komisaře a Klaus přitakal. Posléze před novináři podotkl, že nominovaný komisař dosud "hrál přece jen jinou než politickou roli v EU, roli kvalitního úředníka".

Prezident si posteskl na hráze stavěné členskými státy EU pro volný pohyb českých pracovníků po vstupu. Dovede pochopit, uvedl podle dobrého zdroje, že se lidé v německém pohraničí obávají přílivu levnějších pracovních sil; ve větších vzdálenostech jsou však jakékoli strachy zcela liché. Prodi s ním souhlasil a uvedl, že i jemu dělá chování členských států starost.

Klaus za dobu svého působení v české politice navštívil bruselské instituce mnohokrát a jeho dnešní hostitelé ho dobře znají. V prezidentské funkci přijel poprvé. Vyznění bylo podle názoru obou stran pozitivní a názorové střety nevybočovaly z předpokládaného rámce. Prezident uvedl, že necítí potřebu své postoje jakkoli měnit - evropští partneři je ostatně dobře znají. Zároveň "nevidí sebemenší důvod, abychom v řadě věcí neměli stejné názory".

Ministerstvo práce a sociálních věcí vybralo další cizince, kterým umožní pracovat v České republice. V rámci pilotního projektu, jehož cílem je přilákat do republiky zahraniční odborníky, dostalo šanci žít a pracovat v Česku dalších 33 Bulharů a dva Kazaši, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Mezi nově vybranými účastníky je 12 zástupců technických profesí, čtyři pracují v managementu, tři ve zdravotnictví. Zbylí cizinci pracují v různých profesích. Zahraniční pracovníci jsou vybíráni podle věku, vzdělání, pracovních zkušeností, jazykových znalostí i podle rodinného zázemí. Česko zájemcům nezajistí zaměstnání, ubytování, vízum a další výhody. Vybraní cizinci budou moci po dvou a půl letech požádat o udělení trvalého pobytu.

Program byl zahájen v loni v červenci. Během tří výběrových kol dal úřad šanci téměř 150 zájemcům z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Mezi úspěšnými uchazeči z posledního kola jsou zejména lidé, kteří žili a pracovali v České republice a přihlášku podali v Praze. Narozdíl od předchozích kol se nepřihlásili zájemci z Chorvatska, uvedla Prejdová.

Pětiletý projekt s názvem Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, podílejí se na něm i resorty zahraničí a vnitra. Česko je první z postkomunistických zemí, která se snaží zahraniční odborníky cíleně získávat. Do budoucna se počítá s výběrem většího počtu zájemců, rozšířit by se měl i seznam zemí. Cizinci se mohli do projektu hlásit jak v Česku, tak také ve zemi prostřednictvím českých zastupitelských úřadů. Další výběrové kolo se uskuteční na konci dubna.

Město Přibyslav na Havlíčkobrodsku dokončilo opravu Žižkovy mohyly. U památníku na místě, kde Jan Žižka zřejmě zemřel, se letos plánují oslavy dvou kulatých výročí spojených se jménem slavného husitského vojevůdce. Do podzimu se proto provedou také zásadní úpravy přilehlého půlhektarového parku, řekl ČTK místostarosta Michael Omes. Letos v září uplyne 130 let od dokončení mohyly a o měsíc později 580 let od Žižkovy smrti. "Mohyla patří k nejnavštěvovanějším památkám regionu," konstatoval Omes. Velký zájem o ni mají turisté, cykloturisté a zastavují u ní i zájezdové autobusy.

Téměř patnáctimetrový kamenný monument restaurátoři během několika měsíců očistili a chemicky ošetřili proti působení kyselého deště, mechů a lišejníků. Pak obnovili nápisy, které připomínají Žižkovy vítězné bitvy a názvy památných míst Čech a Moravy, odkud byly kameny na stavbu přivezeny. Větší potíže měli s opravou téměř dva metry vysokého kamenného kalicha, který mohylu uzavírá. Památkáři dokonce radili nahradit rozpadající se 1,5 tuny vážící kolos železnou replikou, ale to by opravu příliš prodražilo. Stavební firma provedla práce k zajištění statiky památníku.

Jan Žižka zemřel při obléhání Přibyslavi v roce 1424. Mohyla u silnice ve směru na obec Žižkovo Pole pochází z roku 1874. Při porovnávání dobové dokumentace nyní badatelé ke svému překvapení zjistili, že vlastenecký symbol po nějaký čas zdobila i rakousko-uherská orlice.