Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterý odmítl, že by provoz českého muzea Jana Amose Komenského v nizozemském Naardenu měl platit jen jeho úřad. Muzeu hrozí uzavření kvůli nedostatku peněz na jeho provoz. "Problém je v tom, že ona budova a celé muzeum je ve vlastnictví místní samosprávy. To znamená, že stát a vláda nemá žádnou ingerenci, jak tuto věc řešit," řekl Svoboda. Dodal, že jak Nizozemsko, tak Česko mají zájem na dalším fungování instituce. "Není to otázka toho, zda ministerstvo zahraničních věcí má peníze na podporu tohoto muzea. Musíme najít definitivní řešení a to musí být řešení, které půjde z více zdrojů. Neexistuje definitivní řešení, že to bude platit české ministerstvo zahraničních věcí," podotkl ministr.

Naardenští radní se rozhodli, že muzeum, které funguje od roku 1992 při mauzoleu Komenského, přestanou financovat. Samotné pietní místo s Komenského hrobem by tak přestalo být turistickou atrakcí a otevíralo by se znovu jen po dohodě s radnicí.

Kaple se zapomenutým hrobem Komenského byla objevena v roce 1929 a v roce 1933 si československá vláda vnitřek kaple pronajala za symbolický gulden ročně. Interiér vyzdobili českoslovenští umělci. Od roku 1992 je v přilehlé nemovitosti expozice o životě a díle "učitele národů", kterou vytvořila Nadace muzea Komenského s přispěním české vlády. Kapli má pronajatou český stát, muzeum si pronajala v roce 1992 od naardenské radnice nadace. Komenského muzeum ročně spolkne přes 30.000 eur, tedy asi milion korun. Naarden chce tedy napřesrok zkrátit dotaci o polovic a v roce 2005 ji zrušit zcela.

Poslanec ČSSD Josef Hojdar možná podpoří alespoň některé odborářské návrhy změn reformy veřejných financí. Takový je výsledek jeho středeční schůzky s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Milanem Štěchem. "Mluvili jsme o pozměňovacích návrzích, které jsme předali poslancům," řekl Štěch po schůzce ČTK. Hojdar podle něj řekl, že s odborářskými návrhy pracuje a že jich asi značnou část využije.

Odboráři mimo jiné chtějí, aby se nemocenské dávky v prvních třech dnech nekrátily, chtějí zachovat pětiprocentní daň z převodu nemovitostí, započítávat středoškolské studium do doby výpočtu výše důchodu, zachovat pro ženy s dětmi možnost dřívějšího odchodu do důchodu nebo vytvořit páté daňové pásmo pro bohatší osoby. Hojdar, který nedávno na protest proti podobě návrhu reformy vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD, byl podle Štěcha k návrhům vstřícný. "K žádnému návrhu neřekl odmítavé stanovisko. U některých bylo zřejmé, že je asi výrazně podporuje, některé si nechal vysvětlit a asi to bude zvažovat," uvedl odborový předák.

Hojdar není jediným poslancem, s nímž se šéf odborů setkal. Desítku změn, které reformu změkčují, zaslali odboráři všem dvěma stům poslancům. "Někteří se ozvali a chtěli to s námi konzultovat," řekl Štěch. Několik zákonodárců podle něj slíbilo, že návrhy odborů zčásti nebo zcela využijí pro své pozměňovací návrhy. Odbory, které si stěžují, že s nimi vláda o jejich návrzích nejedná, hodlají na 13. září svolat protestní akci proti reformě.

Prvňáčci, kteří kvůli chystané stávce učitelů nezasednou 1. září do školních lavic, si nemusejí zoufat. Například pražská zoologická zahrada pro děti připravila na první školní den zvláštní program. V něm nebudou chybět žirafí a ptačí škola, škola šelem či kopýtek, řekl ČTK mluvčí zahrady Vít Khale. "Jako každý rok, tak i letos chystáme na první školní den pro děti zvláštní program. Letos to bude souviset i s tou plánovanou stávkou učitelů, a proto bude pestřejší," dodal. V zoo tak bude například několik různých stanovišť. "Budou to takové srandovní zoo-školy. Na každém stanovišti se děti zábavnou formou dozvědí informace o té které živočišné říši," poznamenal Khale. Připraveny budou samozřejmě i hry a soutěže. Pražská zoo navíc podle něj uvažuje o tom, že první školní den bude vstup pro děti zdarma.

Pražská zoo se ještě stále zotavuje po loňské povodni. Minulý rok v srpnu bojovali její zaměstnanci o záchranu životů stovek zvířat, ohrožených velkou vodou. Ani dramatické chvíle loňského léta se ale nepodepsaly na porodnosti. V pražské zoo se od loňské povodně do letošního července narodilo na 300 mláďat. Z vajíček se vyklubalo třeba 13 tučňáků Humboldtových. Právě jejich pavilon v dolní části zahrady patřil k nejvíce postiženým. K ptačím obyvatelům přibylo i devět mláďat plameňáků a tři malí pelikáni kadeřaví. Nejznámějším "popovodňovým" mládětem v pražské zoo je ale dcera lachtaního hrdiny Gastona. Lachtaní slečna Abeba se narodila až několik měsíců po jeho smrti.