Zprávy | Z archivu rubriky


Kabinet dal v pondělí za úkol ministrům financí a průmyslu a guvernéru České národní banky, aby do 30. září letošního roku připravili plán na přijetí jednotné evropské měny. Strategii ČNB, v níž banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura, v pondělí vláda pouze vzala na vědomí jako výchozí materiál pro další diskusi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Podle něj se musí vláda nejprve shodnout na reformě veřejných financí a teprve poté může připravit strategii, kdy se Česká republika připojí k euru.

Vstup ČR do Evropské unie je plánován na květen 2004. Z procedurálního hlediska je tak při splnění maastrichtských kritérií prvním možným rokem přistoupení k eurozóně rok 2007. Jednou z podmínek přijetí eura je deficit veřejných financí nepřesahující tři procenta HDP. Pokud by ale vláda pokračovala v nynější rozpočtové politice, české veřejné finance by se v roce 2006 propadly do schodku 6,6 procenta HDP. Ministerstvo financí proto ve snaze zabránit narůstajícím deficitům přišlo s návrhem reformy rozpočtových výdajů a daní. Radikální verze reformy by měla vést k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2006 na 3,7 procenta HDP.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 se zabývá případem jednaosmdesátiletého Milana Moučky, jenž v 50. letech velel vyšetřovací skupině Státní bezpečnosti (StB) v pražské ruzyňské věznici. Na starosti měl i přípravu procesu s Miladou Horákovou. Náměstkyně obvodního žalobce Jana Hercegová potvrdila, že zastupitelství před nedávnem obdrželo od Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) návrh na Moučkovu obžalobu ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Pracovnice zastupitelství, jež se případem zabývá, je ale v současnosti nemocná, takže rozhodnutí o dalším postupu ještě nepadlo, uvedla Hercegová.

Moučka velel skupině StB s krycím označením VI B, která měla na starosti vyšetřování takzvané protistátní činnosti lidí, kteří nebyli funkcionáři komunistické strany. Jejím cílem bylo donutit obviněné k bezvýhradnému doznání. Podle ÚDV při tom používala i drastických metod fyzického a psychického týrání. Proto také byla Moučkova skupina pověřena vyšetřováním Milady Horákové. Tato významná představitelka Československé strany národně socialistické byla v červnu 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za údajnou velezradu a špionáž k trestu smrti a popravena. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři k trestu smrti, čtyři na doživotí a pět k trestům od 15 do osmadvaceti let. Moučkova ruzyňská skupina podle ÚDV připravovala i podklady pro procesy s církevními hodnostáři. Vyšetřovala například biskupa olomoucké arcidiecéze Stanislava Zelu a arciopata benediktínského kláštera v Břevnově Anastáze Opaska.