Zprávy | Z archivu rubriky


Rozšíření Severoatlantické aliance před pěti lety bylo podle bývalého generálního tajemníka NATO lorda George Robertsona úspěch jak politický tak vojenský. Robertson řekl, že Česká republika přinesla do aliance své podstatné schopnosti v obraně proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním. Robertson, který z funkce generálního tajemníka NATO odešel loni a nyní pracuje jako viceprezident společnosti Cable and Wireless, je přesvědčen, že rozšíření EU nutně povede k tomu, že Evropa převezme větší díl odpovědnosti za své vlastní záležitosti, ale také za globální dění. "Vždyť po prvním květnu bude na jejím kontě třetina světového HDP, což je přesně tolik jako USA. To na ni vkládá obrovskou odpovědnost." Zvýšení počtu členů obou organizací nepovažuje za problém pro rozhodování o bezpečnostních záležitostech. "Nemyslím, že by se evropská debata po rozšíření zkomplikovala. Myslím, že bude naléhavější, abychom dostali uspokojivou odpověď. Takže bude jasný tlak na to ustavit, co bude Evropa dělat a jak to udělá." Robertson je jako vždy optimistický, pokud jde o dlouholetou debatu o evropské obraně, jak v NATO, tak v EU. "Vidím posílení evropského rozměru obrany ve spojitosti s tím, že noví členové budou v obou organizacích," řekl. "Myslím, že to bude pro Evropu dobré, protože to konsoliduje identitu Evropanů jako těch, kteří budou lépe sdílet břímě (obrany) a budou většími hráči na světové scéně." Na rozdíl od jiných lidí, včetně například českého velvyslance v NATO Karla Kovandy, Robertson popírá, že by události kolem Iráku byly pro alianci krizí. "Bylo mnoho bodů sporu. Valná většina z nich byla vyřešena." Robertson nesouhlasí ani s tím, aby se veškerá pozornost soustřeďovala jen na postoje na obou stranách Atlantiku. "Mezi Evropany navzájem je tolik různých názorů jako mezi Evropany a USA. A to bude pokračovat... Koneckonců NATO a EU nejsou varšavský pakt a RVHP." Vlastní rozšíření aliance před pěti lety o Česko, Polsko a Maďarsko přineslo alianci výhody. "Politický úspěch přišel mnohem rychleji než vojenská integrace, ale já si myslím, že to každý předpokládal, vzhledem k tomu, že ty tři nové země byly před tím členy Varšavské smlouvy a žádalo se po nich, aby vlastně zacouvaly do opačné aliance," vyložil.

Vojenský přínos rozšíření je podle Robertsona hmatatelný. "Tři nové země přinesly různé speciální schopnosti, které se ukázaly jako obrovsky užitečné zvláště při transformaci NATO. Zejména bych vypíchl (proti)chemickou, biologickou, jadernou schopnost, kterou má Česká republika." ČR díky tomu vede nový prapor chemické, biologické a radiační ochrany, který je součástí Sil rychlé reakce. Česká republika se pro Robertsona také spojuje se dvěma ze tří okamžiků, na které ze svého působení v NATO nejraději vzpomíná. Jednak to byl úder předsednického kladívka na pražském summitu NATO, kterým se zpečetilo rozhodnutí pozvat dalších sedm nových zemí. "To znamenalo kompletní změnu starého světa."

Druhým z těchto okamžiků byla návštěva vesnice Novoje Selo v Kosovu. "Když jsem tam zašel do škol a viděl malé děti, které byly uchráněny od smrti a (možného osudu) uprchlíků tím, co aliance udělala... To bylo takové lidské podtržení toho, o co NATO usiluje. V Novém Sele byly albánské a srbské děti a o všechny se stala česká armáda, která mi dala obrovského plyšového medvěda oblečeného do miniaturní české vojenské uniformy," vzpomíná dodnes rád bývalý generální tajemník aliance. Třetím z klíčových okamžiků pro něj bylo ustavení rady NATO- Rusko. To byl podle jeho názoru poslední hřebík do rakve studené války.

Evropská unie musí být podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) konkurenceschopná a Česko v ní musí mít vliv spolu s ostatními stejně velkými členskými státy. Svoboda to uvedl v souvislosti s koncepcí směřování ČR v rámci EU do roku 2014, kterou představil senátorům z výboru pro evropskou integraci. O koncepci má v dubnu rozhodovat vláda. "Nám jde o to, aby Evropa byla konkurenceschopná, aby byla schopna být soutěžitelem i s takovým trhem, jako jsou Spojené státy americké. Je důležité, aby Česká republika společně se zeměmi stejné velikosti měla váhu, která bude mít vliv v Evropské unii," řekl po jednání ministr ČTK a Českému rozhlasu.

Priority obsažené v koncepci jsou podle Svobody o tom, "jak my vidíme evropské hřiště, na kterém budeme hrát". Mezi priority patří záměr dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářského rozvoje, posilovat soudržnost Evropy, zajistit svobody a bezpečnost občanů, plnohodnotně se zapojit do evropské vnější (zahraniční) a bezpečnostní politiky a podporovat evropskou rozmanitost, vyjmenoval ministr.

K námitkám některých senátorů na obecnost tohoto dokumentu Svoboda poznamenal, že koncepce je ve stádiu příprav. Na obecnou část podle ministra navazují přílohy, které stanoví v různé míře obecnosti konkrétní priority konkrétních resortů. Senátorovi za Znojemsko Vladimíru Železnému (za hnutí Nezávislí) se nelíbilo, že se koncepce nezmiňuje o zemědělství. "Postavil šunku proti nových technologiím, proti vědě a výzkumu. Myslím, že Česká republika bude úspěšná, když bude schopna soutěžit v této oblasti. Je dobře, když vyrábíme českou šunku, ale s českou šunkou neovládneme Evropskou unii," uvedl ministr.

Svoboda v souvislosti se zasedáním Evropské rady koncem března v Bruselu poznamenal, že česká vláda není nucena měnit mandát pro vyjednávání o evropské ústavní smlouvě. "Chceme jít cestou dohody. Pokud se tam sejdeme a předvedeme koncert ochránců národních zájmů, nehneme se z místa," podotkl ministr.

Do mise Severoatlantické aliance, která působí na mezinárodním letišti v Kábulu, se v nejbližší době vydá 16 českých vojáků. S kontingentem, v němž budou pracovat ženisté, meteorologové a další specialisté, se rozloučili náměstek ministra obrany Martin Bělčík a zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš. Kontingent, jehož vyslání nedávno schválili zákonodárci, zůstane v Afghánistánu půl roku.

"Jádro kontingentu tvoří odborníci ženijního zaměření, tým, jehož úkolem bude zajistit bezpečnost v okolí letiště, například budou likvidovat munici," řekl ČTK Pupiš. S deseti pyrotechniky odjedou i dva meteorologové, jeden geolog, zpravodaj a finanční specialista. Velitelem jednotky bude Radek Augustýn.

"Jednotka je připravena odletět okamžitě, podle rozkazu," uvedl velitel. Termín odletu podléhá utajení. Na svou první zahraniční misi brzy odjede například dvaadvacetiletý Jan Tupý z Rumburku na Děčínsku. "Těším se. Na jednu stranu je to dobrodružství, na druhou stranu peníze. Ale jedu tam s chlapama, kterým věřím, jsou to zkušení pyrotechnici," řekl ČTK nejmladší člen kontingentu.

Nové poznatky a zážitky očekává od mise i otec dvou dcer Michael Bursa z Českolipska. "Bude to změna. Tady jsme cvičeni v domácích podmínkách. Tam to bude o něčem jiném," uvedl pyrotechnik. S funkční municí se prý v Afghánistánu potká na 100 procent. Vojáci museli kromě odborných předpokladů splňovat i některé další podmínky, například jazykové. Prodělali speciální výcvik, někteří i v zahraničí, uvedl Pupiš.

Český kontingent bude podléhat mezinárodnímu velení ISAF. Český velitel ale bude moci ovlivňovat rozsah velení, který mu bude udělován, dodal Pupiš. Prvních 16 vojáků vystřídají po půl roce další. S jednotkou odlétají i dva meteorologové. Náplň jejich práce v Afghánistánu se nebude lišit od toho, co dělají doma. "Zabýváme se činností, která souvisí s vyhodnocováním počasových jevů," řekl ČTK Karel Vachek. Podle jeho kolegy Michala Novotného je odjezd na zahraniční misi příležitostí věnovat se své specializaci. Meteorologové si netroufli odhadnout, jak bude situace v Kábulu vypadat. "Každopádně v současné době je tam kolem 15 až 20 stupňů Celsia. V červenci a srpnu jsou běžná maxima 40 stupňů, extrémní maxima pak 45 až 47 stupňů," konstatoval s úsměvem Vachek. Kromě 16 specialistů se do Afghánistánu chystá odjet i více než stovka českých průzkumníků. Ti se mají zapojit do operace Trvalá svoboda, které velí Spojené státy a která je zaměřena na vyhledávání bojovníků bývalého vládního hnutí Taliban a teroristické sítě Al-Káida.

Česká republika se podle premiéra Vladimíra Špidly ekonomicky rozdělila na dvě odlišná území. První je již součástí moderní Evropy, využívá příležitosti a roste. Severní Morava nebo Severozápadní Čechy naopak za sebou táhnou transformační balast v podobě upadajícího hornictví a hutnictví, ze kterého odešly desítky tisíc lidí. Špidla to řekl na přednášce organizované společností Junior Achievement. Krajům i ekonomice by podle něho měla pomoci reforma, kterou vláda připravila. Daně z příjmu podniků klesnou do roku 2006 na 24 procent. Koalice se také dohodla na urychlení odpisů a reálná daňová zátěž firem by se tak téměř mohla vyrovnat Slovensku. Rozdíl by podle Špidly byl asi 0,3 až 0,4 procenta, což je vzhledem k poloze a infrastruktuře bezvýznamné.

Podle přítomného šéfa poradenské společnosti Deloitte&Touche ČR Otto Jelineka by však vláda české ekonomice nejvíce pomohla, kdyby výrazněji podporovala malé a střední podniky. Menší firmy jsou podle něj velmi důležité a tvoří páteř ekonomiky. To potvrdil i premiér a uvedl, že koalice již jedná o možných formách podpory. Menší podniky by se tak od státu mohly dočkat zejména poradenské podpory. Malé firmy podle Špidly například často nezvládnou svůj růst, protože si neuvědomí potřebu změny řízení a rozhodování. Koalice také uvažuje o daňovém zvýhodnění investic do vzdělávání. Stát by například hradil pravidelné školení odborníků v menších firmách. Špidla připomněl, že ani v Německu a Rakousku nemají menší firmy obvykle dlouhou životnost a 95 procent jich skončí do pěti let od svého vzniku.

ČR má podle Špidly velmi špatný zákon o konkurzu a vyrovnání. Kabinet však již připravuje nový a ten by menším firmám také mohl pomoci. "Je příšerné, když podniky čekají měsíce a jsou přitom bez prostředků," řekl. Vláda by návrh zákona mohla schválit v listopadu a v lednu příštího roku by o něm měli jednat poslanci.

Komunistická Severní Korea by uvítala českou angažovanost při snižování napětí na Korejském poloostrově. Po setkání se svým protějškem z KLDR Čche Tche-pokem to řekl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Severokorejští politici soudí, že ČR by mohla přesněji než jiné země interpretovat pozici KLDR, kterou mají Severokorejci zájem v mezinárodním dialogu zastávat. O účast v řešení korejského problému požádali ČR již dříve premiéři Jižní Koreje a Japonska. České ministerstvo zahraničí proto zahájilo kroky k opětnému otevření zastupitelského úřadu v Pchjongjangu. Úřad ukončil činnost počátkem devadesátých let. "Je třeba, aby ČR na sebe vzala některé úkoly, které jsou v souladu s politikou EU a ve kterých je třeba navázat na to, kde ve světě máme velkou tradici vzájemných vztahů. Korejský poloostrov je jednou z oblastí, kde stojí za to českou diplomacii nasadit," řekl po jednání Zaorálek. Dodal, že byl oficiálně pozván do Pchjongjangu.

K otázce jaderného programu KLDR Čche Tche-pok poznamenal, že jeho země má vlastní jaderný arzenál proto, aby tvořila hráz americkým jaderným raketám rozmístěným na hranici s Jižní Koreou. "Je to jenom proto, abychom uhájili právo na vlastní existenci," řekl korejský představitel. KLDR je podle Čche Tche-poka jasně a jednoznačně pro mírové řešení jaderného problému v KLDR formou mezinárodního dialogu. Zdůraznil, že jaderné zbraně byly v Koreji vyvinuty pouze z obranných důvodů a v žádném případě je Korea nikdy neměla v úmyslu "obrátit proti bratrům" v Jižní Koreji.

Severní Koreu v lednu 2002 americký prezident George Bush označil spolu s Íránem a Irákem za "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. Situace na rozděleném poloostrově je dlouhou dobu napjatá, neboť KLDR oznámila, že je vlastníkem atomové zbraně. Pchjongjang také vyvíjí rakety středního doletu. Spojené státy daly najevo, že situaci chtějí řešit diplomatickou cestou s pomocí okolních států. KLDR dosud prohlašovala, že je ochotna vzdát se svého programu vývoje jaderných zbraní výměnou za energetickou a hospodářskou pomoc a za záruku Washingtonu, že na ni nezaútočí. Politici také diskutovali o porušování lidských práv v Severní Koreji. "Já jsem řekl panu předsedovi, že je jasné, že v této sněmovně a v parlamentu je naprosto rozhodná většina poslanců, kteří mají vážné výhrady vůči situaci lidských práv v KLDR," řekl Zaorálek. Jeho protějšek dodal, že o lidských právech se na setkání podrobněji nediskutovalo. "Máme na otázku lidských práv vlastní názor," prohlásil.

Poslední představitel Severní Koreje, kde panuje tuhý komunistický režim a jejíž ekonomická situace je velmi špatná, přicestoval do Prahy před třemi lety. Korejci se ještě mají setkat s premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Diplomatickou a konzulární činnost pro KLDR vykonává v současnosti české velvyslanectví v Číně. KLDR rovněž odvolala velvyslance z Prahy, ale byla v ní vždy diplomaticky přítomna. Severokorejský velvyslanec se do Prahy vrátil v červnu 2002.

Česká armáda a ministerstvo obrany chtějí vědět, jak bude vypadat vojenská pěchotní výzbroj budoucnosti. Bylo proto vypsáno výběrové řízení na vědecký projekt s názvem "Voják 21. století". Zájemci o výzkum se mají ozvat do poloviny dubna a hotovi s ním mají být v prosinci 2006. Cílem projektu je podle šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování Jiřího Martinka přesně popsat výzbroj, výstroj a komunikační, pozorovací a navigační prostředky, které by měl mít jedinec při vojenské operaci na sobě, s výhledem 20 až 30 let do budoucnosti. "My potřebujeme, aby nám někdo, kdo se na to cítí, popsal, jak má voják ve 21. století vypadat," poznamenal Martinek. Podotkl, že obdobné studie jsou v současnosti řešeny i v dalších armádách na světě. Kromě vojenských výzkumných ústavů by se do soutěže podle něj mohly přihlásit například i specializované soukromé firmy.

Studie by také měla určit, které součásti výzbroje je schopen vyrobit a dodat český průmysl a co by bylo potřeba získat v zahraničí. Návrh vybavení pěchoty budoucnosti musí brát v úvahu i fakt, že armáda chce získat nové obrněné kolové transportéry. Současné odborné studie se velmi často zabývají problematikou "komplexního digitálního bojiště", kde spolu mohou přímo komunikovat počítače, které u sebe mají například tanky, bojová letadla, ale i jednotliví vojáci. Velitelé tak mají v reálném čase přesný přehled o situaci a jsou také schopni pomocí miniaturních kamer přímo sledovat vývoj událostí. Počítače by také teoreticky mohly v budoucnosti například hlásit zdravotní stav zraněných vojáků do polních ošetřoven a podobně.

Zbraň takového vojáka by mohla tvořit integrovaný systém zapojený do počítačové sítě. Velitelé by tedy viděli, kam, čím a proč voják střílí, kolik mu zbývá munice. Z jiných prostředků, například bezpilotních průzkumných letadel, by pak mohli zjistit, zda byl cíl skutečně zlikvidován. Nejmoderněji vybavenou armádní jednotkou v operačním nasazení je v současné době "digitální" čtvrtá divize pěchoty armády Spojených států. Jednotka úspěšně bojovala například v poslední válce v Iráku. Kromě USA vyvíjejí podobné projekty i další armády světa.

Znepokojení nad údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zejména nad dětskou prostitucí v České republice vyjádřili ve francouzském Štrasburku poslanci Evropského parlamentu v poslední zprávě o stavu přípravy deseti zemí, které se stanou členy Evropské unie 1. května. Zároveň parlament poukazuje na připravenost České republiky vstoupit do společenství. "EP je znepokojen údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zvláště s dětmi na česko-německé hranici. Vyzývá českou vládu, aby podpořila programy zaměřené na zvláštní pomoc obětem a vytvořila ochranná zařízení, zajistila výcvik policie a pohraniční stráže ke zvýšení vědomí o obchodování s lidmi," stojí v jednom z deseti odstavců, které obsáhlá zpráva věnuje České republice.

Zmírnění textu slovem "údajným" navrhl švédský poslanec Per- Arne Arvidsson po několika poradách s českými pozorovateli v EP. Jeho návrh podpořilo 221 poslanců, 194 bylo proti a devět se zdrželo. Arvidsson i zpravodaj EP pro ČR Jürgen Schröder ČTK řekli, že nemají přímé důkazy o existenci tohoto jevu, ale na druhé straně jsou dostatečně znepokojeni nepřímými svědectvími a zprávami. Usoudili, že se jedná o problém mnoha evropských zemí, nejen Česka.

Parlament ve zprávě konstatuje, že Česká republika je hotova k přijetí do Evropské unie; vyslovuje uznání politických, hospodářských a společenských přeměn v posledních letech a chválí výkony české ekonomiky.

Z negativních zmínek stojí za povšimnutí naléhavá výzva, aby česká vláda zajistila uznávání diplomů a profesních kvalifikací ve zdravotnictví, odstranila zpoždění při budování orgánů pro správu evropských peněz v regionech a zabezpečila dodržování hygienických norem v potravinářských provozech. Zde má Praha "zjednat okamžitou nápravu, aby nedošlo k ohrožení evropských spotřebitelů".

EP opakuje požadavek adresovaný Evropské komisi, aby byl plně informován o aplikaci česko-rakouské dohody o jaderné elektrárně Temelín, a vyzývá ČR, aby přehodnotila rozhodnutí budovat jezy na Labi. Komise se má postarat, aby tento projekt byl podroben dopadové studii z hlediska životního prostředí a aby byly vypracovány alternativy.

ČR má dále podle rezoluce EP přijmout dodatečná opatření proti praní špinavých peněz. Má se dál snažit vylepšovat životní podmínky romského obyvatelstva, což bude ještě dlouhý proces, a dokonale využívat prostředky EU, které jsou pro to k dispozici. Český parlament je nabádán, aby konečně ratifikoval status Mezinárodního trestního soudu (ICC), jako výraz příslušnosti ke "sdílené právní kultuře EU". Řada výtek a poznámek na adresu vstupujících zemí je formulována plošně v obecné části zprávy předložené předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem (CDU). Parlament se například přimlouvá za to, aby EU neváhala proti novým členům použít ochranná opatření, pokud by jejich nedostatky ohrožovaly fungování jednotného vnitřního trhu. Tyto kroky by neměly být chápány jako výraz nedůvěry, ale jako nástroj ochrany trhu EU. Požaduje, aby se na jejich zavádění mohl také podílet.

Poukazuje zároveň na to, že vážné problémy v přípravě vstupující "desítky" se týkají jen asi tří procent evropské legislativy. Právo tedy vesměs platí, existuje však "velké zpoždění při jeho aplikaci a vynucování v důležitých oblastech". Za přetrvávající problém je označována vysoká úroveň korupce; EP vyslovuje podporu vládám při potírání tohoto jevu. Parlament se také obrací na naprostou většinu zemí stávající "patnáctky", které zavádějí přechodná období pro volný pohyb pracovníků z nových států, aby "pečlivě prostudovaly skutečné migrační toky po rozšíření a zrušily překážky volnému pohybu osob co nejdříve".

Připomíná, že EU o 25 členech potřebuje dobré institucionální a organizační zázemí. Vyzývá proto nynější i příští členské státy, aby "uvolnily cestu přijetí ústavy na základě textu schváleného Konventem", a to "před letošním 1. květnem". V téže souvislosti naléhavě připomíná, že obecné zájmy EU by měly při formování budoucí EU být vždy nadřazeny národním zájmům jedné členské země. Poslední v řadě parlamentních zpráv o nynější vlně rozšíření EU byla schválena 382 hlasy ze 413 hlasujících; 17 poslanců bylo proti a 14 se hlasování zdrželo. Příštím významným úkolem EP v tomto procesu budou slyšení nově jmenovaných komisařů z 10 vstupujících zemí v polovině dubna. Začátkem května pak EP komisaře schválí hlasováním v plénu.