Zprávy | Z archivu rubriky

Teplé a slunečné léto slibuje podzim s velice dobrým vínem. Na ročník 2003 se tak těší nejen vinaři, ale i someliéři a degustátoři. Podle jejich odhadů překoná letošní sklizeň nejlepší vína za posledních několik desetiletí. Většina someliérů z pražských hotelů už se na letošní úrodu vín těší. Její kvalita je prý už patrná na burčáku. "Burčák, první víno, je dost sladký a dostatečně vyvážený. Ale protože opravdu dobrý burčák lze vychutnat jen několik hodin po stočení, už se těším na opravdové víno," prozradil ČTK someliér jednoho z hotelu na Václavském náměstí. Podle druhů vín, která chtějí someliéři na podzim nakoupit, se někde mění i jídelní a nápojové lístky.

Česká republika má značný skluz v přípravě na členství v EU v oblasti zemědělství. Pokud ji nestihne, může to mít neblahé důsledky jak pro farmáře, tak pro spotřebitele. Takzvaná monitorovací zpráva, kterou Evropská komise zveřejní 5. listopadu, bude bít na poplach zejména v oblasti veterinární legislativy. Pozastaví se také nad zpožďováním při výstavbě a akreditaci nové agrární platební agentury. Zpráva bude dokončena na přelomu září a října.

Veterinární zákon vstoupil v platnost teprve od 1. července a musí být rozveden desítkami vyhlášek a dalších norem, které zatím nejsou na světě. EK poukazuje zejména na to, že stále ještě není upraveno zacházení se specifickým rizikovým materiálem při ochraně proti BSE (oddělování hovězího masa od páteře) a zajištěn zákaz zkrmování masokostních mouček. Pokud nebudou příslušné předpisy platit, nebude možné vozit živá zvířata mezi Českem a zbytkem EU a problematický by mohl být i obchod s masem. Odborníci v Evropské komisi také kritizují, že stále nebyl dokončen a aplikován systém identifikace a registrace hospodářských zvířat.

Na letošní první školní den zůstanou zřejmě mnoha školákům v České republice netypické vzpomínky. Učitelé si totiž letošní 1. září zvolili jako den stávky za zvýšení učitelských platů a pro mnohé školáky se tak v pondělí školní vrata neotevřou. Kolik škol zůstane zavřených, se přesně neví. Zatímco školští odboráři mluví až o polovině škol, údaje ministerstva školství hovoří toliko o třetině škol. Některé školy sice stávkovat budou, ale o žáky se postarají.

Průměrný plat učitele základní školy byl podle ministerstva školství v prvním čtvrtletí letošního roku 15.800 korun, středoškolský kantor dostával 18.300 korun. Průměrný plat v Česku dosahuje 17.000 korun, přičemž odboráři chtějí, aby učitelé měli aspoň o 30 procent více. Ministryně školství Petra Buzková ale varovala, že rychlejší růst platů ve školství neumožňují současné ekonomické podmínky. Buzková hodlá navzdory stávce přednést tradiční projev v úvodu školního roku. Zavítá i do jedné z nestávkujících škol v Českých Budějovicích. Prvňáčky navštíví v Praze 6 i prezident Václav Klaus.

Celkem 14 exponátů si z mezinárodního agrosalonu Země živitelka odveze ocenění Zlatým klasem. Na zemědělskou výstavu, kterou jen v sobotu navštívilo více než 30.000 lidí, za čtyři dny přijelo přes 100.000 návštěvníků. Agrosalon je nejnavštěvovanější akcí v republice a toto postavení si udržel i přes zkrácení počtu výstavních dnů ze šestnácti na sedm, změnu charakteru a zaměření.

Dohoda o přistoupení České republiky a dalších devíti kandidátských zemí EU k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP) bude velmi pravděpodobně doplněna deklaracemi Lichtenštejnska, Česka a Slovenska. Lichtenštejnsko uvádí, že ho česká a slovenská strana plně neuznává jako svrchovaný stát od jeho vzniku. Žádá takové uznání a jedním dechem také vyrovnání za majetky vyvlastněné na základě takzvaných Benešových dekretů, protože osobami postiženými vyvlastněním nebyli podle Vaduzu Němci, ale občané Lichtenštejnska.

"Lichtenštejnsko existovalo dávno před rokem 1945 a bylo plně uznáváno jako svrchovaný stát. Samo také uznávalo Československo; československé pasy například v Lichtenštejnsku platily i za války. Chceme proto tuto věc řešit a domníváme se, že by pro Prahu neměl být problém uznat Lichtenštejnsko v celém rozsahu," řekl ČTK princ Nikolaus de Liechtenstein, velvyslanec své země při EU. Odmítl údajnou českou nabídku, aby se obě země vzájemně uznaly od roku 1993, kdy ČR vznikla po rozdělení Československa. Připustil však, že "méně důležitý majetkový problém" je motorem v pozadí. Princ Nikolaus také připouští, že Čechy odrazuje rozsah zabaveného majetku. Podle lichtenštejnských propočtů jde o 10.000 hektarů kvalitní půdy, o továrny, domy a movitosti v celkové hodnotě kolem 100 milionů eur.

Česká strana ve své "protideklaraci" vítá, že lichtenštejnský dokument obsahuje výslovné uznání Česka a prohlašuje, že sama uznává knížectví jako suverénní stát. Nijak však nereaguje na majetkové požadavky, pouze vyslovuje naději, že obě země naváží diplomatické styky. Připomíná, že prakticky všechny země světa Českou republiku uznaly na přelomu let 1992-1993, Lichtenštejnsko však mělo výhrady.

Ve Francii zemřel ve věku nedožitých 86 let někdejší ministr kultury, významný český spisovatel a publicista Pavel Tigrid. Exprezident Václav Havel poslal rodině soustrastný telegram. "Václav Havel přijal zprávu o úmrtí pana Tigrida s bolestí v srdci. Pokládá Pavla Tigrida za člověka, který mohl z tohoto světa odcházet s dobrým pocitem, že za ním zůstalo bohaté dílo," řekl v rozhlase Havlův tajemník Jakub Hladík.

"Myslím si, že odešla legenda české žurnalistiky a zároveň legenda obou emigrací - jak emigrace po německé, tak později po únorové okupaci," komentoval smutnou událost ministr kultury Pavel Dostál. Tigrid se podle něj svou publikační činností v zahraničí, kam odešel po Únoru 1948, zasloužil i o pozdější vítězství demokracie v České republice. "Jako socialista si na Pavlu Tigridovi cením, že ačkoliv byl konzervativního zaměření, tak ve svém časopise Svědectví dovedl dát prostor všem opozičním silám, ať šlo o emigraci protikomunistickou nebo pozdější emigraci reformních komunistů," dodal Dostál. "Jsem rád, že jsem Pavla Tigrida poznal, těšil jsem se z jeho přátelské přízně, je mi to nesmírně líto," uzavřel.

Politog Jiří Pehe označil Tigrida je jednu z největších postav 20. století v českých kulturních dějinách. "Řadím ho vedle takových publicistů, jako byl například Ferdinand Peroutka a myslím si, že to byl jeden z posledních lidí té generace, která hrála velmi pozitivní roli v boji proti totalitám různého druhu, ať už nacistické nebo komunistické," řekl ČTK Pehe. Jeho kolega Rupnik míní, že Tigrid byl jedním z mála symbolů kontinuity s českou demokracií před druhou světovou válkou a velký patriot, který nastavoval české společnosti zrcadlo. "Jeho životní zkušenost úzce souvisela s osudem jeho země," dodal.

Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil roku 1917 v Praze. Německá okupace jej přinutila přerušit studium na pražské Právnické fakultě UK a odejít do Velké Británie. Tam zpracoval jako hlasatel československého vysílání společnosti BBC, později jako redaktor rozhlasového programu československé exilové vlády v Londýně. Po válce se vrátil do tehdejšího Československa, komunistický převrat v roce 1948 jej však odsoudil k emigraci podruhé. Tigrid odešel do tehdejšího západního Německa, kde pracoval jako programový ředitel československého vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Po krátkém pobytu v Německu odjel do USA a natrvalo pak zakotvil ve Francii. Neodmyslitelnou etapou jeho života v exilu se stal kulturně-politický čtvrtletník Svědectví, který vydával 35 let. Od roku 1960, kdy s manželkou přesídlil do Paříže, se postupně z redakce časopisu stalo v podstatě kulturní centrum české emigrace.

Po pádu komunismu se Tigrid stal blízkým spolupracovníkem tehdejšího prezidenta Václava Havla, i jako jeho poradce pro česko-německé otázky. V letech 1994 až 1996 obsadil ve vládě tehdejšího premiéra Václava Klause křeslo ministra kultury. Po odchodu z politiky žil střídavě ve Francii a v České republice. Pavel Tigrid byl nositelem řady vyznamenání. V roce 2000 obdržel německý Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy, nejdůležitější německé ocenění udělované spolkovým prezidentem. Získal jej zejména za zásluhy o porozumění mezi oběma národy a činnost v Koordinační radě česko-německého diskusního fóra.

Zpráva o Tigridově úmrtí způsobila mezi českou krajanskou komunitou ve Francii šok. Tigrid i přes svůj vysoký věk až do poslední chvíle žil velmi aktivně, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění v České republice, přispíval do českých novin a nevyhýbal se společnosti. "Bez Tigrida se dá těžko představit česká Paříž," řekl ČTK Jiří Slavíček, který se pod pseudonymem Adolf Bašta dlouhá léta hlásil posluchačům z Paříže na vlnách rádia Svobodná Evropa. Za nejkrásnější léta svého více než třicetiletého života ve Francii považuje tento novinář právě roky, které strávil v redakci časopisu Svědectvíi. "To, co vím, jsem se naučil od něj," řekl Slavíček. Podle něj bylo Tigridovo Svědectví po léta motorem života českých exulantů ve Francii. "Tigrid byl pro nás monument," zdůraznil Slavíček.

Poslední rozloučení s vůdčí osobností českého exilu ve Francii se podle ní bude konat v obci Héricy nedaleko Paříže, kde Tigrid v posledních letech trávil penzi. "Máme v Héricy rodinnou hrobku," uvedla Tigridova manželka Ivana s tím, že datum pohřbu zatím nebylo stanoveno.

Pečeným seletem, fotbalovým zápasem a kulturním programem zahájili v Dětském domově v Nové Vsi na Havlíčkobrodsku provoz čtvrté rodinné buňky. Už od pondělí v ní bude bydlet deset dětí a čtyři vychovatelé. Jak uvedla ředitelka domova Etela Coufalová, v buňce je pět dětských ložnic a samostatný pokoj pro nemocné. Součástí je i velká obývací část a jídelna s kuchyní. Život v rodinné buňce by se měl na rozdíl od dříve rozšířeného internátního systému co nejvíce přiblížit běžné rodinné praxi. Dětí se více učí samostatnosti, pohromadě bydlí chlapci i děvčata, a to od šesti let do dospělosti, vysvětlila Coufalová.

Ministr vnitra Stanislav Gross se zapojil do kauzy kolem teroristického útoku, který bývalá československá Státní bezpečnost (StB) podnikla ve Francii v roce 1957. Ministr zbavil mlčenlivosti bývalého příslušníka StB, který nyní žije v USA a měl by v případu svědčit, píší Lidové noviny. Žalobce společně s policisty pracuje na případu vraždy, z níž jsou obviněni bývalí příslušníci 1. správy rozvědky komunistického Československa. Oběma hrozí až patnáctileté vězení za podíl na bombovém útoku namířeném na francouzské politiky, při němž zahynula manželka štrasburského prefekta. Skupina, která na útoku pracovala, byla čtyřčlenná; dva z mužů již zemřeli.

Atentátníci, důstojníci StB, odeslali z pařížské pošty balíček adresovaný prefektovi André-Marie Trémeaudovi. Útok měl být vyvrcholením dezinformační kampaně mající vyvolat dojem, že se v Německu aktivizuje neonacismus. Smyslem bylo zhatit německo-francouzské usmiřování a tím vznik Evropského společenství, uvádí list. Případem se od roku 1996 zabývá Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Šanci poměřit si síly se dvěma skotskými siláky měli lidé, kteří přišli do zámeckého parku v Sychrově na již třetí Skotské hry. Se Skoty se tři nejlepší návštěvníci utkali v neobvyklých silových disciplinách - v hodu čtrnáctikilogramovým kamenem a stejně těžkým závažím do dálky a v hodu osmadvacetikilogramovým závažím do výšky. "Ze Skotska tady jsou dva závodníci, jeden z nich byl mistrem světa ve skotském těžkoatletickém pětiboji," řekl pořadatel her Václav Rout.

Například světový rekord v hodu závažím do dálky je zhruba 31 metrů, dva skotští siláci ho na Sychrově dokázali poslat ke značce 25 metrů. "Lidi, kteří na Sychrově hází poprvé, obvykle nepřekonají deset metrů," podotkl Rout. Nejlepší Češi většinou dosahovali délky necelých 15 metrů. Podle Routa Skotské hry přilákaly ještě o něco více návštěvníků než loni, kdy na Sychrov zavítalo kolem 7000 dospělých a dětí. Kromě siláků se jim ukázaly skotské kapely, na literární scéně četli recitátoři verše skotských básníků. Daly se koupit typické skotské nápoje, jídla nebo výrobky. Hry jsou sice neobvyklou zábavou pro český zámek, ale Sychrovu historické pouto ke Skotsku nechybí. Bývalí majitelé zámku Rohanové totiž byli příbuzní se anglickou královskou dynastií Stuartovců pocházející ze Skotska. A jedna z žijících pokračovatelek Rohanů se do Skotska provdala.

Česká republika se dostává mezi poslední evropské země, které zatím neratifikovaly Římský statut zakládající Mezinárodní trestní soud (ICC). Ministerstvo spravedlnosti však již připravilo pro vládu balíček návrhů novel ústavy, listiny práv a svobod a trestních kodexů. Až když je schválí parlament, bude možné, aby souhlasil i s ratifikací vlastního statutu soudu. ICC je první obecný mezinárodní trestní tribunál způsobilý soudit zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Kabinet už se jednou neúspěšně pokoušel zákony související s ICC prosadit. Od té doby statut ratifikovaly země EU a devět kandidátských zemí, které napřesrok vedle Česka do unie vstoupí. Celkem podepsalo Římský statut 139 zemí, ratifikovalo 91 států.