Zprávy | Z archivu rubriky


Dohoda o přistoupení České republiky a dalších devíti kandidátských zemí EU k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP) bude velmi pravděpodobně doplněna deklaracemi Lichtenštejnska, Česka a Slovenska. Lichtenštejnsko uvádí, že ho česká a slovenská strana plně neuznává jako svrchovaný stát od jeho vzniku. Žádá takové uznání a jedním dechem také vyrovnání za majetky vyvlastněné na základě takzvaných Benešových dekretů, protože osobami postiženými vyvlastněním nebyli podle Vaduzu Němci, ale občané Lichtenštejnska.

"Lichtenštejnsko existovalo dávno před rokem 1945 a bylo plně uznáváno jako svrchovaný stát. Samo také uznávalo Československo; československé pasy například v Lichtenštejnsku platily i za války. Chceme proto tuto věc řešit a domníváme se, že by pro Prahu neměl být problém uznat Lichtenštejnsko v celém rozsahu," řekl ČTK princ Nikolaus de Liechtenstein, velvyslanec své země při EU. Odmítl údajnou českou nabídku, aby se obě země vzájemně uznaly od roku 1993, kdy ČR vznikla po rozdělení Československa. Připustil však, že "méně důležitý majetkový problém" je motorem v pozadí. Princ Nikolaus také připouští, že Čechy odrazuje rozsah zabaveného majetku. Podle lichtenštejnských propočtů jde o 10.000 hektarů kvalitní půdy, o továrny, domy a movitosti v celkové hodnotě kolem 100 milionů eur.

Česká strana ve své "protideklaraci" vítá, že lichtenštejnský dokument obsahuje výslovné uznání Česka a prohlašuje, že sama uznává knížectví jako suverénní stát. Nijak však nereaguje na majetkové požadavky, pouze vyslovuje naději, že obě země naváží diplomatické styky. Připomíná, že prakticky všechny země světa Českou republiku uznaly na přelomu let 1992-1993, Lichtenštejnsko však mělo výhrady.

Ve Francii zemřel ve věku nedožitých 86 let někdejší ministr kultury, významný český spisovatel a publicista Pavel Tigrid. Exprezident Václav Havel poslal rodině soustrastný telegram. "Václav Havel přijal zprávu o úmrtí pana Tigrida s bolestí v srdci. Pokládá Pavla Tigrida za člověka, který mohl z tohoto světa odcházet s dobrým pocitem, že za ním zůstalo bohaté dílo," řekl v rozhlase Havlův tajemník Jakub Hladík.

"Myslím si, že odešla legenda české žurnalistiky a zároveň legenda obou emigrací - jak emigrace po německé, tak později po únorové okupaci," komentoval smutnou událost ministr kultury Pavel Dostál. Tigrid se podle něj svou publikační činností v zahraničí, kam odešel po Únoru 1948, zasloužil i o pozdější vítězství demokracie v České republice. "Jako socialista si na Pavlu Tigridovi cením, že ačkoliv byl konzervativního zaměření, tak ve svém časopise Svědectví dovedl dát prostor všem opozičním silám, ať šlo o emigraci protikomunistickou nebo pozdější emigraci reformních komunistů," dodal Dostál. "Jsem rád, že jsem Pavla Tigrida poznal, těšil jsem se z jeho přátelské přízně, je mi to nesmírně líto," uzavřel.

Politog Jiří Pehe označil Tigrida je jednu z největších postav 20. století v českých kulturních dějinách. "Řadím ho vedle takových publicistů, jako byl například Ferdinand Peroutka a myslím si, že to byl jeden z posledních lidí té generace, která hrála velmi pozitivní roli v boji proti totalitám různého druhu, ať už nacistické nebo komunistické," řekl ČTK Pehe. Jeho kolega Rupnik míní, že Tigrid byl jedním z mála symbolů kontinuity s českou demokracií před druhou světovou válkou a velký patriot, který nastavoval české společnosti zrcadlo. "Jeho životní zkušenost úzce souvisela s osudem jeho země," dodal.

Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil roku 1917 v Praze. Německá okupace jej přinutila přerušit studium na pražské Právnické fakultě UK a odejít do Velké Británie. Tam zpracoval jako hlasatel československého vysílání společnosti BBC, později jako redaktor rozhlasového programu československé exilové vlády v Londýně. Po válce se vrátil do tehdejšího Československa, komunistický převrat v roce 1948 jej však odsoudil k emigraci podruhé. Tigrid odešel do tehdejšího západního Německa, kde pracoval jako programový ředitel československého vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Po krátkém pobytu v Německu odjel do USA a natrvalo pak zakotvil ve Francii. Neodmyslitelnou etapou jeho života v exilu se stal kulturně-politický čtvrtletník Svědectví, který vydával 35 let. Od roku 1960, kdy s manželkou přesídlil do Paříže, se postupně z redakce časopisu stalo v podstatě kulturní centrum české emigrace.

Po pádu komunismu se Tigrid stal blízkým spolupracovníkem tehdejšího prezidenta Václava Havla, i jako jeho poradce pro česko-německé otázky. V letech 1994 až 1996 obsadil ve vládě tehdejšího premiéra Václava Klause křeslo ministra kultury. Po odchodu z politiky žil střídavě ve Francii a v České republice. Pavel Tigrid byl nositelem řady vyznamenání. V roce 2000 obdržel německý Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy, nejdůležitější německé ocenění udělované spolkovým prezidentem. Získal jej zejména za zásluhy o porozumění mezi oběma národy a činnost v Koordinační radě česko-německého diskusního fóra.

Zpráva o Tigridově úmrtí způsobila mezi českou krajanskou komunitou ve Francii šok. Tigrid i přes svůj vysoký věk až do poslední chvíle žil velmi aktivně, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění v České republice, přispíval do českých novin a nevyhýbal se společnosti. "Bez Tigrida se dá těžko představit česká Paříž," řekl ČTK Jiří Slavíček, který se pod pseudonymem Adolf Bašta dlouhá léta hlásil posluchačům z Paříže na vlnách rádia Svobodná Evropa. Za nejkrásnější léta svého více než třicetiletého života ve Francii považuje tento novinář právě roky, které strávil v redakci časopisu Svědectvíi. "To, co vím, jsem se naučil od něj," řekl Slavíček. Podle něj bylo Tigridovo Svědectví po léta motorem života českých exulantů ve Francii. "Tigrid byl pro nás monument," zdůraznil Slavíček.

Poslední rozloučení s vůdčí osobností českého exilu ve Francii se podle ní bude konat v obci Héricy nedaleko Paříže, kde Tigrid v posledních letech trávil penzi. "Máme v Héricy rodinnou hrobku," uvedla Tigridova manželka Ivana s tím, že datum pohřbu zatím nebylo stanoveno.