Zprávy | Z archivu rubriky

Český velvyslanec při EU Pavel Telička, jehož vláda jmenovala do funkce prvního českého eurokomisaře až do roku 2009, v rozhovoru pro ČTK rozhodně popřel obvinění tisku, že se podílel na práci nepoctivé firmy. Odmítl i vyjádření poslance Miloše Kužvarta, že hatil jeho vlastní kandidaturu do Evropské komise. "Mám zcela čisté svědomí potvrzené i tím, že jsem prověřen na stupeň 'přísně tajné' a také na nejvyšší stupeň pro příslušné mezinárodní organizace. V bezpečnostních dotaznících jsou všechny tyto údaje (o působení v dané firmě) uvedeny, a to přesněji, než v médiích. Odpověď je jednoznačná a dále není co komentovat," uvedl Telička.

Podle článku v Mladé Frontě Dnes pracoval v letech 1992 až 1994 pro firmu ovládající společnost Join Invest Action (JIA), která po svém krachu zůstala dlužna vkladatelům 600 milionů korun. Nepopírá, že se na její činnosti velmi krátce podílel, ze správní rady však odešel už v roce 1992.

Návštěvníci Krajského muzea v Chebu uvidí vůbec poprvé komnatu, v níž byl před 370 lety zavražděn vojevůdce císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Krvavá událost se stala 24. února 1634 v Pachelbelově domě, nynějším sídle chebského muzea. Pokoj, ve kterém Valdštejna probodl Walter Deveroux z městské posádky partyzánou, byl ale pro veřejnost dosud uzavřen. "Otevření Valdštejnova úmrtního pokoje připravujeme na 15. květen, kdy uplyne 130 let od zpřístupnění první muzejní expozice v Chebu. Pokoj sloužil v minulosti jako depozitář. Návštěvníci v něm uvidí Valdštejnovu postel, dobové obrazy a některé další předměty související s Valdštejnem. Místnost je velmi pěkná, její dominantou jsou nádherná kachlová kamna," řekla ČTK ředitelka Krajského muzea v Chebu Eva Dittertová. Pokoj měly oživit voskové figuríny dobových postav ve scénickém ztvárnění Valdštejnova zavraždění. "Jedná se o poměrně nákladnou záležitost, a tak jsme tento projekt zatím odložili. Na jeho realizaci snad dojde v budoucnu, až získáme peníze," dodala Dittertová.

Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí se obrátila otevřeným dopisem na německého ministra zahraničí Joschku Fischera s výzvou, aby při své nadcházející návštěvě Prahy nastolil otázku bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín. Autoři dopisu tvrdí, že stále nebyly uspokojivě vyřešeny důležité otázky bezpečnosti elektrárny a o podstatném zvýšení bezpečnosti Temelína "nemůže být řeč". Fischer by měl proto při svých jednáních v Praze naléhat na to, aby před zveřejněním závěrečné zprávy o realizaci dohod z Melku nebyl zahájen komerční provoz elektrárny. Za nevyřešené problémy dopis již tradičně označuje stav vysokotlakého potrubí a bezpečnostních ventilů. Navíc tvrdí, že česká strana dosud nepředala rakouské důležité dokumenty k posouzení těchto otázek, přestože prý má předběžnou zprávu k těmto bodům k dispozici již od května loňského roku.

Ani ve středu se vedení Českých drah nedohodlo s největší odborovou centrálou na železnici Odborovým sdružením železničářů na plánovaném propouštění asi 6000 lidí. Stávka kvůli propouštění tak na dráze stále hrozí. Po jednání o tom informoval předseda OSŽ Jaromír Dušek. Vedení podniku totiž stále nemá zajištěny od státu prostředky na odstupné takzvaného doprovodného sociálního programu. Náměstek generálního ředitele ČD Josef Bazala řekl, že nárok na doprovodný sociální program by mělo mít asi 5000 lidí starších 58 let z 6000 propuštěných. Dráhy by na to potřebovaly 530 milionů korun.

Předseda Evropské komise Romano Prodi přijal nominaci Pavla Teličky na prvního českého komisaře. O svém rozhodnutí informoval kolegium Evropské komise a vzápětí se s Teličkou sešel. "Předseda Prodi měl dlouhý rozhovor s českým premiérem Vladimírem Špidlou, který ho informoval o nominaci velvyslance Pavla Teličky. Prodi s tímto návrhem souhlasil. Teličkovo jméno bylo již tlumočeno irskému předsednictví Rady ministrů EU a Evropskému parlamentu", řekl Prodiho mluvčí Reijo Kemppinen. Podle Teličky šlo o standardní schůzku, jakou již absolvovali designovaní komisaři z ostatních vstupujících zemích. Prodi Teličkovi potvrdil, že po prvních šest měsíců bude těsně spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. "Je to pochopitelné a vítám to. Byrne je komunikativní a odborně zdatný komisař, bude se mi s ním dobře spolupracovat," řekl Telička. Při přípravě na příchod Miloše Kužvarta se už seznámil také s vedením generálního ředitelství, které Byrnovi podléhá, a našel tam dobré dynamické lidi. "Bude to pro mě důležité, abych se co nejrychleji zapracoval do fungování Evropské komise."

Byrnův resort není pro českou diplomacii tak odtažitý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Právě odtud přišlo v posledním posudku "červené světlo" v podobě neplnění hygienických a veterinárních norem, právě zde se jednalo o vybíjení stád při českých případech BSE. Aplikaci legislativy týkající se ochrany spotřebitelů komise bude po vstupu bedlivě sledovat.

Prodi Teličkovi sdělil, jak je rád, že vláda ČR reagovala rychle, takže se také nominace českého komisaře stihla do konce února. Ocenil rovněž, že "vláda rozhodla tak, jak rozhodla". O peripetiích, které tomuto vyústění předcházely, se podle Teličky nemluvilo, ani o poškozené české pověsti. Asi půlhodinová schůzka, kterou Telička popsal jako "příjemné posezení", byla dále zasvěcena procedurálním otázkám, přípravě na nominaci na plné funkční období (2004-9), dalším Teličkovým schůzkám příští týden po návratu z pražské porady velvyslanců. Vedle Byrna a dalších komisařů se setká i s vlivnými poslanci EP, aby se připravil na slyšení plánované na polovinu dubna. S Prodim a také s generálním tajemníkem komise Davidem O'Sullivanem se Telička dál radil o tom, jak během příštích týdnů postavit svůj první, početně omezený tým. Hodlá napřed hodně konzultovat a zvažovat různá doporučení, než se definitivně rozhodne.

Květinami a pietní vzpomínkou si připomnělo vedení šumperské radnice a studenti průmyslové školy odkaz místního studenta Jana Zajíce, který se před 35 lety v Praze upálil, aby vyburcoval veřejnost z lhostejnosti vůči nastupující normalizaci. Květiny položili lidé v mrazivém počasí k Zajícově bustě před školou. "Navštěvoval jsem s Janem Zajícem stejný ročník, akorát jsme byli každý v jiné třídě. Když jsme se ve škole dozvěděli o jeho činu, tak to byl pro nás pro všechny velký šok. Všichni včetně učitelů jsme ale tehdy stáli na jeho straně. Horší to bylo o něco později, kdy se začaly tříbit charaktery," řekl ČTK po pietním aktu šumperský senátor Adolf Jílek. Po okupaci v roce 1968 panovaly podle něj v šumperské průmyslovce silné protisovětské nálady, které navíc umocňoval fakt, že hned vedle školy měla sovětská armáda kasárna. "Sovětští vojáci nás tehdy každý den dopoledne oblažovali svým hlasitým pochodem za zvuku dechovky, takže jsme hned zavírali okna," podotkl Jílek. Dodal, že odpor studentů i obyvatel proti okupačním vojskům nepramenil pouze z pocitu národního ponížení, ale zvyšovalo jej i chování sovětských vojáků. "Například krátce před tím, než se Jan Zajíc obětoval, přepadli sovětští vojáci v noci internát a chtěli z něj něco ukrást," jmenoval jednu z mnoha nepříjemných zkušeností se sovětskými vojáky senátor.

Zajíc před smrtí napsal dopis na rozloučenou, v němž stojí: "Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako pochodeň číslo dvě. Nedělám to proto, aby mě někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. Odhodlal jsem se proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!".

Zajíc svým činem navázal na první "lidskou pochodeň" - Jana Palacha, který obětoval svůj život na stejném místě o šest týdnů dříve, 16. ledna 1969. Třetí živou pochodní byl 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě technický úředník Evžen Plocek. Jeho čin se však podařilo komunistům před veřejností utajit. Palachův a Zajícův čin ocenila po listopadu 1989 Česká republika udělením nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.

Vyslání českých vojáků do protiteroristické operace v Afghánistánu schválila ve středu Poslanecká sněmovna. Vláda chce do Afghánistánu vyslat více než stovku příslušníků speciálních sil z Prostějova, kteří budou plnit úkoly v rámci operace Trvalá svoboda. Půjde o první nasazení českých vojáků v přímé operaci od konce druhé světové války. Senát s vysláním vojáků souhlasil už v lednu. Pro vyslání vojáků hlasovalo 127 ze 186 přítomných poslanců. Proti bylo 46 z nich. Nesouhlas s vysláním již minulý týden vyjádřili poslanci KSČM. Opoziční ODS byla i přes výhrady pro. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka v úterý prohlásil, že první muži prostějovské skupiny speciálních sil by mohli odjet do Afghánistánu už za sedm dní od okamžiku, kdy to Poslanecká sněmovna schválí. Do protiteroristické operace Trvalá svoboda pod americkým velením by tak mělo na půl roku odjet 108 specialistů na hloubkový průzkum, dalších až 30 vojáků se bude podílet na operaci Severoatlantické aliance ISAF v Kábulu.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) odsoudilo zákon, kterým v úterý Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ocenila zásluhy bývalého prezidenta ČSR Edvarda Beneše o stát. V prohlášení předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela se vyjadřuje "údiv nad tím, že čeští poslanci ocenili muže, který přinesl českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu". "Mnohým zástupcům lidu se zřejmě po těchto časech stýská a se svobodou a vstupem do Evropské unie nevědí, co si počít," uvádí dále Zeihsel. Pro oloupenou a vyhnanou národní skupinu sudetských Němců a Maďarů to představuje další vystupňování provokací po usnesení českého parlamentu z února 2002, kterým byly potvrzeny rasistické Benešovy dekrety, zdůrazňuje se v prohlášení SLÖ. Dokument zároveň vyzývá členské státy EU, aby věnovaly větší pozornost "pochybnému nedemokratickému vývoji v Česku".

Spíš nevyspání než nervozita provázelo tvůrce filmu Želary nominovaného na Oscara, kteří se ve středu před šestou hodinou ranní setkali na ruzyňském letišti v Praze. Aňa Geislerová přijela přímo z nočního natáčení v Mostě, režisér Ondřej Trojan byl do noci s manželkou Barbarou v Divadle na Dobešce, kde hrála. Na "place" byli i scenárista Petr Jarchovský a barrandovská koproducentka Helena Uldrichová, zatímco kameraman Asen Šopov zabrnkal všem na nervy, když se k odbavení dostavil na poslední chvíli. Hodinu poté už seděli v letadle, které je unášelo směr Amsterodam a Los Angeles za vidinou prestižní sošky Oscar. O tom, zda ji Želary v konkurenci dalších čtyř nominovaných zahraničních snímků dostanou, se rozhodne v noci na pondělí. Režisér Trojan prý pověrčivý není, a tak si žádný talisman sebou nevezl. Přiznal, že v úterý konečně viděl jednoho z konkurentů - kanadskou Invazi barbarů. A před odletem mu Jan Hřebejk, s nímž byl na Oscarech v roce 2001 jako producent jeho filmu Musíme si pomáhat, poslal textovou zprávu: "Tak ať vám ta invaze vyjde!" Trojan přiznal, že řeč před akademií si už částečně připravil.

Automobilka Škoda Auto ve svém závodě v indickém městě Aurangabad ve státě Maharastra otevřela novou montážní halu na výrobu osobních automobilů. Měsíční kapacita nové továrny činí 800 vozů, přičemž v letošním roce plánuje Škoda Auto v Indii vyrobit přibližně 8500 automobilů. Nová vlastní hala s větší kapacitou nahradí stávající provozy, které měla automobilka dosud jen v pronájmu, řekl ČTK mluvčí firmy Evžen Krauskopf. Na indický trh vstoupila značka Škoda v roce 2000, kdy se poprvé představila na autosalonu "Auto Expo 2000" v Dillí. V roce 2001 firma v Indii prodala 189 vozů, v roce 2002 již 4401 vozidel a v loňském roce celkem 4451 automobilů Škoda Octavia. V letošním roce plánuje Škoda prodat v Indii přes 8000 modelů Octavia a jako novinku i 300 luxusních automobilů Škoda Superb.