Zprávy | Z archivu rubriky


Politické strany, které mají svou členskou a programovou základnu hlavně na Moravě, a různá nezávislá uskupení zatím nevytvořily společnou kandidátku pro červnové volby do Evropského parlamentu (EP). "Společná kandidátka ještě není vytvořena," řekl ČTK Ivan Dřímal, který byl na sobotním sedmém sjezdu Moravské demokratické strany (MDS) v Pohořelicích na Břeclavsku znovu zvolen předsedou strany. O společné kandidátce jedná MDS s Hnutím samosprávné Moravy a Slezska (HSMS), hnutím Nezávislí a s nezávislými kandidáty. "Kandidáty však zatím nechci prozrazovat, neboť společná kandidátka ještě není vytvořena," řekl Dřímal. Evropskou integraci MDS vítá. "Od EU si slibujeme, že se Morava stane plnohodnotným regionem v Evropě," vysvětlil. MDS má v EP statut pozorovatele ve frakci Evropské svobodné aliance (EFA).

Šanci na naplnění svých vizí spatřují MDS i HSMS v integraci Česka do EU. Evropa je podle nich především Evropou regionů, nikoli států. Na evropské politické scéně chtějí oba subjekty spolupracovat s obdobně orientovanými stranami, zejména s Evropskou stranou národů. Spolupráci s extremistickými a nacionalistickými sdruženími zásadně odmítají. Česká republika se stane novým členem EU spolu s dalšími devíti zeměmi 1. května. O zhruba měsíc později si občané Česka poprvé zvolí zástupce v EP.

Ke svému zvolení předsedou MDS Dřímal řekl, že to chápe jako potvrzení současné linie strany. V boji o křeslo šéfa neměl protikandidáta. Nově vznikly funkce dvou místopředsedů - pro resort vnitřních věcí a pro evropskou politiku. Místopředsedy se stali Milan Trnka a Jiří Novotný. MDS se zúčastní podzimních krajských voleb. Uvažuje o koalici s Nestraníky pro Moravu.

Česká republika se podle premiéra Vladimíra Špidly ekonomicky rozdělila na dvě odlišná území. První je již součástí moderní Evropy, využívá příležitosti a roste. Severní Morava nebo Severozápadní Čechy naopak za sebou táhnou transformační balast v podobě upadajícího hornictví a hutnictví, ze kterého odešly desítky tisíc lidí. Špidla to řekl na přednášce organizované společností Junior Achievement. Krajům i ekonomice by podle něho měla pomoci reforma, kterou vláda připravila. Daně z příjmu podniků klesnou do roku 2006 na 24 procent. Koalice se také dohodla na urychlení odpisů a reálná daňová zátěž firem by se tak téměř mohla vyrovnat Slovensku. Rozdíl by podle Špidly byl asi 0,3 až 0,4 procenta, což je vzhledem k poloze a infrastruktuře bezvýznamné.

Podle přítomného šéfa poradenské společnosti Deloitte&Touche ČR Otto Jelineka by však vláda české ekonomice nejvíce pomohla, kdyby výrazněji podporovala malé a střední podniky. Menší firmy jsou podle něj velmi důležité a tvoří páteř ekonomiky. To potvrdil i premiér a uvedl, že koalice již jedná o možných formách podpory. Menší podniky by se tak od státu mohly dočkat zejména poradenské podpory. Malé firmy podle Špidly například často nezvládnou svůj růst, protože si neuvědomí potřebu změny řízení a rozhodování. Koalice také uvažuje o daňovém zvýhodnění investic do vzdělávání. Stát by například hradil pravidelné školení odborníků v menších firmách. Špidla připomněl, že ani v Německu a Rakousku nemají menší firmy obvykle dlouhou životnost a 95 procent jich skončí do pěti let od svého vzniku.

ČR má podle Špidly velmi špatný zákon o konkurzu a vyrovnání. Kabinet však již připravuje nový a ten by menším firmám také mohl pomoci. "Je příšerné, když podniky čekají měsíce a jsou přitom bez prostředků," řekl. Vláda by návrh zákona mohla schválit v listopadu a v lednu příštího roku by o něm měli jednat poslanci.

Komunistická Severní Korea by uvítala českou angažovanost při snižování napětí na Korejském poloostrově. Po setkání se svým protějškem z KLDR Čche Tche-pokem to řekl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Severokorejští politici soudí, že ČR by mohla přesněji než jiné země interpretovat pozici KLDR, kterou mají Severokorejci zájem v mezinárodním dialogu zastávat. O účast v řešení korejského problému požádali ČR již dříve premiéři Jižní Koreje a Japonska. České ministerstvo zahraničí proto zahájilo kroky k opětnému otevření zastupitelského úřadu v Pchjongjangu. Úřad ukončil činnost počátkem devadesátých let. "Je třeba, aby ČR na sebe vzala některé úkoly, které jsou v souladu s politikou EU a ve kterých je třeba navázat na to, kde ve světě máme velkou tradici vzájemných vztahů. Korejský poloostrov je jednou z oblastí, kde stojí za to českou diplomacii nasadit," řekl po jednání Zaorálek. Dodal, že byl oficiálně pozván do Pchjongjangu.

K otázce jaderného programu KLDR Čche Tche-pok poznamenal, že jeho země má vlastní jaderný arzenál proto, aby tvořila hráz americkým jaderným raketám rozmístěným na hranici s Jižní Koreou. "Je to jenom proto, abychom uhájili právo na vlastní existenci," řekl korejský představitel. KLDR je podle Čche Tche-poka jasně a jednoznačně pro mírové řešení jaderného problému v KLDR formou mezinárodního dialogu. Zdůraznil, že jaderné zbraně byly v Koreji vyvinuty pouze z obranných důvodů a v žádném případě je Korea nikdy neměla v úmyslu "obrátit proti bratrům" v Jižní Koreji.

Severní Koreu v lednu 2002 americký prezident George Bush označil spolu s Íránem a Irákem za "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. Situace na rozděleném poloostrově je dlouhou dobu napjatá, neboť KLDR oznámila, že je vlastníkem atomové zbraně. Pchjongjang také vyvíjí rakety středního doletu. Spojené státy daly najevo, že situaci chtějí řešit diplomatickou cestou s pomocí okolních států. KLDR dosud prohlašovala, že je ochotna vzdát se svého programu vývoje jaderných zbraní výměnou za energetickou a hospodářskou pomoc a za záruku Washingtonu, že na ni nezaútočí. Politici také diskutovali o porušování lidských práv v Severní Koreji. "Já jsem řekl panu předsedovi, že je jasné, že v této sněmovně a v parlamentu je naprosto rozhodná většina poslanců, kteří mají vážné výhrady vůči situaci lidských práv v KLDR," řekl Zaorálek. Jeho protějšek dodal, že o lidských právech se na setkání podrobněji nediskutovalo. "Máme na otázku lidských práv vlastní názor," prohlásil.

Poslední představitel Severní Koreje, kde panuje tuhý komunistický režim a jejíž ekonomická situace je velmi špatná, přicestoval do Prahy před třemi lety. Korejci se ještě mají setkat s premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Diplomatickou a konzulární činnost pro KLDR vykonává v současnosti české velvyslanectví v Číně. KLDR rovněž odvolala velvyslance z Prahy, ale byla v ní vždy diplomaticky přítomna. Severokorejský velvyslanec se do Prahy vrátil v červnu 2002.

Česká armáda a ministerstvo obrany chtějí vědět, jak bude vypadat vojenská pěchotní výzbroj budoucnosti. Bylo proto vypsáno výběrové řízení na vědecký projekt s názvem "Voják 21. století". Zájemci o výzkum se mají ozvat do poloviny dubna a hotovi s ním mají být v prosinci 2006. Cílem projektu je podle šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování Jiřího Martinka přesně popsat výzbroj, výstroj a komunikační, pozorovací a navigační prostředky, které by měl mít jedinec při vojenské operaci na sobě, s výhledem 20 až 30 let do budoucnosti. "My potřebujeme, aby nám někdo, kdo se na to cítí, popsal, jak má voják ve 21. století vypadat," poznamenal Martinek. Podotkl, že obdobné studie jsou v současnosti řešeny i v dalších armádách na světě. Kromě vojenských výzkumných ústavů by se do soutěže podle něj mohly přihlásit například i specializované soukromé firmy.

Studie by také měla určit, které součásti výzbroje je schopen vyrobit a dodat český průmysl a co by bylo potřeba získat v zahraničí. Návrh vybavení pěchoty budoucnosti musí brát v úvahu i fakt, že armáda chce získat nové obrněné kolové transportéry. Současné odborné studie se velmi často zabývají problematikou "komplexního digitálního bojiště", kde spolu mohou přímo komunikovat počítače, které u sebe mají například tanky, bojová letadla, ale i jednotliví vojáci. Velitelé tak mají v reálném čase přesný přehled o situaci a jsou také schopni pomocí miniaturních kamer přímo sledovat vývoj událostí. Počítače by také teoreticky mohly v budoucnosti například hlásit zdravotní stav zraněných vojáků do polních ošetřoven a podobně.

Zbraň takového vojáka by mohla tvořit integrovaný systém zapojený do počítačové sítě. Velitelé by tedy viděli, kam, čím a proč voják střílí, kolik mu zbývá munice. Z jiných prostředků, například bezpilotních průzkumných letadel, by pak mohli zjistit, zda byl cíl skutečně zlikvidován. Nejmoderněji vybavenou armádní jednotkou v operačním nasazení je v současné době "digitální" čtvrtá divize pěchoty armády Spojených států. Jednotka úspěšně bojovala například v poslední válce v Iráku. Kromě USA vyvíjejí podobné projekty i další armády světa.

Znepokojení nad údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zejména nad dětskou prostitucí v České republice vyjádřili ve francouzském Štrasburku poslanci Evropského parlamentu v poslední zprávě o stavu přípravy deseti zemí, které se stanou členy Evropské unie 1. května. Zároveň parlament poukazuje na připravenost České republiky vstoupit do společenství. "EP je znepokojen údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zvláště s dětmi na česko-německé hranici. Vyzývá českou vládu, aby podpořila programy zaměřené na zvláštní pomoc obětem a vytvořila ochranná zařízení, zajistila výcvik policie a pohraniční stráže ke zvýšení vědomí o obchodování s lidmi," stojí v jednom z deseti odstavců, které obsáhlá zpráva věnuje České republice.

Zmírnění textu slovem "údajným" navrhl švédský poslanec Per- Arne Arvidsson po několika poradách s českými pozorovateli v EP. Jeho návrh podpořilo 221 poslanců, 194 bylo proti a devět se zdrželo. Arvidsson i zpravodaj EP pro ČR Jürgen Schröder ČTK řekli, že nemají přímé důkazy o existenci tohoto jevu, ale na druhé straně jsou dostatečně znepokojeni nepřímými svědectvími a zprávami. Usoudili, že se jedná o problém mnoha evropských zemí, nejen Česka.

Parlament ve zprávě konstatuje, že Česká republika je hotova k přijetí do Evropské unie; vyslovuje uznání politických, hospodářských a společenských přeměn v posledních letech a chválí výkony české ekonomiky.

Z negativních zmínek stojí za povšimnutí naléhavá výzva, aby česká vláda zajistila uznávání diplomů a profesních kvalifikací ve zdravotnictví, odstranila zpoždění při budování orgánů pro správu evropských peněz v regionech a zabezpečila dodržování hygienických norem v potravinářských provozech. Zde má Praha "zjednat okamžitou nápravu, aby nedošlo k ohrožení evropských spotřebitelů".

EP opakuje požadavek adresovaný Evropské komisi, aby byl plně informován o aplikaci česko-rakouské dohody o jaderné elektrárně Temelín, a vyzývá ČR, aby přehodnotila rozhodnutí budovat jezy na Labi. Komise se má postarat, aby tento projekt byl podroben dopadové studii z hlediska životního prostředí a aby byly vypracovány alternativy.

ČR má dále podle rezoluce EP přijmout dodatečná opatření proti praní špinavých peněz. Má se dál snažit vylepšovat životní podmínky romského obyvatelstva, což bude ještě dlouhý proces, a dokonale využívat prostředky EU, které jsou pro to k dispozici. Český parlament je nabádán, aby konečně ratifikoval status Mezinárodního trestního soudu (ICC), jako výraz příslušnosti ke "sdílené právní kultuře EU". Řada výtek a poznámek na adresu vstupujících zemí je formulována plošně v obecné části zprávy předložené předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem (CDU). Parlament se například přimlouvá za to, aby EU neváhala proti novým členům použít ochranná opatření, pokud by jejich nedostatky ohrožovaly fungování jednotného vnitřního trhu. Tyto kroky by neměly být chápány jako výraz nedůvěry, ale jako nástroj ochrany trhu EU. Požaduje, aby se na jejich zavádění mohl také podílet.

Poukazuje zároveň na to, že vážné problémy v přípravě vstupující "desítky" se týkají jen asi tří procent evropské legislativy. Právo tedy vesměs platí, existuje však "velké zpoždění při jeho aplikaci a vynucování v důležitých oblastech". Za přetrvávající problém je označována vysoká úroveň korupce; EP vyslovuje podporu vládám při potírání tohoto jevu. Parlament se také obrací na naprostou většinu zemí stávající "patnáctky", které zavádějí přechodná období pro volný pohyb pracovníků z nových států, aby "pečlivě prostudovaly skutečné migrační toky po rozšíření a zrušily překážky volnému pohybu osob co nejdříve".

Připomíná, že EU o 25 členech potřebuje dobré institucionální a organizační zázemí. Vyzývá proto nynější i příští členské státy, aby "uvolnily cestu přijetí ústavy na základě textu schváleného Konventem", a to "před letošním 1. květnem". V téže souvislosti naléhavě připomíná, že obecné zájmy EU by měly při formování budoucí EU být vždy nadřazeny národním zájmům jedné členské země. Poslední v řadě parlamentních zpráv o nynější vlně rozšíření EU byla schválena 382 hlasy ze 413 hlasujících; 17 poslanců bylo proti a 14 se hlasování zdrželo. Příštím významným úkolem EP v tomto procesu budou slyšení nově jmenovaných komisařů z 10 vstupujících zemí v polovině dubna. Začátkem května pak EP komisaře schválí hlasováním v plénu.

Nejméně na 100.000 korun přijde místopředsedu KSČM Miloslava Ransdorfa dopis, který chce rozeslat všem členům strany. Ransdorf, který se na nadcházejícím květnovém sjezdu utká s Miroslavem Grebeníčkem o předsednické křeslo, v něm popíše svou představu moderní komunistické strany. "Nejsem bohatý člověk, ale co by člověk neudělal pro stranu," řekl ČTK.

Místopředseda nechtěl z obsahu dopisu nic prozradit. Řekl jen, že "to sdělení bude všem srozumitelné". Jako prvním rozdá dopis členům výkonného výboru strany, kteří se sejdou tento pátek v Praze. Do základních organizací ho budou Ransdorfovi přátelé rozvážet ve středu. K dispozici bude mít místopředseda 110.000 výtisků. Členů strany bylo k 31. prosinci loňského roku 100.870. Zbytek výtisků bude rezervních, uvedl. Kromě Grebeníčka a Ransdorfa se budou na květnovém sjezdu v Českých Budějovicích o funkci stranického lídra ucházet ještě místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip a nynější místopředseda strany Václav Exner. Nejvíce okresních organizací KSČM, které už uspořádaly nominační konference, chce i v příštím období v čele strany nynějšího předsedu Grebeníčka. V této funkci by ho rádi viděli straníci z 55 organizací. Za ním se 40 nominacemi následuje Filip. Exnera by v čele strany chtělo deset okresních organizací a Ransdorfa devět.

Podle mínění politologů výsledky nominačních konferenci ukazují, že v KSČM není vůle stranické vedení měnit. KSČM po minulých volbách v Poslanecké sněmovně posílila a nyní je v oblibě u voličů na druhém místě za ODS a před ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou.

Komunisté považují vyslání české bojové jednotky do Afghánistánu za porušení ústavy a mezinárodního práva. "Napadneme jednání vlády u Ústavního soudu," řekl na tiskové konferenci předseda KSČM Miroslava Grebeníček. Komunistický lídr uvedl, že toto rozhodnutí považuje rovněž za porušení zákona na ochranu míru. O podnětu k trestnímu stíhání ale komunisté zatím neuvažují. Za podstatný považují verdikt Ústavního soudu. Místopředseda KSČM Václav Exner ale nevyloučil, že trestní oznámení bude následovat po ústavním nálezu.

Vyslání českých vojáků do protiteroristické operace v Afghánistánu schválila 25. února na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Kabinet chce do této asijské země vyslat více než stovku příslušníků speciálních sil z Prostějova, kteří budou plnit úkoly v rámci operace Trvalá svoboda. Půjde o první nasazení českých vojáků v přímé vojenské operaci od konce druhé světové války. Senát s vysláním vojáků souhlasil už v lednu.

Grebeníčkova přesvědčení porušili článek 43 Ústavy České republiky. V něm se uvádí, že "parlament může rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení". "Vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky lze jen se souhlasem obou komor," uvádí se dále v textu. Jednání vlády a ministerstva obrany je podle Grebeníčkova výkladu protiústavní proto, že parlament nerozhodl a ani nemohl rozhodnout o vyhlášení války. Afghánské kmeny a místní ozbrojenci nenapadají ČR ani USA, pokračoval komunistický lídr.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly vysláním vojáků podle Grebeníčka vědomě a záměrně porušuje Chartu OSN i Washingtonskou smlouvu Severoatlantické aliance, která výslovně užití síly váže na obranu při napadení a na euroatlantický prostor. "I ona vyžaduje nutnost respektování Charty OSN," zdůraznil. Špidla popudil Grebeníčka také tím, když ve sněmovně řekl, že nebude vládu Spojených států žádat o dodržování ženevských konvencí a norem mezinárodního práva válečného. Komunistický lídr uvedl, že vláda a parlament ignorují mínění drtivé většiny občanů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je 75 procent občanů proti vyslání českých vojáků do války. Proti jsou voliči všech politických stran. Pouze 17 procent dotázaných s tím souhlasí. Pokud je Ústavní soud platným článkem právního státu, pak je podle Grebeníčka jeho povinností hájit ústavu a ústavní práva občanů. "Měl by odkázat vládu a parlament, když propadají militaristickým sklonům a skandálně pohrdají občany, porušují domácí zákony i mezinárodní právo, do patřičných mezí," uzavřel předseda KSČM.