Zprávy | Z archivu rubriky


Především o budoucnosti Rady Evropy po rozšíření Evropské unie v příštím roce hovořili v Praze český premiér Vladimír Špidla a generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer. Po rozšíření bude mezi 45 členy Rady Evropy už 25 členů Evropské unie. Český premiér ocenil roli rady v otázkách lidských práv. Schwimmer se také setkal s prezidentem Václavem Klausem. Prezident podle svého mluvčího zdůraznil, že po rozšíření EU bude potřeba zabránit duplicitě činností EU a Rady Evropy. "Bylo by zapotřebí vytvořit určité panevropské fórum, kde partnerem mezivládních organizací by byla také Evropská unie," řekl generální tajemník Rady Evropy po setkání se Špidlou. Fórum by podle jeho představ řešilo otázky, ve kterých EU figuruje jako partner ke zbývajícím zemí Rady Evropy, které nejsou členy unie. Takovými otázkami jsou například migrace lidí, praní špinavých peněz, organizovaný zločin, korupce a podobně, dodal Schwimmer.

Špidla sám nadnesl otázky bioetiky a biomedicíny. "Medicínský pokrok klade nové a nové etické otázky, například přístupnosti k určitým postupům či hloubce zásahům, které jsou ještě přijatelné," prohlásil. Tyto otázky podle Špidly nejsou řešitelné na úrovni jednotlivých států. Proto Schwimmerovi navrhl, zda by nebylo vhodné, aby tuto oblast pokrývala podobná instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Se Schwimmerem obědval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Po pracovním obědě řekl ČTK, že tak jako OSN bude pro sebe hledat novou cestu, tak ji musí najít i Rada Evropy.

RE je vládní politická poradní organizace, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické činnosti mezi členskými státy. Snaží se i o harmonizaci právních řádů členských zemí.

Dohoda o přistoupení České republiky a dalších devíti kandidátských zemí EU k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP) bude velmi pravděpodobně doplněna deklaracemi Lichtenštejnska, Česka a Slovenska. Lichtenštejnsko uvádí, že ho česká a slovenská strana plně neuznává jako svrchovaný stát od jeho vzniku. Žádá takové uznání a jedním dechem také vyrovnání za majetky vyvlastněné na základě takzvaných Benešových dekretů, protože osobami postiženými vyvlastněním nebyli podle Vaduzu Němci, ale občané Lichtenštejnska.

"Lichtenštejnsko existovalo dávno před rokem 1945 a bylo plně uznáváno jako svrchovaný stát. Samo také uznávalo Československo; československé pasy například v Lichtenštejnsku platily i za války. Chceme proto tuto věc řešit a domníváme se, že by pro Prahu neměl být problém uznat Lichtenštejnsko v celém rozsahu," řekl ČTK princ Nikolaus de Liechtenstein, velvyslanec své země při EU. Odmítl údajnou českou nabídku, aby se obě země vzájemně uznaly od roku 1993, kdy ČR vznikla po rozdělení Československa. Připustil však, že "méně důležitý majetkový problém" je motorem v pozadí. Princ Nikolaus také připouští, že Čechy odrazuje rozsah zabaveného majetku. Podle lichtenštejnských propočtů jde o 10.000 hektarů kvalitní půdy, o továrny, domy a movitosti v celkové hodnotě kolem 100 milionů eur.

Česká strana ve své "protideklaraci" vítá, že lichtenštejnský dokument obsahuje výslovné uznání Česka a prohlašuje, že sama uznává knížectví jako suverénní stát. Nijak však nereaguje na majetkové požadavky, pouze vyslovuje naději, že obě země naváží diplomatické styky. Připomíná, že prakticky všechny země světa Českou republiku uznaly na přelomu let 1992-1993, Lichtenštejnsko však mělo výhrady.