Zprávy | Z archivu rubriky


Český prezident Václav Klaus je otřesen středečním atentátem na švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou. Kondolenční dopis s projevy soustrasti zaslal švédskému králi Carlu XVI. Gustafovi. Prezident ocenil, že ministryně s vědomím rizik, která hrozí veřejně činným osobám, vehementně prosazovala své ideály. "Proto si zaslouží úctu nejen švédského lidu, ale i lidu českého, sdělil dnes ČTK Klausův sekretariát.

Smrt Lindhové se hluboce dotkla šéfa české diplomacie Cyrila Svobody. "Byli jsme přátelé a z evropských ministrů zahraničních věcí mi byla osobně nejblíže. Měl jsem ji rád pro její otevřenost, smysl pro humor a přirozenost," uvedl. Lindhová, která byla nejpopulárnějším švédským politikem, je podle Svobody ztrátou i pro ČR. "Jako ministryně zahraničních věcí vždy prosazovala rozšíření EU a zájmy malých a středních zemí a osobně měla k České republice vřelý vztah, dokonce svou svatební cestu prožila právě u nás a Prahu milovala," podotkl. Uvedl, že je mu velice smutno a že myslí i na rodinu a dvě děti.

Soustrastný telegram zaslal švédskému premiérovi Göranu Perssonovi také bývalý český prezident Václav Havel. Vraždu považuje za hrůzný čin. "S bolestí jsem přijal zprávu o násilném přepadení a úmrtí ministryně zahraničí," uvedl. Švédská ministryně byla v České republice ve své funkci několikrát: v roce 2000 v rámci okružní cesty po kandidátských zemích EU, loni tu byla na pracovní návštěvě a poté na pražském summitu NATO. Letos navštívila českou metropoli v dubnu před referendem o vstupu země do EU.

Prezident Václav Klaus se ve středu na Hradě setkal s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem. Podle mluvčí velvyslanectví Lisy Hellingové šlo o další z pravidelných schůzek, na kterých se před časem dohodli. Na schůzce se Klaus a Stapleton shodli, že pro vyřešení situace v Iráku je velmi důležité brzké ustavení efektivní irácké vlády. "Mluvili jsme o ekonomické situaci v České republice a v USA, mluvili jsme o politické situaci v obou zemích, o situaci v Iráku a dalších záležitostech týkajících se česko-amerických vztahů," řekl novinářům po asi půlhodinové schůzce velvyslanec Stapleton. Na veřejnosti se v poslední době poměrně často hovořilo o Klausovu vztahu k USA. Pozornost vyvolala zejména jeho údajná roztržka se Stapletonem, která se týkala irácké války. Na březnové schůzce prý dal Klaus najevo, že nesouhlasí se zařazením Česka na seznam zemí, které schvalují americký postup v Iráku. Prezident údajně navíc naznačil, že případný nález zakázaných zbraní v Iráku nemusí být důvěryhodný. Podle tisku pak velvyslanec ze schůzky předčasně odešel. Klaus později označil interpretaci svého setkání se Stapletonem za zjednodušenou, nicméně několikrát dal najevo, že má jiný názor na přístup k Iráku než Washington. V médiích se také začalo spekulovat o tom, že vřelé vztahy mezi Pražským hradem a Bílým domem, jež panovaly v době Klausova předchůdce Václava Havla, notně ochladly. Tyto úvahy podpořila i skutečnost, že Klaus zatím nedostal oficiální pozvání k návštěvě USA a v tisku se dokonce objevilo vyjádření amerického prezidenta George Bushe, podle něhož Bush "nemá zájem" se s Klausem setkat.