Zprávy | Z archivu rubriky

Občanské sdružení Bílý kruh bezpečí v pondělí v Ostravě otevřelo poradnu pro oběti domácího násilí. Dona centrum bude klientům bezplatně poskytovat právní a psychologickou pomoc. Centrum je navíc schopno zajistit i některé nadstandardní služby, například doprovod k soudu či na policii, a zprostředkovat finanční pomoc. Otevření centra bylo jedním z cílů tříletého projektu Aliance proti domácímu násilí, který mimo jiné usiluje o vytvoření nového zákona zabývajícího se tímto problémem. Má vycházet z rakouského modelu, kde může policie agresora na deset dnů vykázat z místa bydliště. Podle průzkumu agentury STEM z roku 2001 mělo v České republice zkušenost s domácím násilím minimálně 16 procent obyvatel.

Na zoufalou až bezvýchodnou situaci většiny zemědělců upozorňuje prohlášení farmářů, které v pondělí zaslala ministru Jaroslavu Palasovi okresní agrární komora Plzeň-sever. Tento bývalý okres byl údajně nepřízní počasí postižen nejvíce v rámci celé republiky. V ČR klesl oproti loňsku výnos obilovin pouze o 13 až 15 procent, na severu Plzeňska je to však až 40 procent. Zemědělci žádají, aby peníze, které mají být mezi ně rozděleny do konce roku a v prvních měsících následujícího, směřovaly k těm, kteří letos utrpěli největší ztráty. Dále chtějí prominout nájem od Pozemkového fondu od října 2003. Tato úleva by se měla týkat oblastí, kde mizivé výnosy z pronajatých polí neumožnily získat vložené náklady zpět.

Upozornit veřejnost na zásadní význam včasné diagnózy Alzheimerovy choroby, nejčastější příčiny demence, je jedním z cílů Pomerančového týdne, který byl v pondělí zahájen v Českých Budějovicích. Alzheimerova choroba v ČR postihuje nejméně 70.000 lidí především vyššího věku. Jejich demence vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Univerzitní Centrum pro seniory je hlavním článkem Pomerančového týdne v Českých Budějovicích. Na jeho programu se podílejí i studenti oboru Rehabilitační péče o postižené děti, dospělé a staré osoby Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Součástí akce je i prodej kulatých oranžových samolepek. Jeho výtěžek Česká alzheimerovská společnost využije ve prospěch postižených.

Napodobenina jaspisového obkladu z karlštejnské kaple sv. Kateřiny se stala velkým lákadlem při víkendových Dnech evropského kulturního dědictví v turnovském Muzeu Českého ráje. To během víkendu navštívilo více než 400 lidí. Původní středověké obklady drahými kameny jsou světovými unikáty. Jejich turnovská replika patří do výstavy Karel IV. a drahé kameny, zahájené v muzeu v sobotu. Potrvá až do 30. prosince a zahrnuje rovněž expozici o archeologických nálezech z Ciboušova v Krušných horách, kde se ve 14. století těžily drahé kameny pro obklady v kapli sv. Kateřiny. Ve sbírce jsou tehdejší nástroje, sloužící k těžbě, nebo džbán na pití pro horníky.

Dva pitbulteriéři napadli v sobotu v Chebu dvaašedesátiletou ženu. Psy zahnali na útěk až policisté, které na tísňovou linku 158 přivolal čtyřicetiletý muž. Incident skončil bez zranění, policisté ale museli na psy několikrát vystřelit ze služební pistole. Psi ženu napadli na silnici nedaleko kempu Křížový kámen u přehrady Skalka na okraji Chebu. Po majiteli psů policie pátrá. V pátek vzbudil pozornost tragický případ v Kovansku na Nymbursku, kde kříženec labradora a dobrmana zabil půldruharoční dceru svých majitelů. Událost oživila diskuse o nutnosti regulace chovu některých plemen psů.

Zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka o stát připomněl prezident Václav Klaus při příležitosti nedělního 66. výročí Masarykova úmrtí. "Vydupal ze země po mnoha staletích snění samostatný stát v tomto našem prostoru. A za druhé, myslím, že se mu velmi jasně podařilo své prosazované myšlenky zakotvit v našem národě," řekl Klaus. Na Masarykův hrob na lánském hřbitově položil květiny s trikolórou. Pietnímu aktu přihlížely asi dvě desítky lidí. Vzpomínkové akty u Masarykova hrobu se staly každoroční tradicí po pádu komunistického režimu v roce 1989. Politici se jich ale většinou účastní hlavně kolem 7. března, na který připadá výročí Masarykova narození.

Vranová Lhota a Jevíčko na Svitavsku v neděli představily veřejnosti projekty, které finančně podpořila Evropská unie. Díky prostředkům z rozvojové agentury Sapard zrekonstruovala Vranová Lhota nevyužitou zemědělskou usedlost a dnes otevřela Centrum služeb, vzdělanosti a regenerace. Evropská unie je podpořila sedmi miliony korun. Ve víceúčelovém objektu, který bude sloužit místním lidem i turistům, najdou občané například kadeřnictví, kosmetiku, fitness pro muže i ženy a další provozovny, které v obci chybí. Bude v něm však i knihovna spojená s informačním centrem a veřejně přístupným internetem. Jevíčko zase získalo z fondu EU peníze na záchranu svého zámku, v němž vzniklo Společenské, kulturní a vzdělávací centrum Malé Hané.

Právní zástupce Františka Oldřicha Kinského Jaroslav Čapek tvrdí, že poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše se obsahem podobaly nacistickým norimberským zákonům namířeným proti Židům. Čapek to uvedl v žalobě, kterou se u děčínského okresního soudu domáhá pro svého klienta majetku Josefa a Borise Doškářových v České Kamenici na Děčínsku. Čapek v žalobě uvedl, že "osoby jednající jménem státu jako zástupci národních výborů" se nejprve pokusily zmocnit majetku jeho klienta na základě dekretu o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Později podle Čapka pokračovaly ve své snaze pomocí dekretu o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy. Advokát za Kinského podal u různých soudů 157 žalob na majetek v hodnotě zhruba 40 miliard korun. Kinského rodina o něj přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože prý kolaborovala s nacisty.

Zhruba polovina obce Načeradec na Benešovsku je od září na seznamu památkově chráněných zón, a to přes nesouhlas zdejšího zastupitelstva. Obyvatelé další obce na Benešovsku, Kamberka, byli úspěšnější. Kvůli jejich protestu se vesnice na seznam nedostala. Zapsání části obce mezi památkové zóny přinese podle místních zastupitelů jen nárůst administrativy. A jakoukoliv změnu na obydlí nebo i stavbu kůlny musí schvalovat ochranáři. Stát sice obci slíbil nějaké peníze, ale jen na památkově chráněné objekty.

Objevem se o tomto víkendu pro veřejnost stal ateliér sochaře Ladislava Šalouna (1870 až 1946), mimořádně zpřístupněný v Praze na Vinohradech při Dnech evropského dědictví. Akademie výtvarných umění, která ateliér ve Slovenské ulici od roku 2001 spravuje, chystá jeho rekonstrukci a předpokládá, že by se prostor mohl stát ateliérem hostujících profesorů a pro městskou část Praha 10 zároveň zajímavou výstavní síní. Prosklená hala je samostatnou součástí někdejší Šalounovy secesní vily postavené roku 1910 podle jeho vlastního návrhu. Sochař už zde pracoval na první velké zakázce - pomníku mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí - a žil tu pak až do smrti. Šaloun patří k hlavním protagonistům české secese. Jeho sochařská tvorba zdobí mimo jiné Obecní dům, Muzeum hlavního města Prahy, hlavní nádraží, Novou radnici na Starém Městě a další pražské stavby.