Zprávy | Z archivu rubriky

Na spolupráci při budování iráckého ministerstva vnitra a rekonstrukci tamního systému požární ochrany se v minulých dnech se svým iráckým protějškem Nurim al- Badranem dohodl český ministr vnitra Stanislav Gross. Řekl to v pondělí na ruzyňském letišti v Praze po svém příletu z Bagdádu.

"Byli jsme požádáni o vyslání expertů, kteří by pomohli s budováním nového iráckého ministerstva vnitra, protože to, co nabízí například Britové nebo Američané, to je pro iráckou stranu do značné míry nepoužitelné," prohlásil. USA ani Velká Británie totiž podle něj nemají zkušenosti s přebudováváním tohoto úřadu po pádu totalitního režimu. Gross také jednal s představiteli prozatímní koaliční správy (CPA).

Čeští experti tak kromě školení policistů a kriminalistů budou pomáhat i při budování zcela nové organizační struktury ministerstva vnitra a policie. "My už tam několik svých příslušníků máme, kteří se na tom podílí," poznamenal Gross. V současnosti je v Bagdádu přibližně 20 českých pracovníků ministerstva vnitra, ti se ale také podílejí na ochraně českých diplomatů a budov, kde pobývají. Jejich mise bude zřejmě trvat i v příštím roce.

Začátek mezivládní konference o ústavě EU ukázal roztříštěnost názorů jednajících států. České opoziční strany ale míní, že česká vláda nesmí přistoupit na uměle vytvářený časový tlak a nechat se dohnat k přijetí euroústavy nevýhodné pro Česko. Zároveň dávají najevo, že s vládním mandátem pro jednání v mnohém nesouhlasí.

Stínový ministr zahraničí ODS, poslanec Jan Zahradil v neděli uvedl, že dohoda za každou cenu není nezbytná. "Buď k dohodě dojde, nebo ne. Pokud ne, bude Evropská unie fungovat na dosavadním smluvním základě, ale není tu žádný kategorický imperativ, podle kterého bychom se museli dohodnout," míní.

Itálie chce mít ústavu do Vánoc. Premiér Silvio Berlusconi ale připustil, že jednání se může protáhnout do příštího roku.

Vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) v neděli v televizi Nova řekl, že podle první signálů je reálné doufat, že ústava bude do konce roku přijata. Poslanec KSČM Vojtěch Filip má ovšem opačný názor.

Zahradil podotkl, že existující návrh ústavy EU nesmí být pro 25 jednajících zemí nedotknutelný. Před jeho výraznými změnami varují velké země, jimž návrh v podstatě vyhovuje. Malé a střední země včetně Česka naopak chtějí zvýšit váhu menších v budoucí EU.

Opozice ale dává najevo, že český vyjednávací mandát na mezivládní konferenci neodpovídá jejím představám. "Názor vlády není v české společnosti vydiskutovaný, takže o prosazení vládního stanoviska příliš nestojím," řekl Filip.

Komunisté hodlají v úterý na schůzi sněmovny, která má na programu právě ústavu EU, prosazovat do vládního mandátu vlastní myšlenky. Odstranili by například z ústavy část o politikách EU a místo Charty základních práv občanů EU by ponechali jen odkaz na mezinárodní úmluvy o lidských právech. Ani ODS nesouhlasí s vládou. Navrhovat změny ale nehodlá na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal.

Komunisté budou prosazovat referendum o budoucí ústavě Evropské unie. "Je naší povinností, abychom ve věci evropské ústavy usilovali o referendum," řekl v sobotu novinářům šéf Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček. Sněmovna bude o euroústavě jednat v úterý 7. října. Poslanec KSČM Vojtěch Filip kabinet kritizoval za to, že nebyl schopen představit své stanovisko k návrhu ústavy před začátkem mezivládní konference. "Považuji to za zlý úmysl ze strany vlády," řekl Filip.

Kritizoval také záměr ministra zahraničí Cyrila Svobody, který podle něj chce do preambule ústavy doplnit výslovný odkaz na křesťansko-židovské kořeny evropské civilizace. Dodal, že druhá část - Charta základních práv občanů EU je nadbytečná, neboť existuje dost mezinárodních smluv o lidských právech.

Ani část třetí návrhu ústavy, jakýsi "katalog kompetencí" EU nemá v návrhu co dělat, míní Filip. Tato část říká, v kterých oblastech má EU kompetence výlučné, kde žádné a kde se o ně dělí s členskými státy. "Dostali jsme se tak do zásadního rozporu s pozicí vlády České republiky," řekl Filip. "Vláda ... v podstatě chce dělat kosmetické úpravy do všech částí textu kromě části třetí. Považuji to za nesmyslné," dodal.

Komunisté nesouhlasí s přechodem pravomocí z národních zemí na EU. Schvalují ale zapojení unie do Rady bezpečnosti OSN.

Předseda české vlády Vladimír Špidla v projevu na římském summitu vyjádřil přesvědčení, že se členským a vstupujícím zemím EU povede záhy dospět k textu ústavní smlouvy. Vypočítal zároveň řadu bodů, ve kterých bude Česká republika požadovat změny oproti návrhu ústavy vypracovanému Konventem.

Ze sobotní první schůze na toto téma si odnesl dojem, že "existuje značná vůle dospět k přijatelnému výsledku" a že "pozice nejsou dramaticky odlišné a nejsou striktně formulovány", takže vytvářejí prostor pro kompromisy. Z debaty bylo zřejmé, že podobné názory jako Česko zaujímají další tři-čtyři země, takže "nejsme v izolované pozici", uvedl na tiskové konferenci.

"Věřím, že naše jednání bude korunováno úspěchem. Právě nyní platí úsloví, že jsme odsouzeni k úspěchu," řekl premiér na zasedání. Vedle samotného vyjednání ústavy položil důraz na odpovědnost přítomných státníků za ratifikaci výsledku rozhovorů.

Česká vláda podle něj oceňuje projekt vzešlý z Konventu a chce jednat na tomto základě. Zároveň očekává, že mezivládní konference poskytne prostor pro vznesení otázek, jež státy považují za důležité a dosud nevyjasněné. Týkají se podle něj zvláště rovnováhy institucí EU, rovnosti členských zemí a soudržnosti EU.

Na prvním místě v této souvislosti uvedl složení Evropské komise - ČR chce, aby každá země jmenovala i po roce 2009 nadále jednoho plnohodnotného komisaře. Žádal vyjasnění způsobu rotace zemí v čele Rady ministrů a vyslovil se pro týmové rotační předsednictví. Nejasné připadá české vládě také vymezení kompetencí předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU, což mají být nově zřizované úřady.

ČR podle Špidly považuje dále za důležité dospět k všeobecně přijatelné definici kvalifikované většiny, aby byl zachován princip rovnoprávnosti ve vztahu občanů a členských zemí. Zde se navrhuje schvalovat rozhodnutí nadpoloviční většinou států reprezentujících tři pětiny obyvatelstva (formule 50-60 procent). ČR by radši viděla vyváženější formuli 60-60.

Premiér dále vyslovil pochybnost o navrhované metodě tzv. zesílené spolupráce; domnívá se, že by právo vyvíjet vlastní iniciativy bez podílu ostatních mělo vznikat jen tehdy, pokud by se takto dohodla nejméně polovina členských států. Špidla posléze vyložil novinářům, že vláda bude během příštích týdnů jednání občanům "systematicky" vysvětlovat, oč při mezinárodní konferenci usiluje. "Vstoupili jsme do EU proto, abychom posílili pozici České republiky a zvýšili kvalitu života obyvatelstva. To jsou dva cíle, které budeme systematicky sledovat také v mezivládní konferenci."

Představuje si, že souběžně s rozhovory v EU poběží debata v České republice; jak se bude mezivládní konference vyvíjet, "bude třeba znovu a znovu k některým základním otázkám zaujímat stanovisko". Za předčasné považuje nyní rozhodovat, zda se má příští ústava v Česku schválit parlamentní ratifikací nebo referendem - bude to záležet na rozhodnutí parlamentu, a to v závislosti na obsahu konečného znění ústavy.

Takticky si Špidla představuje postup ČR jako vytváření ad hoc zájmových koalic k řešení toho či onoho problému. "Má představa je, že se vyrýsuje několik typů kompromisů, které budou v debatě možné; bude pak na nás, abychom zvolili ten, který bude nejvýhodnější."

Sociální akcenty v návrhu budoucí ústavy Evropské unie chválil v pátek v Praze předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC) Roger Briesch. Šéf poradního výboru v EU, který zastupuje zaměstnance a zaměstnavatele v EU a snaží se v jejich prospěch ovlivňovat rozhodování EU, řekl, že je to asi jediná ústava, jež tak silně zdůrazňuje sociální práva. "Jsou zde termíny jako rovnost, rovnost příležitostí, zákaz diskriminace. Návrh vymezuje úlohu sociálních partnerů v sociálním dialogu. Zdůrazňuje význam občanské společnosti a participativní demokracie," podotkl Briesch. "Objevuje se i definice, že EU stojí na tržním sociálním hospodářství," řekl. Návrh ústavy, která má nahradit nynější základní smlouvy o EU, začnou v sobotu v Římě projednávat šéfové států a vlád zemí EU a přistupujících deseti států.

Prezident Václav Klaus navrhne na ústavního soudce prorektora pražské Policejní akademie Jana Musila. Před jmenováním soudce Ústavního soudu (ÚS) musí s Klausovou nominací souhlasit Senát, který už pětkrát prezidentovy kandidáty zamítl. Klaus si vybral Musila podle svého mluvčího Petra Hájka také proto, že je považován za uznávaného odborníka v trestním právu.

Dvaašedesátiletý Musil působí na pražské Policejní akademii jako prorektor pro vnější vztahy a rozvoj. Je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty pražské Univerzity Karlovy a přednáší také na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Je členem několika vědeckých rad.

Osm křesel v patnáctičlenném Ústavním soudu se uvolnilo v polovině července, kdy vypršel desetiletý mandát osmi jeho soudcům. Klaus už několikrát se svými návrhy na obsazení míst v Ústavním soudu v horní komoře parlamentu narazil.

Dvakrát se pokoušel prosadit advokáta Aleše Pejchala, ale ani jednou Pejchal nezískal v Senátu dostatečnou podporu. Kromě něj senátoři nepodpořili ani kandidaturu Vladimíra Balaše, Václava Pavlíčka a Kláry Veselé-Samkové. Pokud Senát Musila schválí, budou v Ústavním soudu ještě tři volná místa.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková má podle rozhodnutí vlády poskytnout veřejnému ochránci práv potřebné informace o okolnostech úmrtí muže, který v roce 1996 zemřel v plzeňské nemocnici po operaci žlučníku. Ministerstvo má zajistit, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů, řekl novinářům Jindřich Marek z tiskového odboru vlády. Podle vysvětlení ministryně dostane ombudsman Otakar Motejl znalecký posudek, nikoli celou zdravotnickou dokumentaci. Právě ochrana citlivých údajů se stala předmětem sporu mezi ministry. Zatímco část kabinetu prosazovala, aby ombudsman měl k dispozici veškeré údaje o příčinách úmrtí, jiní členové vlády hájili nutnost chránit citlivé údaje. Protože někteří ministři se zdrželi hlasování, nakonec bylo těsnou většinou hlasů schváleno usnesení garantující ochranu dat, uvedl Marek.

Na ombudsmana se obrátila vdova po zesnulém Jaroslava Boháčová poté, co neuspěla s žádostí u ministerstva zdravotnictví. Ani Motejlovi ale ministerstvo nechtělo vyhovět. Součková má do několika měsíců připravit novou zákonnou úpravu, která by do budoucna zamezila opakování podobných případů. Motejl se totiž na vládu obrátil již podruhé s žádostí, aby úřady poskytly pozůstalým informace o okolnostech úmrtí jejich blízkých. Dosud se hájí povinnou mlčenlivostí.

České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty. Ročně dráhy potřebují k provozu zhruba 100 milionů litrů nafty, kterou nyní železnici dodává firma Robin Oil. Ta podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vyhrála předchozí veřejnou obchodní soutěž. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška však dráhy nevybíraly dodavatele nafty formou veřejné obchodní soutěže, ale oslovily pouze vybrané subjekty. Podle Duška Robin Oil dodává naftu pro dráhy již desátým rokem. "Je přitom s podivem, že by se za deset let nenašel ani jeden konkurenční subjekt s výhodnější nabídkou," řekl Dušek. Přitom podle něho není cena, kterou dráhy platí firmě Robin Oil vysoká. Při výběru dodavatele skutečnou veřejnou soutěží, by však mohly dráhy na odběru nafty ušetřit desítky, ne-li stovky milionů korun, řekl.

Vláda schválila komisi pro výběr dodavatele. Dráhy chtěly, aby v ní byl jeden člen dozorčí rady podniku nominovaný státem, jeden volený zaměstnanci a dva odborníci z ekonomického útvaru. Vláda rozhodla, že v devítičlenné komisi budou čtyři lidé z ČD, včetně navrhovaných členů dozorčí rady. V komisi tak zasedne i Dušek. Po jednom člověku budou mít v komisi ministerstva dopravy, obrany, financí, práce a průmyslu a obchodu. Mluvčí ČD odmítl podrobnosti o chystaném tendru sdělit, aby neohrozil průběh veřejné soutěže. Tu podle něho dráhy vyhlásí standardním způsobem.

Případné vyloučení poslance ODS Petra Kotta ze strany a poslaneckého klubu ještě nebude automaticky znamenat, že bude na straně vládní koalice. V rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil na to, že i kdyby se nakonec stal jako nezařazený poslanec členem klubu US-DEU, nevystaví vládě bianco šek a zřejmě ani nezvedne ruku pro zákony z takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. "Já jsem s tou stranou (ODS) docela sžitý, a to i díky profesoru Klausovi. Já jsem pravičák, ode mě současná vládní koalice nemůže čekat, že bych přeběhl na druhou stranu," řekl ČTK Kott. V tisku dříve prohlásil, že některé schválené vládní zákony z reformy veřejných financí považuje za krok správným směrem. "Vláda nemůže čekat, že jí vystavím bianco šek. Stejně většinou budu hlasovat s ODS," řekl. Podobně se prý zachová i u zákonů takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. Vláda plánuje, že do konce roku předloží sněmovně balík zákonů, které by měly omezit šedou ekonomiku, a že vypracuje koncept důchodové reformy. Konkrétně jde například o zavedení registračních pokladen a změny umožňující zřízení finanční policie. Součástí balíku ale bude i zákon o přiznání k registrovanému majetku a zákon o kolkování lihovin. "Takové zákony podpořím asi těžko," odhadl Kott.

Kotta ale na celé záležitosti s pátečním hlasováním nejvíce mrzí, jak jeho straničtí kolegové a novináři interpretují celou záležitost. Přiznává, že alkohol pil, ale rozhodně ne v takové míře, aby nebyl schopen hlasovat. Tvrdí, že se ho hluboce dotkly například řeči o tom, že ve čtvrtek večer pil se sociálními demokraty, že v pátek vedl sexistické řeči o ženách a že odešel popíjet do malostranské restaurace u Schnellů se svojí asistentkou. "To všechno jsou lži na 105 procent," řekl ČTK poslanec. Žaloby na ochranu osobnosti ale nepodá. Kotta kvůli jeho páteční absenci při hlasování o reformě financí chtějí občanští demokraté vyloučit ze strany a z poslaneckého klubu. ODS tvrdí, že se poslanec opil. Pozdější výroky Kotta, který omlouval svůj postoj politickými důvody, označila ODS za snahu vylhat se ze situace.

Své další působení v politice vidí Kott v roli nezařazeného poslance. "Očekávám, že mě vyloučí ze strany a z klubu. Budu nezařazený poslanec, rozhodně nebudu vstupovat do nějaké politické strany. Dá se ale mluvit o členství v nějakém poslaneckém klubu," předvídá Kott. Naznačil, že názorově je mu asi nejblíže US-DEU. O svém případném přestupu ještě s nikým nejednal. "To je otázka dalších kroků, nyní to nepřipadá v úvahu," tvrdí.

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.