Zprávy | Z archivu rubriky


Boskovický spolek potřebuje na památník Kubína ještě 25.000 korun Nadšencům, kteří organizují blížící se odhalení památníku výtvarníka a sochaře Otakara Kubína (1883 až 1969) v Boskovicích na Blanensku, se ještě na celý projekt nepodařilo sehnat prostředky. "Schází nám téměř 25.000 korun. Na jejich sehnání máme necelý měsíc," řekl v pondělí člen Spolku přátel Boskovic Jiří Bušina.

Členové spolku nepředpokládali, že se získáním potřebných prostředků budou mít takové problémy. Od radnice v Boskovicích získali 50.000 korun stejně jako z krajského úřadu. Ten původně jejich žádost zamítl. Nakonec ale peníze přece jen poskytne.

"Vsázeli jsme na podnikatele nebo firmy s francouzskou spoluúčastí. Ve Francii totiž Kubín dlouho žil. Tyto podniky ale o akci neprojevily žádný zájem," uvedl Bušina. Naopak mile jej překvapili drobní podnikatelé. Někteří sice nepřispěli finančním darem, ale na své náklady nechaly vybetonovat podstavec pro sochu nebo upravit a osázet okolí památníku okrasnými dřevinami.

Spolek se na sbírkovou akci dlouho připravoval. Nechal například vytisknout 6000 pohlednic s Kubínovými díly. Jejich zakoupením mohou lidé přispět na památník. Zatím se ale prodala jen třetina pohledů. "Stále doufáme, že peníze seženeme. Pokud ne, asi se zadlužíme. Památník za to stojí," doplnil Bušina.

Památník v podobě Kubínovy busty bude odhalen 18. října, a to při příležitosti 120. výročí narození umělce. Na budově takzvané Rezidence, v níž ve městě žil, se objeví také pamětní deska.

Česká vláda uvažuje o tom, že v Českém Telecomu prodá pouze menšinový podíl, přestože má ve firmě většinu. Pokud by se ale nenašli zájemci o celý nabízený balík, v úvahu by připadal i prodej mobilní odnože Eurotel bez Telecomu. Britskému ekonomickému listu Financial Times to řekl ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Podle pondělního vyjádření Mlynářovy mluvčí Kláry Volné nejsou však tyto informace reakcí ministra na páteční oznámení TelSource o záměru prodat svůj 27procentní podíl v Telecomu, ale pochází ze zhruba 14 dní starého rozhovoru ministra Mlynáře pro britský list. Poslední krok TelSource podle ní ministerstvo analyzuje a zatím se k němu nebude vyjadřovat.

Ministerstvo informatiky chce podle listu vládě navrhnout celkem tři možnosti řešení. Buď prodat celých 51 procent akcií Telecomu, nebo pouze menší část, nebo zprivatizovat jen Eurotel a Telecom si ponechat. Podmínkou ale zůstane, aby zájemci o privatizaci byli spojeni se strategickým investorem, například s některou firmou z odvětví telekomunikací, a nejen s finanční společností. Prodej obou firem zvlášť a ve stejnou dobu podle Mlynáře není na pořadu dne.

Ministr řekl, že vláda je připravena v příštím roce privatizovat a jednat, přičemž o strategii bude informovat do konce roku. Nejdříve ale musí být o podíl v Telecomu zájem. To by se ale mohlo ukázat jako závažný problém, protože Mlynář sám přiznal, že "zástupy zájemců" zatím nevidí.

Mlynář by chtěl, aby byl Telecom zprivatizován příští rok, nechce však vládu přemlouvat k vypsání tendru, do kterého by se nikdo nepřihlásil. Už na konci loňského roku mohlo Telecom za asi 1,82 miliardy dolarů získat konsorcium Deutsche Bank a TDC, avšak z kontraktu sešlo kvůli postoji konsorcia TelSource. To chtělo za svůj menšinový podíl získat stejnou částku jako vláda.

TelSource je bývalým strategickým partnerem vlády a má zhruba 27 procent akcií Telecomu. Jejich společná dohoda vyprší příští rok, což by mohlo privatizaci podle Mlynáře zjednodušit. Šance na prodej Telecomu jsou už ale větší, protože se jednak zlepšil stav globálního telekomunikačního sektoru, jednak má Telecom plnou kontrolu nad mobilní odnoží Eurotel.

Půjčka 1,5 miliardy, za niž by převzal garanci stát, nevyřeší problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle její ředitelky Jiřiny Musílkové umožní pouze překlenout období, kdy budou pojišťovně chybět dvě miliardy, jež na jaře vyplatila lékařům dopředu a nyní je musí do systému vrátit.

Na státní garanci pro VZP se dohodla o víkendu ministryně zdravotnictví Marie Součková a premiérem Vladimírem Špidlou. VZP však nemá jisté ani tyto peníze, protože garanci kromě kabinetu musí schválit také sněmovna.

"I kdybychom si půjčku vzali, jenom nahradíme dvě miliardy, které se musejí vrátit. Nedostatek finančních prostředků to nevyřeší," uvedla v pondělí Musílková. Podstatné podle ní je dosáhnout rovnováhy příjmů a výdajů. S tím souvisejí zásahy do sítě nemocnic a další koncepční kroky.

Musílková připomněla, že výdaje na péči rostou o devět až 11 procent ročně, příjmy však jen o tři až pět procent. Průměrné náklady na pojištěnce rovněž rostou, v roce 2000 činily ve skupině 80 až 84 let 26.000 korun za rok, loni 38.000. Stát za své pojištěnce přitom platí měsíčně jen 467 korun.

VZP očekává letos osmimiliardový propad v hospodaření. Přitom jí na pojistném dluží státní podniky 17 miliard. K nim se nemůže dostat, protože podniky zkrachovaly nebo jsou v konkurzu. Celkem chybí v systému zdravotního pojištění 25 miliard.

Součková navrhuje, aby tři miliardy dluhu odkoupila konsolidační agentura. Konsolidaci podle ní přinese i to, že agentura odkoupí 1,3 miliardy dluhu bývalých okresních nemocnic. Podle odhadu jejich dluh činí celkem šest miliard.

ODS vysloví nedůvěru koaliční vládě sociálních demokratů, unionistů a lidovců tento týden. Výkonná rada největší opoziční strany v pondělí rozhodla o tom, že podpoří iniciativu svých poslanců. "Špidlova vláda škodí republice," vysvětlil na tiskové konferenci důvod hlasování o důvěře kabinetu místopředseda strany Petr Nečas.

Špičky ODS své rozhodnutí vysvětlily mimo jiné tím, že premiér Vladimír Špidla upustil od svého tvrzení, že existenci své vlády podmiňuje přijetím finanční reformy sněmovnou. Reforma podle občanských demokratů Českou republiku dostane do situace, kdy bude mít ve své historii největší roční zadlužení.

Konkrétní termín, kdy se bude sněmovna návrhem zabývat, je podle ODS závislý na pořadu schůze, která začne v úterý odpoledne. Občanští demokraté mají ve sněmovně dostatek hlasů na to, aby dolní komoru k hlasování o důvěře kabinetu přiměli. K tomu, aby sněmovna vyjádřila nedůvěru, by ale potřebovali kromě hlasů opozičních komunistů alespoň jeden hlas z tábora vládní koalice. "Bude záležet na každém poslanci, jak se rozhodne," uvedl předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Druhá parlamentní opoziční strana KSČM je také pro vyslovení nedůvěry vládě, protože se jí nelíbí chystaná finanční reforma. Chce, aby reforma více zatížila bohaté a aby vláda vypracovala prorůstový ekonomický program a zajišťovala zaměstnanost.

Belgická policie vyhostila ve čtvrtek českého občana Jaroslava Šípka, protože neměl v pase razítko dokazující, že pobývá v schengenském prostoru kratší dobu než tři měsíce. Byl zatčen v úterý na parkovišti u obchodního střediska ve vlámském Turnhoutu, noc strávil v policejní cele a druhý den byl posazen do letadla do Prahy.

Šípek ČTK sdělil, že při přechodu česko-německé hranice 7. září výslovně žádal německého celníka o vstupní razítko, byl však odbyt mávnutím ruky. Belgičtí policisté brali proto v potaz poslední razítko, které v pase měl, ze září 2002, a podezírali ho, že je v Belgii ilegálně více než rok. Ačkoli mu přítel přinesl na policejní stanici ve středu večer tašku s doklady, nebyla mu předána. Přitom v ní má podle vlastních slov účet z české autoopravny ze začátku září, doklad o výběru peněz v Česku a další důkazy, že ještě před dvěma týdny pobýval mimo Evropskou unii.

Český velvyslanec v Belgii Jiří Havlík hodlá upozornit belgické úřady, aby tento problém řešily s německými kolegy. "Je to vnitřní problém EU, na který doplácejí čeští občané, a to kvůli nedůslednosti úředníků v jedné členské zemi unie. Turisté obvykle ani netuší, že něco takového může nastat; je to pro ně pak dosti nepříjemné." Vyhošťování cizinců z nečlenských zemí EU, kteří neoprávněně pobývají na belgickém území, je běžnou praxí; netýká se zdaleka jenom Čechů. V poslední době se však množí případy, kdy si místní policie počíná nadmíru horlivě. Před několika týdny byli takto zatčeni tři čeští občané, které od vyhoštění na poslední chvíli zachránilo, že u sebe měli české noviny s čerstvým datem; zavazadla jim ovšem už odletěla.

Šípek se v Hasseltu podle vlastních slov připravoval na jazykovou zkoušku s cílem stát se členem hokejového mužstva v nedalekém Turnhoutu. Předtím působil několik let jako hokejista v Nizozemsku; s vlámskými policisty se dokonale domluvil, což mu ovšem nebylo nic platné. V Belgii zanechal většinu dokladů, peníze, osobní věci a auto. Nyní se snaží dovědět, zda byl umístěn na seznam nežádoucích osob, jimž je zakázán vstup do schengenského prostoru.