Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská komise upozornila Českou republiku na řadu nedostatků a skluzů při přípravě na členství v Evropské unii; v nejednom případě ji naléhavě varovala, že musejí být odstraněny do 1. května, tedy za šest-sedm týdnů. Varovný dopis podepsaný generálním ředitelem pro rozšíření Fabriziem Barbasem však neobsahuje žádnou hrozbu ochrannými opatřeními nebo jinými sankcemi za neplnění evropského práva. Nejostřejší kritika v textu, který má ČTK k dispozici, se týká zemědělství. EK naléhavě varuje před "vážnými důsledky", které pro české farmáře bude mít skluz při dokončování a akreditaci platební agentury, protože nebude možné vyplácet peníze z fondů EU. Dokončování integrovaného zemědělského kontrolního systému, klasifikace hovězího masa a příprava obchodních mechanismů musí být "naléhavě urychleny", píše EK.

Nedávná inspekce potravinářských provozů odhalila "vážné nedostatky"; EK vyzvala české orgány, aby "přehodnotily všechny provozy a podnikly veškeré nezbytné kroky, jež umožní stanovit realistické termíny pro odstranění závad. Nový seznam podniků, které plní evropské normy, by měl být vyhotoven na konci září," píše EK s tím, že považuje za "nepřijatelné", aby po vstupu pokračovaly ve výrobě provozy, které neplní normy EU a nevztahuje se na ně dohoda o přechodném období. "Tyto závěry jsou nám známy. Počítáme s tím, že po vstupu nebudou fungovat závody, které nesplňují požadované podmínky," řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Policie začala v České republice uplatňovat zpřísněná bezpečnostní opatření, například intenzivnější policejní hlídkování a ochranu míst, kde bývá mnoho lidí. Tyto a další kroky, které jsou reakcí na teroristické útoky z minulého čtvrtka v Madridu, budou platit v plném rozsahu od středy. V pondělní poledne se Česko třemi minutami ticha připojilo ke vzpomínce na oběti série výbuchů ve Španělsku. Před letištěm v Praze-Ruzyni se odpoledne objevil obrněný transportér, zvyšuje se počet hlídek a kontrol na hranicích. Policisté dávají najevo, že dostat se na území ČR bude složitější především pro cizince z rizikových arabských zemí. České ministerstvo zahraničí zpřísnilo proces vydávání víz. Cizinci už jsou přísněji prověřováni na hranicích, policie bude zřejmě častěji kontrolovat lidi i na českém území.

Opatření ale nejsou dostatečná, míní bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. Postrádá prý zejména aktivní snahu politiků vzdělávat v této souvislosti veřejnost. Běžný občan by podle něj určitě nevěděl, jak se v případě krize orientovat. Ministr vnitra Stanislav Gross však považuje ochranu za přiměřenou celkové bezpečnostní situaci v Evropě. Jiří Vokuš z policejního prezidia ČTK řekl, že hlídky budou střežit místa, kde se vyskytuje více lidí. Doplněny budou v některých případech o psovody se psy schopnými nalézat výbušniny. Pomáhá také protiteroristický odbor Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu.

Bezpečnostní opatření v Ruzyni jsou podle České správy letišť srovnatelná s jinými mezinárodními letišti, například ve Frankfurtu či v Londýně. Policejní transportér doplnil vojenský pozorovací systém Sněžka, který letiště střeží už delší dobu. Armáda je také připravena pro potřeby policie vyčlenit vojáky, dosud o to ale vnitro nepožádalo.

Zvýšení ochranných opatření zatím nechystá většina z firem, které by mohly být rizikové, například sítě supermarketů. Nemění se ani způsob ochrany jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, jejichž bezpečnost je posílena už od teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu před dvěma a půl lety. O tom, že se úroveň jejich ochrany zvýší, informovaly naopak chemičky Spolchemie a Spolana.

ČR zatím neuvažuje o zvýšení ostrahy objektů českých zastupitelských úřadů v zahraničí. Bez viditelného posílení bezpečnosti jsou také velvyslanectví Velké Británie a Spojených států v Praze. Nemění se ani bezpečnostní opatření na Úřadu vlády, v Senátu a v Poslanecké sněmovně. Madridské útoky nijak neovlivní plánované stěhování americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda z centra Prahy. Ani její ochrana se nemění.

Zájem o další rozvoj vzájemné obchodní výměny dal v pondělí najevo český premiér Vladimír Špidla na setkání se svým rumunským protějškem Adrianem Nastasem. Ujistil ho rovněž o podpoře ČR při vstupu do EU. Šéf českého kabinetu zahájil dopoledne dvoudenní návštěvu Rumunska, jejímž cílem je upevnění politických i hospodářských vztahů. Špidla po jednání s Nastasem ocenil na tiskové konferenci pokrok, kterého dosáhlo Rumunsko na cestě do Evropské unie, a ujistil, že Česká republika tuto integraci podporuje. "Jsme připraveni poskytnout i své znalosti a zkušenosti z přibližovacího procesu... Je to proces komplikovaný a myslím si, že jsme schopni přispět dobrou radou," prohlásil. Bukurešť si vytyčila za cíl stát se členem unie v roce 2007.

Vývoj vzájemného obchodu Špidla hodnotil pozitivně. "Ačkoliv náš obchodní obrat za poslední dobu vzrostl třikrát, což je vynikající číslo, je zřejmé, že potenciál zdaleka není vyčerpán a že se otevírají velmi zajímavé možnosti v budoucnu," konstatoval.

Český premiér novináře informoval, že se šéfem rumunského kabinetu hovořil i o případu českého podnikatele Františka Příplaty, který je v Rumunsku obžalován z účasti na vraždě místního odboráře Virgila Sahleana v roce 2000 a z ošizení rumunského státu. Zdůraznil, že tento případ je třeba vyřešit rychle a spravedlivě.

Zmínil se rovněž o tom, že letos uplyne 85 let od navázání diplomatických vztahů mezi ČR a Rumunskem. Připomněl také, že tato země byla jediným členem Varšavské smlouvy, který se v roce 1968 nezúčastnil vojenské intervence v Československu.

Rumunský premiér ocenil, že Rumunsko bude mít i nadále při vstupu do EU podporu ČR, která se k 1. květnu letošního roku stane členem unie, a její zkušenosti tak budou velmi cenné. Špidla vyjádřil politování nad smrtí rumunských občanů, kteří se stali oběťmi nedávného krvavého atentátu v Madridu.

Odpoledne přijal českého premiéra rumunský prezident Ion Iliescu a po něm i předseda Poslanecké sněmovny rumunského parlamentu Valer Dorneanu.

U příležitosti Špidlovy návštěvy byla v Bukurešti slavnostně otevřena přípravná kancelář agentury Czechtrade. Ve Špidlově doprovodu jsou i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zemědělství Jaroslav Palas, kteří měli odpoledne zvláštní program a vedli separátní jednání se svými rumunskými protějšky. Po nich oba odjeli do Prahovského regionu, kde navštíví místní vinařský závod a budou hovořit se zástupci místních firem.

V úterý se Špidla mimo jiné setká s představiteli české menšiny v Rumunsku a vystoupí na česko-rumunském podnikatelském fóru. Večer odletí premiér v doprovodu ministrů Urbana a Palase a početné delegace podnikatelů do makedonské metropole Skopje.

K trestu odnětí svobody na jednu hodinu odsoudil v pondělí primátor Prahy Pavel Bém ředitele humanitární společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka. V symbolické cele na Václavském náměstí si Pánek a po něm dalších 74 osobností politického, společenského a kulturního života odsedí po 60 minutách celkem 75 hodin. Akce s názvem Stop represím na Kubě chce připomenout roční výročí od zatčení a uvěznění 75 kubánských politických vězňů. "Chceme poslat signál především na Kubu, lidem, kteří se o něco snaží proti Castrovu režimu, že nejsou osamoceni, že na ně někdo myslí, že nám to není jedno," řekl ČTK Pánek oblečený do pruhovaného vězeňského mundůru.

"Noční pobyt jsme se snažili vězňům zpříjemnit tím, že mohou být v cele po dvou. Jinak žádné výhody mít nebudou," uvedla za organizátory Karolína Nováková. V symbolické cele, která je asi dvakrát tak velká jako skutečné cely pro kubánské vězně, má vězeň k dispozici židli, stůl a deku. Před mřížemi hlídá dozorce. Akcí chtějí organizátoři upozornit českou vládu i veřejnost, že stále existují místa, kde jsou lidé vězněni za své názory, stejně jako tomu bylo před 15 lety na českém území. Po 75 hodinách a po propuštění posledního vězně, poslance Petra Bratského, bude následovat demonstrace před kubánským zastupitelským úřadem.

Na akci, která poběží nepřetržitě čtyři dny a tři noci, se v cele vystřídají například místopředseda vlády Petr Mareš, předseda Senátu Petr Pithart, senátoři Josef Jařab, Jan Ruml a Daniel Kroupa. Z bývalých disidentů a politických vězňů se nechají zavřít Petr Uhl, Ivan Jirous, Mikoláš Chadima, Petruška Šustrová či John Bok. K akci se připojí i výtvarník David Černý, herec Tomáš Hanák, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert a mnoho dalších aktivistů.

Společnost Člověk v tísni zřídila před rokem na pomoc vězněným a jejich rodinám konto. Každý měsíc vyjíždí na "ostrov svobody" skupiny lidí s finanční i materiální pomocí pro postižené.

Česká vláda neuvažuje o stažení vojáků z Iráku, jak to zřejmě udělá Španělsko. "Není důvod, terorismu se nemá ustupovat," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. Reagoval tak na vyjádření pravděpodobně budoucího španělského premiéra José Luise Rodrígueze Zapatera, který hodlá stáhnout domů španělské jednotky v rámci mezinárodních sil v Iráku. Šéf české diplomacie uvedl, že česká vláda nebude měnit svůj dosavadní postoj v boji proti terorismu a nemá proč uvažovat o stažení českých vojáků z Iráku. Ministr vnitra Stanislav Gross vyjádřil z avizovaného záměru Španělska obavy. Podle něho by takový krok mohl povzbudit teroristy v přesvědčení, že akce podobné madridskému útoku jsou účinným prostředkem nátlaku.

Také mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha ČTK řekl, že na nasazení českých vojáků v zahraničí se nic nemění. Češi mají v Iráku několik desítek vojenských policistů. Čeští vojáci se vracejí do Afghánistánu, kde mají mimo jiné pátrat do příslušnících militantního hnutí Taliban. Působí také v jihosrbské provincii Kosovo. Rovněž stínový ministr obrany a místopředseda ODS Petr Nečas je přesvědčen, že stahování vojáků ze zahraničních misí je vlastně skrytým vítězstvím teroristů. "Španělská socialistická strana to měla jako součást svých předvolebních slibů. V České republice něco takového kromě komunistů nikdo nesliboval," uvedl Nečas.

Španělsko patřilo k nejbližším spojencům USA v iráckém konfliktu. Po krvavých atentátech v Madridu, k nimž se přihlásila organizace Al-Káida, nyní mnozí Španělé viní z odpovědnosti za tento masakr dosluhující vládu lidovce José Aznara.

Americký velvyslanec v Praze William Cabaniss chce v budoucnu zvýšit podíl amerických investic v České republice. Právě perspektivy česko-amerických obchodních vztahů byly jedním z nejdůležitějších témat pondělní schůzky Cabanisse s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě. ČTK to po jejich setkání řekla mluvčí amerického velvyslanectví Lisa Hellingová. "Pan velvyslanec se bude velmi snažit povzbudit americké firmy a podnikatele, aby ve větší míře investovali v České republice," uvedla Hellingová. Dodala, že po Cabanissově příjezdu do Prahy letos v lednu se velvyslanec s Klausem domluvili na občasných schůzkách, při nichž proberou některé otázky.

Republikán Cabaniss pochází z Alabamy, kde má pověst úspěšného podnikatele. Po svém nástupu do funkce uvedl, že doufá, že právě díky svým zkušenostem v podnikatelské sféře bude jako americký velvyslanec České republice nápomocný. Zřejmě v červnu přicestuje například do Česka delegace amerických podnikatelů v čele s republikánským guvernérem Minnesoty Timem Pawlentym. Již v lednu navštívil Cabaniss s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou Irák, kde se hovořilo především o zapojení českých firem do obnovy země.

Podle mluvčího Hradu Petra Hájka ocenil velvyslanec během schůzky s Klausem jednoznačnou podporu, kterou při příležitosti oslav pátého výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance vyslovila česká reprezentace euroatlantickému spojenectví.