Zprávy | Z archivu rubriky


Myšlenka multietnického Kosova je podle bývalého vyslance OSN v Kosovu Iva Šance v tuto chvíli nereálná. "Na model demokracie, který jsme tam zaváděli, tamní společnost nebyla připravena," řekl Šanc ČTK. Krvavé střety, při nichž minulý týden v Kosovu zahynulo 28 lidí a víc než 600 dalších bylo zraněno, jsou podle něj důsledkem nesplněných očekávání tamních obyvatel. "Špatně se řídil ekonomický rozvoj, a z toho potom vyplývá sociální situace a pohled lidí na život," míní Šanc. Za pět let zůstal podle něj ekonomický rozvoj Kosova prakticky na nule. "Očekávání lidí se nenaplnila," podotkl Šanc. Nezaměstnanost se podle něj pohybuje kolem 70 procent, zbylých 30 procent lidí dělá ve veřejné správě, nikoli v produktivní ekonomice. Výroba žádná, mladí lidé bloumají po ulicích, vysedávají v kavárnách a hledají způsob, jak se rozptýlit. Vzdělanější se poohlížejí po možnosti odejít do zahraničí, popsal Šanc.

To jsou podle něj ideální podmínky pro zfanatizování davu, který svou agresivitu zaměří na cíl, který se nabízí, v tomto případě na Srby. Smrt dvou albánských chlapců, kterou údajně zavinili, je podle Šance dost absurdní záminkou násilí. "Mezinárodní policie KFOR situaci absolutně nezvládla," domnívá se Šanc. Příslušníci mezinárodních sil podle něj napětí podcenili a zasáhli až "s křížkem po funuse". Je sice pravda, že z původních 50.000 členů má nyní KFOR v Kosovu necelých 20.000 lidí. Jejich přístup vyhnout se rizikům, se ale ukázal být špatným. Obyvatelé Kosova jsou nespokojeni s působením zahraničních sil a jejich nevole se obrací i proti pracovníkům KFOR, podotkl Šanc.

Šanc pobýval v Kosovu čtyři roky, z toho tři roky jako vyslanec OSN v Gjilanu a Prištině. Loni tam byl jako poradce Rady Evropy pro decentralizaci a reformu veřejné správy. "Usilovali jsme o multietnické Kosovo ..., dalo to spoustu práce, výsledky to ale přinášelo," řekl. Připomněl například své působení v Gjilanu, kde Srbové běžně nakupovali v albánských obchodech nebo pracovali na úřadech a místní Albánci na to byli hrdí. Násilí ale nakonec neušly ani tamní srbské domy a kostel. "Bylo to křehké a je to vniveč," posteskl si Šanc.

Události posledních dní podle něj dávají spíše za pravdu snahám srbského premiéra Vojislava Koštunici vytvořit albánské a srbské kantony. "Reálnějším řešením jsou enklávy a tvrdší režim," myslí si Šanc. Věří, že události minulého týdne změní pohled mezinárodního společenství na celý problém. "Doufám, že to mezinárodní společenství nevzdá a neudělá nad Kosovem kříž," dodal. Při krvavých střetech v Kosovu minulý týden uprchlo z domovů na 3600 Srbů a příslušníků dalších nealbánských národností. Nejméně sedm srbských vesnic, více než 280 domů a 30 srbských kostelů a klášterů bylo vypáleno.

Tři Pákistánci, kteří byli v neděli ve Varšavě zadrženi kvůli podezření z přípravy teroristického útoku, budou propuštěni na svobodu. Polská policie oznámila, že nebyla zjištěna žádná souvislost mezi těmito muži a teroristickými aktivitami. Na mapě, která byla u zadržených Pákistánců nalezena, se mimo jiné nacházel i záznam v blízkosti budovy českého velvyslanectví ve Varšavě.

Ukrajinec, který byl zadržen spolu s Pákistánci, bude rovněž propuštěn na svobodu, uvedl dále podle agentury PAP policejní mluvčí Dariusz Nowak. Policie zadržela podezřelé na hlavním nádraží ve Varšavě a v jejich bytě našla mapy, na kterých byla tužkou označena důležitá polská letiště a také další místa, mimo jiné i v blízkosti české ambasády. Jeden ze zadržených Pákistánců ale tvrdil, že na mapách si zaznamenal místa, na kterých se nacházejí úřady kompetentní k vyřízení trvalého pobytu.

Policie podle Nowaka dospěla ke stejnému závěru. "Vyznačená místa se týkají úřadů spojených s imigračními formalitami, stejně jako dokumenty v angličtině a v arabštině, které se vztahují k jejich pobytu v Polsku. Značky nebyly přesné," řekl Nowak. České velvyslanectví v pondělí raději zpřísnilo bezpečnostní opatření a na žádost české strany před ním hlídkovali policisté vyzbrojeni samopaly.

Po zadržení podezřelých Pákistánců a Ukrajince zavládl v Polsku rozruch hlavně mezi lidmi, kteří jsou odpovědní za bezpečnost. Poláci mají totiž po nedávných útocích v Madridu strach, že by se také jejich země mohla stát terčem útoku teroristů. Podobně jako Španělé i Poláci jsou významnými spojenci Američanů v tažení proti terorismu.

Podnikatel Milan Šmerda už nechce organizovat trhy v centru Prahy. Na magistrát dorazil dopis, v němž jako jednatel pořádající firmy Folk Art Production uvedl, že se rozhodl ukončit všechny smlouvy s městem, které se týkají trhů. Na dotaz ČTK to potvrdil primátorův náměstek Petr Hulinský i majitelka firmy a podnikatelova manželka Jitka Šmerdová. Šmerdovy aktivity v centru Prahy mají řadů odpůrců, jimž se nelíbí zejména to, že město na provoz trhů doplácí. O důvodech Šmerdova kroku nechtěla jeho žena hovořit. "Nechci se k tomu vyjadřovat, protože bych musela být vulgární," řekla ČTK. Nadcházející velikonoční trhy bude ještě pořádat Folk Art Production, protože nikdo jiný by je už nestihl organizovat, uvedla. Podle Hulinského je podnikatelovo rozhodnutí krokem správným směrem.

Šmerda v dopise primátoru Pavlu Bémovi podle informací ČTK napsal, že se rozhodl s okamžitou platností ukončit aktivity týkající se pořádání trhů v centru Prahy a ukončit s městem příslušné smlouvy. Vysvětlil to údajně únavou a vyčerpáním ze štvavé kampaně proti sobě a tím, že si je vědom potíží, které městu i ODS přináší spojování s jeho jménem. Šmerda je řadovým členem této strany. Šmerda označil rozhodnutí jako těžké, protože trhy na Staroměstském a Václavském náměstí prý pořádal s plným nasazením a podle svého nejlepšího svědomí. Chce tím městu umožnit to, aby vypsalo v předstihu nové výběrové řízení na organizaci trhů.

Vánoční trhy mají mnoho kritiků, patří k nim zejména někteří opoziční zastupitelé magistrátu i Prahy 1. Nelíbí se jim druhy zboží, které trhovci prodávají. Poukazují také na to, že trhy jsou pro město nevýhodné. Místo toho, aby z nich Praha měla zisk, dotuje je. Poslední trhy poznamenal pád vánočního stromu, který zranil čtyři lidi. Bém už dříve řekl, že se Šmerdou jedná o okamžitém ukončení smluv, které mají dvouletou výpovědní lhůtu. Soutěž na nového pořadatele by mohla být vypsána v létě.

Mladá fronta Dnes nedávno informovala o tom, že Šmerda má za sebou kriminální minulost a byl odsouzen celkem na 16 let. Jeho tresty byly podle deníku před několika lety zahlazeny a nyní už má čistý trestní rejstřík.

Komerčním celoplošným televizím a rádiím asi bude mediální zákon nově ukládat, aby jejich hlasatelé, moderátoři i redaktoři zpráv a publicistiky mluvili spisovně. Tato povinnost je součástí novely, kterou sněmovna schválila. Nyní ji posoudí Senát a prezident. "Provozovatel ... zajišťuje rozvoj českého jazyka a vyzdvihuje jazykové dědictví," píše se mimo jiné ve schváleném znění, které kritizoval například poslanec ODS Petr Pleva.

"Tato novinka samozřejmě žádný konkrétní dopad mít nemůže, protože kde není sankce, tam není ani vymahatelnost. Je hloupé, abychom do zákonů přijímali jen deklarace, které jsou nevymahatelné," řekl ČTK. Považuje za absurdní, že paragraf mluví jen o provozovatelích s licencí, tedy komerčních stanicích. "Dává povinnost pouze komerčním televizím, a ne veřejnoprávní, která by měla tím spíš dbát na kultivovanost projevu," uvedl. Novou povinnost navrhla do zákona vložit Ivana Levá z KSČM, kromě komunistů tuto část novely podpořila velká většina sociálních demokratů a podle záznamu hlasování i několik lidovců.

Levá v rozhovoru s ČTK a Radiožurnálem řekla, že veřejnoprávní televizi a rozhlasu už obdobnou povinnost ukládají jejich vlastní kodexy. Také ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) uvedl, že podle jeho informací už má Česká televize tuto věc ve svém kodexu. Levá připustila, že schválený text má proklamativní charakter. "Nicméně jednou je to zákon, a ať je proklamativní, nebo není, zákon se má dodržovat," prohlásila. Výjimku z povinnosti vyjadřovat se spisovně tvoří podle přijaté novely "nezastupitelné citace". V takovém případě by tedy redaktoři a hlasatelé mohli z obrazovky či rozhlasového přijímače promluvit i jinou než spisovnou češtinou. Novela kromě této novinky upravuje i některé další věci, na kterých se jinak velká většina poslanců shodla. V závěrečném hlasování předloha jako celek získala 127 ze 182 hlasů.

Prezident Václav Klaus považuje za nepřípustné výroky předsedy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa, kterými komentoval zrušenou schůzku s Klausem při své nedávné návštěvě České republiky. Poté, co prezident setkání s šéfem nejsilnější frakce v EP zrušil kvůli jinému programu, se Pöttering nechal slyšet, že něco podobného se děje snad jen v diktaturách. A i tam mu prý alespoň oznámí důvod, proč se schůzka nekonala. Klaus "nemůže uvěřit slovům, jimiž pan Pöttering v českém a německém tisku reagoval na skutečnost, že se nepodařilo uskutečnit jejich setkání vzhledem k cestě prezidenta republiky mimo hlavní město", uvedl prezident v dopise, který zaslal Pötteringovi. Klausovo vyjádření tlumočil mluvčí prezidentské kanceláře Petr Hájek.

Klaus soudí, že politik v tak významné funkci se má při vyjadřování o nejvyšších představitelích partnerských států snažit o vzájemné porozumění a o korektní vyjadřování - to ale u Pötteringa postrádal. Protokolární nedostatky při organizaci schůzky podle Klause nemohou nikdy ospravedlnit srovnání České republiky s diktaturami. "Takovéto vystupování pokládá za nepřípustné od politika, jenž zastupuje v Evropském parlamentu 15 států a přijíždí do ČR jednat o členství nových členů ve frakci Evropské lidové strany po rozšíření EU," uvedl Hájek.

Prezident je přesvědčen, že takové chování evropského politika není ani povzbudivým signálem vůči české veřejnosti a českým politikům před blížícím se vstupem země do EU. Klaus v závěru dopisu nicméně uvedl, že nechce "tento umělý konflikt dále živit, neboť jeho prioritou jsou korektní vztahy s Evropským parlamentem". Jedinou cestou, na nichž mohou Evropská unie i Evropský parlament fungovat, je vzájemný respekt a zájem na urovnání, nikoli rozdmýchávání sporů a konfliktů, uvedl Klaus, který se netají skepsí k současné podobě evropské integrace. Do Pötteringovy frakce chtějí po červnových volbách vstoupit čeští lidovci i poslanci zvolení za ODS, které je Klaus čestným předsedou. Zejména německým europoslancům ale vadí, že se k nim občanští demokraté mají přidat. Nelíbí se jim, že se ODS vymezuje proti integraci Evropy, zatímco lidovci patří mezi nejsilnější zastánce federalizace. Poukazují i na to, že ODS obhajuje platnost Benešových dekretů.

Ministři zahraničních věcí 25 zemí EU, stávajících a příštích členů, projednali v pondělí protiteroristické "menu" summitu EU, který se sejde v Bruselu koncem týdne. Madridské atentáty výrazně ovlivnily jeho program - předsedající Irsko nyní trvá na tom, aby se potírání terorismu stalo ústředním tématem. Po páteční schůzi ministrů vnitra také šéfové diplomacií souhlasili se jmenováním evropského koordinátora boje proti terorismu. Summit by se měl dohodnout také na znění "klauzule solidarity" pro případ teroristických útoků, která by byla vepsána do návrhu ústavy EU. Dalším prvkem je vytvoření operačního střediska pro výměnu zpravodajských informací.

Česká republika se všemi těmito plány souhlasí. "Vítáme spolupráci zpravodajských služeb," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. V projevu na schůzi požadoval plné zapojení vstupujících států do těchto aktivit. "Zpravodajské informace zajišťují 80 procent našeho bezpečí. K čemu nám je čelit útoku, když už někdo dá nálož pod vlak - my musíme předem vědět, že se něco takového chystá." Uvedl, že bedlivě sleduje situaci kolem českého velvyslanectví v Polsku poté, co byl zadržen podezřelý Pákistánec s mapkou, na níž byl úřad ČR zakreslen.

Svým kolegům Svoboda vyložil, že vražedný teroristický útok v Madridu byl načasován na období před volbami a svědčí o tom, že teroristé se budou snažit ovlivňovat volební výsledky v Evropě. Volal po maximální jednotě v boji proti terorismu. "Musíme ukázat, že Evropa je jednotná a pevná ve spojenectví s NATO a se Spojenými státy, že nedovolí, aby nás teroristé rozdělili." Za možný podnět k rozkolu označil i úmysl vítězů španělských voleb stáhnout jednotky z Iráku. "Utéci z boje znamená udělat radost teroristům, a to my nechceme. Znamená to i nebezpečí nového štěpení v Evropě. To by bylo špatné," uvedl. Vyjádřil naději, že nová španělská vláda toto vše "ještě pečlivě zváží".