Zprávy | Z archivu rubriky


V předvečer hlasování o důvěře vládě vystoupí ve čtvrtek na ekonomické konferenci na pražském Žofíně expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Ten by měl přednést svoji představu reformy veřejných financí. Zároveň se očekává, že reformní zákony současné vlády podrobí silné kritice.

Hlavním tématem konference mají být možnosti a varianty reformy a další aktuální problémy české ekonomiky. Na konferenci kromě Zemana vystoupí i bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Současný ministr financí Bohuslav Sobotka se i přes pozvání organizátorů akce nezúčastní, neboť chce být v Poslanecké sněmovně přítomen schvalování reformních zákonů.

Zeman se již dříve v tisku vyjádřil, že by se Česká republika schválením reformy přiblížila ke krachu. Vládou předkládané zákony mu připomínají úsporné balíčky vlády Václava Klause v roce 1997. Podle něj pravicová reforma je založená na výdajových škrtech a zvyšování nepřímých daní, což odporuje programu sociální demokracie. Zeman rovněž nesouhlasí se snížením daní podnikatelům a naopak by je mírně zvýšil. Argumentuje tím, že ČR má přímé daně o čtvrtinu nižší než Evropská unie. Jejich další pokles by podle něj vedl především k vyššímu vývozu zisků do zahraničí, protože velká část českých podniků má právě zahraniční vlastníky. Investoři podle něj nejdou za nižšími daněmi, ani nepřebíhají mezi zeměmi, jakmile některá z nich daně podnikům sníží. Malé daně by prý také znamenaly ztráty v příjmech státního rozpočtu. Vláda chce daně podnikům během tří let snížit z 31 na 24 procent.

Přestože menší profesionální armáda má být v České republice až za několik let, někteří zkušení vojáci už nyní svlékají uniformu a odcházejí do civilu. Podle opozice totiž panuje v armádě nejistota kvůli tomu, že vláda podobu reformy pořád mění. Ministr obrany Miroslav Kostelka však o žádném hromadném úprku zkušených velitelů neví.

"Žádost o propuštění z armády jsem podal dávno a už mám dokonce panem ministrem podepsaný propouštěcí rozkaz. U armády skončím 31. prosince. Mé rozhodnutí už nemůže nic zvrátit," řekl ČTK velitel vzdušných sil Jan Vachek. Po 28 letech, jež strávil ve vojenské uniformě, odchází kvůli změnám v armádní reformě. "Je to permanentní reorganizace, která nekončí a která nedává vzdušným silám možnost normálně fungovat," uvedl k důvodům svého odchodu do civilu. Zároveň potvrdil, že pokud se situace nezmění, tak z armády odejdou i další odborníci. Napjatá je situace hlavně mezi letci. Právě jejich výcvik přitom stál ohromné částky. Například výcvik vojenského instruktora, kterému je nyní kolem 40 let, přišel na desítky až stovky milionů korun. Po odchodu do civilu končí armádní letci většinou u aerolinek. "Někdy mám pocit, že jsme jen výcvikové středisko, které zásobuje zkušenými lidmi soukromé letecké společnosti," povzdechl si Vachek.

Podle středeční Mladé fronty Dnes se po škrtech v armádním rozpočtu rozhodli odejít do civilu i náčelník chemického vojska Dušan Lupuljev, velitel specializovaných sil Petr Pavel, šéf pozemního vojska Josef Sedlák a velitel letecké pátrací a záchranné služby Jiří Jogl. "Není to úplně pravda. Generálu Vachkovi jsem nabídl, aby i po odchodu z armády pracoval dále pro rezort, a doufám, že moji nabídku přijme. Velitel Lupuljev nastoupí na ministerstvo obrany. O hromadných odchodech velitelů nelze hovořit," řekl ČTK ministr Kostelka.

Sedlák, Pavel i Jogl uvedli, že u vojska zůstávají. "O odchodu z armády uvažoval snad každý velitel. Ale nic takového v plánu nemám - zůstávám," podotkl šéf specializovaných sil Pavel. "Zatím nejsem stoprocentně rozhodnut odejít, a proto zůstávám," poznamenal velitel letecké záchranné služby Jogl. Také Sedlák vzkázal svým podřízeným, že své velitelské křeslo neopouští.

Vojáci přesto připouštějí, že v armádě panuje nejistota. O tom mluví i opozice. "Vůbec se těm lidem nedivím. Vláda zatím nepředvedla žádnou reformu, protože ji co půl roku mění. Této vládě se nedá věřit," myslí si stínový ministr obrany Petr Nečas z ODS. Není podle něj ani jasné, zda kabinet nebude nadále snižovat peníze na armádu. Právě kvůli krácení financí rezignoval letos v květnu Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík.

Zachováním státní podpory stavebního spoření pro děti do 15 let se přibližně o 9,4 miliardy na zhruba 53 miliard korun sníží úspory, které v příštích deseti letech plánovalo ministerstvo financí. ČTK to řekl Jiří Špička z ministerstva financí. Na zachování podpory dětem se dohodli v úterý zástupci koaličních stran. Vláda ve změně zákona, který je součástí reformy financí, chtěla příspěvek dětem zrušit. S tím však nesouhlasili někteří poslanci i stavební spořitelny. Děti do 15 let tvoří podle Špičky přibližně 15 procent těch, kteří získávají státní podporu ze stavebního spoření. Pokud jim tedy nárok zůstane, sníží se plánované úspory asi o 15 procent.

Snížení podpory stavebního spoření je součástí vládní reformy veřejných financí. Vláda se snaží zpomalit rychle rostoucí zadlužování státu. Na podporu stavebního spoření vydává stát ročně kolem 14 miliard korun, což je podle vlády mnoho. Změna zákona měla v příštích deseti letech uspořit až 63 miliard.

Dohodu o mírnějším omezení státní podpory stavebního spoření ve středu potvrdili zástupci koaličních stran. "Na těch dětech jsme dohodnuti," řekl šéf poslanců vládní US-DEU Karel Kühnl. Změnit se ještě může také maximální roční státní podpora. Vláda počítá s 2400 korunami namísto dosavadních 4500 korun. Dalších 600 korun by dostali jen ti, kteří peníze použijí na bydlení. Někteří poslanci ale chtějí, aby maximálně 3000 korun mohli dostat všichni. US-DEU chce podle Kühnla ještě vyjednávat. Zřejmě se tak rozhodne těsně před konečným hlasováním o změně zákona v pátek.

Premiér Vladimír Špidla věří, že reforma veřejných financí bude schválena tak, že netratí svou podstatu, povede ke zlepšení financí a k prosperitě Česka. "Proto to děláme," řekl Špidla ve středu poté, kdy Poslanecká sněmovna ukončila druhé čtení většiny z 11 reformních zákonů včetně nejdůležitějších. Parlamentní debatě na galerii pro hosty i v kuloárech přihlíželi odboráři.

Špidla nechtěl hodnotit jednotlivé pozměňovací návrhy, které poslanci předložili. Důraz položil na to, aby reforma prošla v podobě, na níž se dohodla koalice. "Jsem přesvědčen o tom, že je správné, aby byla schválena v dohodnuté podobě," řekl. Třeba k návrhu unionisty Mariana Bielesze, aby se v prvních třech dnech nevyplácela nemocenská, poznamenal, že není součástí koaličních ujednání.

Špidla a ministr financí Bohuslav Sobotka se shodli, že pozměňovacích návrhů poslanci mnoho nepředložili. "Bude snadné je promyslet, projednat a zaujmout k nim stanovisko," uvedl. Opoziční snahy zablokovat další projednávání reformních zákonů označil za obstrukci. Výslovně kritizoval občanské demokraty a jejich názory. Prohlásil, že ODS je v řadě případů nekompetentní.

Odboráři nechtěli průběh parlamentní debaty podrobněji komentovat, někteří nicméně nebyli příliš spokojeni s tím, že ne všechny jejich návrhy poslanci předložili. Odboráři si pochvalovali, že ve hře jsou návrhy započítat dobu středoškolského studia do odpracovaných let, umožnit ženám s dětmi dřívější odchod do důchodu a zachovat možnost předčasného odchodu do důchodu. Součástí pozměňovacích návrhů je i to, že nemocní lidé by v prvních třech dnech měli i nadále nárok na polovinu příjmu. Vláda chce, aby dostávali jen čtvrtinu.

Odborářům se naopak nelíbilo, že nikdo z poslanců nepřišel s jejich požadavkem, aby daně z příjmů u podnikatelů klesaly pomaleji, než navrhla vláda. "To mě velmi mrzí, protože to byl návrh moudrý a uvážlivý," hájila odborářský návrh mluvčí odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová. Špidla ale obhajoval vládní verzi. Ta podle něj umožní zachovat konkurenceschopnost a přispěje k zaměstnanosti.

Odboráři zopakovali, že před příštími volbami by mohli voličům připomenout jména politiků, kteří se na prosazování reformy podíleli. Vondrová uvedla, že někteří odboráři se přišli na dnešní jednání sněmovny podívat se známými šálami s emblémem Českomoravské komory odborových svazů, "aby všem poslancům bylo zřejmé, že jsme tady jakoby jakési memento, vykřičník, jako zástupci veřejnosti".

Až 60 tun nákladu pojme do svých útrob ruský transportní letoun Il-76 MF. Letadlo, které výrobce prezentuje na pardubickém vojenském letišti, by mohlo patřit do arzenálu české armády. Ruská strana je nabízí protihodnotou za část svého dluhu namísto původně domluvených velkokapacitních letounů Antonov. Armáda nabídku vyhodnotí během několika týdnů, maximálně do dvou měsíců, řekl ve středu mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.

Rusko dluží České republice téměř 22 miliard korun. Zhruba polovinu dluhu by měly uhradit dodávky pro armádu. Původně měli vojáci získat mimo jiné tři velkokapacitní rusko-ukrajinské letouny An-70. Podle Lidových novin však byly testy prototypu AN-70 pozastaveny. Ruská strana místo nich nabízí právě modernizovanou verzi Il-76 MF. Do jeho nákladového prostoru se vejde několik transportérů či nákladních automobilů, je schopen přepravit najednou i několik velkých kontejnerů, v jakých se přepravují například části polní nemocnice. Právě pro jejich přesun si armáda v minulosti pronajímala stejný typ letounu od Ukrajiny. Maximální dolet předváděného letadla je 10.000 kilometrů. Při zátěži 20 tun uletí 8600 kilometrů, při maximálním vytížení 60 tunami 3800 kilometrů.

V případě, že se armáda pro koupi Il-76 MF rozhodne, bude jej využívat nejen pro vlastní potřeby, ale i pro potřeby NATO. "Aliance má v tuto chvíli velmi velký nedostatek přepravních kapacit a samozřejmě by byla vděčna, kdyby něco takového jedna ze zemí NATO měla," dodal Šticha.

Zaměstnavatelé, kteří neodvádějí sociální a zdravotní pojistné za své pracovníky, dluží mostecké pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny už téměř 200 milionů korun. Jen za poslední rok a půl dluh zaměstnavatelů vzrostl zhruba o 70 milionů korun, řekl ve středu novinářům ředitel pobočky Václav Kasal.

Svůj nárok pojišťovna uplatňuje formou exekucí, a to jak prostřednictvím soudu, tak spoluprací se soukromými exekutory. "Před dvěma měsíci jsme uzavřeli smlouvu se soukromou exekutorskou firmou z Plzně. Už se jí pro nás podařilo od věřitelů získat 2,5 milionu korun, nyní jsme společnosti přepustili pohledávky za dalších 22 milionů," uvedl Kasal. Výrazně se podle něj zlepšila i spolupráce s policií.

Od roku 1998, kdy vstoupila v platnost novela trestního zákona umožňující postih podnikatelů za neodvádění pojistného, policie předala státnímu zastupitelství 92 zpracovaných trestních oznámení. Za posledních pět let stanulo před mosteckým soudem více než 40 podnikatelů, kteří za své zaměstnance neodváděli pojistné. "Většina odešla s podmíněnými tresty, ve dvou případech poslal soud obžalované do vězení. Ti však měli na svědomí ještě další trestnou činnost. Bezmála 50 podnětů bylo odloženo pro projevení účinné lítosti či udělení prezidentské amnestie," doplnil policejní inspektor Miroslav Cáder.

Za účinný nástroj Cáder označil ustanovení o účinné lítosti, jež umožňuje podnikatelům uniknout odsouzení tím, že celou dlužnou částku zpětně uhradí. "Každý z obviněných na Mostecku dlužil nebo dluží na neodvedeném pojistném v průměru 500.000 korun. Odhaduji, že v rámci projevené lítosti se už pohledávka snížila asi o 20 milionů korun," dodal.